Dalekohledy Dalekohled Keplerův(hvězdářský) – spojný okulár (27.12.1571-15.11.1630)

Dalekohled Galileiho(holandský) – rozptylný okulár (15.2.1564 - 8.1. 1642)

Triedr – turistický dalekohled Porrův systém hranolů

Dalekohled AOTEC LEO III 12x50 Zvětšení: 12 x Průměr čočky: 50 mm Zorný úhel: 5,5° Zorné pole (v 1000 m): 96 m Optimální vzdálenost oka od okuláru: 12,0 mm Průměr optického výstupu: 5,0 mm Minimální vzdálenost zaostření: 9 m Rozměry: 140 mm x 65 mm x 186 mm Hmotnost: 678 g Dalekohled - Action 16 x 50 Zvětšení: 16x Průměr objektivu: 50mm Zorné pole: 82/1000m Nejkratší ostřící vzdálenost: 8m Rel. světelnost: 9.77 Index stmívání: 28.28 Optické sklo: BK7 Typ antireflexních vrstev: FC Barva: černá/stříbrná Rozměry (mm): 190x62x168 Hmotnost: 690g

Hvězdářský dalekohled Bresser Arcturus 60/700 Výrobce: BRESSER Typ: čočkový Ohnisková vzdálenost: 700mm Průměr objektivu: 60mm Max. využitelné zvětšení: 120x Montáž: azimutální Hledáček: 5x24mm Okuláry v sadě: H-20/12.5, SR-4mm Stativ: hliníkový Hmotnost: 2kg Dodáván včetně: přepravní kufr Divadelní kukátko Scala MPG 3x25 Výrobce: BRESSER Zvětšení: 3x Průměr objektivu: 25mm Optické sklo: BK7 Typ antireflexních vrstev: MC Barva: zlatá/bílá Rozměry (mm): 100x31x50 Hmotnost: 167g

Objektiv - prvních 100 let jednoduchá čočka(barevné vady) - ve druhé polovině 18. století – konstrukce achromatické čočky - nyní – achromatické i apochromatické soustavy, korigována otvorová vada a koma v blízkosti optické osy, korekční požadavky menší než u okuláru, ale výroba pečlivější, neboť chyby objektivu jsou okulárem zvětšeny Příklad Navrhněte dalekohledové brýle, které by měly umožnit šestinásobné zvětšení, konstrukční délky 5 cm a obrazovou ohniskovou vzdálenost objektivu 10

Zrcadlové dalekohledy - reflektory Anglický fyzik, matematik a astronom Isaac Newton se chtěl vyhnout rozkládání světla na jednotlivé barvy v čočkách, které u triedrů znemožňuje velká zvětšení, a navrhl v roce 1671 využít zrcadla místo objektivu. Světelné paprsky se v dalekohledu odrazí dutým zrcadlem do jeho ohniskové roviny, která je na stejné straně jako pozorovaný objekt. Proto se musely odražené paprsky zakřiveného zrcadla (vybroušeného z kovové desky vyrobené ze slitiny mědi a cínu) malým rovným zrcadélkem, kolmým na jejich původní dráhu, odchýlit tak, aby se mohl obraz pozorovat postranním okulárem; Newtonův dalekohled zvětšoval 38krát. Dalekohledy používané pro astronomické potřeby mají místo objektivu duté zrcadlo. A Newtonůw dalekohled B Cassegrainův dalekohled C Dalekohled typu "coudé

V Cassegrainově dalekohledu, navrženém o rok později, se vkládá paprskům odraženým od hlavního zrcadla do cesty malé vypouklé zrcadélko, které je odráží do okuláru umístěného ve středu hlavního, uprostřed provrtaného zrcadla. Kromě těchto dvou základních typů se používá i dalkohledu „coudé" (francouzsky úhel, loket), v němž odražené paprsky vícenásobně mění svůj směr. Původní Newtonovo parabolické zrcadlo, vybroušené z kovové desky, se později nahradilo parabolickým sklem, na něž se nanáší hliníkový povlak. Zrcadlo v moderních dalekohledech má průměr několika metrů - například hvězdářský dalekohled v observatoři Astronomického ústavu ČAV v Ondřejově má parabolické zrcadlo o průměru dvou metrů. Jeden z největších zrcadlových dalekohledů stojí na hoře Palomar v Kalifornii. Má průměr zrcadla 5 metrů a lze jím spatřit hvězdy miliónkrát slabší než ty, jež vidíme prostým okem. Dalším je ještě mohutnější obr - šestimetrový dalekohled na Kavkaze u vesnice Zelenčukskaja. Za zmínku stojí i Hubblův teleskop, což je vlastně dalekohled na družici obíhající po orbitu Země, oproti pozemských dalekohledů nabízí mnohem „čistší“ obraz nerušený atmosferickými vlivy.

Hubblův kosmický dalekohled (NASA/ESA)