Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_32_INOVACE_03C15 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec 2012 Ročník/věková kategorie4. ročník Vyučovací předmět/klíčová slova Investování, běžný účet, spořící účet, termínovaný vklad, vkladní knížka, investiční komodity Anotace Studenti se seznamují s možnostmi finančního trhu pro zhodnocování volných finančních prostředků 1

Finanční produkty Kam je možné si peníze uložit Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Helena Svršková,

Přes 40 procent Čechů investování vůbec nezajímá. Postoj Čechů k investování a možnostem zhodnocení peněz je stále pasivní. Pro více než 40 procent populace není toto téma zajímavé. Aktivnímu hledání a využívání investičních možností se věnuje zhruba čtvrtina lidí. Vyplývá to z průzkumu mezi 300 respondenty. 3

Snaha o hledání vhodných investic odráží vedle dobré informovanosti také dostatek volných peněz. Jde převážně o muže ve středním a vyšším věku, s vysokoškolským vzděláním, podnikající či působící na manažerských místech. Právě spojení investic s dostatkem peněz je často uváděnou příčinou pro nezájem a odmítání investování. Úroveň povědomí o klasických formách investování, kam patří investice do akcií, podílových fondů a dluhopisů, komodit, cenných kovů či nemovitostí, dosahuje nepříliš vysoké míry (35 procent v průměru).

Investic do akcií a dluhopisů využívá nyní necelých 10 % lidí, což je podobná úroveň jako investice do podílových fondů a do pozemků i nemovitostí. Investic do komodit a cenných kovů využívá 1 – 2 % Čechů. Do budoucna pak uvažuje o investicích do akcií a dluhopisů 19 % lidí, do komodit 5 %, do podílových fondů 11 % a o zhodnocení peněz nákupem pozemků a nemovitostí přemýšlí dokonce 24 % lidí. Nejpoužívanějším produktem pro další zhodnocení peněz s důrazem na spoření proti klasickému investování je na českém trhu stále stavební spoření s 35 %. Z novějších produktů se čím dál více prosazuje penzijní připojištění s 30 %. Spořicí účet využívá 15 % Čechů. 5

Spoření a investování V případě, že občan (rodina) má přebytek příjmů, tzn., že má nějaké úspory, je potřeba s nimi rozumě nakládat. Říká se, že : „ Máme myslet na zadní kolečka“ - šetřit, spořit by mělo být prioritou. Proč??? Nikdo z nás si nikdy nemůže být jistý, že ho nepostihne nějaká nepříjemná a nepředvídatelná životní situace, kdy bude potřebovat více peněz nebo se mu zdroje příjmů výrazně sníží. Z toho důvodu je nutné mít rezervy, pamatovat na tyto „deštivé dny“ a pravidelně měsíčně si nějakou částku spořit či investovat do pojištění pro takovou situaci. 6

S jakými produkty se u spoření či investování můžete setkat? Jsou to: 1. termínové vklady a spořicí účty 2. stavební spoření 3. penzijní připojištění 4. kapitálové a investiční životní pojištění 5. investování do fondů, akcií a dluhopisů Možností, kam peníze ukládat a kde se finančně zabezpečit, je v dnešní době celá řada (i když vyznat se v nabídce na finančním trhu může být někdy obtížné). Vždy je však třeba zvažovat podmínky produktu, délku, po kterou jsou prostředky vázány, i účely, pro které jsou jednotlivé produkty nabízeny. 7

Bankovní vklady Nejběžnější jsou tyto formy: - vklady na běžných účtech - úsporné vklady (spořící účty) - termínované vklady Vklady na běžných účtech Jejich hlavním účelem není ukládání peněz, ale platební styk. Výše vkladu kolísá, a tak nepředstavuje pro banku stabilní zdroj financí. Úrokové sazby jsou tedy nízké. Z toho důvodu se tato forma nehodí pro efektivní ukládání peněz. 8

Úsporné vklady (spořicí účty) Patří obecně mezi nejvyužívanější finanční produkty. Nabízí je většina bank a jejich základní ideou je co nejvyšší zúročení vložených finančních prostředků. Roční úroková míra je vyšší oproti úrokové míře u běžných účtů. Vyšší úroková míra je vyvážena tím, že spořicí účty nelze používat pro běžné transakční činnosti, tzn., že je nelze použít k provádění běžného platebního styku. Výše úrokové sazby závisí na výši vkládané částky a také na délce případné výpovědní lhůty. Vklady je obyčejně možné provádět libovolně a v různých výších, jejich výběr však bývá omezen výpovědní lhůtou. 9

Spořicí účty však nezúročí peníze tak jako například riskantnější investiční fondy; pokud tedy nebudete své peníze potřebovat „delší dobu“, poohlédněte se po jiných finančních produktech se zajímavějšími výnosy (investiční fondy, vkladové listy, zajištěné fondy, garantované certifikáty..). Spořicí účet je výhodný pro ty, kteří mají volné finanční prostředky k dispozici, ale z nějakého důvodu je nemohou nebo nechtějí investovat dlouhodobě, nechtějí jít do vyššího rizika apod. Výpovědní lhůta – majitel účtu musí před výběrem peněz podat výpověď, tzn., že musí počkat dohodnutou dobu. Dřívější dispozice s vkladem je možná, ale znamená pro klienta sankci v podobě poplatku za předčasný výběr. Výhoda spořicích účtů je jejich dostupnost. Spořicí účet si můžete zřídit téměř u každé banky. Tato forma ukládání nabízí jistotu a zúročení peněz. 10

Vkladní knížka V současnosti mohou existovat jen vkladní knížky na jméno. Disponovat může s vkladem jen osoba uvedená na vkladní knížce. Vkladní knížka se dělí na knížky s výpovědní lhůtou a bez ní. Proto se také liší úroková sazba. 11

Na anonymních vkladních knížkách leží stále více než dvě miliardy korun V roce 2002 zákon o bankách zrušil platnost anonymních vkladních knížek. Česká spořitelna je přestala úročit a lidé dostali možnost si vklady vybrat až do konce letošního roku. V současné době však na přibližně 2,52 miliónu vkladních knížek stále ještě zůstává 2,29 miliard korun. Z celkového objemu vkladů na anonymních vkladních knížkách, který byl před deseti lety zhruba 120 miliard korun, si dosud klienti vybrali více než98 procent. V červnu letošního roku Česká spořitelna spustila velkou kampaň s jediným účelem – připomenout klientům, že konec anonymních vkladních knížek se blíží. Kampaň poběží až do konce roku. 12

Měsíčně lidé vyberou z těchto anonymních vkladních knížek kolem 20 miliónů korun. V posledních měsících klienti ruší zhruba dva až tři tisíce anonymních vkladních knížek měsíčně. To představuje kolem 20 miliónů vybraných korun každý měsíc. I přesto, že chování klientů se dá těžko odhadnout, v České spořitelně předpokládají, že na konci roku bude na těchto vkladních knížkách stále ještě uloženo okolo dvou miliard korun. Na drtivé většině anonymních vkladních knížek se zůstatek pohybuje okolo pěti tisíc korun. "Evidujeme však i desítky případů, kdy je zůstatek v řádu statisíců korun," doplňuje Jan Holinka z Tiskového centra České spořitelny. 13

Termínované vklady U tohoto typu vkladů má doba trvání přesně vymezenou dobu a finanční prostředky nevkládáme postupně, nýbrž najednou. Jedná se zpravidla o jednorázový vklad na bankovní účet, na kterém se po určitou dobu vložené peníze úročí. Na tento typ vkladů nelze posílat např. přebytky z rodinného hospodaření, výplatu apod. K takto uloženým penězům se nedostaneme, kdykoliv potřebujeme (pokud nechceme platit pokutu za předčasný výběr). Na rozdíl od spořícího účtu je tedy tento termínovaná vklad sjednán na fixně stanovenou částku a na dobu určitou, (i několik let). 14

Spořicí účet nebo termínovaný vklad? Spořicí účet v sobě kombinuje vlastnosti běžného účtu, oproti němuž má termínovaný vklad vyšší zhodnocení. Spořící účet je vhodnější spíše pro krátkodobé úložky jako doplnění rezervních prostředků. Od termínovaného vkladu se spořicí účet výrazně liší tím, že může být založen bez výpovědní lhůty. 15

U termínovaného vkladu se uzavírá smlouva na dobu určitou a výpovědní doba bývá pravidlem. Což znamená, že takto uložené prostředky se na čas stávají nepoužitelnými, a to je hlavní nevýhodou termínovaného vkladu oproti spořicímu účtu. Samozřejmě záleží na konkrétním druhu bankovního produktu a na jeho podmínkách. Jak spořicí účet, tak termínovaný vklad patří mezi velmi bezpečné vklady. Jsou ze zákona pojištěny a v případě krachu banky dostane klient od Fondu pojištění vkladů náhradu ve výši 100% vkladu, maximálně do výše ekvivalentu 100 tis. EUR (platné od ). 16

Češi mají v průměru naspořeno 230 tisíc korun Na jednoho obyvatele Česka, včetně nemluvňat a důchodců, připadaly koncem loňského roku úspory ve výši 9408 eur, tedy v přepočtu podle tehdejšího kurzu korun. V žebříčku 52 vybraných států patří Čechům 26. místo a Slováci jsou na 41. pozici. Průzkum se ale zaměřil jen na finanční aktiva. Údaje tak nezahrnují nemovitosti, auta nebo jiný hmotný majetek lidí. Většina lidí v ČR má finanční majetek, který je výrazně nižší než uváděný průměr 230 tisíc Kč. Ten totiž navyšují aktiva poměrně malého počtu osob s velmi vysokými příjmy. 17

Tři skupiny zemí Analýza rozděluje země do tří skupin. 1. skupina nejbohatších států, v nichž průměrné čisté finanční bohatství na jednoho obyvatele činí více než eur (přes 657 tisíc Kč), je 17 zemí. Z našich nejbližších sousedů do ní patří Německo a Rakousko. Vůbec nejbohatší zemí je ale Švýcarsko, které na osobu vykazuje finanční majetek převyšující 138 tisíc eur (přes 3,45 miliónu Kč). Do klubu největších boháčů pak tradičně patří také Japonci, Američané a Kanaďané. 2. skupina středně bohatých států, zde patří 16 z 52 zkoumaných zemí, kde se průměrné bohatství na obyvatele pohybuje mezi 4500 až eur (v přepočtu až Kč). V posledních letech se tato skupina téměř zdvojnásobila a patří do ní i Česká republika. Z evropských zemí jsou to dále Slovinsko, Chorvatsko nebo Estonsko. 18

3. skupina států zahrnuje podle analýzy země, v nichž je finanční bohatství na jednoho obyvatele nižší než 4500 eur. Patří do ní například Slovensko s hodnotou 1938 eur, které se tam kvůli prudkému zadlužení domácností propadlo ze třídy středního bohatství, Bulharsko, Turecko, Rusko či Ukrajina. Tato skupina zemí je největší z hlediska počtu zemí i populace, kterou zastupují. 19

Reálná mzda klesá Úspory většiny lidí v České republice se však kvůli hospodářské recesi již od loňska ztenčují. Už téměř rok totiž klesají reálné mzdy, což znamená, že ceny zboží a služeb rostou rychleji než platy. Navíc se propadají ceny nemovitostí. Naprostá většina Čechů tak reálně chudne. Finanční majetek je ve středně bohatých zemích rozdělen přibližně stejně – kolem 38 % příjmů a 69 % aktiv je v rukou 1/5 nejbohatších obyvatel. Více než 1/4, zhruba 27 miliónů lidí, je zařazena do kategorie středního bohatství. V globálním měřítku však pouze 3,8 % středně bohatých jednotlivců žije ve východoevropských státech EU. 20

Majetek moc neroste Na konci roku 2011 patřilo do třídy středního bohatství kolem 720 miliónů lidí napříč všemi kontinenty. Nominální hodnota bohatství této světové střední třídy se za posledních jedenáct let zdesetinásobila. „Reálně se však úspory prakticky nezhodnotily,“ upozorňuje studie. Od roku 2000 totiž finanční bohatství na obyvatele roste ve světě průměrně o 3,1 % ročně, což odpovídá téměř přesně průměrné míře inflace ve stejném období. Jinými slovy – v posledních jedenácti letech nemohl průměrný střadatel v celosvětovém měřítku dosáhnout žádného skutečného růstu svého majetku. 21

22 Zdroje: Vlastní databáze