Wilhelm Conrad Röntgen Michal Klofáč, 4.C 2006

ŽIVOT

Mládí a vzdělání Narodil se 27.3.1845 v německém Lennepu V šestnácti šel na technickou školu do Utrechtu. Nikdy ji však nedokončil, byl vyloučen pro přestupek který nespáchal Po čase se rozhodl odmaturovat soukromě, ve zkušební komisi však byl učitel z Röntgenovy předchozí školy, který ho nechal propadnout. Nakonec se dostal na vysoké školu technickou v Curychu, která přijímala studenty i bez maturity, stačilo projít vstupním testem Po šesti semestrech stavby strojů získal diplom strojního inženýra a rok poté i doktorát

Další kariéra a život V roce 1869 se Röntgen stal asistentem profesora fyziky Augusta Kundta, s ním odešel na univerzitu do Štrasburku kde začal působit jako docent Později nastoupil jako profesor matematiky a fyziky na Vysoké škole zemědělské v Hehenheimu. Protože tam však nemohl provádět pokusy, vrátil se zase do Štrasburku. Až do roku 1888 pak působil na univerzitě v Giessenu Dalších 12 let pak řídil fyzikální ústav würzburské univerzity Konec svého života strávil v Mnichově, kde roku 1923 zemřel na rakovinu střev

PRÁCE

Röntgenovy paprsky Nejvýznamnější Röntgenovou prací je důkaz, že při pohybu polarizovaného dielektrika vzniká magnetické pole. Toto dielektrikum bylo později holandským fyzikem Lorentzem nazváno Röntgenův proud. 8. listopadu 1895 Röntgen experimentoval s katodovou trubicí, kterou obalil černým papírem, aby ho při pozorování světelných jevů vyvolaných katodovými paprsky nerušilo světlo výboje. I když neprůsvitný obal nemohl žádné viditelné ani ultrafialové záření z výbojky propustit, krystalky platnatokyanidu barnatého, ležící na stole, se ve tmě laboratoře zeleně rozzářily. Bylo jasné, že v místě, kam na sklo výbojky dopadalo katodové záření, vznikaly neznámé paprsky, které dokázaly prostupovat neprůhlednými látkami. Jednou z prvních rentgenových fotografií byl stínový obraz ruky Röntgenovy manželky. Neviditelné paprsky tak začaly sloužit medicíně a technické defektoskopii už v době, kdy byly ještě nazývány Paprsky X.

Úspěchy V prosinci 1901 mu byla udělena historicky první Nobelova cena za fyziku Kromě odměny která byla součástí ceny Röntgen žádné peníze za svůj objev nepřijal. Chtěl aby jeho dílo sloužilo zdarma úplně všem Rentgenové paprsky se později staly nástrojem k výzkumům, za něž bylo fyzikům, chemikům i biologům uděleno více než 20 dalších Nobelových cen Díky rentgenovému záření známe stavbu mnoha desítek tisíc anorganických krystalických látek (kovů, slitin, polovodičů, minerálů apod.), ale např. i strukturu nukleových kyselin, penicilinu či cholesterolu

Röntgenova fotografie

Jeden z prvních rentgenových snímků – obraz ruky Röntgenovy manželky