Cesta k první světové válce První světová válka Cesta k první světové válce

Anotace Materiál tvoří 20 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější milníky, které vedly k rozpoutání 1. světové války cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí se situací v Evropě před první světovou válkou a s událostmi, které tuto válku měly bezprostředně za následek, žák vyhledá na internetu odpovědi na otázky v závěru prezentace použitý materiál: učebnice dějepisu pro 8. roč. SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia, Dějiny Evropy průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Dějiny Evropy, Praha, Argo, 1995

Vznik Trojspolku a Trojdohody Trojspolek začal se formovat krátce po sjednocení Německa členové: Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie Itálie si ve smlouvě dala podmínku, že vojensky podpoří Německo pouze tehdy, bude-li napadeno

Vilém II. Vilém II. Pruský (27. ledna 1859 Berlín - 4. června 1941 Doorn, Nizozemsko) byl poslední německý císař a pruský král; vládl od 15. června 1888 do 9. listopadu 1918. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů, jehož hlavou také byl.

František Josef I. František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl 68 let císař rakouský (nekorunovaný)[1] (v letech 1848–1916), král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský. Císař a král Ferdinand I. Dobrotivý se slavnostně vzdal vlády ve prospěch arciknížete Františka Josefa 2. prosince 1848 v Olomouci. František Josef se roku 1854 oženil se svojí sestřenicí Alžbětou Bavorskou. Stal se jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Dožil se i pravděpodobně nejvyššího věku (86 let) ze všech habsburských panovníků.

Viktor Emanuel III. Viktor Emanuel III. (italsky Vittorio Emanuele III., plným jménem Vittorio Emanuele Ferdinando Maria Gennaro di Savoia, 11. listopad 1869 - 28. prosinec 1947) byl italský král, císař Habeše, král Albánie. Viktor Emanuel se narodil v Neapoli jako jediné dítě italského krále Umberta I.. Na trůn nastoupil v roce 1900. Během první světové války postavil svou zem na stranu Dohody. Po válce podporoval fašistického vůdce Benita Mussoliniho, díky němuž se stal i habešským císařem a albánským králem. Během druhé světové války mezi nimi ovšem vznikly rozpory a v roce 1943 Viktor Emanuel III. ve snaze zachránit království Mussoliniho odvolává. Po Mussoliniho odvolání se král vzdává habešského a albánského trůnu a přidává se na stranu Spojenců. Oficiálně abdikoval na trůn až v roce 1946 ve prospěch svého syna Umberta II., ale už v roce 1943 na něj přenesl mnoho pravomocí. Viktor Emanuel III. abdikoval 9. května 1946 a království bylo v Itálii zrušeno krátce na to, 12. června 1946, Itálie se tak stala republikou. Viktor Emanuel III. zemřel v roce 1947 v Alexandrii v Egyptě, kde je také pohřben. Patřil k Savojské dynastii

Vznik Trojspolku a Trojdohody Trojdohoda vzniká později než Trojspolek 90. léta 19. stol. – sbližování Francie s Ruskem 1904 – Velká Británie uzavírá spojenectví s Francií 1907 – Velká Británie uzavírá spojenectví s Ruskem

Jiří V. Jiří V. (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král Spojeného království a britských dominií a Císař Indie od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha. Od dvanácti let sloužil u britského námořnictva, ale po náhlé smrti svého staršího bratra Alberta se stal nástupcem na trůnu a oženil se s bratrovou snoubenkou Marií z Tecku. I když občas podnikli cestu po zemích Britského impéria, Jiří upřednostňoval konvenční styl života a trávil čas se sbírkami poštovních známek. Na trůn nastoupil po smrti svého otce Eduarda VII. roku 1910. Byl jediným císařem Indie, který navštívil císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován. Pro tuto příležitost byla zhotovena indická císařská koruna. V době první světové války se zřekl všech svých německých titulů a změnil jméno svého královského rodu Sachsen-Coburg und Gotha na rod windsorský. V době jeho vlády po přijetí příslušného zákona došlo k oddělení správy dominií, takže byl vládcem dominií jako oddělených království, což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu. Období jeho panování bylo poznamenáno růstem socialismu, komunismu, fašismu, irského republikanismu a prvního britského labouristického předsedy vlády. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Eduard.

Mikuláš II. Mikuláš II. Alexandrovič (civilním jménem Nikolaj Romanov, rus. Николай II přezdíván u dvora Nicky) (18. května 1868 - 17. července 1918) byl posledním ruským carem, králem polským a velkoknížetem finským. V březnu 1917 byl přinucen k abdikaci. V průběhu občanské války byl i s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn bolševiky. Ruská pravoslavná církev jej prohlásila za svatého.

Raymond Poincaré Raymond Poincaré (20. srpen 1860, Bar-le-Duc Meuse – 15. října 1934, Paříž) byl francouzský konzervativní politik, prezident v letech 1913 až 1920, pětkrát premiér Francie a bratranec matematika Henriho Poincaré.

Balkán kolem roku 1900 už většinu území tvoří samostatné státy část ale stále patří Osmanské říši o vliv se přou evropské mocnosti – snaží se „vetřít“ do role spojenců nově vzniklých států velký význam pro pozdější události má spojenectví Srbska a Ruska 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem vyvolala nevoli v Trojdohodě a u Srbska, které ztrácí šanci na přistup k Jadranu 1911 – italsko-turecká válka Itálie chce získat kolonie v Africe 1912 – balkánské národy využívají oslabení Turecka a útočí na něj Turci odstupují území v sev. Africe, aby se vyhnuli válce na dvou frontách, ale bezvýsledně Osmanská říše je z Balkánu vytlačena 1913 – druhá balkánská válka – řešení vzájemných územních sporů

Atentát v Sarajevu napětí v Evropě houstne na válku připravené a vyzbrojené Německo čeká na záminku k útoku červen 1914 – do Sarajeva přijíždí rakousko-uherský následník trůn František Ferdinand d’Este s manželkou srbský nacionalista Gavrilo Princip na něj spáchá atentát z atentátu bylo obviněno Srbsko, jehož cílem bylo sjednotit všechny Jihoslovany do jednoho státu Rakousko-Uhersko po konzultaci s Německem předkládá Srbsku nepřijatelné ultimátum Srbsko přijímá s výjimkou jednoho bodu, což Rakousku- Uhersku nestačí a 28. července 1914 vyhlašuje Srbsku válku tím také začíná 1. světová válka

Časový přehled sarajevského atentátu Následnický pár dorazil vlakem do Sarajeva v neděli 28. června 1914 před desátou hodinou. V předním voze jel Fehim Čurčić, sarajevský starosta, a doktor Gerde, městský policejní komisař. Arcivévoda František Ferdinand a vévodkyně Žofie byli ve druhém voze s Oskarem Potiorekem a hrabětem Harrachem. Vršek auta byl odkryt, aby davy lidí měly dobrý výhled na své vládce. Sedm členů mělo vytvořeno plán. Byli rozmístěni podél nábřeží řeky Miljacky a každý z nich měl instrukce pokusit se zabít Františka Ferdinanda, jakmile jeho auto dosáhne jejich stanoviště. Prvním atentátníkem měl být Muhamed Mehmedbasić, který stál před Rakousko-Uherskou bankou. Mehmedbasić však ztratil nervy a nechal vůz projet, aniž se o cokoliv pokusil. Později vypověděl, že za ním stál policista a on se obával, že bude zadržen dříve, než by stačil vrhnout svou bombu. Ve čtvrt na jedenáct, kdy kolona aut minula hlavní policejní stanici, na arcivévodův vůz vrhl granát devatenáctiletý Nedeljko Čabrinović. Řidič však viděl, jak na něj letí, a zrychlil. Bomba tak explodovala pod koly dalšího auta. Dva lidé uvnitř, Eric von Merizzi a hrabě Boos-Waldeck, byli vážně zraněni, zhruba desítka přihlížejících byla taktéž zasažena střepinami z granátu. Po Čabrinovićově neúspěchu ztratilo zbylých pět atentátníků šanci zaútočit pro velký zástup lidí a zvýšenou rychlost arcivévodova vozidla. Aby se vyhnul zadržení, spolkl Čabrinović kyanidovou pilulku a skočil do blízké řeky. Byl však vytažen a zajat policií. Zdálo se, že se atentát nezdaří. František Ferdinand se rozhodl, že navštíví oběti atentátu v nemocnici. Aby se vyhnul centru města, rozhodl se generál Potiorek, že auto pojede přímo po nábřeží řeky Miljacky do sarajevské nemocnice. Potiorek však o tom zapomněl informovat řidiče Franze Urbana. Po cestě tak Urban zahnul doprava na třídu Františka Josefa. Gavrilo Princip poté, co již celou akci považoval za ztracenou, byl zrovna v kavárně Moritze Schillera pro sendvič, když uviděl Ferdinandův vůz projíždět okolo chybným směrem. Když to řidič zjistil, zabrzdil a začal couvat. Přitom pomalu míjel čekajícího Principa. Ten vykročil kupředu, vytáhl zbraň a ze vzdálenosti asi metru a půl několikrát na auto vystřelil. František Ferdinand byl zasažen do krku a Žofie do břicha. Žofie, o které se později zjistilo, že byla těhotná, zemřela okamžitě. Ferdinand na ni volal „Sopherl! Sopherl! Sterbe nicht! Bleibe am Leben für unsere Kinder!“ (Žofinko! Žofinko! Neumírej! Zůstaň naživu pro naše děti!), rychle upadl do bezvědomí a po příjezdu do nemocnice zemřel.

Gavrilo Princip Gavrilo Princip (srbskou cyrilicí Гаврило Принцип; 25. července 1894 Obljaj – 28. dubna 1918 Terezín) byl bosenskosrbský politický aktivista, který 28. června 1914 v Sarajevu spáchal atentát na následníka rakousko- uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou, vévodkyni z Hohenbergu. Tato událost podnítila Rakousko-Uhersko k akci vůči Srbsku, která vedla k zahájení první světové války.

Zápis Trojspolek – Centrální mocnosti Trojdohoda situace na Balkáně Německo + Rakousko-Uhersko + Itálie (s podmínkami) Trojdohoda Francie + Velká Británie + Rusko situace na Balkáně 1900 – většinou samostatné státy, zbytek součást Osmanské říše o vliv na Balkáně se přou evropské mocnosti přátelský vztah mezi Srbskem a Ruskem 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny R-U 1911 – italsko-turecká válka o tur. kolonie v Africe – Itálie je získává, Turci jsou z Balkánu vytlačeni 1913 – druhá balkánská válka – řešení vzájemných územních sporů na Balkáně

Zápis Atentát v Sarajevu Německo čeká na vhodnou záminku k útoku červen 1914 – v Sarajevu spáchal bosenský radikál Gavrilo Princip atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s manželkou z atentátu obviněno Srbsko dostává od Rakousko-Uherska ultimátum, které nemůže přijmout 28. července 1914 vyhlašuje Rakousko-Uhersko Srbsku válku

Shrnující otázky Které mocnosti měly zájmy na Balkáně? Proč anexe Bosny a Hercegoviny málem vyvolala válku? Jak získala Itálie kolonie v Africe? Jaká byla situace na Balkáně před první světovou válkou? Proč byl spáchán atentát na Františka Ferdinanda d’Este? Proč bylo z plánování obviněno Srbsko? Obvinění Srbska bylo vykonstruované. Co bylo hlavní příčinou nepřátelství mezi R.-U. a Srbskem? Za jaké podmínky byla Itálie povinna pomoci vojensky Německu?