Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CESKYJA ZYK1_01 Tematická oblast:Český jazyk pro střední školy Ročník:2 Datum dokončení: Anotace:Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s Aloisem Jiráskem Jméno autora:Mgr. Erika Minaříková
Alois Jirásek ( )
Život Alois Jirásek se narodil v Hronově (Hronov u Náchoda) z nezámožných rodičů. Vystudoval v Broumově a Hradci Králové gymnázium. Po maturitě odešel do Prahy na univerzitu, stal se středoškolským profesorem dějepisu a působil v Litomyšli. Záliba v malířství ho provázela celým životem. Od roku 1909 se věnoval výhradně literatuře.
Tvorba Jirásek byl těsně spjat se svým rodným krajem. Vycházel z jeho tradic, ale nezapomínal i na dobu současnou. Jeho prvotinou jsou Povídky z hor -obrázky ze života chudých tkalců. Další Jiráskova tvorba se nesla v duchu historické prózy.
Historické prózy Rozpětí Jiráskovy tvorby je široké. Zahrnuje období: bájné (Staré pověsti české), dobu předhusitskou a husitskou (romány Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Husitský král; dramata Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč), dobu pobělohorskou (Skály, Psohlavci, Temno, Skaláci), dobu národního obrození (F.L. Věk, U nás, Filosofská historie).
Idea Základní idea Jiráskova díla je stejná jako v díle Františka Palackého. V těžkých dobách úpadku lid neopustila touha po svobodě a snaha bojovat za ni. Málokdy bývá hrdinou Jiráskových skladeb postava jedna. Zpravidla je tu hrdinou veškerý lid, vykreslený v řadě postav, které v sobě ztělesňují názory většího celku. Za nejslavnější období české historie považoval dobu husitskou. Jirásek už výběrem témat ukazoval čtenářům obraz národní síly a houževnatosti, a tím napomáhal k rozmachu národní energie.
Staré pověsti české Jirásek zpracoval pověsti a legendy, jak je zachovala lidová tradice a staří kronikáři (Václav Hájek z Libočan, Kosmas, Dalimil). Pověsti: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivoji, O Libuši, O Přemyslovi, Dívčí válka, Lucká válka aj.
Mezi proudy, Proti všem Třídílný román Mezi proudy (Dvojí dvůr, Syn ohnivcův, Do tří hlasů) je zasazen do období vlády Václava IV. Sledujeme vznik českého reformního hnutí, spory mezi vysokou šlechtou a církevními hodnostáři a seznamujeme se s významnými postavami tehdejší doby (M. Jan Hus, Jan Žižka). Proti všem je střední část husitské trilogie. Tématem jsou husitské boje, stavba Tábora, vyjednávání se Zikmundem, vítězství na Vítkově či vypuzení sekt z tábora. Ústředními postavami jsou členové rodu vladyků z Hvozdna (otec, jeho dcera a synovec), kteří představují osudy typické pro drobnou venkovskou šlechtu.
Bratrstvo, Husitský král Závěrečný díl husitské trilogie je Bratrstvo. Po lipanské prohře se drobná venkovská šlechta nemůže smířit s poměry doma a odchází za hranice. Román líčí úpadek husitství. V Čechách panuje Jiří z Poděbrad, hrdina románu Husitský král. Po rozchodu s papežskou kurii byl na vrcholu své moci dán do klatby a v národě se objevují první českobratrské tendence.
Historická dramata K románům z husitského období se pojí i dramatická trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč. První drama ukazuje Husův boj s církevní hierarchií, jeho revoluční myšlenky a konečné odsouzení. Druhé zachycuje hlavní momenty vojevůdcovství Jana Žižky. Poslední část dramatické trilogie předvádí husitského hejtmana Roháče z Dubé, který se po lipanské porážce nepoddal Zikmundovi a setrval při svých zásadách, za které položil život.
Skály, Psohlavci, Temno, Skaláci V románu Skály se dozvídáme o selské vzpouře na Čáslavsku na počátku 17. století. Hlavní postavou je zde evangelický kněz Matyáš Ulický. Povstání Chodů proti Lamingerovi a následné potrestání selských vůdců (hlavně Jana Sladkého-Koziny) se objevuje v Psohlavcích. S germanizací, robotou, nevolnictvím a úpadkem české kultury nás Jirásek seznamuje v románu Temno (název se stal označením doby). Stát uznává jen římskokatolické náboženství a pronásleduje jinověrce. Skaláci (1875) byl Jiráskův první větší literární počin a inspiroval se v něm vypravováním své matky o selském povstání na Náchodsku v roce 1775.
F.L. Věk, U nás Dobu národního obrození zachytil Jirásek v pětidílné románové kronice F.L. Věk. Hlavní postavou je kupec z Dobrušky František Ladislav Věk (F.L. Hek), český vlastenec, který doufá v lepší budoucnost českého národa. Sledujeme životní osudy Věkovy, počátky nového českého kulturního života, první české divadlo, noviny knihy apod. Seznamujeme se s postavami tehdejších spisovatelů a obrozenců. Pokračováním F.L. Věka je románová kronika U nás. Vypravuje o prostých lidech v Jiráskově rodišti. Ústřední postavou je osvícený farář P. Josef Havlovický, který poznává bídu pohorských tkalců a snaží se jim ulevit.
Odkazy VILÍMEK, Jan. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Alois_Jir%C3%A1sek.jpg