Aristotelés – část druhá VY_32_INOVACE_28-13 Antická filosofie Aristotelés – část druhá

Aristotelova logika pokládán za zakladatele logiky (=nauka o formách a metodách správného myšlení) tvrdí, že smysly nás neklamou → chyby vznikají ze špatného spojování dat (proto ten intenzivní zájem o logiku) zavádí pojmy jako: soud, úsudek, pojem, definice, důkaz, indukce, dedukce, kategorie

POJEM DEFINICE naše rozumové myšlení se děje v pojmech musíme pracovat se správnými pojmy, aby bylo myšlení správné jasné (správné) pojmy získáme pouze definicí DEFINICE má 2 části obecná část (např. Člověk je živočich.) specifická část (Člověk je živočich rozumný.) → odlišuje od ostatních předmětů stejné třídy

KATEGORIE existuje 10 kategorií, které nemají žádný nadřazený pojem jsou základní pro všechny ostatní pojmy vyznačují různá možná hlediska, ze kterých lze na věc nahlížet 10 Aristotelových kategorií: substance, kvantita, kvalita (vlastnost), relace (vztah), kde, kdy, poloha, mít, činit, trpět SOUD pojmy spojujeme ve věty neboli soudy v každém soudu jsou spojeny nejméně 2 pojmy

subjekt=takový pojem, o kterém se něco vypovídá predikát=výpověď, která se činí o subjektu → Toto auto (subjekt) je červené (predikát). Aristotelés se pokouší soudy rozdělit do různých tříd např.: soudy kladné (viz červené auto) záporné (Toto auto není červené.) obecné (Všechna auta podléhají amortizaci.) možné (Toto auto se dnes možná pokazí.), apod.

ÚSUDEK jednotlivé soudy spojujeme v úsudky odvození nového soudu z jiných soudů skládá se z premis (předpoklady) a závěru (konkluze) z nich odvozeného v centru nauky o úsudcích stojí tzv. SYLOGISMUS, který se skládá ze 3 částí → P1: Všichni lidé jsou smrtelní. (obecná věta, horní věta) P2: Sokrates je člověk. (speciální věta, dolní věta) Z: Sokrates je smrtelný. nauka o úsudcích je jádrem Aristotelovy logiky myšlení se odehrává v úsudcích

DŮKAZ úsudky se spojují v důkazy logicky nutné odvození jedné věty z jiných prostřednictvím postupných úsudků Aristotelés formuloval několik logických důkazů (zákonů) zákon sporu – za nezměněných podmínek není možné, aby současně platilo nějaké tvrzení a jeho negace zákon vyloučení třetího – ze 2 vzájemně protikladných tvrzení může za daných podmínek platit pouze jedno zákon identity – A je totožné s A

Aristotelés jako přírodovědec upřednostňoval induktivní metodu vyvozování → větu nevyvozujeme teoreticky z věty obecnější (tzv. dedukce), ale dokazujeme ji tím, že se její faktická platnost vykáže na co možná nejvíce jednotlivých případech

Aristotelova politická filosofie podle Aristotela existuje stát kvůli nějakému účelu → aby zajišťoval dobrý život pro lidské bytosti Aristotelés studoval ústavy – měl shromáždit sbírku asi 150 starověkých ústav na rozdíl od Platóna nevytvořil teorii ideálního státu státy se dělí podle toho, kolik osob je řídí záleží ale na tom, zda jsou řízeny dobře nebo špatně

dobré formy vlády mají sklon degenerovat na špatné když je stát řádně řízen jednou osobou, je to monarchie když je stát řádně řízen několika, je to aristokracie když je stát řádně řízen mnoha, je to politeia když je stát špatně řízen jednou osobou, je to tyranie když je stát špatně řízen několika, je to oligarchie když je stát špatně řízen mnoha, je to demokracie dobré formy vlády mají sklon degenerovat na špatné

podobně jako Platón, ani Aristotelés nebyl rovnostářem na rozdíl od Platóna, jehož ideální stát neměl žádné otroky, Aristotelés se domníval, že někteří lidé jsou svou přirozeností předurčeni stát se otroky (tzv. otroci od přirozenosti) zavádí pojem ZÓON POLITIKON

Nauka o duši říše živých bytostí je stupňovitá rostliny živočichové jsou nejnižším stupněm organična mají funkci vyživovací a rozmnožovací živočichové stejné funkce jako rostliny a navíc ještě mají schopnost smyslového vnímání a schopnost přemísťovat se člověk viz funkce živočichů + navíc schopnost myslet

proto také rozlišuje 3 stupně duše: vegetativní (rostlinná) živočišná rozumová vyšší duše nemůže být bez nižší

Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová