Tato prezentace je hrazena z projektu: Spolupráce s partnery – základ kvalitní odborné výuky Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.01/
V Ě TRNÝ MLÝN VYPRACOVALI: SMOLA MICHAL, SEDLÁČKOVÁ LENKA, SVOBODA JIŘÍ
VĚTRNÝ MLÝN Třípodlažní budova větrného mlýna byla postavena v roce 1836 bratry Budischowskými. Nachází se v městské části Borovina. Původně měl být mlýn dřevěný, nakonec byl však postaven z kamene a cihelného zdiva. Věž o průměru 8 m ve formě komolého kužele zakončovala špičatá střecha se šindelovou krytinou. Strojovnu osvětlovala v každém patře 3 až 4 okna. Mlýn sloužil do poloviny 19. století k mletí borové kůry na výrobu třísla pro vydělávání kůží.
Koželužství bylo v druhé polovině 19. století jedním z nejrozšířenějších třebíčských řemesel. Provoz mlýna byl ukončen koncem 19. století (v té době bylo rovněž odstraněno mlecí zařízení). V letech 1929 – 1977 sloužila mlýnská budova jako bytová jednotka. V roce 1977 byla provedena celková rekonstrukce. Instalovalo se i ozdobné větrné kolo ze železa. V současné době je však objekt větrného mlýna uzavřený a nevyužívaný. Hledá se vhodný projekt, který by umožnil jeho znovuzprovoznění. Současná podoba větrného je téměř identická s jeho původní podobou.
Dobová fotografie větrného mlýna z druhé poloviny 19. století Současná podoba mlýna s nově instalovaným větrným zařízením
Pohlednice znázorňující větrný mlýn od železničního mostu
Malá okna, která sloužila k osvětlení jednotlivých podlaží. Na první pohled opět patrný rozdíl – přidané větrné zařízení.
Fotografie dokládající, že původní a současná podoba mlýna se (až na přidané větrné zařízení) téměř nezměnila.
Dnešní vzhled větrného mlýna se velmi přibližuje jeho původní podobě z 19. století.