Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností Petr Sedláček
Phillipsova křivka 1958 Novozélanďan Phillips g= ( Wt-W t-1) /W t-1 Inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny nominálních mezd Při nízké míře nezaměstnanosti je na trhu práce vysoká poptávka po práci, což vyvolává růst nominálních mezd křivka naznačuje existenci dlouhodobého vztahu mezi inflací a nezaměstnaností g = - (u-u*) g= ( Wt-W t-1) /W t-1 Wt = nominální mzda v současné= době = koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k % změně skutečné míry nezaměstnanosti
Mzdy rostou je li u< u* a klesají je li u >u* (Wt-W t-1)/W t-1 u* u(%)
Modfikovaná Phillipsova křivka Samuelson, Solow Upravili křivku tak, že zachycovala vztah mezi nezaměstnaností a cenovou inflací. = g- Vztah ovlivňuje růst produktivity práce. Při růstu produktivity práce lze zvyšovat nominální mzdy, aniž by rostly náklady práce a tudíž ceny. Rostou li nominální mzdy rychleji než produktivita práce, zvyšují se náklady firem a rostou ceny.
= - (u-u*) u% u*
Phillipsova křivka objasňuje inflaci v krátkém období. INFLACE Poptávková Setrvačná Nákladová(nabídková)
Poptávková inflace Předpokládáme, že očekávaná inflace je nulová produktivita práce neroste nejsou nákladové šoky Vztah mezi Phillipsovou křivkou a AD-AS přes Okunův zákon Zachycuje vztah mezi změnou domácího produktu a změnou v nezaměstnanosti (u*-u) = .(Y-Y*) = vyjadřuje citlivost změny nezaměstnanosti na změnu reálného domácího produktu.
Vztah Phillipsovy křivky a AD-AS modelu SAS A B 106 102 P Y 7500 8000 (u= 7%) (u= 4%) SPC 4 7 (Y=8000) (Y= 7500) AD1
Poptávková inflace Růst AD zvýší reálný produkt nad potenciální a nezaměstnanost klesne pod přirozenou míru. g= (u*-u) Růst nominálních mezd vyvolá růst růst cen. Při stagnaci produktivity práce rostou ceny stejným tempem jako nominální mzdy. =(u*-u) - Poptávková inflace je způsobena růstem AD, který sníží nezaměstnanost pod přirozenou míru. To vyvolá růst nominálních mezd a také růst cen.
P0 P1 Y* Y1 AS AD AD ´ u* u1 PC u
Inflační očekávání a setrvačná inflace Očekávaná inflace se mění ve skutečnou a skutečná inflace vytváří očekávanou inflaci Tak vzniká setrvačná inflace Předpokládejme, že nezaměstnanost je u*, ale lidé očekávají inflaci e . Pro setrvačnou inflaci pak platí = e Setrvačná inflace probíhá, i když je nezaměstnanost na přirozené míře. Formování inflačních očekávání Adaptivní a racionální
Adaptivní očekávání Na minulé zkušenosti. Pokud se očekávání odchylují od skutečnosti, opraví se, když je zjištěn omyl. t = e t-1 + j(t-1 - e t-1) j- rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečnosti j malé- očekávání se mění pomalu j= 1 e t = t-1 statická očekávání
Racionální očekávání Vytvářejí se nejen na základě minulé zkušenosti, ale také informací o pravděpodobných událostech. Nemusejí být vždy správná, ale v průměru správná. Neobsahují systematickou chybu. Odchylují se proto, že získávání informací stojí peníze a lidé vyhodnocují tolik informací, aby mezní náklady na informace nepřevýšily mezní výnosy. Nejsou vychýlena jedním směrem
Phillipsova křivka a očekávaná inflace Ekonomika je na přirozené míře nezaměstnanosti, je nulová inflace. Vzroste peněžní zásoba a AD. To zvýší ceny a nominální mzdy. Zaměstnanci zamění růst nominálních za růst reálných mezd a zvýší nabídku práce. Reálný produkt se dostane nad potenciální úroveň. Po určité době si zaměstnanci uvědomí růst cen, sníží nabídku práce a vrátí se na přirozenou míru, ale inflace se již nevrátí. Protože se vytvoří nová očekávání.
PC1 PC2 PC3 3 7 PC1(e=0) PC2(e=3) PC3(e=7 U*
Lze ji též odvodit z rovnice AD Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání = e + (u*-u) Lze ji též odvodit z rovnice AD Y-Y* = b. (P-Pe) P-Pe= 1/b(Y-Y*) P=Pe + 1/b(Y-Y*) (P-P t-1)= Pe-P t-1 + 1/b(Y-Y*) = e + 1/b(Y-Y*) Okun (u*-u) = (Y-Y*) = e + 1/b 1/ (Y-Y*) pro 1/b 1/ = = e + / (u*-u) - / (s produktivitou)
Tento model na základě adaptivních očekávání vypracoval Friedman Ukázal, že zvýšením AD je možné udržet nezaměstnanost pod přirozenou mírou jen krátkou dobu. Úsilí udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou vede k akceleraci inflace. Desinflace Pokud CB sníží nominální peněžní zásobu a AD klesne
u u* PC1 PC2 PC3 Desinflace
Racionální očekávání a inflace u U* O 3 7 E(e=7) C (e=3) Y (e=0)
Nákladová inflace Inflace vyvolaná ze strany nabídky nepříznivý nabídkový šok = v v je průměrný růst nákladů na jednotku produktu Růst nákladů tlačí na ceny, vede k poklesu Y a růstu nezaměstnanosti. Kdyby CB neakomodovala nákladový šok, nezaměstnanost by po čase vedla k poklesu reálných mezd Nákladový šok by odezněl
Y* Y1 P1 P0 AS AS ´ AD Y P inflace nezaměstnanost 1 u* H u1 PC
Celková inflace je pak dána rovnicí = e + / (u*-u) - / + v e je setrvačná inflace / (u*-u) - / poptávková inflace v nákladová inflace = ms - - Jak vysoká bude inflace
Třetí téma Podrobnosti tématu Doplňující informace a příklady Vztah příběhu k účastníkům.
Skutečný život Uveďte příklad nebo příběh ze skutečného života. V případě potřeby vyjádřete pochopení pro situaci účastníků.
Co to znamená Důrazně shrňte váš názor na dané téma. Shrňte hlavní body hodné zapamatování.
Další kroky Shrňte, co se od účastníků očekává. Shrňte, co se očekává od vás.