Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MODEL IS-LM.
Advertisements

Měnová politika 11.
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
7 Nezaměstnanost.
8 Inflace.
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
Nezaměstnanost, trh práce
Poptávka po penězích.
Model IS-LM.
MAEK1 – CVIČENÍ 6 Hospodářské cykly Ekonomický růst
Poptávka na trhu zboží a služeb
Makroekonomie II Inflace – příčiny, projevy, důsledky, metody jejího léčení, model SP-DG.
Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky
8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst
PENÍZE A BANKOVNICTVÍ.
Hospodářské cykly.
Agregátní poptávka a nabídka
Investiční výdaje. Podstata I = výdaje na kapitálové statky a změna stavu zásob Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit.
Fiskální a monetární politika
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Inflace.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Trh práce.
Model agregátní poptávky a agregátní nabídky
Cvičení 5 – Hospodářský cyklus, ekonomický růst
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
Agregátní nabídka a model AD-AS
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Phillipsova křivka Opakování Martina Hedvičáková
Hospodářské cykly. Historie  Charakteristiky cyklu Potenciální produkt  Fluktuace domácího produktu kolem potenciálního produktu  Problematika měření.
Inflace a nezaměstnanost Philipsova křivka
Makroekonomické souvislosti (opakování)
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Makroekonomie I ( Cvičení 8 – Inflace)
Dynamizace modelu AS a AD
Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)
Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky
* INFLACE květen 2013VY_32_INOVACE_EKO_ Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková.
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Nezaměstnanost, inflace
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Předmětem přednášky jsou…
Inflace Ing.Vojtěch Jindra
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Předmětem přednášky jsou…
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Makroekonomická rovnováha
1 2. Růst a cykly. 2 GDP per capita*, Table 3.01(a) Sources: See p. 47 of text Western Europe7711,2044,57919,256 China600.
Slide AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA.
9. PHILLIPSOVA KŘIVKA „Probably the single most important macreoconomic relationship is the Phillips Curve“ George Akerlof.
Trh práce a politika zaměstnanosti
AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y).
1 Růst, cykly a konvergence. 2 GDP per capita*, Table 3.01(a) Sources: See p. 47 of text Western Europe7711,2044,57919,256.
AS – podstata AS řeší otázku produkce (tedy Y) AS znázorňuje velikost produkce (Y), které jsou firmy ochotny nabízet při různých úrovních inflace (π).
Modely agregátní nabídky IS-LM (i AS-AD)- diskutovali jsme hlavně poptávkovou stranu ekonomiky, ale sklon křivky AS ovlivňuje situaci zásadním způsobem.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Tisková konference ČMKOS
Peníze a monetární politika
Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Trh práce a politika zaměstnanosti
Koncepční přístupy k hospodářské politice
Tisková konference ČMKOS
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností Petr Sedláček

Phillipsova křivka 1958 Novozélanďan Phillips g= ( Wt-W t-1) /W t-1 Inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny nominálních mezd Při nízké míře nezaměstnanosti je na trhu práce vysoká poptávka po práci, což vyvolává růst nominálních mezd křivka naznačuje existenci dlouhodobého vztahu mezi inflací a nezaměstnaností g = - (u-u*) g= ( Wt-W t-1) /W t-1 Wt = nominální mzda v současné= době  = koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k % změně skutečné míry nezaměstnanosti

Mzdy rostou je li u< u* a klesají je li u >u* (Wt-W t-1)/W t-1 u* u(%)

Modfikovaná Phillipsova křivka Samuelson, Solow Upravili křivku tak, že zachycovala vztah mezi nezaměstnaností a cenovou inflací.  = g- Vztah ovlivňuje růst produktivity práce. Při růstu produktivity práce lze zvyšovat nominální mzdy, aniž by rostly náklady práce a tudíž ceny. Rostou li nominální mzdy rychleji než produktivita práce, zvyšují se náklady firem a rostou ceny.

 = - (u-u*)  u% u*

Phillipsova křivka objasňuje inflaci v krátkém období. INFLACE Poptávková Setrvačná Nákladová(nabídková)

Poptávková inflace Předpokládáme, že očekávaná inflace je nulová produktivita práce neroste nejsou nákladové šoky Vztah mezi Phillipsovou křivkou a AD-AS přes Okunův zákon Zachycuje vztah mezi změnou domácího produktu a změnou v nezaměstnanosti (u*-u) = .(Y-Y*)  = vyjadřuje citlivost změny nezaměstnanosti na změnu reálného domácího produktu.

Vztah Phillipsovy křivky a AD-AS modelu SAS A B 106 102 P Y 7500 8000 (u= 7%) (u= 4%)  SPC 4 7 (Y=8000) (Y= 7500) AD1

Poptávková inflace Růst AD zvýší reálný produkt nad potenciální a nezaměstnanost klesne pod přirozenou míru. g= (u*-u) Růst nominálních mezd vyvolá růst růst cen. Při stagnaci produktivity práce rostou ceny stejným tempem jako nominální mzdy. =(u*-u) -  Poptávková inflace je způsobena růstem AD, který sníží nezaměstnanost pod přirozenou míru. To vyvolá růst nominálních mezd a také růst cen.

P0 P1 Y* Y1 AS AD AD ´ u* u1 PC  u

Inflační očekávání a setrvačná inflace Očekávaná inflace se mění ve skutečnou a skutečná inflace vytváří očekávanou inflaci Tak vzniká setrvačná inflace Předpokládejme, že nezaměstnanost je u*, ale lidé očekávají inflaci e . Pro setrvačnou inflaci pak platí  = e Setrvačná inflace probíhá, i když je nezaměstnanost na přirozené míře. Formování inflačních očekávání Adaptivní a racionální

Adaptivní očekávání Na minulé zkušenosti. Pokud se očekávání odchylují od skutečnosti, opraví se, když je zjištěn omyl.  t = e t-1 + j(t-1 - e t-1) j- rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečnosti j malé- očekávání se mění pomalu j= 1 e t =  t-1 statická očekávání

Racionální očekávání Vytvářejí se nejen na základě minulé zkušenosti, ale také informací o pravděpodobných událostech. Nemusejí být vždy správná, ale v průměru správná. Neobsahují systematickou chybu. Odchylují se proto, že získávání informací stojí peníze a lidé vyhodnocují tolik informací, aby mezní náklady na informace nepřevýšily mezní výnosy. Nejsou vychýlena jedním směrem

Phillipsova křivka a očekávaná inflace Ekonomika je na přirozené míře nezaměstnanosti, je nulová inflace. Vzroste peněžní zásoba a AD. To zvýší ceny a nominální mzdy. Zaměstnanci zamění růst nominálních za růst reálných mezd a zvýší nabídku práce. Reálný produkt se dostane nad potenciální úroveň. Po určité době si zaměstnanci uvědomí růst cen, sníží nabídku práce a vrátí se na přirozenou míru, ale inflace se již nevrátí. Protože se vytvoří nová očekávání.

 PC1 PC2 PC3 3 7 PC1(e=0) PC2(e=3) PC3(e=7 U*

Lze ji též odvodit z rovnice AD Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání = e + (u*-u) Lze ji též odvodit z rovnice AD Y-Y* = b. (P-Pe) P-Pe= 1/b(Y-Y*) P=Pe + 1/b(Y-Y*) (P-P t-1)= Pe-P t-1 + 1/b(Y-Y*) = e + 1/b(Y-Y*) Okun (u*-u) = (Y-Y*) = e + 1/b 1/  (Y-Y*) pro 1/b 1/  =  = e + / (u*-u) - / (s produktivitou)

Tento model na základě adaptivních očekávání vypracoval Friedman Ukázal, že zvýšením AD je možné udržet nezaměstnanost pod přirozenou mírou jen krátkou dobu. Úsilí udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou vede k akceleraci inflace. Desinflace Pokud CB sníží nominální peněžní zásobu a AD klesne

 u u* PC1 PC2 PC3 Desinflace

Racionální očekávání a inflace  u U* O 3 7 E(e=7) C (e=3) Y (e=0)

Nákladová inflace Inflace vyvolaná ze strany nabídky nepříznivý nabídkový šok  = v v je průměrný růst nákladů na jednotku produktu Růst nákladů tlačí na ceny, vede k poklesu Y a růstu nezaměstnanosti. Kdyby CB neakomodovala nákladový šok, nezaměstnanost by po čase vedla k poklesu reálných mezd Nákladový šok by odezněl

Y* Y1 P1 P0 AS AS ´ AD Y P inflace nezaměstnanost 1 u* H u1 PC

Celková inflace je pak dána rovnicí  = e + / (u*-u) - / + v e je setrvačná inflace / (u*-u) - / poptávková inflace v nákladová inflace = ms - - Jak vysoká bude inflace

Třetí téma Podrobnosti tématu Doplňující informace a příklady Vztah příběhu k účastníkům.

Skutečný život Uveďte příklad nebo příběh ze skutečného života. V případě potřeby vyjádřete pochopení pro situaci účastníků.

Co to znamená Důrazně shrňte váš názor na dané téma. Shrňte hlavní body hodné zapamatování.

Další kroky Shrňte, co se od účastníků očekává. Shrňte, co se očekává od vás.