Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Zeměpis – 1. ročník 1 Dlouhé Strán ě

Přečerpávací vodní elektrárma Dlouhé Stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky (zdroj: idnes.cz). Stanula tak mezi nejvýznamnějšími českými památkami jako jsou hrad Karlštejn, Pražský hrad nebo zámek Hluboká. V samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším Divem České republiky, když pro ni hlasovalo celkem občanů. 1- horní nádrž m n.m. (kóta koruny hráze) 2- dolní nádrž 824,7 m n.m. (kóta koruny hráze) 2

 Leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Elektrárna má tři "nej": největší reverzní vodní turbínu v Evropě MW, elektrárnu s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW.  Elektrárna plní v elektrizační soustavě několik významných funkcí - statickou, dynamickou a kompenzační. Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Dynamickou funkcí přečerpávací vodní elektrárny se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a energii a podílet se na řízení kmitočtu soustavy. Kompenzační provoz slouží k regulaci napětí v soustavě.  Výstavba elektrárny byla zahájena v květnu Na počátku osmdesátých let však byla z rozhodnutí centrálních orgánů převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit.  Elektrárna je řešena jako podzemní dílo. Obě soustrojí jsou umístěna v podzemí, v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 x 50 m. Souběžně s kavernou turbín se v podzemí nachází komora transformátorů, která má rozměry 115 x 16 x 21,7 m. V této komoře jsou dva blokové trojfázové transformátory, rozvodny 22 kV a další zařízení.

 V roce 2001 bylo zjištěno bodové narušení těsnící vrstvy asfaltobetonového pláště. Postupem času nabývalo narušení na významu a dosahovalo řádově desetitisíců bodů, což bylo důvodem pro svolání mimořádné schůzky v květnu I přes výrazné zhoršení stavu těsnění se průsakový režim nezměnil. Bylo rozhodnuto o zahájení zkušební sanace porušených míst a došlo k navýšení četnosti kontrol stavu pláště a průsaků v drenážním systému. Roku 2003 bylo rozhodnuto o realizaci generální opravy. V letech 2002 a 2006 byly prováděny různými technologickými postupy provizorní sanace nejvíce porušených míst. Stav horní nádrže nikdy nedospěl do havarijního stavu.  V roce 2005 byla vyhlášena veřejná obchodní soutěž na výběr zhotovitele opravy. Ze dvou uchazečů byla vybrána švýcarská firma WALO (jen dvě firmy v Evropě mají know how a technologické zařízení k provedení tohoto druhu opravy) - stroje musí být mj. schopné pokládat vrstvu asfaltu na velmi šikmém svahu (o sklonu 1:2). Následující rok došlo k uzavření kontraktu na opravu a provedeny přípravné projekční práce.  byly zahájeny práce na zařízení staveniště, opravě nádrže a byla nádrž kompletně vypuštěna. Rekonstrukce horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně skončila 19. srpna  „Samotná oprava horní nádrže elektrárny spočívala v odfrézování 8-10 cm stávající těsnící vrstvy asfaltobetonového pláště na svazích nádrže a položením nové vrstvy o stejné výšce. Celkem jde o 8 tisíc m 3 směsi, což představuje 20 tisíc tun materiálu a plochu 100 tisíc m 2.