Iveta Navrátilová, Brno 2011 JEZERA Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.photoearth.cz

CHARAKTERISTIKA JEZER jezera jsou přirozené vodní nádrže ve sníženinách zemského povrchu (označovaných jako jezerní pánve), které nejsou přímo spojeny se světovým oceánem. jezera jsou velkou zásobárnou sladké vody na kontinentech věda zabývající se studiem jezer (ale i rybníků a přehradních nádrží) se nazývá limnologie. jezero je otevřený systém, složený i z horninové prostředí a živočišných a rostlinných organismů

VZNIK A ZÁNIK JEZER VZNIK ZÁNIK jezera vznikají ve sníženinách zemského povrchu, do nichž přitéká více vody, než-li se z ní vypařuje tvar jezerní pánve se postupem času mění a jezera prodělávají různá vývojová období – období mládí, období zralosti a období stáří ZÁNIK jezera patří mezi krátkodobé formy v krajině zanikají při změně klimatu, zanášením sedimenty, zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera nebo antropogenními faktory

DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL I. tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha,nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Tanganika) vulkanická jezera (např. Crater Lake v USA) kráterová jezera – zdroj vody jsou srážky a podzemní voda kalderová jezera – nálevkovitý tvar, zdroj vody jsou atmosferické srážky, rychlý zánik díky vysoké poloze jezera a rychlému povrchovému odtoku jezera hrazená lávovými proudy – různý tvar, ovlivňování opakovanými výlevy lávy maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (např. ve vrchovině Eifel v Německu) ledovcová jezera – nejčetnější typ jezer, vznik při ústupu ledovců (naposled asi před 10 000 lety), často bezodtoká, napájená srážkami a podzemní vodou proglaciální jezera – hrazená ledovcem karová jezera morénová jezera jezera vzniklá roztátím mrtvého ledu

DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL II. jezera hrazená sesuvem termokrasová jezera – jezera vzniklá roztátím vody v jeskyních jezera vzniklá rozpouštěním – krasová jezera závrtová jezera – vznikají ucpáním dna závrtu jezera v poljích – vnik nedostatečným odvodňováním polje krasová jezera solná jezera – vznikají rozpouštěním solného pně

DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL III. limanová jezera – vznik oddělením od pobřeží fluviální jezera – vznik přirozeným erozním působením toku nebo činností člověka erozní jezera ( např. pod vodopády) jezera z mrtvých ramen řek jezera hrazená náplavy meandrová jezera eolická jezera – vznik v aridních oblastech díky postupnému vyvátí terénních depresí (např. Balaton, Čadské jezero) jezera vzniklá činností organismů atolová jezera za korálovou bariérou jezera hrazená rostlinami bobří jezera meteoritická jezera – vznik v depresích způsobených dopadem meteoritu

DĚLENÍ PODLE PŘÍTOKU A ODTOKU VODY DĚLENÍ PODLE PŮVODU JEZERNÍ PÁNVE bezodtoká (uzavřená) – bez říčního přítoku i odtoku (např. Kaspické moře) odtoková (otevřená) – trvalé nebo občasné odtékání vody povrchově průtočná – s přítoky a alespoň jedením odtokem (např. Ladožské jezero) konečná – trvalý přítok vody, ale bez odtoku DĚLENÍ PODLE PŮVODU JEZERNÍ PÁNVE hrazená jezera – vznikají zahrazením říčního údolí kotlinová jezera – vznik ve vyhloubených kotlinách (např. ledovcem), poklesem zemské kůry nebo vulkanickou činností údolní jezera – vytvořené v říčním údolí (např. zaškrcením meandrů) jezera smíšeného původu – spojení předchozích typů

DĚLENÍ PODLE TEPLOTNÍHO REŽIMU DĚLENÍ PODLE CHEMICKÉHO SLOŽENÍ VODY teplá jezera – teplota vody neklesne pod 4 °C chladná jezera – v zimním období teplota klesá pod 4 °C, vytváří se teplotní inverze umožňující zamrzání vody studená jezera – teplota vody nevystoupí nad 4 °C DĚLENÍ PODLE CHEMICKÉHO SLOŽENÍ VODY sladkovodní jezera (např. Ladožské jezero) slaná jezera (např. Kaspické moře) minerální jezera - sodná, chloridová, sulfátová atd.

DĚLENÍ PODLE ROZSAHU VÝMĚNY VODY V JEZERNÍ PÁNVI holomiktní jezera – dokonalé promíchávání vody meromiktní jezera – promíchávání vody jen do určité hloubky DĚLENÍ PODLE BIOLOGICKÉHO HLEDISKA eutrofní – vysoký podíl živin ve vodě oligotrofní – nízký podíl živin ve vodě dystrofní – vysokých podíl huminových kyselin (např. v rašeliništích)

JEZERA EVROPY vyskytuje se zde poměrně velké množství jezer, ovšem rozlohou velmi malých, rozložených po kontinentu velmi nerovnoměrně Finsko je nejvíce jezernatou oblastí v Evropě (plocha jezer je přibližně 32 000 km²) jezera se dále vyskytují ve střední Evropě a ve vysokohorském reliéfu v Itálii se nacházejí i jezera sopečného původu Ladožské jezero (17 700 km²) Oněžské jezero (9 751 km²) jezero Vänern (5 650 km²) Ladožské j. Oněžské j. Vänern

Kaspiské moře Bajkalské j. Balchašské j. JEZERA ASIE obrovské množství jezer, které představují 55 % všech zásob sladkých i slaných jezerních vod souše některá jezera v suchých měsících vysychají a mění se v bažiny Kaspické moře (371 000 km²) – největší jezero světa Bajkalské jezero (31 500 km², hloubka 1 642 m) – nejhlubší jezero světa Balchašské jezero (18 200 km²) – sladko-slané jezero Kaspiské moře Bajkalské j. Balchašské j.

Eyrovo j. Torrensovo j. Gairdnerovo j. JEZARA AUSTRÁLIE přibližně 760 jezer, největší množství je v oblasti Západoaustralské plošiny Většina jezer je slaných a často vysychajících Eyrovo jezero (15 000 km²) Torrensovo jezero (5 700 km²) Gairdnerovo jezero (4 700 km²) Eyrovo j. Torrensovo j. Gairdnerovo j.

JEZERA AFRIKY zejména v rovníkové části kontinentu mnoho jezer vzniklo tektonickou (Východoafrický riftový systém) nebo sopečnou činností původci onemocnění Viktoriino jezero – Ukerewe (68 800 km²) jezero Tanganika (34 000 km²) jezero Malawi – Njasa (30 800 km²) Viktoriino j. Tanganika Malawi

JEZEA SEVERNÍ AMERIKY nejvíce jezer v severní části kontinentu – zejména jezera glaciálního původu systém Velkých jezer Severní Ameriky – největší skupina sladkovodních jezer na světě: Hořejší jezero (82 100 km²) Huronské jezero (59 600 km² ) Michiganské jezero (57 750 km²) Erijské jezero (25 700 km²) jezero Ontario (18 960 km²) další velká jezera: Velké Medvědí jezero (30 000 km²) Velké Otročí jezero (28 600 km²) Velké Medvědí j. Velké Otročí j.

JEZERA JIŽNÍ AMERIKY JEZERA ANTARKTIDY spíše malá jezera jezero Titicaca (8 288 km²) – nejvýše položené splavné jezero na světě JEZERA ANTARKTIDY jezera skrytá pod ledem ( přibližně pod 4mi km ledu) neprozkoumané Vida Vostok (14 000 km²) Figurnoe

JEZERA ČESKÉ REPUBLIKY velmi malé množství přirozených jezer – v období čtvrtohor zde nedocházelo k výrazným klimatickým změnám nejvíce na Šumavě a na severní Moravě především ledovcového, krasového nebo rašeliništního původu Černé jezero (18 430 m²) – největší v ČR jezírko v Hranické propasti (největší naměřená hloubka 220 m) – nejhlubší v ČR Laka (1096 m n. m.) - nejvýše položené Kamencové jezero v severních Čechách – zvláštní složení vody, znemožňující život

VYUŽITÍ JEZER zdroj pitné vody zemědělské a průmyslové aktivity – zavlažování vodní doprava výroba elektrické energie zdroj potravy – rybolov rekreace

PROBLÉMY JEZER sezónní kolísání srážek změny klimatu znečištění (kyselé deště) nadměrný rybolov agresivní živočišné druhy nadměrná výstavba přehrad nadměrné zavlažování Čadské jezero