Délka Vytvořil Roman Černý

Čím měříme délku a jaké jsou její značky Asi nemá cenu tady vysvětlovat, co je to délka. Je to zkrátka vzdálenost dvou bodů, to jsme si však moc nepomohli... Zaměřme se tedy na jednotky, které se pro její označení používaly. Tady bych uvedl stručnou tabulku: Délka Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin. Pojem délka se také používá k udání rozměrů těles (délka, šířka, výška, hloubka), kde obvykle označuje vzdálenost mezi nejbližším a nejvzdálenějším bodem (vzhledem k pozorovateli) nebo největší rozměr, nebo se tento pojem také používá k určení vzdálenosti mezi dvěma body prostoru podél zvolné křivky (délka trajektorie, dráha, vlnová délka). Délka a vzdálenost Délkou úsečky je vzdálenost jejich koncových bodů. Délku křivky lze určit jako limitu délek lomených čar složených z n úseků. Pro se délka každé úsečky lomené čáry blíží nule

Čím měříme délku a jaké jsou její značky Vzdáleností se nazývá délka nejkratší spojnice dvou objektů, např. mezi dvěma body, mezi bodem a přímkou, dvěma rovnoběžnými přímkami apod. Délku obvykle vztahujeme k rozměrům určitého tělesa, např. délka úsečky, délka strany krychle apod. Vlastnosti Značka: může být různá, rozhoduje přesnější určení druhu délky. Např. d, l, h, a, b, c, s, … Základní jednotka: metr, zkratka m Další jednotky: kilometr km, decimetr dm, centimetr cm, milimetr mm, mikrometr μm, angstrom Jednotky v astronomii: astronomická jednotka (AU), světelný rok (ly), parsec (pc) Anglo-americké jednotky: palec, stopa, míle, námořní míle Starší nebo jiné jednotky: sáh, loket, versta, … Měřidla: pravítko, metr (tyčový, skládací, svinovací, krejčovský), pásmo, posuvné měřítko, mikrometr, měřidlo s měrným kotoučem, laserové měřidlo Řád (m) Násobek Hodnota Popis 10−35 1,6 · 10−35 m Planckova délka, nejmenší délka, která má podle aktuálního poznání fyzikální smysl … 10−24 1 yoktometr (ym)

Délka

Délka 10−8 10 nm 10–400 nm Vlnová délka ultrafialového záření 20 nm Tloušťka bakteriálního bičíku 90 nm Virus HIV 10−7 100 nm 100 nm Největší částice, která projde chirurgickou rouškou 120 nm Největší částice, která projde filtrem ULPA 300 nm Největší částice, která projde filtrem HEPA 380–430 nm Vlnová délka fialového světla 430–500 nm Vlnová délka modrého světla 500–520 nm Vlnová délka azurového světla 520–565 nm Vlnová délka zeleného světla 565–590 nm Vlnová délka žlutého světla 590–625 nm Vlnová délka oranžová světla 625–740 nm Vlnová délka červeného světla Délka

10−6 1 mikrometr (µm) 1–10 µm Průměr typické bakterie 1,55 µm Vlnová délka světla používaného v optických vláknech 6–8 µm Lidská červená krvinka 6 µm Spóra anthraxu 7 µm Tloušťka vlákna pavučiny 7 µm Průměr buněčného jádra Eukaryot 10−5 10 µm 10 µm Průměr typické kapičky vody v mlze či oblaku 10 µm Tloušťka bavlněného vlákna 13 µm Tloušťka nylonového vlákna 15 µm Tloušťka vlákna hedvábí 17 µm Výměšky roztočů 15 µm Tloušťka vlákna vlny

Decimetr centimetr 10−1 1 decimetr (dm) 10 cm Vlnová délka nejkratšího záření v oblasti UHF (3 GHz) 10 cm Průměr děložního hrdla na začátku druhé fáze porodu 12 cm Vlnová délka rádiového záření o frekvenci 2,4 GHz (pásmo ISM) 22 cm Průměr fotbalového míče 30,48 cm Stopa (ft) 90 cm Typická délka rapíru, meče pro sportovní šerm 91 cm Yard (yd) 100 1 metr (m) 1,4 m Normální rozchod železničních kolejí 1,7 m Průměrná výška člověka 2,42 m Výška volejbalové sítě v zápasech mužů (2,24 m u žen) 2,45 m Světový rekord ve skoku vysokém (Javier Sotomayor) 2,72 m Nejvyšší známý člověk (Robert Wadlow) 3,07 m Výška basketbalového koše 5,5 m Žirafa (nejvyšší zvíře) 8,95 m Světový rekord ve skoku dalekém (Mike Powell)

Metr 101 10 m 18,4 m Vzdálenost od nadhazovače k domácí metě v baseballu 23 m Výška obelisku na pařížském Place de la Concorde 27,43 m Vzdálenost mezi metami na baseballovém hřišti 30 m Plejtvák obrovský (největší zvíře) 40 m Hloubka, ve které je uložen Eurotunel pod dnem moře 49 m Šířka hřiště pro americký fotbal 52 m Niagarské vodopády 55 m Šikmá věž v Pise 62 m Džoserova pyramida 70 m Šířka typického fotbalového hřiště 91 m Délka hřiště pro americký fotbal 102 100 m 105 m Délka typického fotbalového hřiště 112 m Sekvoj vždyzelená (největší strom) 137 m Chufuova pyramida (dnes, původně 147 m) 300 m Eiffelova věž 340 m Vzdálenost, kterou ve vzduchu zvuk urazí za jednu sekundu (viz rychlost zvuku) 458 m Knock Nevis (největší tanker na světě) 553 m CN Tower (nejvyšší pozemní nekotvená budova světa) 646 m Varšavský rozhlasový stožár (bývalá nejvyšší pozemní stavba, zřítila se r. 1991)

Délka Nejběžnějším materiálem na výrobu pravítek pro rýsování je v dnešní době plast. Je houževnatý, rozměrově stálý a lehký a dnes používané plasty již nejsou tak křehké jako před lety. Dříve bývala pravítka převážně dřevěná, ta se dnes nejčastěji užívají ve stavebnictví nebo pro rýsování na školní tabuli. Kovová pravítka se používají ve strojírenství. Pravítko lze použít jako pomůcku i k řadě dalších činností, která s rýsováním nesouvisí, například jako krátkodobé záložky či jako pomůcky při trhání papíru na části. Existují různé další šablony, pomůcky obdobné pravítku, které jsou určené pro rýsování kružnic a různých jiných křivek. Některá křivítka jsou i ručně tvarovatelná. Dvojici nebo speciální druhy pravítek lze použít i pro provádění výpočtů. Dvě pravítka s obvyklou lineární stupnicí lze použít jako nástroj pro sčítání a odčítání. Logaritmické pravítko je pravítko s logaritmickou stupnicí a lze ho použít k provádění početních operací jako je násobení, dělení, umocňování, odmocňování nebo výpočtu převrácené hodnoty čísla Mikrometr - symbol µm - je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000001 metru), tedy asi desetina velikosti kapičky mlhy. Někdy bývá nesprávně označována také jako mikron. Matematické vyjádření jejího vztahu k metru je následující: (1×10−6 m) (1 m / 1 000 000)

Nanometr ,loket mikromet,milimetr Symbol µ (označení v (Unicode je U+00B5; v HTML µ) ) a měl by vypadat jako řecké písmeno mí (μ) (závisí na použitém fontu). Pokud symbol µ není k dispozici, bývá mikrometr nesprávně zapisován jako „um“. mechanické mikrometrické měřidlo Tato jednotka se používá při udávání definování ultrakrátkých a infračervených vlnění a také se v těchto jednotkách pohybujeme v elektronice u integrovaných obvodů a čipů. Slovem mikrometr bývá také označován jemný měřící přístroj určený pro přesné měření vzdáleností užívaný zejména v průmyslu, tzv. mikrometrické měřidlo. nanometr << mikrometr << milimetr Pražský loket Pražský, český či staroměstský loket byl stanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl zazděn do zdi novoměstské radniční věže. Jeho délka činila 593 mm.

Dělení lokte Dělení a násobky pražského lokte 1 loket = 3 pídě = 30 prstů = 120 zrn 1 zemský provazec = 24 lokte 1 jitro = 210 loktů 1 prut = 1050 loktů 1 lán = 12 prutů = 12600 loktů [editovat] Vídeňský loket Vídeňské míry byly do Čech zaváděny v polovině 18. století. V roce 1760 byl poměr jednotek následující: 1 vídeňský loket = 1,31186 pražského lokte 1 pražský loket = 0,7622718 vídeňského lokte Základní jednotkou v té době ale nebyl loket, ale sáh. Versta (rusky верста) je stará ruská délková míra, někdy se pro ni používá výraz ruská míle. Je definována jako 500 sažení (sáhů), nebo 1500 aršínů (loktů), tj. 1066,781 metrů. Málo používanou jednotkou byla i versta čtvereční, jejíž hodnota byla 1,138 km2. Termín meževaja versta označuje dvoujnásobnou délku, než je versta.¨ Palec (jednotka) (Přesměrováno z Palec (jednotka délky)) Palec (inch) je stará americká a anglosaská jednotka pro měření délky. Má historické kořeny a měla dříve různé hodnoty. Počátkem 20. století odpovídal 1 palec 25,39954 mm, od roku

Délka 1959 je však definován jako přesně 25,4 milimetru. Mezinárodní soustavou SI byl nahrazen metrickým systémem.Obsah [skrýt] 1 Původ 2 Značení 3 Ostatní anglosaské míry 4 Související články [editovat] Původ Palec byl dříve údajně „definován“ jako vzdálenost mezi špičkou a prvním článkem palce. anglický výraz inch pochází z latinského uncia tj. „dvanáctina“, rozumí se „dvanáctina stopy“. Palec skutečně má hodnotu dvanáctiny stopy. V Česku se pro palec používá také výraz coul. Značení Standardní značka palce je in. Též se používá značka ". V náročnějších typech sazby se nejedná o dvojitý apostrof ani o uvozovky, ale o speciální znak. Tentýž znak se používá i pro úhlové vteřiny. Podobně samostatnou značku ' má stopa, tatáž značka se používá i pro úhlové minuty. V tomto značení 6' 5" vyjadřuje 6 stop a 5 palců.

Délka Ostatní anglosaské míry tucet palců (tedy 12 palců) je jedna stopa (foot) tři stopy jsou jeden yard, jeden yard je přibližně jeden metr (91,44 cm) 1760 yardů je jedna anglická míle. Stopa (jednotka délky) Stopa je historická jednotka pro měření délky, která byla používána v téměř všech kulturách. Vznik názvu je možno vysvětlit tím, že se jednalo o délku otisku lidské nohy (chodidla), tedy stopy. V jiných jazycích Fuß (německy), foot (anglicky), pied (francouzsky) atd. Podle místa užívání a v důsledku mnoha reforem existuje nepřehledné množství definic její velikosti vůči (metrické) soustavě SI. Jako platná jednotka má dnes význam jen angloamerická (imperiální) stopa, která se všeobecně užívá i v letectví pro určení výšky letadla.

Historie stopy Historie Stopa jako jednotka pro měření délky byla zřejmě poprvé použita v Sumerské říši, její (přibližná) délka byla definována sochou Gudei v Lagaši přibližně roku 2575 př. n. l. Stopa jako míra délky byla později používána i v Egyptě, antickém Řecku a Římě. Ve středověku byla tato míra rozšířena po celé Evropě. Závazná definice jednotky neexistovala, v různých státech (a také na různých územích těchto států jako např v Německu) byla stopa různě dlouhá. [editovat] Stopa v dnešním angloamerickém měrném systému Stopa, anglicky foot (množné číslo feet, zkratka ft), také standardní imperiální stopa (standard imperial foot), je tzv. imperiální délková jednotka, používaná ve Velké Británii (zde i po zavedení soustavy SI) a v USA, zde pak pod názvem americká běžná stopa (U.S. customary foot). Dnešní definice stopy je 1 ft = 0,3048 m tedy 30,48 cm (přesně). Stopa se dělí na 12 palců (inch), 3 stopy jsou 1 yard. Pro vyznačení stopy se používá znaménka apostrofu (např. 1' = 1 ft = jedna stopa). Téměř bezvýznamná je tzv. americká zeměměřičská stopa, měřící 0,304800609 m (U.S. survey foot), užívaná pouze Národním geodetickým zeměměřičským ústavem (National Geodetic Survey (NGS), do r. 1970 U.S. Coast and Geodetic Survey) pro potřeby pouze sedmi federálních států. Interně NGS od r. 1986, stejně jako 42 států Unie, používá v geodézii soustavu SI.

Míle Míle Míle je označení jednotky délky. Tento název ale měla řada různých jednotek. Anglická míle = 1 609,4 m Zeměpisná míle = 7 420 m Námořní míle = 1 852 m (dříve někdy uváděno též též 1 853,2 m a jiné jednotky. Podrobnosti v článku Námořní míle) Námořní míle byla definována jako vzdálenost dvou bodů na hladině moře, jejichž zeměpisná šířka se liší o jednu (obloukovou) minutu. Vídeňská míle = 7 585,936 m = 4 000 vídeňský sáhů = 288 000 vídeňských palců (vídeňský palec = 26,34 mm)[1] Námořní míle Námořní míle je délková jednotka používaná ve vodní a v minulosti i vzdušné dopravě. Je odvozena z délky jedné obloukové minuty některého poledníku nebo jiné zemské hlavní kružnice. Vzhledem k tomu, že geoid není přesná koule, liší se velikost námořní míle podle volby hlavní kružnice, rozdíly jsou však malé. Ve Spojených státech byla námořní míle definována v 19. století jako 6 080.2 stop, což je 1 853,249 m. Ve Velké Británii byla definována jako 6 080 stop, což je 1 853.184 m.

Délka obrázky

Míle Odvozené jednotky Pikometr Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10-12 neboli biliontina metru. Např. poloměr atomu hélia je 31 pm.

Nanometr Nanometr Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10-9 neboli 1 miliardtina metru. Např. vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina) nanometrů. [editovat] Mikrometr Mikrometr (značka µm) je délková jednotka, 10-6 neboli 1 milióntina metru. Např. kapička mlhy má cca 10 µm. Milimetr Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10-3 neboli 1 tisícina metru. Udávání rozměrů v milimetrech je běžné například ve strojnictví. V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážek v meteorologii. Jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm ×1 m² = 1 dm³ = 1 l). Centimetr Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10-2 neboli 1 setina metru. Udávání rozměrů v centimetrech je běžné například ve stavebnictví. V centimetrech se také udávají výšky hladin vodních toků.

Decimetr Kilometr Decimetr Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10-1 neboli 1 desetina metru. Kilometr Kilometr (značka km) je délková jednotka, 103 neboli 1 tisíc metrů. Udávání vzdáleností v kilometrech je běžné například v dopravě. Historie Původní platino-iridiový etalon metru, Sèvres u Paříže Původně byl metr odvozen od rozměrů Země a 1 metr byl definován jako délka jedné desetimilióntiny zemského kvadrantu (čtvrtky poledníku). V této podobě se stal základem metrické soustavy (podrobnější historie určování viz tamtéž). Pozdější fyzikální definice

Délka obrázky

Konec Vytvořil: Roman Černý