Historický vývoj Státu Izrael
Návrat do Země zaslíbené
Podle Tóry byla země izraelská Hospodinem přislíbena Abrahámovi a jeho potomkům jako Země zaslíbená Roku 70 n.l. byl Římany zničen tzv. Druhý chrám v Jeruzalémě Následovala židovská diaspora v letech 70 – 1948
Na závěr každého jídla o svátku Pesach pronášejí Židé přání „Příští rok v Jeruzalémě“ Po téměř 2000 let se to zdálo být snem, i když židovské osídlení v této oblasti nikdy zcela nezaniklo
1700 - 1914
Od 18. století se do oblasti zvané Palestina (pod správou Osmanské říše) stěhovali Židé z evropských zemí – tzv. I. alija Vykupovali arabskou půdu Zakládali vesnice Snažili se zbavit závislosti na mecenáších Od počátků měli konflikty s Araby
Baron Edmond James de Rothschild (1845 – 1934) Vykoupil 500 km2 arabské půdy Založil 30 židovských osad a umožnil jim přežít Zpočátku o samostatném státu neuvažoval
Theodor Herzl (1860 – 1904) - rakousko-uherský novinář a vizionář vzniku státu Izrael Inspirací pro něj byl sílící antisemitismus v Evropě Roku 1896 vydal knihu Židovský stát – bibli sionismu a založil Světovou sionistickou organizaci
1897 – I. sionistický kongres v Basileji Herzl si zapsal do svého deníku 3. 9. 1897: „Kdybych měl shrnout Basilejský kongres do jediné věty, byla by následující, v Basileji jsem založil židovský stát. Kdybych to řekl dnes nahlas, odpověděl by mi všeobecný smích. Možná za pět let, ale určitě za padesát, to bude vědět každý.“
1899 – vyšla kniha Základy 19. století od Houstona Stewarta Chamberlaina – základ pseudovědeckých teorií antisemitismu ve 20. století Teorie celosvětového židovského spiknutí Citát: „Židé jsou lidští kříženci, neschopní tvořivosti, jsou všeobecnými kazisvěty“
1903 - Britové oficiálně nabídli Herzlovi domovinu v Ugandě pro 1 000 000 židů a sionistické hnutí se nad touto nabídkou rozštěpilo Pro Ugandu byla více než polovina (295) delegátů VI. sionistického kongresu vedená Herzlem Odpůrce Ugandy ( 175 delegátů, 99 se zdrželo) vedl Max Nordau (zastřelen fanatikem v r. 1923) 1904 – umírá Herzl a projekt Uganda je zapomenut
1904 – 1914 II. alija především z Ruska a východní Evropy První kolektivní farmy bez majitele = kibuci První čistě židovské město Tel-Aviv (1909) Vznik sebeobrany Ha-Šomer (Strážce) – heslo: „Krví a ohněm Judea padla, krví a ohněm Judea povstane.“
1914 – 1917
Židovská legie bojuje v I Židovská legie bojuje v I. světové válce s Brity proti Německu a Turecku 2. 11. 1917 – tzv. Balfourova deklarace – významný mezník ve vztahu V.B. k otázce sionismu
1918 – 1936
1919 – Britský mandát Palestina zřízen Společností národů
Vznikla Hagana (Obrana) – ilegální organizace na ochranu osad, které Britové neochraňovali Otevření Hebrejské univerzity Málo práce pro židovské přistěhovalce Britové hrají na obě strany – obavy z Arabů Rekordní přistěhovalectví po nástupu Hitlera a norimberských zákonech Stupňování nepokojů – oběti mezi Židy, Araby i Brity
1937 – 1944
1937 – královská komise lorda Peela vyšetřuje na místě příčiny nepokojů Komise navrhla malé území budoucího státu a přísné kvóty přistěhovalců – Židé zklamáni Britové se vůči Arabům chovají jako později v Mnichově vůči Hitlerovi
Nový systém zakládání žid Nový systém zakládání žid. vesnic (v noci, strážní věž, palisáda, ráno opevněná vesnice) 1938 – tzv. revizionisté zakládají ozbrojenou organizaci Irgun a prosazují nejen obranu, ale nekompromisní vojenský odpor vůči Arabům Britové drasticky omezují počty přistěhovalců, ačkoliv se situace evropských Židů prudce zhoršuje (založen Mosad) Mimo Nizozemí, Dánska a Dominikánské republiky omezují ostatní země nějakým způsobem imigraci Židů
1939 – Britové na protest proti ilegální imigraci zcela zastavují legální přistěhovalectví (nejhlasitějším odpůrcem W. Churchill) Židovský politik Ben Gurion prohlašuje, že Ž. budou bojovat s Brity proti Hitlerovi, jako by nebylo posledních kroků proti přistěhovalectví Britové internují tisíce zadržených nelegálů do táborů na ostrov Mauricius – špatné podmínky
1940 – Hitler navrhuje deportaci Židů na Madagaskar 1942 – vlády V.B. a USA poprvé jednají o masových vraždách Ž. v koncentračních táborech 1943 – Churchill ruší veškerá omezení – přistěhovalci z Evropy přes Istanbul do Palestiny 1944 – jednání Churchilla a vůdce sionistů Chajma Weizmanna o budoucnosti Palestiny
1945 – 1948
1945 Založení Arabské ligy – cíle „sjednocení islámu“ Nenávist a židovský teror vůči britské mandátní správě Earl G. Harrison, děkan právnické fakulty Pittsburské univerzity zpracoval pro prezidenta Trumana zprávu o stavu uprchlíků v Evropě – mezník na cestě ke vzniku státu Izrael Truman naléhal na Brity, aby povolili další nákupy půdy
1946 – na XXII. sionistickém kongresu zvolen Ben Gurion vůdcem sionistického hnutí, které dosud po 30 let vedl Chajm Weizmann 1947 – britský kabinet projednává tajnou zprávu „Ropa na středním východě“ – kolem roku 1950 se sem přesune většina produkce ropy z Persie (Íránu) 15.2. 1947 britská vláda pod tíhou těchto faktů veřejně prohlašuje, že problém Palestiny nevyřeší a předává ho OSN
Ben Gurion oslovuje důstojníky Hagany, aby se připravili na „válku velkého rozsahu“ Britská veřejnost žádá stažení vojáků z Palestiny 29.11.1947 – OSN odhlasovala možnost vzniku židovského státu v Palestině (33 států pro, 13 proti, 10 se zdrželo) V Palestině poté vypukla nevyhlášená válka proti Židům (XI. 1947 – IV. 1948) – 6000 mrtvých
1948 Vydatné dodávky zbraní z Československa 14.5.1948 – vyhlášen Stát Izrael (v 17:00 v hlavním sále muzea v Tel-Avivu) Ben Gurion – předseda vlády Chajm Weizmann – prezident 11 minut poté uznaly USA Izrael 15.5. 1948 Britové definitivně opustili Palestinu
Autorem známé fotografie z utajovaného vyhlášení Státu Izrael je jihlavský rodák Rudi Weissenstein
Ha-Tikva (Naděje) – hymna – zahájila ceremoniál vyhlášení Státu Izrael Dokud hluboko v srdci duše Židů prahnou a kupředu na východ k Sionu oko hledí, naše naděje nebude ztracena, naděje dvou tisíců let, být svobodným lidem ve své zemi, zemi Sionu a Jeruzaléma.
Chaim Weizmann (1874-1952) David Ben Gurion (1886-1973)
1948 - dodnes
Již den po vzniku Izraele Arabské státy napadly špatně vyzbrojený Izrael Byla to první z válek, která tato země dosud vybojovala a udržela svou existenci Mír v této oblasti je zatím stále v nedohlednu
Zdroje: Hlavní Pomocné GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9 Pomocné Wikipedie – heslo Izrael Wikimedia – Atlas of Israel Wikipedie – heslo Demografie Izraele