Romantismus

klasicismus romantismus rozum řád symetrie inspirace v antice v popoředí společnost normy romantismus cit svoboda bizardnost inspirace v středověku (gotika) v popředí jedinec nespoutanost

kolébkou romantismu je Anglie (poč. 19.st.) šíření do celé Evropy

ARCHITEKTURA

historismus studoval a napodoboval středovéké slohy (hl. gotiku) byly uznány jejich technické i umělecké přednosti v počátcích romantismus velice proměnlivý sloh v 2. pol. 19. stol. - soustřeďuje se na gotiku → novogotika → romantismus minulostí (památky romantické a pseudogotické asi laik těžko odliší)

Historizující slohy 2. pol. 19. st. - poč. 20. stol. novogotika, novorománský sloh, novorenesanční, novobarokní přístup vědečtější a systematičtější – i restaurátorká činnost (x romantismus – nechává se volně inspirovat historickými slohy, gotikou) pseudohistorické památky – líbí se nám – ale doklad tvůrčí stagnace purismus – tendence spojená s restaurováním středověkých památek vznik ideálního slohového prototypu snaha vnutit všem druhům staveb dostavby stavby zcela nové často setřena jedinečnost památek a napácháno více škody než užitku

Romantická novogotická architektura tupé zakončení věží, nárožních věžiček (obvykle mnohobokých) se zubatým cimbuřím (vliv anglické gotiky) válcovité, hrotitě zastřešené věže a strmé střechy (vliv Francie) Památky: parlament v Budapešti parlament v Londýně katedrála v Edinburghu staroanglická venkovská sídla

Parlament v Budapešti

Parlament v Londýně

Katedrála v Edinburghu

Přírodní krajinářský park využívá přirozených přírodních vlastností rostlé zeleně doplňováno drobnou architekturou skleníky, altány, rozhledny, umělé zříceniny, jeskyně (hl. novogotická, klasicistní a orientální forma) Památky: městský park Central Park Bolognský lesík park v Lednici (minaret) Veltrusy Krásný Dvůr

Central Park v New Yorku

Bolognský lesík u Paříže

Lednice - Janův hrad

Janův hrad

Obelisk (Lednice) Minaret (Lednice)

Veltrusy

Krásný Dvůr Čínský pavilon Goethův pavilon Obelisk Gloriet Panův templ

Krásný Dvůr novogotický templ

Historismy u nás veřejné stavby (muzea, divadla, školy, kostely, atp.) parky zámky přestavby i stavby zcela nové

Hrádek u Nechanic

Hluboká

Konopiště Kokořín

Schwarzenbergská hrobka

1344 Karel IV. , pokládá základní kámen ke katedrále sv 1344 Karel IV., pokládá základní kámen ke katedrále sv. Víta v souvislosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství hl. architekt Matyáš z Arrasu, později Petr Parléř Z průčelí (věže 80 m) - 19. a 20. st. podle projektu Josefa Mockera († 1899) převzal vedení Kamil Hilbert v září 1929 byla dokončena dostavba katedrály u příležitosti tisíciletí zavraždění svatého Václava na výzdobě Z části katedrály se podílela řada význačných umělců – František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další Crám sv. Víta

Karlštejn středověký hrad základní kámen - 1348 Karlem IV. kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, později zde byly uchovávány české korunovační klenoty v roce 1886 zahájil Josef Mocker přestavbu v duchu tzv. purismu, která měla hradu navrátit původní gotickou podobu. Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby

Neorenesanční budovy Národní divadlo veřejné budovy školy Rudolfinum

Národní muzeum

Národní muzeum

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

SOCHAŘSTVÍ dlouho pod vlivem klasicismu umělci se podrobují dobovému vkusu

Sochařství u nás Josef a Emanuel Maxovi Václav Levý sochy na Karlově mostě Václav Levý obří hlavy u Liběchova, Blaník

Václav Levý (1820 - 1870) významný český sochař 19. st. samouk, zprvu dřevořezby, později sochy obří hlavy ve skalách poblíž Liběchova ( na zámku jako kuchař) odešel do Říma monumentálními sochy návrat do Prahy; zde se stal mj. učitelem J. V. Myslbeka

MALÍŘSTVÍ

náměty: středověké dějiny soudobé události dramatičnost, děj vyhrocen do maxima, barvy dotvářejí atmosféru krajinomalba neklidná krajina, nevšední, tajuplná, dramatická, zjitřená romantické malířství se postupně více sbližuje s přírodou, spěje tak k věcnosti – k realismu hlavní představitelé: Eugéne Delacroix Theodore Gericault William Blake Caspar David Friedrich

Eugéne Delacreoix největší romantický malíř důraz na vzrušení, bezprostřednost, vroucnost a fantazii výtvarný styl je dynamický, barvitý a díky své dramatičnosti působí silně na city diplomatické cesty do Maroka a Alžírska – okouzlen barevností, zvyky, oděvy atd. - náměty jeho obrazů Krveprolití na Chiu reakce na povraždění 20 000 Řeků Turky Svoboda vedoucí lid na barikády Eugéne Delacreoix

Svoboda vede lid na barikády

Dívka sedící na hřbitově

Theodor Gericault extatické napětí kompozice vzbuzující silné emoce Pod vlivem politických událostí vytváří svá první nesmrtelná díla tvořící již přechod od neoklasicismu k romantismu řadu portrétů duševně nemocných v psychiatrické léčebně (oleje i grafika) malířem koní a bláznů Dva lvi

Důstojník gardového jezdectva

klasicistní vyobrazení kolorování chladné romantické vyobrazení malba dramatické

Vor Medúzy ztroskotání fregaty Medúse po dlouhé plavbě na voru se zachránilo (bez jídla a pití) pouze 10 lidí kreslil nejdřív mrtvoly, dokonce model voru

Vor Medúzy Dramaticky znázorňující skutečný příběh katastrofy lodě Medúza, která se roku 1816 potopila a cestující, kterých se zachránilo 147, byli opuštěni posádkou lodě a vydání bez jídla i pití napospas moři a podnebí. Po 2 týdnech plavby, během kterých se vyskytly i případy kanibalismu se zachránilo 15 pološílených lidí (dalších 5 zahynulo na palubě lodi Argus, která je zachránila). Příhoda, která měla velikou odezvu veřejnosti i politickou dohru, je na plátně podána s takovou drásavostí a smyslem pro tragiku, že dílo vyvolalo na Pařížském salonu roku 1819 společenský skandál.

William Blake angl. malíř a spisovatel mysticismus, imaginace, nadpřirozeno vizionářský charakter (tvrdil, že pracuje z podnětu nadpřirozených sil) vyjádření složitých myšlenek originální techniky (iluminovaný tisk, monotyp) největší zjev tehdejší doby oceněn až ve 20.st.

Francisco Goya (1746 - 1828) 3. květen 1808 (Poprava v La Mondoa) - 1814

Caspar David Friedrich (1774 - 1840) německý malíř a kreslíř krajinomalba moře, lodě, zimní krajiny, ledové, pusté, smutné, zadumané i motivy z Čech (Česká krajina s Milešovkou)

Křídové útesy na Rujáně

Malířství u nás Antonín Mánes Josef Navrátil Josef Mánes Adolf Kosárek August Piepenhagen Bedřich Havránek Julius Mařák

Antonín Mánes (1784 - 1843) český malíř, kreslíř a ilustrátor cyklus 12 obrazů Český rok profesorem krajinomalby se na AVU od klasicistní "ideální krajiny" (Krajina se zříceninou Gaia Maria) pozvolna přešel k lyrickému romantismu s výraznými realistickými prvky Pohled na Pražský hrad z východní strany, Krajina s oráčem, kolem 1825; Hrad Okoř, 1827; Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři, 1834; Kokořín v bouři, 1839). Právě touto svou orientací položil základy české realistické krajinomalby, nesvázané akademickým rukopisem živá barevnost a snaha po vystižení atmosféry

Pohled na Pražský hrad od východu

Josef Navrátil (1798 - 1865) vodopád nástěnné malby z raného období zdobí dodnes různé objekty v Praze (včetně Pražského hradu) a zámky v Liběchově, Ploskovicích, Zákupech, Jirnech (s jeho známým Alpským pokojem) a jinde Jeho věhlas rostl, předseda Jednoty výtvarných umělců částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice, přestal malovat, dožil v chudobě vynikající krajiny, zátiší, figurálními malby a jejich skici v jeho obrazech dochází k míšení nejrůznějších stylů, ve skicách se dostává až na pokraj impresionismu vodopád

Krajina se zříceninou

Lesní krajina s děvčetem

Zátiší s ovocem Zátiší s melounem

Josef Mánes (1820 - 1871) český malíř a ilustrátor významný představitel romantismu vynikající krajinář a malíř ženských aktů rodina Mánesů otec Antonín Mánes (profesor krajinomalby na pražské malířské Akademii) strýc Václav Mánes (na AVU 2x prozatímním ředitelem) bratr Quido Mánes – malíř (zátiší) sestra Amálie – nadaná malířka, zasvětila svůj život starosti o své sourozence, vyučovala malbu

Pod chalupou

Josefina reminiscence na renesanční benátskou malbu jeden z Mánesových nejkrásnějších portrétů různé názory na to, kdo stál modelem k tomuto portrétu: benátská herečka projíždějící Prahou podobizna Františky Šťovíčkové (služebné u Mánesů, se kterou měl Josef nemanželskou dceru Josefinu) fiktivní portrét – ideál mánesovské krásy

Červené paraplíčko zachycení světla a barevných odrazů předznamenává blížící se impresionismus v obrazech Monetových

Švadlenka velmi moderní malba – lehká a vzdušná (připomíná pastel) námět: chudá dívka šije šaty pro bohatou nevěstu X vzhledem k obrazu Panny Marie Karlovarské (ochránkyně budoucích matek) a interiéru odkazuje na nešťastný osud Mánesova přítele malíře A. Kosárka, ktarý se tou dobou žení, stává se otcem a vzápětí umírá na TBC

Kroje cesty na Slovácko, na Hanou

rostliny, ornamenty

Medailony na staroměstském orloji červen

Adolf Kosárek (1830 - 1859) český malíř pocházel z chudých poměrů Studoval u Maxe Haushofera na AVU v Praze cesty po Bavorsku, Alpách, Rujáně hl. motivem: česká krajina od romantické pojetí krajinomalby přechod postupně k realismu v 29 letech zemřel na tuberkulózu

August Piepenhagen (1791-1868) vyučený knoflíkář malíř - krajinář

Bedřich Havránek (1821 - 1899) český malíř, představitel manýrismu patřil k oblíbeným malířům rakouského arcivévody a cestovatele Ludvíka Salvátora Toskánského, pro kterého zpracovával obrazový doprovod jeho knih Pražské ghetto

Čertovka, Kampa

Julius Mařák (1832 – 1899) český malíř – krajinář, kreslíř a grafik intimní lesní interiér od romantismu k realismu v plenéru skvělé uhly, lepty, nejen studie, ale samostatné dílo pro Národní divadlo: slavná místa českých dějin (Říp, Blaník, Vyšehrad atp.)

Vyšehrad

Použitá literatura Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Macková, O.: Josef Mánes. Odeon, Praha 1970 Největší malíři, život, inspirace a dílo. Eaglemoss International 2000 Wikipedie Internet jako zdroj obrázků