Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů.

Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.

Druhy zemětřesení Podle původu: řítivá – přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody. sopečná (vulkanická) – 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích. tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár. Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů. Podle hloubky: mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení

Šíření zemětřesných vln Z hypocentra se šíří zemětřesné vlny všemi směry. Podle způsobu vlnění je možné rozlišit vlny podélné, příčné a povrchové

Stupně a účinky zemětřesení podle modifikované Mercalliho škály intenzita zemětřesení registrace a průvodní jevy zemětřesení podle (MM) I není registrováno lidmi, pouze seismografy II může být pozorováno zvlášť citlivými osobami v horních částech budov III slabé otřesy, pozorované některými osobami ve vnitřních částech budov, slabé chvění visících objektů IV otřesy, pozorované všemi osobami uvnitř objektů, v terénu pouze některými osobami, vibrace věcí (jako by kolem přejela těžká vozidla) V pozorováno většinou osob v terénu, spící se probouzejí, praskliny ve vlhkých půdách VI pozorováno každým člověkem, dostavuje se panika a strach, může dojít k rozbití skla, ojedinělé sesuvy v horských oblastech, kolísání hladiny podzemní vody VII škody na budovách, lidé mají pocit, že se neudrží v rovnováze, může dojít k poškození nábytku a padání cihel, sesuvy skalních hornin, narušení hladiny podzemní vody VIII částečné řícení budov, vznik sesuvů, zanikání a vznikání pramenů, trhliny v půdě o šířce několika cm IX všeobecná panika, trhliny v půdě o šířce až 10 cm, řícení budov, sesuvy, narušení hladiny podzemní vody X úplné řícení budov, velké trhliny v půdě (až 1 m), trhání zdí, příboj na pobřeží, vznik nových jezer XI katastrofální následky, poškození železnic, vodovodních potrubí, vystupování bahnitých hmot, změna vodního režimu XII velké destrukce terénu, téměř kompletní zničení objektů, velké sesuvy půdy a skalní řícení, změna ve vodním režimu, vznik nových vodopádů, jezer i morfologie terénu

je série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech Tsunami

Tsunami na thajském pobřeží, 26 Tsunami na thajském pobřeží, 26. prosince 2004 – dočasný ústup vody před příchodem vlny.

Tsunami na thajském pobřeží, 26. prosince 2004 – vlna přichází

Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí Postižená oblast Počet obětí Rok Stupeň Richterovy škály Sumatra, Indonésie  283 106 2004 9,1 Ťan-šan, Čína 240 000 1976 8,2 Čching-chaj, Čína 200 000 1927 7,9 Kan-su, Čína 180 000 1920 8,6 Kantó, Japonsko 143 000 1923 8,3 Haiti 200 000 2010 7,1 Ašchabad, Turkmenistán 110 000 1948 7,3 Messina, Itálie 83 000 1908 7,5 Peru 50 000 1970 7,7 Kašmír, Pákistán 86 000 2005 7,6 Japonsko Zatím není známo. Asi 28 000 2011 8,9

Víkendové zemětřesení v Chile

Haiti earthquake damage

Philippine Earthquake 6.8