DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Občanská nauka Tematický okruh Téma Středověká filozofie Označení DUMU VY_32_INOVACE_15 Jméno autora Mgr. Marcela Rašková Datum vytvoření 12. července 2013 Anotace Prezentace k výkladu středověké filozofie

STŘEDOVĚK

Fáze vývoje středověké filozofie PATRISTIKA – OBDOBÍ CÍRKEVNÍCH OTCŮ – od apoštolů do r. 800 n.l. SV. AUGUSTIN SCHOLASTIKA – po r. 800 n.l. TOMÁŠ AKVINSKÝ

PATRISTIKA - SV. AUGUSTIN jeho názory obrovský vliv po celé E, po celý středověk Zajímavé momenty jeho učení: HLUBINY DUŠE Snaha prozkoumat část psychiky, později nazvanou NEVĚDOMÍ pevný orientační bod = pochybování = MYSLÍM, JSEM MYSLÍCÍ BYTOST STVOŘENÍ A ČASOVOST čas existuje pouze v závislosti na našem vědomí Co je na čase skutečné? TEĎ! Minulost = existuje jen ve vzpomínkách Budoucnost = existuje jen v očekávání = Co bylo dřív svět nebo čas? Bůh nemohl stvořit svět po uplynutí nějakého času, oba musely vzniknout současně. HŘÍCH, ZLO pouze Adam se narodil svobodný, měl možnost řídit se Boží vůlí, dosáhnout nesmrtelnosti podlehl hříchu, zatížil jím lidstvo = hřích je dědičný (lidé nejsou svobodní, musí hřešit!) pojmenoval pozemské hříchy a rozpracoval velmi přísné učení

TOMÁŠ AKVINSKÝ Vyučoval na mnoha místech E, církev do něj vkládala velké naděje. Inspirace : Aristoteles VĚDĚNÍ A VÍRA Existuje svět skutečnosti – možno ho poznat myšlením Svět nadpřirozené pravdy – nelze proniknout myšlením (Trojjedinost Boha, vtělení Ježíše, vzkříšení těla) - lze je přijmout jen na základě víry pravdy o Bohu, který může rozum poznat sám ze sebe (Bůh je a je jeden) – většina lidí to nedokáže pro lenost, nedostatek nadání, starost o existenci a rodinu

RENESANCE A HUMANISMUS omezený na vědu důraz na vzdělání humánní, ne teologické RENESANCE – projevuje se lékařství, obchodu, právu, umění (Michelangelo, Leonardo, Raffael, Botticelli,..)

MICHEL MONTAIGNE (1553) nebývá řazen mezi F, protože myšlenky nevykládal systematicky, ale eseji ČLOVĚK: Má se snažit poznat sama sebe, osvobodit se z pout, uvědomit se své možnosti.

PŘÍRODNÍ FILOZOFIE RENESANCE hlavní bitevní pole = ASTRONOMIE hl. myšlenky: Země = Bohem vyvolená a stvořená planeta hlavní představitelé: MIKULÁŠ KOPERNIK – heliocentrická soustava GALILEO GALILEY – K. myšlenky potvrdil vědecky. Inkviziční proces - musel veřejně odvolat svůj názor, domácí vězení MIKULÁŠ KUSÁNSKÝ církevní hodnostář. Jádro filozofie – vztah boha a světa: Bůh není něco mimo svět, ale je v jednotě s tímto světem; člověk – v každém člověku něco božského GIORDANO BRUNO (upálen 1600) všudypřítomný rozum jako vládnoucí princip ve vesmíru Bůh = vědění, jež je velmi vzdálené chápaní člověka SVĚT – je věčný, nekonečný, je ovládán a pohybován jediným principem = Bůh VESMÍR – nekonečný, nestvořený Bohem VZTAH K NÁBOŽENSTVÍ – připouštěl, že náboženství může mít dobrý vliv na primitivní národy, ne pro vzdělané

MACHIAVELLI Spis VLADAŘ – základní princip: dobrý vladař pohoří Typy vladařství a prostředků, jak je získat a udržet Dědičné – panovník má méně potíží Nové – získává se a udržuje zbraněmi Rady panovníkům: cílem vladaře není jen zabezpečit si vládu, ale dosáhnout přitom cti a slávy základem státu jsou dobré zákony a vojsko (námezdní vojáci – nejednotní; vhodnější je občanská milice) vladař, který chce být dobrý, pohoří. Vladař nemá opouštět cestu dobra, má umět užít zla Účel světí prostředky – netýká se soukromých účelů, ale státních, obecného blaha MACHIAVELLISMUS Jeho učení oddělilo zkoumání politických problémů od náboženství a morálky, později bylo využito ideology absolutismu. Četli ho známí panovníci: Karel V., František I., Filip II. Hodnocen spíše záporně Lidé mu říkali „lotr Machiavelli“, „učitel zla“

DESCARTES Metoda pravdivého poznání – vychází z .............................................................. Cíl: spolehlivost a jistota vědění pochybovat se nedá o 2 instancích: ………. a …………………. DŮKAZ EXISTENCE BOHA Nemohl jsem ji vnímat Nemohl jsem ji vytvořit (nedokonalá bytost nemůže vytvořit ideu dokonalé bytosti) Pochybuji = ……………………………. = vše, co vnímám, může být klam COGITO, ERGO SUM – potvrzuje, že „já“ je myslící bytost, před čímž musí nakonec kapitulovat veškeré pochybnosti. RES COGITAS X RES EXTENZA: Proti „já“ jako myslící bytosti stojí …………… (res extensa), která zahrnuje všechny okruhy předmětů: přírodu, společnost, ale také tělo, které D. označuje za objekt, který se odlišuje od myšlení. Tělo a duše by mohly být spolu v pozemské existenci spojeny, ale jsou od základů odlišné i ve svých funkcích. takto vytvořil …………………… obraz světa, kterému zpočátku podlehly všechny moderní vědy. Pokud jsou totiž „já“ a jeho protějšek „hmota“ od sebe odděleny, stává se realistické poznání možným.

ZDROJE: STÖRIG, HANS JOACHIM: Malé dějiny filozofie. Praha: ZVON, české katolické nakladatelství, 1991