Předpokládaný vývoj počtu osob v produktivním a důchodovém věku Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Výchozí demografická prognóza Prognóza populačního vývoje České republiky 2008-2070 (s projekcí do roku 2120) střední varianta Autoři: RNDr. Boris Burcin, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR http://www.mpsv.cz/cs/8838

Základní předpoklady prognózy do roku 2070 Úhrnná plodnost (průměrný počet dětí na 1 ženu) Postupný nárůst ze současných 1,5 na 1,75 Střední délka života mužů a žen Postupný nárůst ze současných 74/80 na 85/89 let Zahraniční migrace Postupný nárůst migračního přírůstku ze současných 15 tisíc na 30 tisíc osob ročně

Základní ekonomické generace Produktivní věk Osoby od 20 let do důchodového věku v daném roce (bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zaměstnány) Poproduktivní věk Osoby, které již dosáhly důchodového věku (bez ohledu na to, zda jsou ještě zaměstnány či odešly do důchodu)

Předpokládaný vývoj důchodového věku Varianta 65 postupné zvyšování pouze do roku 2030 na 65/64 let (v grafech červená čára) Varianta 67 postupné zvyšování pouze do roku 2043 na 67 let (v grafech modrá čára) Varianta 75 trvalé zvyšování do roku 2100 na 75 let (v grafech zelená čára)

Výpočty založené na základních ekonomických generacích Osoby produktivního věku Velmi nadhodnocený odhad počtu plátců důchodového pojištění (studující, ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaní, další osoby ekonomicky neaktivní) Osoby poproduktivního věku Poměrně dobrý odhad počtu starobních důchodců

Přesnější výpočty založené na odhadu počtu zaměstnaných na základě demografické struktury z demografické prognózy (neuvažuje se zaměstnanost v důchodovém věku) a specifických měr zaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, průměry za rok 2010 Předpokládají se po celé období prognózy hodnoty těchto měr na úrovni roku 2010

Je předpoklad zachování hodnot měr zaměstnanosti na úrovni roku 2010 realistický ? v kontextu předpokládaého demografického vývoje (pokles počtu nových pracovních sil)

Pokud se zaměstnanost nezvýší dojde k poklesu podílu zaměstnaných osob v populaci ČR

Pokud dojde ke zvýšení měr zaměstnanosti, bude vývoj důchodového systému příznivější než výše uvedená prognóza

Další cestou k zajištění stability (nejen) důchodového systému je rozumná propopulační politika Současný důchodový systém téměř nezohledňuje počet řádně vychovaných dětí budoucích plátců do systému

Průběžný důchodový systém Je závislý na demografickém vývoji Ten je v současné době mnohem stabilnější než vývoj ekonomický Lze jej mnohem lépe a přesněji předvídat na řadu let dopředu Není tolik ovlivněn vývojem v okolních zemích To je zárukou jeho určité stability

Pokud délka života poroste budou i penzijní fondy muset čelit podobným problémům, jak zajistit výplatu stále déle žijících důchodců. I ony by musely buď: zvyšovat výši příspěvků nebo zvyšovat věk zahájení výplaty důchodu snižovat vyplácené důchody

Může být forma individuálního spoření z celospolečenského hlediska efektivnějším způsobem zabezpečení na stáří než průběžný systém?

Může, a to ve společnosti Kde se rodí stále méně a méně dětí, každá další generace je o něco méně početná než generace předchozí, společnost vymírá Kde je dlouhodobě roční míra zisku finančních institucí výrazně vyšší než roční míra růstu mezd

Chceme v takové společnosti žít? Je takový vývoj dlouhodobě udržitelný? Je takový vývoj společensky žádoucí? Chceme v takové společnosti žít?

Děkuji Vám za pozornost RNDr. Tomáš Fiala, CSc. fiala@vse.cz