historie chemie -vývoj

Období starověké praktické chemie a přírodní filosofie kulturní národy v procesu řemeslné výroby nashromáždily mnoho poznatků o látkách dějích, aniž usilovaly o objasnění jejich podstaty Lidí se naučily využívat oheň při získávání a zpracování kovů Starověcí řečtí myslitelé zanechali po sobě ve svých dílech pozoruhodné představy o světě a složení hmoty Mezi materialistické filosofy – atomisty lze zařadit : Leukipos z Milétu, Démokritos z Abdér

vznik alchymie v řečtině se objevil termín "chymeia", pro označení systematické pokusné činnosti s přírodními látkami období předvědecké chemie Cíl alchymie : přeměna (transmutace) běžných kovů na zlato snaha o prodloužení života (elixír mládí) vytvoření homunkula kámen mudrců získání perpetua mobile 4.století

po celou dobu byla alchymie provázána s astrologií, své receptury vyjadřovala prostřednictvím podobenství a mýtů alchymistům vděčíme za vypracování dodnes běžně užívaných metod izolace látek – sublimace, destilace, krystalizace okolo roku 1200 znali alchymisté řadu prvků - síru, uhlík, měď, železo, cín, rtuť, olovo, stříbro, zlato a zřejmě i další znali základní kyseliny: kyselinu sírovou - aqua vitriolis kyselinu chlorovodíkovou - aqua salis kyselinu dusičnou - aqua fortis lučavku královskou - aqua regia

ještě v polovině 17. století však vedla alchymistická snaha po izolaci kamene mudrců z moči k objevu fosforu

antimon zinek zlato měď železo olovo fosfor rtuť arsen stříbro síra hořčík stříbro síra cín platina

VÝZNAMNÍ ALCHIMISTÉ Abu Abdalláh Džabír( latinsky Geber) legendární autor arabských alchymistických spisů Představitelem vrcholného období evropské alchymie – iatrochemik Philippus Aureolus Paracelsus – vystudovaný lékař, spatřoval příčinu některých nemocí poruchou rovnováhy mezi sírou, rtutí a solí v těle člověka, léčil řadu nemocí podáváním preparátů rtuti!! Představitelem metalurgické chemie byl německý lékař a přírodovědec Georgius Agricola

Další alchymisté Zakladatel pneumatické chemie van Helmont – zjistil např. že z minerální vody uniká stejný plyn, jaký vzniká při dýchání a hoření, objevil CO a NO2 Johann Rudolf Glauber – zdokonali výrobní postupy mnoho chemikálií( podle tohoto alchymisty pojmenováváme významnou sůl GLAUBEROVA SŮL Na2SO4.10H20

doktor Faust – Albertus Magnus jistotu dává pouze pokus poučka, která není potvrzena praktickým pokusem, není poučka proto: vlastnoručně pitval oko krtka pozoroval těžbu zlata analyzoval kovy v dolech vyvrátil tvrzení, že jeřáb pláče krvavými slzami (Plinius) jeden druh husy roste na stromech jako jablko a pak spadne dolů medvědice dává konečný tvar mláďatům olizováním pták Fénix se sám upálí a pak vzlétne z popela jako nový Pelikán krmí mláďata svou krví věděl, že Země je kulatá

Význam alchymie Zanechala chemii především praktické poznatky Rozpracovala experimentální metody Přínosem evropských alchymistů byla především příprava silných minerálních kyselin( pro arabské alchymisty byla nejsilnější kyselinou ocet V objevech nových prvků alchymie nepokročila( bránilo tomu dogma, že kovů je tolik kolik )planet Nesrozumitelná symbolika

Formování vědeckých základů chemie 1. chemická teorie - TEORIE FLOGISTONU poč. 18 stol. Autorem byl německý lékař a chemik Georg Ernst Stahl Teorie vycházela z předpokladu, že při hoření látky ztrácejí těkavou složku – flogiston Právě snaha obhájit flogistonovou teorii přispěla k jejímu definitivnímu konci Koncem 18. století fran. chemik Lavoisier objasnil poprvé hoření jako reakci látek s kyslíkem, spolu s rus. chemikem Lomonosovem je objevitelem zákona zachování hmotnosti. Další ýznamnou teorií byla Daltonova atomová teorie na poč. 19. století. Od této dobu datujeme rozvoj chemie založený na vědeckých základech.