FRANZ KAFKA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

FRANZ KAFKA (1883–1924) pražský německy píšící spisovatel židovského původu narodil se v Praze, kde také strávil většinu života vystudoval práva a pracoval jako úředník v Dělnické úrazové pojišťovně velmi složitý byl Kafkův vztah k despotickému otci (měli rozdílné povahy, nedokázali se pochopit a přiblížit – otce obdivoval, ale zároveň se před ním bál, neměl sebedůvěru)

Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově za své životní poslání považoval psaní – ventiloval v něm svoje vnitřní úzkosti a fobie trpěl častými bolestmi hlavy, nespavostí a chronickou únavou onemocněl tuberkulózou, která poznamenala i jeho milostné vztahy (toužil po manželství, ale bál se trvalého vztahu) zemřel v sanatoriu v Kierlingu u Vídně, byl pohřben v Praze Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově

Tvorba: zachytil prožívaný pocit osobní izolovanosti a odcizení (svou přecitlivělost a plachost si odnesl z rodinného prostředí), úzkosti, strachu, méněcennosti a osamění – je považován za předchůdce existencialismu, má blízko i k expresionismu kompoziční volnost, víceznačnost děje odporují logice života, vytváří fantazijní svět, nerespektuje časovou posloupnost – absurdní próza, experimentální postavy bez bližší charakteristiky (chybí vnější vzhled, vnitřní popis, minulost, popis prostředí) – některé postavy nemají ani konkrétní jména (jen písmena) vychází ze zajímavých situačních zápletek, které ale nedospějí k žádnému řešení

varuje před odlidštěnou byrokracií, člověk připustil zmechanizování svého života (stereotyp) – vzdal se všeho, co dělá člověka člověkem – pesimismus (chce před tím zachránit člověka, ale neví jak) řeší problematiku blíže neurčené, neprokazatelné viny jedince před neznámým „zákonem – principem“ – nakonec je hrdina potrestán za vinu, které si není vědom Kafka kladl na sebe i na své dílo vysoké nároky – za jeho života proto vyšla jen desetina díla (něco zničil, další povídky a romány jsou nedokončené) původně chtěl, aby jeho díla byla spálena, ale Kafkův přítel Max Brod (spisovatel, autor životopisů) je vydal za Kafkova života jeho dílo známé jen okruhu přátel, ve 30. letech se šířila jeho sláva – vrchol po 2. světové válce

po r. 1948 – jeho tvorbu zakázali komunisté vydávat (pesimistická, buržoazní literatura – nemá optimistické řešení) v 60. letech – volnější ovzduší – pokus o rehabilitaci autora po r. 1968 – označen za jednoho z duchovních inspirátorů „pražského jara“ v kultuře – jeho knihy se nesměly vydávat, neučilo se o něm 1989 – po pádu komunistického režimu se mohla jeho díla znovu vydávat

Ortel povídka – vytvořil ji během osmi hodin – psal ji ve stavu na hranici transu vypsal se v ní ze svého konfliktního vztahu k otci syn je v pozici obžalovaného, který se provinil jen tím, že je synem otec ho zavrhl a odsoudil k smrti utonutím Kafka napsal dopis otci, ale nikdy mu ho neposlal, ani neukázal: „… V Tvé přítomnosti jsem se zajíkal, koktal, i to Ti ještě bylo příliš, nakonec jsem mlčel, nejdřív snad ze vzdoru, potom proto, že jsem před Tebou nemohl ani myslet, ani mluvit. A protože jsi byl vlastně můj jediný vychovatel, působilo to trvale v celém mém dalším životě.“

Proměna groteskní povídka – zpracovává motiv odcizení – líčí proměnu člověka v hmyz hlavní postavou povídky je obchodní cestující Řehoř Samsa, který se jednoho rána probudí jako brouk: … Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jako pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. …

proměnou se materializuje jeho nechuť k povolání obchodního cestujícího, únava ze snahy finančně zajistit rodinu (živil rodiče i sestru) i pocit prohraného života Kafka líčí Řehořovy pocity, jeho snahu se s proměnou vypořádat i reakci rodiny Řehoř se snaží ovládnout své tělo, mění stravovací návyky, zaznamenává zděšení a postupný odpor rodičů, zaměstnavatele i sestry rodina se za něj stydí, štítí se ho, izoluje ho v pokoji a chová se k němu jako k obtížnému, přebytečnému hmyzu – nemá však odvahu se ho zbavit Řehoř nakonec umírá žalem, vyhladověním a na zranění, které mu způsobili – všichni jeho smrt vnímají jako vysvobození: … všichni si oddechnou: „Ono to chcíplo.“

První vydání Kafkovy Proměny z roku 1916 v němčině tragika Řehořovy situace nespočívá v tom, že je brouk, ale že v těle brouka nadále myslí a cítí jako člověk – ačkoli rozumí lidské řeči, nemůže s lidmi mluvit První vydání Kafkovy Proměny z roku 1916 v němčině

Hans Fronius: Proměna

Nezvěstný (Amerika) román zachycuje osud 16letého Karla Rossmana, kterého svedla služka a rodiče ho za trest poslali do Ameriky tam se ho ujímá bohatý strýček chlapec ale není schopen navázat trvalejší vztahy s lidmi, nedokáže se vyrovnat s nelítostným kapitalismem dlouho hledá své místo v životě, nakonec se ztrácí v davu lidí nedokončený román zfilmováno

Proces nedokončený román líčí iracionální soud s bezmocným člověkem (prolíná se reálná a fantastická rovina) bankovní úředník Josef K. je v den svých 30. narozenin obviněn neznámým soudem, nikdy se ale nedozví proč zůstává na svobodě, ale je opakovaně předvoláván k podivným výslechům na půdu činžovního domu Josef K. se cítí nevinen a považuje obžalobu za nesmyslnou (absurdní), zpočátku vše zlehčuje odmítá přijmout fakt, že je souzen podle zákona (jeho obsah nezná) a potrestán za provinění, kterého si není vědom později se marně snaží soudní řízení ovlivnit, spojí se s advokátem a dalšími lidmi, ale nikdo mu nepomůže soudní proces zabírá stále více času, poznamenává život Josefa K., který se tomu více poddává

nakonec rezignuje a bez odporu přijímá rozsudek – je odsouzen k trestu smrti po roce života v nejistotě ho dva muži odvedou z bytu do opuštěného lomu, kde ho popraví ranou nožem do srdce jako psa ukázka – čítanka (K) s. 155 Hlavní myšlenka: vypravěč podává příběh Josefa K. chladným a nezaujatým stylem popisuje bezmoc jedince ve vztahu k odosobněné úřední moci nebo k univerzálním zákonům – vše je za hranicemi našeho chápání, ale přesto nás to ovlivňuje člověk se provinil tím, že připustil zmechanizování svého života, propadl stereotypu, je lhostejný k životu jiných

Zámek nedokončený román zeměměřič K. přichází na pozvání do neznámé vsi, aby tu vykonal práci je přijat chladně, obyvatelé si od něj udržují odstup snaží se dostat do zámku k úředníkům, kteří mohou jeho postavení legalizovat, naráží však na řadu překážek během šesti dnů, které zde stráví, navazuje vztah k dívce, která by mu mohla pomoct, protože byla milenkou jednoho úředníka – ale ona ho opouští je zcela vyčerpaný, ale vstup do zámku (symbolu odosobněné moci) si nevynutí – neznámá síla mu nedovolí, aby se přiblížil, „drtí ho“ podle Maxe Broda měl zeměměřič v den smrti dostat zprávu, že je přijat

Franz Kafka Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz