cesta starého bojového umění nebo malá umění, aj. K O B U D O volně přeloženo: cesta starého bojového umění nebo malá umění, aj. Sepsal: Ing. Pavel Čermák, Ph.D. cermakpa@seznam.cz

CO JE KOBUDO Kobudo patří mezi středně náročné bojové sporty, původně pocházející z japonské Okinawy. Je nutno zvládnout nácvik technik „holou rukou“ a navíc zbraň. Dále se seznámit s etickým kodexem a historií, s principy nutné obrany a první pomoci. Pochopit tělo i mysl. S každou zbraní se cvičí tak, aby byly pochopeny její principy útoku a obrany s jejím maximálním využitím a dopadem. A to nejen v bojových formách.

CO KOBUDO NABÍZÍ Cvičenec Kobudo je seznámen s řadou jednoduchých návyků, technik a reflexů. Dále s úhozy, bloky a kopy. Bojem v omezeném prostoru a na zemi. Je zvyšována psychická i fyzická zdatnost studenta formou cvičení, drilů a zápasu. Od rozcvičení, přes posilování až po techniky se zbraní a proti ní formou her, modelových situací a boje. Dále je seznámen s nošením a tasením zbraně a jejím případným použitím. Po ukončení výukového bloku je cvičenec schopen logicky vyhodnotit riziko prevence napadení, sebeubránění a volit tak vhodnou formu úniku/obrany/útoku. Dále je možno navázat na další cvičení individuálně, na seminářích a školeních, včetně zvyšování znalostí a technických dovedností. Kobudo nabízí seznámení s originálním bojovým uměním, které je poplatné i dnes v uspěchané době.

HISTORIE Okinawa (Lano na moři), ostrov ležící 1000 km od břehů Číny, křižovatka obchodníků a pirátů z Japonska, Číny, Koreje a arabských zemí, země zmítaná válkami soupeřících klanů - to je kolébka Kobudo. V 16. století za panování krále Sho Shina byl vyhlášen zákaz nošení zbraní. Ze strachu před vzpourami postavila moc zbraně mimo zákon. Dále zákaz vyvíjet jakoukoli bojovou činnost. S tímto výnosem byly zabaveny všechny železné předměty a rozbořeny kovárny. K tomu všemu také nesčetné výpady loupežníků a pirátů. Toto vše přinutilo obyvatele ostrova Okinawa k odporu. Tajně nastal rozmach bojových technik. Postupem času šarvátky a spory ustaly a válečnická umění se začala vytrácet. Kobudo se vyučovalo v omezené míře. Roku 1903 se na Okinawě uskutečnilo první veřejné vystoupení válečných umění. Rok poté tokijská vláda povolila zavedení bojových umění do sportovní výchovy. Tímto i Kobudo bylo zachráněno před zapomenutím. Okinavští znalci počali být vyhledáváni, vytvořili několik federací a zmodernizovali své umění. V říjnu 1970 mistr Ryusko Sakagami předvedl poprvé Kobudo u příležitosti prvního mistrovství světa  Karate v Tokiu.

ZBRANĚ V KOBUDO HANBO 90-100 cm dlouhá hůl, průměr 2,5 cm TESSEN délka 30 cm, průměr 1 cm, obušek TONFA párová zbraň NUNCHAKU cep o celkové délce 70 cm KAMA srp, délka 50 cm, pár SAI kovový trojzubec dlouhý 65 cm, pár Další méně známé zbraně v Kobudo: JAWARA pěstní zbraň, délka 15 cm, průměr 2,5 cm TANTO dýka, nůž TEKKO boxer SURUJIN řetěz

KOBUDO Kobudo probíhá ve dvou hlavních liniích. První je klasické okinawské Kobudo. Vychází z pradávných principů s využitím základních zbraní (bo, tonfa, sai, kama, nunchaku, tekko, timbei, surujin aj.). Šlo hlavně o pracovní náčiní v zemědělství a rybářství, které sloužilo i jako případná zbraň v okamžiku napadení s obvykle smrtelnými následky pro útočníka. Časem se toto umění zdokonalilo do dnešní podoby. A druhé je moderní, účelné a nekompromisní s využitím zbraní (obušek, nůž, cep, boxer, hole, popřípadě předměty denní potřeby: tužka, deštník, klíče). Jde o sebeobranu moderní doby s využitím předmětů jako zbraně. Není proto nutné sáhodlouhé bezcílné cvičení s nekonečnou řadou disfunkčních technik. Jde o reálnou obranu! Nejde o agresivní cvičení, nýbrž o účelnou etickou sebeobranu.

KOBUDO DNES Kobudo tvoří jeden celek, je úplný a diferencovaný systém. Originalita nespočívá ani tak v technice a jednotlivých chvatech, jako v jejich syntéze a ve stavu mysli. Kobudo je cvičeno v rámci systému Kobudo-kwai Německo, ale i systémů japonských a to na seminářích v Česku i zahraničí. Na úrovni rekreační, sportovně-závodní a vrcholové. Moderní Kobudo vychází z potřeb jednotlivce ubránit se v konfliktních a krizových situacích za použití svého těla, mysli a naučených technik s využitím dostupné „zbraně“ a nutné eliminace účinku protivníka při zachování etických norem.

OKRUHY CVIČENÍ SE ZBRANÍ Hanbo-jitsu Bo-jitsu Tonfa-jitsu Sai-jitsu Tanto-jitsu Tessen-jitsu Nunchaku-jitsu

FOTOGALERIE zbraně improvizované zbraně klasické

MALÝ SLOVNÍČEK Počítání: 1 ICHI (iči), 2 NI (ny), 3 SAN (san), 4 SHI (či), 5 GO (go), 6 ROKU (roku), 7 SHICI (šiči), 8 HACHI (hači), 9 KYU (kju), 10 JU (džu). Výrazy japonsky a-z: ARIGATO děkuji, ASHI SABAKI práce nohou, ATEMI úder, BUDO cesta bojovníka, CHUDAN střední pásmo, DOJO tělocvična, DOZO prosím, DOMO ARIGATO GOZAIMASHITA děkuji Vám mnohokrát, GEDAN dolní pásmo, GERI kop, HIDARI vlevo, HIJI loket, JODAN horní pásmo, KAMIZA čestné místo v dojo, KANSETSU páčení, KATA forma pohybu, KEIKO trénink, KI energie, KIAI výkřik, KOTE zápěstí, KUBI krk, KUBISHIME škrcení, MA AI dobrá vzdálenost, MAE vpřed, MEN čelo, MIGI vpravo, MOKUSO meditace, RANDORI zápas, REI pozdrav, RYU škola, SEIZA klek na patách, SWATE sednout, TAI tělo, TATAMI žíněnka TATE vstaňte TSUKI úder pěstí vpřed, UCHI uvnitř, UDE paže ,UKE útočník, UKEMI pády, USHIRO dozadu, WAZA techniky, YAME konec, YOI pozor.