10.VÝVOJ - ONTOGENEZE - KVALITATIVNÍ ♂ ♀

ONTOGENEZE Ontogeneze neboli individuální vývoj, základní vlastnost živých organismů, zahrnuje období od vzniku až do smrti jedince. Je charakterizována kvalitativními změnami ve stavbě, látkové přeměně i aktivitě organismu a jeho částech. Během vývoje se uplatňují vlivy genetické a vlivy vnějšího prostředí. Ontogeneze člověka = soubor všech změn jedince od oplození vajíčka do smrti člověka (naproti tomu fylogeneze jsou změny druhu v průběhu generací)

Vajíčko uvolnění z Graafova folikulu  zachyceno vejcovodem  děloha oplození SPERMIÍ – kontakt s vajíčkem ve vejcovodu splynutí jádra spermie s jádrem vajíčka  diploidní oplozené vajíčko; dalším spermiím je vstup znemožněn prvních 24 h – dělení vajíčka ve vejcovodu další dny – dělení = rýhování – 2x denně (původní velikost se nemění) 4.den – do dělohy – morula (tvořena 16 nebo 32 bb)  blastula (64 bb) další vývoj – děloha  5.-6.den – zanoření vajíčka = nidace do děložní sliznice  k bezpečnému uchycení vajíčka dojde do konce 3. týdne vajíčko se mění v zárodek  plod (od 2.měsíce) tělesná vazba na rozvoj placenty podmínkou pro udržení plodu je dostatečná produkce hormonů ze žlutého tělíska a od 6. měsíce z placenty (estrogeny + progesteron)

Těhotenství období od zachycení rozrýhovaného vajíčka děložní sliznicí po oplození vajíčka nedochází k menstruaci objem děložní dutiny se zvyšuje více než 1000x (z 5 ml na 5 l) vajíčko  morula  blastula  gastrula  zárodek = embryo  v 8 týdnu – lidský tvar  vývoj v plod, uzavřen ve 3 plodových obalech – plod má v zákl. formě vyvinuty vnitřní orgány Placenta oválného, miskovitého tvaru, vyvíjí se současně s plodem vytváří ochrannou vrstvu – plodovou vodu placenta zajišťuje pro plod – fci plic, TS, ledvin, jater produkce hormonů – estrogeny, progesterony, choriogonadotropin + somatotropin k placentě je plod připojen pupečníkem přenos O2, živin, H2O z těla matky do krve plodu opačným směrem odcházejí z plodu CO2

Porod ukončení těhotenství, při kt. jeví plod po opuštění těla matky známky života délka těhotenství – 240-310 dní (průměrně – 40 týdnů, 280 dní) porod vyvolávají vlivy mechanické a hormonální – oxytocin vyvolává kontrakce hladké svaloviny dělohy vlastní porod – 10-30 minut, několikahodinová příprava 30 min. po porodu vyloučena i placenta děložní sliznice se obnovuje v šestinedělí po porodu, obnova menstruace předčasný porod: 28-38. týden … nedonošené dítě uměle při životě lze udržet porozený plod od 6 měsíce samovolný potrat = vypuzení plodu před 28. týdnem

Období lidského života 1. nitroděložní období - 280 dní a) rýhování vajíčka b) vývoj zárodku (embryonální období - do 8mi týdnů) c) vývoj plodu (plodové období) 2. novorozenecké období - 2-4 týdny po narození 50 cm, 3-3.5 kg, hlava tvoří 1/4 těla adaptace na vnější prostředí aktivizace reflexů - sací, dýchací, uchopovací, polykací aktivizace orgánů - mozek, ledviny, endokrinní žlázy nevyzrálá nervová soustava živí se pouze mateřským mlékem

3. kojenecké období - do konce 1. roku 75 cm, 10 kg potrava - mateř. mléko, Sunar od 4. měsíce přidání rozmix. vybraných potravin intenzivní růst, psychický i fyzický vývoj citlivé reakce na změny prostředí (pláč) 4. batolecí období - od konce 1. do 3. roku vývoj motoriky - stání, sezení rozvoj smyslového vnímání a řeči, prořezávání zubů neuropsychický vývoj, hygienické a společenské návyky

7.starší školní věk = dospívání 12. - 15. rok vliv puberty (= maturace, zrání) morfologické, fyziologické i psychické změny - zvýšená produkce hormonů dívky - menstruace chlapci - změna hlasu (= mutace) první poluce, onanie (= sebeukájení) psychosexuální dospívání - citové vztahy k opačnému pohlaví 5. předškolní věk - konec 3.-6. rok rozvoj společenského chování rozvoj CNS i vegetativních funkcí změna těles. proporcí, prořezávání trvalého chrupu důležité pohybové aktivity a hry 6. mladší školní věk - konec 6. roku - 12 rok první rysy nadání, rozvoj pohyb. dovedností, učení, paměti začlenění do kolektivu

8. adolescence - 15. - 18. rok fyz. i psych. dozrávání, ukončen růst do výšky dochází k duševnímu dospívání, tvoří se mravní hodnoty 9. dospělost - 21. - 30. rok dokončen růst těla a nervové soustavy největší fyz. a psych. aktivita vznik nové generace 10. zralost – do 45. roku snaha po uplatnění zkušeností 11. střední věk – do 60 let u žen kolem 50. roku klimaktérium - konec menstruace a ovulace 12. stáří – do 75 let omezování a zeslabování výkonnosti jednotlivých soustav ochabuje kůže (vrásky), klesá tělesná hmotnost i výška těla průměrný věk : ženy 76, muži 69 13. vysoké stáří – nad 75 let

Zatímco u živočichů je pohlavní cyklus během ontogeneze jednoduchý:

U rostlin se jedná o komplikovanější systém změn,který zahrnuje postupně tyto útvary:

Ontogeneze rostlin - vývojové fáze: Období vývoje jedince zahrnuje několik fází: Fáze embryonální – vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene Fáze vegetativní – začíná klíčením semene, pokračuje tvorbou vegetativních orgánů, rostliny se v této vývojové fázi mohou rozmnožovat pouze nepohlavně Fáze dospělosti – rostliny jsou schopny se pohlavně rozmnožovat, tvoří se pohlavní buňky nebo výtrusy Fáze stárnutí – převažuji katabolické (rozkladné) děje, jednotlivé orgány odumírají, rozmnožování je zastaveno

Životní cyklus rostlin Jako životní cyklus označujeme trvání života rostliny od jejího vzniku až po její odumření. Podle této délky a povahy životního cyklu můžeme rozdělit rostliny na: Jednoleté – během jednoho roku vykvetou, vytvoří plody a odumírají, nepříznivé zimní období přežívají v podobě semen, např. fazol Dvouleté – první rok vytvoří vegetativní orgány, druhý rok kvetou, tvoří plody a odumírají, např. mrkev Vytrvalé (pereny) – žijí více vegetačních období, opakovaně přinášejí plody, mohou to být byliny přečkávající zimu v podobě odeonů, hlíz, cibulí nebo kořenů, např. kosatec nebo dřeviny, jejichž nadzemní část neodumírá

Faktory ovlivňující vývoj rostlin: Teplota – ovlivňuje nástup jednotlivých vývojových fází rostliny, např. účinek nízkých teplot vyvolávající kvetení nazýváme jarovizace Světlo – schopnost organismů rozlišit světlo a tmu a přizpůsobit se jejich rozdílné délce nazýváme fotoperiodismus, podle nároků na délku osvětlení se rostliny rozdělují na: Krátkodenní – ke kvetení potřebují krátkou světlenou periodu (obvykle do 12 hodin) a dostatečně dlouhý čas tmy, např. rostliny kvetoucí na jaře nebo na podzim (tulipán) Dlouhodenní – ke kvetení potřebují dlouhé denní osvětlení (obvykle 14 – 16 hodin), např. rostliny kvetoucí v létě (kopretina) Neutrální – kvetou za libovolné fotoperiody, např. sedmikráska

Efeméry jsou rostliny, jejichž celý vývoj od vyklíčení do vytvoření plodů trvá jen několik týdnů, např. osivka jarní Ozimy jsou rostliny, které vyklíčí na podzim, přezimují a další jaro pokračují v růstu, vytvářejí plody a odumírají, např. ozimý ječmen

Zdroje, ze kterých jsme čerpaly: Kolektiv autorů. Odmaturuj z biologie. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2003. 224s. ISBN 80-86285-67-7. I. Novotný, M. Hruška. Biologie člověka pro gymnázia. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1997. 136s. ISBN 80-7168-462-7. Vlastní vypracovaná maturitní otázka z biologie. Otázka č. 17A. Gymnázium Josefa Ressela Chrudim.

NASHLEDANOU ☺ Veronika Podborská, Dagmar Urbánková 1. ročník, Učitelství pro 1.stupeň ZŠ