Struktura povrchů Povrchová relaxace Význam studia povrchů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Maloúhlový rozptyl neutronů
Advertisements

Interakce ionizujícího záření s látkou
Stavba atomu.
Monokrystalové difrakční metody
Hloubka průniku pozitronů
Ramanova spektrometrie
Skalární součin Určení skalárního součinu
7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól
ELEKTRONOVÁ PARAMAGNETICKÁ (SPINOVÁ) REZONANCE
4.4 Elektronová struktura
Chemická vazba.
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Rozptyl na náhodném souboru atomů
Fyzika kondenzovaného stavu
Určování struktury krystalů
II. Statické elektrické pole v dielektriku
Elektromagnetické vlnění
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
2.1 Difrakce na krystalu - geometrie
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROSKOPIE
Elementární částice Leptony Baryony Bosony Kvarkový model
Miroslav Luňák Vlastnosti vrstev a struktur na bázi a-Si:H
1 Registrovaná (detekovaná) intenzita Polarizační faktor  22  z =  /2-2   y =  /2 x z Nepolarizované záření.
Fyzika 2 – ZS_4 OPTIKA.
Kvantové vlastnosti a popis atomu
2.6 Mikroskopy.
Skalární součin Určení skalárního součinu
SKUPENSKÉ STAVY HMOTY Teze přednášky.
Jaderná fyzika a stavba hmoty
Interakce záření gama s hmotou
Homogenní elektrostatické pole
Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole
Uplatnění spektroskopie elektronů
Astronomická spektroskopie Fotometrie
Interakce těžkých nabitých částic a jader s hmotou Elektromagnetická interakce – rozptyl (na elektronech zanedbatelný, na jádrech malá pravděpodobnost),
3. Základní, doplňkové a některé odvozené jednotky soustavy SI
Studium struktury amorfních látek
Vnitřní stavba pevných látek
Interakce lehkých nabitých částic s hmotou Ionizační ztráty – elektron ztrácí energii tím jak ionizuje a excituje atomy Rozptyl – rozptyl v Coulombovském.
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
Mezimolekulové síly.
Pojem účinného průřezu
Typy deformace Elastická deformace – vratná deformace, kdy po zániku deformačního napětí nabývá deformovaný vzorek materiálu původních rozměrů Anelastická.
Charakteristiky Dolet R
Elektrotechnologie 1.
Mezimolekulové síly.
RF Dodatky 1.Účinné průřezy tepelných neutronůÚčinné průřezy tepelných neutronů 2.Besselovy funkceBesselovy funkce Obyčejné Besselovy funkce Modifikované.
4.1 Elektronová struktura
1. část Elektrické pole a elektrický náboj.
Elektronová struktura atomů
VI. Difrakce atomů a molekul KOTLÁŘSKÁ 23. BŘEZNA 2006 F4110 Fyzika atomárních soustav letní semestr
Pozitron – teoretická předpověď
FS kombinované Mezimolekulové síly
Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 22. října 2012.
Struktura atomu a chemická vazba
2.5 Rozptyl obecněji.
Fyzikálně chemické analýza A. Dufka  Chemická analýza  Diferenční termická analýza (DTA)  Stanovení pH betonu ve výluhu  Rentgenová difrakční analýza.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Termika, molekulová fyzika.
VLNOVÉ VLASTNOSTI ČÁSTIC. Foton foton = kvantum elmag. záření vlnové a zároveň částicové vlastnosti mimo představy klasické makroskopické fyziky Louis.
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013.
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
Transkript prezentace:

Struktura povrchů Povrchová relaxace Význam studia povrchů Cíle strukturních studií – identifikace atomů a jejich vzájemných poloh délky a charakter vazeb http://www.chem.qmul.ac.uk/surfaces/scc/ http://www.uksaf.org Modifikace uspořádání Povrchová relaxace d1-2 < dbulk Možno i D2-3 < dbulk

Povrchová rekonstrukce Minimalizace povrchové energie Vazby Si(100)-(1x1) Si(100)-(2x1)

Adsorpce Fyzikální – pouze slabou van der Waalsovou vazbou bez výrazné redistribuce elektronové hustoty Chemická – silnější vazby, redistribuce elektronové hustoty chemisorpce 1D model Energie adsorpce a desorpce > 0,3 nm Molekulární chemisorpce

H2 → H + H Disociativní chemisorpce D(H-H) ] 435 kJ mol-1 , 4.5 eV. Přechod molekuly do stavu fyzisorpce a poté chemisorpce či desorpce Přechod molekuly do chemisorpce

Halogeny H2 O2 N2 CO Geometrie adsorpce Polohy s vysokou koordinací Obvykle vazby H-H přerušeny O2 N2 Polohy s vysokou koordinací Silné interakce často vyvolávají rekonstrukci substrátu O2 silnější tendence k disociaci Odpudivé interakce mezi adsorbovanými atomy CO                                          Terminal ("Linear") (all surfaces) Bridging ( 2f site ) (all surfaces) Bridging / 3f hollow ( fcc(111) ) Bridging / 4f hollow (rare - fcc(100) ?)                            

Reálný povrch Okolní prostředí, adsorpce atomů Doba života čistého povrchu SI - Pascal ( 1 Pa = 1 Nm-2 ) Atmosférický tlak ( 1 atm.) - 101325 Pa, 1013 mbar ( 1 bar = 105 Pa ). 1 torr = 1 mmHg. 1 atm ~ 760 Torr ( i.e. 1 torr = 133.3 Pa ). Nízké vakuum: 1 - 10-3 torr Střední vakuum: 10-3 - 10-5 torr Vysoké vakuum (HV) : 10-6 - 10-8 torr Ultravysoké vakuum (UHV): < 10-9 torr Gas exposure Míra množství plynu, který působí na povrch (expozice/L) = 106 x (tlak/torr) x (čas/s) L – Langmuir ~ 10-6 torr Sticking coefficient q Část dopadajících molekul, které se adsorbují na povrchu (0 – 1) Počet adsorbovaných částic na jednotku plochy (např. molekuly/cm-2) Zlomek maximálního možného pokrytí povrchu Počet adsorbovaných částic na jednotku plochy povrchu/Počet povrchových atomů substrátu na jednotkovou plochu

Gas Density (molecules m-3 ) Doba života čistého povrchu Degree of Vacuum Pressure (Torr) Gas Density (molecules m-3 ) Mean Free Path (m) Time / ML (s)   Atmospheric 760 2 x 1025 7 x 10-8 10-9 Low 1 3 x 1022 5 x 10-5 10-6 Medium 10-3 3 x 1019 5 x 10-2 High 3 x 1016 50 UltraHigh 10-10 3 x 1012 5 x 105 104 Dva důvody pro čistý povrch Collision Free Conditions => P < 10-4 Torr Maintenance of a Clean Surface P < 10-9 Torr

Metody přípravy povrchů Tepelná desorpce Tdes ~ 1000 K průchod el. proudu radiace bombardování zezadu Desorpce v silném elektrickém poli Desorpce el. bombardováním (excitace, slabší vazby) Iontové bombardování Ar, Xe, univerzální, nevýhoda – porušení povrchu postupné odprašování Čištění laserovým paprskem Tepelná desorpce, lokální ohřev Štípání, lámání ve vakuu monokrystaly Využití povrchových reakcí H2, O2

Popis struktury povrchů Maticové značení povrch substrát Woodovo značení ( |b1|/|a1| x |b2|/|a2| ) (2 x 2)

M(hkl) – p/c (m x n) Ra E c( 2 x 2 ) ( 2 x 2)R45 ( 3 x 3)R30 (111) - centrování buňky adsorbát rotace povrchové buňky substrát orientace substrátu Ni(001)-p(2 x 2)C

(2 x 2) (1 x 3) (2 x 2) q = (4 x ¼ + 1) / (4 x ¼ + 4 x ½ + 1) = 2/4 0,33

(2 x 2) (2 x 1) 0,5

Jednoduché povrchové struktury f.c.c. (100) Koordinační číslo 4 sousedé v 1. vrstvě, 4 v další Atomy v další vrstvě jsou nedostupné pro adsorbáty Všechny povrchové atomy jsou ekvivalentní Povrch je relativně hladký Různé polohy pro adsorbáty: on-top, bridge, hollow                                                               f.c.c. (110) Koordinační číslo 2 sousedé v 1. vrstvě, 4 ve druhé, 1 ve třetí vrstvě Všechny povrchové atomy jsou ekvivalentní, ale atomy druhé vrstvy jsou dostupné pro adsorbáty Povrch je relativně drsný a anizotropní Různé polohy pro adsorbáty: on-top, bridge (krátké, dlouhé, hollow f.c.c. (111) Koordinační číslo 6 sousedů v 1. vrstvě, 3 ve druhé, Všechny povrchové atomy jsou ekvivalentní a s vysokou koordinací Povrch je relativně hladký Různé polohy pro adsorbáty: on-top, bridge, hollow

Jednoduché povrchové struktury b.c.c. (100) Koordinační číslo 4 sousedé ve 2. vrstvě Atomy v další vrstvě jsou prakticky nedostupné pro adsorbáty                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      b.c.c. (110) Koordinační číslo 4 sousedé v 1. vrstvě, 2 ve druhé, b.c.c. (111) Otevřený povrch

Jednoduché povrchové struktury h.c.p. (0001) Všechny povrchové atomy jsou ekvivalentní, koordinační číslo 9 Povrch je relativně hladký Různé polohy pro adsorbáty: on-top, bridge, hollow                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    NaCl(100) Surface explorer http://w3.rz-berlin.mpg.de/~rammer/surfexp_prod/SXinput.html NIST Surface Structure Database (SSD) http://w3.rz-berlin.mpg.de/~hermann/hermann/SSDpictures.html

bcc(310)-(1x1) fcc(111)+(3x3)-C6H6+2CO Fe(110)+(3x1)-2H hcp(0001)+(1x1)-Ad Ru(0001)+(r3xr3)R30-CO

Si(111)-(7x7) Si(100)+(2x1)-Na TiO2(100)-(3x1) TiC(111)+(r3xr3)R30-O

M(S) – (m(hkl) x n(h’k’l’)) Schody a fazety                                                                                                                                                                            fcc(775) fcc(10.8.7) Termodynamicky stabilní povrch Celková povrchová volná energie Závislost na krystalografické orientaci M(S) – (m(hkl) x n(h’k’l’)) (544) – (S)-[9(111) x (100)] a = 6.2º (755) – (S)-[6(111) x (100)] a = 9.5º schod substrát terasa „step“

Metody studia struktury povrchů Difrakční Rozptylové Spektroskopické Mikroskopické XRD, LEED, RHEED, difrakce atomů Rozptyl – rtg, atomů, iontů FEM, FIM, STM, AFM, ...

LEED Low Energy Electron Diffraction 1924: náhodný objev Davisson a Kunsman během studia emise elektronů z Ni 1927: Davisson and Germer nalezli difrakční maxima: nl = D sinf 1934: Fluorescenční stínítko (Ehrenburg) 1960: UHV technologie E ~ 30 – 500 eV Mřížky – 1. Přímá dráha elektronů 2, 3 Filtrace energií (záporný potenciál vůči vzorku) 4 Stínění pole kolektoru Zdroj elektronů, držák vzorku, registrace – vše v UHV Detekce - W pokrytý Ni, 80% průchodnost

Fluorescent Screen Sample Grid 1: retarding voltage (selects only elastic electrons) Fluorescent Screen Sample Grid 2: accelerating voltage (creates fluorescence on screen)

l = h / p => l = h / ( 2m.e.V )1/2 p = m.v = (2mEk )1/2 = (2m.e.V)1/2 => l = h / ( 2m.e.V )1/2 m – hmotnost elektronu [ kg ]   v – rychlost elektronu [ m s-1 ] Ek - kinetická energie e – el. náboj V – urychlovací napětí

X-ray Diffraction Electron Diffraction ki Angle f a D ki kf kf d d q

b1 | = | b2 | = √2 u → | b1*| = | b2*| = 1/ √2 u. p(2 x 2)  b1* musí být kolmé k b2  b2* musí být kolmé k b1  b1* je rovnoběžné s b1  b2* je rovnoběžné s b2  úhel b1b1* je nulový  úhel b2 b2* je nulový  | b1*| = 1 / | b1 |  | b2*| = 1 / | b2 |  | b1 | = 2| a1 | = 2 u; Þ | b1*| = ½ u.  | b2 | = 2| a2 | = 2 u; Þ | b2*| = ½ u. c(2 x 2) b1 | = | b2 | = √2 u →  | b1*| = | b2*| = 1/ √2 u. rotace 45°.

LEED: Si(111)7x7 Real Space: 35 eV 65 eV Surface 7x spacing Si surface atoms Larger D spacings give closer LEED spots (smaller f). Higher energy electrons give closer spots. 7× bulk spacing Surface 7x spacing Bulk 1x spacing 35 eV 65 eV

Ewaldova konstrukce pro LEED Difraktované svazky Ewaldova koule Tyče reciprokého prostoru Dopadající svazek vzorek

.                                                                       Si(111) GaAs(110) Sr2CuO2Cl2

Sample Electron Gun f x D spacing R LEED spot

Teorie LEED Analýza I vs. E křivek pro různé Braggovy svazky Coulombovská interakce e- x potenciál atomu Vysoké energie – Bornova apoximace LEED – komplexnější interakce Kvantově-mechanický rozptyl Hartree-Fock selfkonzistentní, potenciál muffin-tin, relativistické korekce rozptylová amplituda, t-matice, sada fázových posuvů, celkový účinný průřez Výpočty mnohonásobného rozptylu, dynamická teorie Účinný průřez interakce ~ 3x větší než rtg Analýza I vs. E křivek pro různé Braggovy svazky Teorie x Experiment - balíky programů

3D krystalografie povrchů

Kritéria shody Speciální R-faktory

Fe (310) Au (110) – (1 x 2)

Terasy Celková difrakční funkce Difrakční funkce jedné terasy s 5 atomy Difrakční funkce 6 teras Celková difrakční funkce

RHEED Reflection High Energy Electron Diffraction Malý úhel dopadu 1-3º E ~ 1 – 10 keV Hloubka průniku 30 – 100 Å Velká Ewaldova koule Studium růstu tenkých vrstev Objemově - difrakce na průchod, stopy Vrstva po vrstvě - kroužky Ni(110) – O2 Chemisorpce – pruhy, oxidace - jádra

Tyče reciprokého prostoru Ewaldova koule Tyče reciprokého prostoru Diffraktované svazky Stopy RHEED vzorek

RHEED: Si(111)7x7 k-Space: Larger period  e-beam k-Space: Smaller period  e-beam E-beam Real Space: Smaller period  e-beam Real Space: Larger period  e-beam

RHEED: AlN Surface periodicity given by spacing between peaks. RHEED image of AlN Line profile of AlN <1120> FWHM Intensity Surface periodicity given by spacing between peaks. Surface quality given by full-width at half-max of peaks.

Rozptyl atomů HAS helium atom scattering 1929 Stern, He → LiF (100) Rozvoj od r. 1970 Tendulkar, Stickney Atomový svazek He, Ne - 20 – 300 meV, 0,5 - 1 Å Přitažlivé van der Waalsovy síly Odpudivé síly, překryv el. obalů Atom Surface Potential Vattr ~ z-3 Vrep = k r(r), k – 170 – 520 eV Modulace – povrchová struktura povrchové vazby Corrugation function

Corrugated Hard Wall model V(z) = 0, z > ζ(x,y) V(z) = inf, z > ζ(x,y) Zanedbání přitažlivé složky Daleko od povrchu Měřené intenzity = Rayleighova hypotéza, platí i na povrchu Komplexní rozptylová amplituda Soustava rovnic pro AG Iterační procedury Povrchově nejcitlivější metoda Silný rozptyl na atomech s malým atomovým číslem Rozdělení nábojové hustoty

Chemisorpce H Povrchy izolantů Rekonstrukce povrchů Nesouměřitelné vrstvy Doplňková metoda k LEED Necitlivost k mezivrstevným vzdálenostem Vibrační charakteristiky

Ni(100) - H

EXAFS Extended X-Ray Absorption Fine Structure

Měření absorpčního koeficientu v závislosti na energii dopadajícího záření Amplituda zpětného rozptylu od sousedního atomu vlnový vektor fotoelektronu s vazebnou energií E0 a střední volnou dráhou l(k)

SEXAFS – Surface Extended X-Ray Absorption Fine Structure NEXAFS – Near Edge X-Ray Absorption Fine Structure (XANES)                                                                                                                                                                                                                    Detekce fotoelektronů, Augerových elektronů Chemická selektivita!!! NEXAFS – 50 eV od hrany, komplikovaný mnohonásobný rozptyl, vliv detailního rozdělení el. hustoty Studium molekul (dominují intramolekulární procesy)

Lokální okolí vybraného atomu Rh, K hrana Fourierova transformace Rh, K hrana Sumace přes všechny sousední slupky DW faktor Celkový fázový posuv Neelastické procesy Nj efektivní koordinační číslo atomu ve vzdálenosti Rj Lokální okolí vybraného atomu

                                                                                                                                                                                      

                                                                                                                                                                                                                                           Dvě dominantní rezonance – přechod do vázaného stavu, do prázdného stavu

Konečný stav modifikován okolím atomu e ve směru vektoru elektrického pole Konečný stav modifikován okolím atomu dipólová výběrová pravidla definovaná symetrie p a s rezonance Orientace molekul na povrchu Hybridizace vazby Délka vazby v molekule Maximum pro Měření v závislosti na orientaci vektoru elektrického pole (svazek kolmo na povrch a pod malým úhlem) Analýza amplitud oscilací → koordinační číslo

Modelové výpočty pro c(2 x2) NEXAFS pro Ni(100) Rostoucí pokrytí O2 Modelové výpočty pro c(2 x2) Nejlepší shoda pro 4-fold hollow site 0,9

K hrana O2 Přítomnost p – hybridizace Orientace molekuly ~ 10º Poloha s – délka vazby (~ 0.05 Å) CH3O/Cu(100) R = 1.43 Å CO/Cu(100) R = 1.13 Å

B, C – s rezonance

Meziatomové vzdálenosti ve shlucích Hrana K - Cl Shlukování atomů Ag Silné oscilace → Cl leží nad Si, Ge

Atomy Pd se neshlukují ale vážou k Si podobně jako v Pd2Si

ISS Ion Scattering Spectroscopy LEIS MEIS HEIS H, He, Ne 100 eV – 10 keV RBS – Rutherford Back Scattering 500 keV – 2 MeV

Povrchové koncentrace Tepelné kmity 1. atom 2. atom Povrchové koncentrace

Počet atomů na řadu > 1 Pravděpodobnost zpětného rozptylu at. rovinami Studium čistých povrchů, adsorbovaných vrstev, rozhraní, epitaxe, povrchového tání

Ni(111) (1 x 1) ? Úhlová závislost intenzity us1 = 0,084 Å Ni(111) (1 x 1) us2 = 0,077 Å Rozdíl – relaxace nebo větší kmity povrchových atomů us = 0,038 Å ? Úhlová závislost intenzity Relaxace 0,05 Å Malá relaxace, větší kmity 20 %

Rozhraní Au5Si Odstranění rekonstrukce

RBS – Rutherford backscattering 1911, 1913 - Rutherford, Geiger, Marsden Pružná srážka iontu s jádrem Ztráty energie Faktor ztrát Straggling energie Van der Graaf 0.7 – 4 MeV a částice, protony

RBS spektrum Lehké atomy Těžké atomy Posuv Al (z hloubky)

Kanálování

Srovnání XRD a RBS ? Pólový obrazec

Náhodný mód Kanálovací mód