Karlovy Vary Marie Turková Tato studentská práce byla vypracována v rámci projektu „Vzájemné soužití Němců, Čechů a Židů v Karlovarském kraji v 19. - 21. století“.   Podpořeno MŠMT v rámci dotačního programu Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2011. Projekt podporuje MM K. Vary, KU Karlovarského kraje.

Prezentace ani textový doprovod neprošly jazykovou korekturou Prezentace ani textový doprovod neprošly jazykovou korekturou. Za obsahovou a formální stránku odpovídá autor, stejně tak i za dodržení autorských práv.

TRASA Alžbětiny lázně Sadová kolonáda Lázně III Mlýnská kolonáda Kostel svaté Máří Magdalény Vřídelní kolonáda Tržní kolonáda Zámecká kolonáda Kostel svatého Lukáše Karlovarského divadlo Císařské lázně Grandhotel Pupp

seznámení s nejvýznamnějšími památkami lázeňského města CO JSEM CHTĚLA UKÁZAT? seznámení s nejvýznamnějšími památkami lázeňského města

ALŽBĚTINY LÁZNĚ založeny roku 1906 – pojmenovány po rakouské císařovně Sissi architekt Franz Drobny 1978 vybudován 25 metrů dlouhý bazén inspirováno neoklasicistní-mi stavbami 1

FERDINAND FELLNER: HERMANN HELMER: syn vídeňského architekta Ferdinanda Fellnera staršího studoval architekturu ve Vídni 1870 nastoupil do firmy svého otce 1873 založil vlastní ateliér s H. Helmerem HERMANN HELMER: vyučil se zedníkem, později nastoupil na stavební průmyslovou školu absolvoval Akademii výtvarného umění v Mnichově začínal v ateliéru Ferdinanda Fellnera st. 1873 založil vlastní ateliér s F. Fellnerem

17 18

KARLOVARSKÉ PROJEKTY Císařské lázně Goethova vyhlídka Grandhotel Pupp Národní dům Sadová kolonáda Tržní kolonáda (provizorní projekt – dnes její kopie) Vřídelní kolonáda (z roku 1878)

SADOVÁ KOLONÁDA původně část koncertního sálu v dnešních Dvořákových sadech (1880) 1966 zbořen dlouhá 50m ozdobná litinová konstrukce v neorenesančním stylu s korintskými sloupy 2

LÁZNĚ III druhá nejstarší stavba ve městě – postaveny v roce 1866 ve stylu anglické neogotiky L.Renner, G.Hein, E.Labitzký označovány jako „Kurhaus“ slavnostní koncertní sál Antonína Dvořáka, který je využíván Karlovarským symfonickým orchestrem 24.- 26.dubna 1938 se zde konal sjezd Sudetoněmecké strany – projednávání odtržení Sudet od Československa

3

MLÝNSKÁ KOLONÁDA první stavba – kolonáda Nového pramene postavena 1792–1793 1811 nová kolonáda podle projektu Augusta Giessela situována přímo nad řeku – romantický odraz 1827 radikální úprava Mlýnského nábřeží zbourány Mlýnské lázně – na jejich místě Mlýnská kolonáda podle Josefa Esche

1881 dnešní kolonáda – Josef Zítek 1893 prodloužena až ke Skalnímu prameni neorenesanční stavba 4 dlouhá 132m, široká 13m, 124 sloupů 12 alegorických soch – K. Wilfert a J. Schreiber

KOSTEL SVATÉ MÁŘÍ MAGDALÉNY 1732-1736 - Kilián Ignác Dientzenhofer barokní chrám postaven místo původního gotického kostela ze 14. století náklady na stavbu 95 000 zlatých ke kostelu patřil hřbitov zrušen 1784 – pozůstatky přemístěny do podzemní kaple v kostele

5

VŘÍDELNÍ KOLONÁDA 1817 trojlodní chrám s otevřeným sloupořadím – pro špatný odvod páry přestavěny 1825-1826 nad Vřídlem postaven dřevěný přístřešek s jónskými sloupy přičleněný k nově postaveným Parním lázním 1831 prodloužena místo zbourané školy 1878 návrh Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera Z litiny, dlouhá 107m, zeď směrem k řece prosklená, střecha s dvěma kopulemi, plastiky z bronzu 1939 rozebrána a zlikvidována

postavena provizorní kolonáda – dřevěná prosklená konstrukce 1960 otevřena dnešní kolonáda 6 - návrh Jaroslava Otruby - konstrukce z betonu, železa a skla

7

TRŽNÍ KOLONÁDA na místě zbourané radnice 1883 původně pouze provizorní projekt Fellnera a Helmera 1904 pouze prodloužena, ke stavbě nové kolonády nedošlo dřevěná konstrukce, dřevořezba – vídeňský tesař 1991-1993 v rámci rekonstrukce postavena kopie 8

ZÁMECKÁ KOLONÁDA 1830 pavilon podle návrhu Josefa Esche 1846 kolonáda rozšířena a dřevěné sloupy byly nahrazeny kamennými pilíři 1909 nové řešení kolonády – Friedrich Ohmann 2000-2001 přebudována na Zámecké lázně 9

KOSTEL SVATÉHO LUKÁŠE základní kámen položen v roce 1876 dokončen 1877 - Dr. Josefa Mothes neogotický styl Původně anglikánský, dnes metodistický 10

KARLOVARSKÉ DIVADLO 1. budova – Comoedihaus (1717-1787) 15.července 1787 položen základní kámen Becherova divadla 1884 dnešní divadelní budova (pseudorokoko) – architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer 1939 zahájen celoroční provoz poslední budova prošla dvěma rekonstrukcemi: 1976 a 1994

11

malby – Gustav a Ernest Klimtovi, Franz Matsch 700 míst náklady téměř 600 000 zlatých 12 13 malby – Gustav a Ernest Klimtovi, Franz Matsch sochy – Theodor Friedl

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ podle návrhu rakouských architektů Fellnera a Helmera z původních 500 000 zlatých se náklady vyšplhaly až na milion zlatých 5. květen 1895 položen základní kámen v prvním patře se nachází Zanderův sál – proslulý jako tělocvična pro švédskou gymnastiku v přízemí luxusně zařízené koupelnové apartmá postavené pro císaře Františka Josefa I.

1896 požár - provoz obnoven o dva roky později budova sloužila k balneologickým účelům až do 80.let 20.století 1994 budova uzavřena svěřena k rekonstrukci belgické firmě – ta později od smlouvy ustupuje 1998 budovu opět spravuje město

karlovarský inženýr Eduard Oertl inspirováno antikou 14 karlovarský inženýr Eduard Oertl inspirováno antikou sochy – Karel Wilfert

JOHAN GEORG PUPP vlastním jménem Jan Jiří Pop pochází z města Veltrusy (Mělník) Jako cukrář pracoval i ve Vídni zakladatel Grandhotelu Pupp do Karlových Varů přichází za prací pracuje u místního cukráře Miterbacha, jehož dceru Františku si vezme se svou ženou odkoupí Český sál později potomci odkupují i Saský sál a dům Boží oko

GRANDHOTEL PUPP 1701 postaven Saský sál - roku 1786 zakoupen rodinou Puppů během několika generací proměněn ve velkohotel dnešní podoba – neobaroko, architekti Fellner a Helmer, 1905-1907 po 2.světové válce by znárodněn – jméno Grandhotel Moskva k tradici se opět vrací po 1989

tvořen ze dvou částí - pětihvězdičkový Grandhotel Pupp De Luxe a čtyřhvězdičkový Grandhotel Pupp First Class 15 pětihvězdičková část nabízí 111 luxusních pokojů, čtyřhvězdičková pak 117 16

HODNOCENÍ poznání lázeňského centra Karlových Varů možnost ochutnání většiny léčivých pramenů seznámení s historickými zajímavostmi staveb

ZÁVĚR prezentaci je možné využít jako: stručný průvodce lázeňskou částí města referát v hodinách dějepisu a zeměpisu

Zdroje LITERATURA Sborník karlovarského muzea 16/2008, Krajské muzeum Karlovarského kraje 2008 Dějiny Karlovarska v pracích učitelů, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000 Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím, ALHA 1997 Karlovy Vary krok za krokem: procházka lázeňským centrem Karlových Varů, Promenáda 1999 INTERNET www.karlovarske-divadlo.cz/ www.karlovy-vary.cz www.karlovyvary.cz http://www.financnici.cz/johann-georg-pupp

Zdroje obrázků www.spaarch.cz www.karlovy-vary.cz kurhaus cestovani.kr-karlovarsky.cz histografica.com http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/lazenstvialazenskamista/PublishingImages/vridelni2.jpg hotel-cordoba.com flickr.com kudyznudy.cz www.karlovarske-divadlo.cz www.pupp.cz http://de.academic.ru/pictures/dewiki/70/Ferdinand_Fellner_jr.jpg http://text.habsburger.net/module/die-theatermacher/die-theatermacher/MB-ST_K10-MOD6-02.jpg/