Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Cenová konvergence a Balassa-Samuelson efekt
Advertisements

PENÍZE Martina Hedvičáková
Měnová politika 11.
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
L-3. Model nekonečně dlouhého období
Makroekonomie I ( Cvičení 3 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Makroekonomie I ( Cvičení 2 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Výdaje a rovnovážný HDP Martina Hedvičáková
Platební bilance, zahraniční zadluženost
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
Matematika a byznys Téma: Účetnictví národního důchodu a platební bilance Jan Brož A08B0109P.
MAKROEKONOMIE – 2. část Autor: Ing. Vladimír Havlík.
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Systémy měnových kurzů Platební bilance
Makroekonomie I ( Cvičení 7 – Nezaměstnanost)
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Makroekonomie I ( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika)
Cvičení 5 – Hospodářský cyklus, ekonomický růst
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
MEZINÁRODNÍ OBCHOD A VNĚJŠÍ OBCHODNÍ A MĚNOVÁ POLITIKA
Rozpočtové deficity a dluhové krytí Rozpočtové deficity jsou běžné, přebytky vyjímečné. Chyby v minulosti podporují nezodpovědnost v současnosti. Za co.
Základní makroekonomické ukazatele
Makroekonomie I ( Cvičení 1 – Úvod do studia ekonomické teorie )
PLATEBNÍ BILANCE – 5. ukazatel úrovně ekonomiky
Hospodářská politika Téma 6 Koordinace fiskální a měnové politiky. Vnitřní a vnější hospodářské cíle.
Platební bilance Statistický účetní záznam (dle pravidel podvojného účetnictví), který sumarizuje všechny ekonomické transakce mezi subjekty domácí země.
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky
HDP= hrubý domácí produkt
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Makroekonomie I ( Cvičení 4 – Peníze )
Investiční multiplikátor
Ukazatele ekonomické efektivnosti
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Platební bilance,
Zahraniční obchod Bilance v zahraničním obchodě. Bilancování Bilancování v zahraničním obchodě znamená porovnávání dovozů národního hospodářství ČR s.
Makroekonomie I ( Cvičení 8 – Inflace)
Mikroekonomie I Platební bilance a obchodní bilance Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Hospodářský rozvoj I. Vladan Hodulák.
Makroekonomie I ( Cvičení 9 – Měnový kurz)
Cíle HP čeho chceme dosáhnout?. Cíle HP Konsensuální dohoda všech subjektů? Základy hospodářské politiky – cíle HP Maximalizace společenského blahobytu.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Zahraniční vztahy.
3. Kurzové systémy a platební bilance
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Platební / obchodní bilance
Platební bilance N MF A Cvičení č. 1 ZS Témata seminárních prací N_MF_A 1. Vývoj běžného účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce.
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Vnější hospodářská politika
Mezinárodní ekonomie.
3. PLATEBNÍ BILANCE.
Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice.
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
VNĚJŠÍ VZTAHY 1. OTEVŘENOST 2. PLATEBNÍ BILANCE 3. MĚNOVÉ KURZY.
Měnový kurz.
Mezinárodní finance Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí.
MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Veronika Poláčková Název materiálu:
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Veronika Poláčková Název materiálu:
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Ekonomika Hospodářská politika 4. Ing. Miroslava Farmačková VY_62_INOVACE_FAR_EK.4_2_02.
Makroekonomie II Petr Musil Krátkodobá rovnováha v otevřené ekonomice, model IS-LM-BP, Mundell-Fleming model.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Ekonomika– národní hospodářství
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – 2. část Kursová politika
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
Základy ekonomie Seminář 11..
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Transkript prezentace:

Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE) Makroekonomie I ( Cvičení 10 – Platební bilance, zahraniční zadluženost ) Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Do podrobnějšího členění finančního účtu platební bilance nepatří: MAEK1 – Cvičení 10 Do podrobnějšího členění finančního účtu platební bilance nepatří: portfoliové investice přímé zahraniční investice export a import služeb patří všechny výše uvedené položky

Do podrobnějšího členění finančního účtu platební bilance nepatří: MAEK1 – Cvičení 10 Do podrobnějšího členění finančního účtu platební bilance nepatří: portfoliové investice přímé zahraniční investice export a import služeb patří všechny výše uvedené položky

MAEK1 – Cvičení 10 Existuje-li deficit běžného účtu, musí být vždy (z důvodu účetní vyrovnanosti celkové platební bilance) finanční účet: v deficitu vyrovnaný v přebytku nelze jednoznačně určit

MAEK1 – Cvičení 10 Existuje-li deficit běžného účtu, musí být vždy (z důvodu účetní vyrovnanosti celkové platební bilance) finanční účet: v deficitu vyrovnaný v přebytku nelze jednoznačně určit

Přírůstek devizových rezerv se v platební bilancei zachytí: MAEK1 – Cvičení 10 Přírůstek devizových rezerv se v platební bilancei zachytí: se znaménkem plus se znaménkem mínus nezachycuje se

Přírůstek devizových rezerv se v platební bilancei zachytí: MAEK1 – Cvičení 10 Přírůstek devizových rezerv se v platební bilancei zachytí: se znaménkem plus se znaménkem mínus nezachycuje se

MAEK1 – Cvičení 10 Která z následujících okolností povede ke zhodnocení reálného měnového kurzu domácí země: pokles zahraniční cenové hladiny růst domácí cenové hladiny zhodnocení nominálního kurzu domácí ekonomiky platí a, b, c současně

MAEK1 – Cvičení 10 Která z následujících okolností povede ke zhodnocení reálného měnového kurzu domácí země: pokles zahraniční cenové hladiny růst domácí cenové hladiny zhodnocení nominálního kurzu domácí ekonomiky platí a, b, c současně

Import statků a služeb se v běžném účtu platební bilance zachytí jako: MAEK1 – Cvičení 10 Import statků a služeb se v běžném účtu platební bilance zachytí jako: kreditní položka debetní položka nelze jednoznačně určit

Import statků a služeb se v běžném účtu platební bilance zachytí jako: MAEK1 – Cvičení 10 Import statků a služeb se v běžném účtu platební bilance zachytí jako: kreditní položka debetní položka nelze jednoznačně určit

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 1. Zjistěte z následujících údajů, k jaké změně (růstu/poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky vykázal deficit ve výši 50mld. Kč; kapitálový účet přebytek 0,5 mld. Kč a finanční účet vykázal přebytek 60 mld. Kč. Chyby a opomenutí jsou nula.

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 1. Zjistěte z následujících údajů, k jaké změně (růstu/poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky vykázal deficit ve výši 50mld. Kč; kapitálový účet přebytek 0,5 mld. Kč a finanční účet vykázal přebytek 60 mld. Kč. Chyby a opomenutí jsou nula. Víme, že platební bilance v souhrnu musí vyjít nula. Ze zadaných údajů lze vypočítat: PB = BÚ + KÚ + FÚ + Chyby + R 0 = -50 +0,5 + 60 +0 + R R = -10,5 Devizové rezervy tedy vzrostly o 10,5 mld. Kč. (Minusové znaménko znamená nárůst devizových rezerv!)

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 2. Uvedli jsme, že znehodnocení nominálního měnového kurzu časem zlepší čistý export domácí ekonomiky. Jak však již víme z kapitoly o inflaci, může znehodnocení kurzu vést také k růstu inflace. Vysvětlete, jaký dopad by tento fakt mohl mít na reálný měnový kurz domácí ekonomiky a potažmo na vývoj měnového kurzu.

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 2. Uvedli jsme, že znehodnocení nominálního měnového kurzu časem zlepší čistý export domácí ekonomiky. Jak však již víme z kapitoly o inflaci, může znehodnocení kurzu vést také k růstu inflace. Vysvětlete, jaký dopad by tento fakt mohl mít na reálný měnový kurz domácí ekonomiky a potažmo na vývoj měnového kurzu. Znehodnocení nominálního kurzu znehodnocuje i reálný kurz. Jestliže však vlivem znehodnocení nominálního kurzu vzroste inflace v domácí ekonomice více než v cizině (ceny v domácí ekonomice rostou rychleji než v cizí zemi), může se stát, že se výsledně reálný měnový kurz nezmění (ve vzorečku klesne podíl cen). Neměnný reálný kurz by však nezpůsobil žádnou změnu čistého exportu.

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 3. Představme si, že máme dvě země, které jsou stejně velké, mají stejný počet obyvatel a mají stejně vysoký zahraniční dluh. Nyní o jedné prohlásíme, že má v oblasti zahraničního dluhu mnohem lepší pozici než druhá země. Jak bychom tohle tvrzení mohli vysvětlit?

MAEK1 – Cvičení 10 Cvičení 3. Představme si, že máme dvě země, které jsou stejně velké, mají stejný počet obyvatel a mají stejně vysoký zahraniční dluh. Nyní o jedné prohlásíme, že má v oblasti zahraničního dluhu mnohem lepší pozici než druhá země. Jak bychom tohle tvrzení mohli vysvětlit? Námi uvedený zahraniční dluh byl hrubým zahraničním dluhem. Zachycuje jen to, co ekonomické subjekty domácí země dluží ekonomickým subjektům jiných zemí, ale nebere v úvahu, co zahraniční ekonomické subjekty dluží domácím ekonomickým subjektům. Jedna z uvedených ekonomik by na tom mohla být lépe v tom případě, kdyby ji ekonomické subjekty z ostatních zemí dlužily více, než ona dluží jim. To zachycuje tzv. investiční pozice země. Ta je buď kladná, když zahraniční aktiva země jsou menší než zahraniční závazky. Samozřejmě může být investiční pozice země i nulová.