První polovina 19. století

Průmyslová revoluce Neudržitelnost feudálního systému Zavádění strojů (vodní a parní – J. Watt) Strojová výroba → z manufaktur továrny → průmyslové dělnictvo → změna soc. struktury České země nejpokročilejší z Habs. mon. Intenzivnější zemědělství X robotní povinnosti Potravinářství, strojírenství, hutnictví Rozvoj dopravy (siniční i železniční - parní)

Myšlenkové proudy 19. století Liberalismus Víra v důležitost svobody člověka a občana Odpor k tyranii a absolutismu Demokratické hnutí právo každého občana podílet se na politickém rozhodování (Rousseau) Nacionalismus Nacionalismus utlačovaného národa Nacionalismus vládnoucího národa (velmocenský)

Myšlenkové proudy 19. století Utopický socialismus učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti založené na společném vlastnictví, zásadě povinné práce pro všechny a spravedlivém (rovném) rozdělování produktů (Marx, Engels, Bakunin)

Evropa vs. Francie 1789 – Velká francouzská revoluce → mění se přístup k reformám v Evropě 1804 – František I. dědičným císařem rakouským → Habsb. monarchie – oficiálně Rakouskem 1806 – Napoleon zakládá Rýnský spolek František již jen císařem rakouským. V následných sporech s Napoleonem František poražen Metternich – stoupenec absolutismu, nepřítel národních, občanských a stavovských práv – 1809 – kancléřem Vídeňský kongres – jednání vítězných mocností nad Napoleonem

Evropa vs. Francie Porážky od napoleonských vojsk – obavy z českých nadějí na samostatnost 1811 – státní bankrot Rakouska 1813 - b. u Lipska – Napoleon poražen 1814-15 – Vídeňský kongres (Svatá aliance) – garance bezpečnosti – konzervativní – udržet status quo – zamezení protivídeňským projevům

Císařství státu rakouského Znakem dvouhlavý orel Vídeňský centralismus – kníže Metternich 1811 – občanský státní zákoník → jednotné státní občanství → rovnost před zákonem Metternich – za každou cenu ponapoleonský stav – odmítal liberalismus Význam armády a policie + cenzura

Císařství státu rakouského Rozvoj průmyslu, dopravy a hospodářství → změna sociální stuktury Centralizace → částečné omezení vlivu šlechty 1835 – Ferdinand I. rakouským panovníkem – „vládni a neměň“ Tajná státní rada – Metternich, Kolowrat… Strnulost monarchie

Česká společnost Hospodářský rozvoj + politické faktory → společenské změny Nepokoje → vznik dělnického hnutí Vytváření novodobého národa X centralizační a germanizační politika habsburků → v důsledku také motivace k obrozeneckým snahám

„Budování“ národů – Češi a Němci Rakušanství – snaha o vytvoření státního národa Dvě podoby Bohemismus – hlásil se k území - vlasti I pojetí dojjazyčného německo-českého národa (B. Bolzano) Odmítá národní aktivity Národní aktivity spojit rakouskou vazbou

Národní obrození Čech – ten kdo žije v Čechách Přední čeští vzdělanci mluvili německy Protirakouský boj na poli literárním, vědeckém…slovanská myšlenka Obrana českého jazyka, láska k české knize a divadlu, úcta k národním dějinám, slovanská vzájemnost, demokratismus

1. etapa národního obrození vědecký proud Realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) Centrum činnosti – Česká společnost nauk (později Královská čes. spol. nauk Gelasius Dobner, F. M. Pelcl, Josef Dobrovský

1. etapa národního obrození lidový proud nakladatelství Česká expedice vydávání českých knih a kalendářů V. M. Kramerius – zásluha o 1. české noviny → Krameriusovy c. – k. pražské noviny

1. etapa národního obrození české divadlo účinný nástroj národního uvědomování v Kotcích pak Nosticovo divadlo samostatné české divadlo tzv. Bouda 1786 - 1. původní české drama – Břetislav a Jitka 1834 – Tylova Fidlovačka

2. etapa národního obrození tzv. ofenzivní nejen o záchranu české kultury, ale i její rozvoj a uplatnění vyrovnání se vyspělým evropským jazykům vliv romantismu panslavismus 1. novodobý český národně kulturní program

2. etapa národního obrození základy novodobé české odborné terminologie – fyziolog J. E. Purkyně, literát Josef Jungmann aj. Jungmann – Slovník česko-německý vznik literárních padělků rukopisy (královédvorský a zelenohorský) zájem o minulost – Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě

3. etapa národního obrození Nositelem politických práv – celý národ Přenos těžiště z jazyka a kultury na politické cíle 1831 - Matice česká vědecká a kult. díla 1846 – Měšťanská beseda F. L. Rieger a A. P. Trojan 2 formy českého hnutí

3. etapa národního obrození Liberální proud – umírněný F. Palacký, F. L. Rieger aj. spjatý s zemskou vlasteneckou šlechtou Myšlenka austroslavismu Radikálně demokratický proud E. Arnold, K. Sabina, J. V. Frič Cílem svržení monarchie 1. tajný spolek Čechů a Němců Repeal

3. etapa národního obrození - kultura Žurnalistika K. Havlíček Borovský, F. L. Čelakovský aj. Literatura Romantismus – Realismus – Hudba F. Škroup, J. J. Ryba Výtvatné umění Josef Mánes, Karel Purkyně K. H. Mácha, K. J. Erben aj. B. Němcová

Revoluční rok 1848 Průmyslová revoluce → odpor k přežitkům feudalismu Požadavek konstituce + sociální požadavky Požadavek práva národů na svobodu a samostatnost Většina lidí bez politických práv Odstartováno prům. krizí v Anglii a neúrodou

Revoluční rok 1848 Vliv vítězství revoluce ve Francii 11. 3. – schůze ve Svatováclavských lázních → petice císaři – Svatováclavský výbor → vyhýbavá odpověď vlády 2. petice → kabinetní list – jazyková rovnoprávnost → odpor českých Němců Pozvání na frankfurtský sněm → Palacký odmítá – otevřený dopis

Revoluční rok 1848 březen 1848 – revoluce ve Vídni císař odvolal Metternicha Dubnová (Pillersdorfova) ústava (oktrojovaná) volební řád – zvýhodnění bohatých květnové vídeňské povstání císař a vláda utíkají → vytvoření nové vlády ministr spravedlnosti Alexander Bach zasedání ústavodárného říš. sněmu

Revoluční rok 1848 červen – Slovanský sjezd v Praze snaha vytvořit spolek slovanských národů v habsburské monarchii 12. 6. 1848 - Pražské lidové povstání kníže Alfred Windischgrätz 6 dní boje národních gard s cisař. vojskem poraženo - snaha prokázat zapojení Palackého a dalších liberál. politiků 7. 9. 1848 – zrušeno poddanství

Revoluční rok 1848 říjnové povstání ve Vídni vláda i císař do Olomouce říšský sněm se přesouvá do Kroměříže → příprava nové ústavy → 7. 3. 1849 sněm vojensky rozehnán 2. 12. 1848 – Ferdinand V. abdikuje → František Josef I. březnová (Stadionova) ústava – oktrojovaná květen – v Praze odhaleno májové spiknutí

Rakouské cisařství v 2 pol. 19. stol. Bachovský absolutismus – důslednější než františkovsko-metternichovský Alexander Bach, Felix Schwarzenberg, Karl Friedrich Kübeck Ministerská rada – předsedou císař 1851 – silvestrovské patenty – zrušena dosavadní ústava Úředním jazykem němčina Důraz na vědecký charakter VŠ

Rakouské cisařství - hospodářství urychlení průmyslové revoluce podpora podnikání rozvoj peněžnictví masová proletarizace 1873 – hospodářská krize

Rakouské cisařství – zahr. politika prohraná válka s Itálií (1859) → fin. krize ozbrojená neutralita proti Rusku → mezinárodní izolace neúspěchy → odpor k absolutismu → odvolání představitelů v čele s Bachem kritika absolutismu → Říjnový diplom (1860) konec absolutismu, příslib reforem, federalizace 1866 – prusko-rakouská válka

Rakouské cisařství – vnitřní politika 1861 – Únorová (Schmerlingova) ústava zachován centralismus neúplná konstituční monarchie říšská rada (omezení zemských sněmů) volební systém – ani všeobecné ani rovné 1861 – císařský patent 1863 – platnost únorové ústavy na čas pozastavena

Rakouské cisařství – společnost bachovský absolutismus proti demokratickým a národním hnutím útlak, pronásledování, perzekuce, udavačství potlačen kulturní život umlčení vedoucích osobností pád bach. absolutismu 1.1.1861 – 1. číslo Národních listů (J. Grégr) → nástin českého programu (Rieger) Alexander Bach

Rakouské cisařství – společnost česká politická reprezentace – pasivní opozice 2 křídla politické reprezentace staročeši (F. Palacký, F. L. Rieger aj.) mladočeši (Karel Sladkovský, Julius Grégr, Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef V. Sládek)

Rakouské cisařství – hospodářství české země průmyslově nejvyspělejší dělnické kolonie 12 – 15ti hodinová pracovní doba + nízké mzdy → sociální napětí 1869 – 1. česká banka – Živnostenská banka

Rakouské cisařství – kultura Riegrův slovník naučný - 11 svazků 1864 – pravidelná česká představení v Prozatímním divadle 1862 – TJ Sokol – M. Tyrš aj. Fügner Májovci – Neruda, Hálek, Arbes… 1867 – rakousko-uherské vyrovnání → Předlitavsko + Zalitavsko Unie 2 států s různou ústavní praxí

Rakousko uherské vyrovnání 1867

Rakousko 1867 – prosincová ústava → parlamentní stát, svoboda podnikání, slova, shromažďování, tisku, vyznání císař nebyl odpovědný parlamentu zřízen říšský zemský soud 1868 všeobecná branná povinnost (3 roky) 1869 povinná osmiletá školní docházka

Uhersko Částečná samostatnost – vlastní vláda Silná maďarizace → 1868 – národnostní zákon – jediný maďarský národ Zrušena slovenská gymnázia a Matice slovenská 1879 - Maďarština povinně i v ZŠ Sblížení Čechů a Slováků

„Česká otázka“ Politika - doposud prorakouská orientace → pocit křivdy (vyrovnání jen pro Uhry) → 1867 – delegace do Moskvy – přijati carem, ale nepochopeni → 1. pokus samostatné zahraniční politiky 1867 – masová demonstrace – převoz klenotů 1868 – manifestační ráz položení základního kamene ND

„Česká otázka“ 1868 – manifestace na památných místech Čechy nejvyspělejší z Předlitavska → neklid ohrožuje říši Jednání o českém vyrovnání → 1871 – fundamentální články – protesty českých Němců a uherských politiků – neúspěch Politika pasivní opozice – rozštěpení české politiky

„Česká otázka“ Národní strana (staročeši) – pasivní opozice Národní strama svobodomyslná (mladočeši) – proti pas. opozici tiskový orgán – Národní listy shodné tj. liberální zaměření X mladočeši radikálnější a demokratičtější 1878 – konec pasivní rezistence

„Česká otázka“ memorandum státoprávní ohražení → nerezignují na čes. státní právo, mění strategii staročeši – „drobečková politka“→ → 1880 Sremayerova jazyková nařízení 1882 – rozdělení Karlo-Ferdinmandovy univerzity na českou a německou vyjednávání staročechů s Němci – punktace – porážka staročechů

politická diferenciace 1878 – Českoslovanská strana sociálně demokratická dělnická 1894 – křesťansko sociální strana 1897 – národně socialistická strana 1899 – agrární strana 1900 – realistická strana