Baroko v Čechách Architektura raného baroka

Baroko Baroko v Čechách Architektura Téma vychází z těchto historických znalostí a výtvarných pojmů: nábožensko-politická situace v Evropě na poč. 17.stol. katolicismus a protestantství, reformace, rekatolizace, panovnický absolutismus barokní radikalismus, klasicismus a realismus

Baroko Baroko v Čechách Historické pozadí Architektura Po porážce stavovského povstání v Čechách potvrzeno panování katolických Habsburků v Čechách a nastolení tuhého panovnického absolutismu doprovázený razantní rekatolizací. Architektura Architektura a umění se stává významným nástrojem rekatolizace --- masová výstavba klášterů, kolejí, kostelů, poutních míst --- potvrzení příslušnosti našich zemí k římskokatolické církvi. budování zámků a městských paláců nové šlechty – potvrzení neměnnosti daného společenského feudálního řádu Obr. 1 Barokní komplex jezuitského Klementina v Praze.

Baroko Baroko v Čechách Architektura Stavby nákladných objektů v nadnesené formě dokazující společenskou i sociální nadřazenost nových pánů. Hlavní znaky barokní architektury: Účinnost architektury je násobena promyšlenou souhrou všech složek umění a řemesel – malba, plastika, štuk, dekorace a barev (gesamtkunstwerk). Obr. 2 Interiér kostela sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze.

Baroko Baroko v Čechách Architektura Rozdělení vývoje: rané baroko 1620 – poslední čtvrtina 17. stol. cizí architekti (Mathey, Spezza) barokní klasicismus vrcholné baroko přelom 17. a 18. stol. – 1. pol. 18. stol. vyspělá barokní architektura domácích autorů ( Dienzenhoferové, Santini, Kaňka), barokní radikalismus pozdní baroko cca. 1740 – 1780 rokokové dekorace, nástup klasicismu

Baroko Baroko v Čechách Architektura Rané baroko investoři – římskokatolická církev a nová šlechta (investiční aktivity válečných zbohatlíků ve službách Habsburků, např. Albrecht z Valdštejna) stavebníci a řemeslníci z ciziny (Italové) stavby v duchu barokního klasicismu hlavní znak – monumentalita Valdštejnský palác (1624 1630) první monumentální barokní komplex v Čechách odrážející společenské postavení majitele pozdně renesanční tvarosloví X barokní měřítko Obr. 3 Průčelí Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně.

Baroko Baroko v Čechách Raná architektura Valdštejnský palác komplex mnoha budov – palác, zahrada, bazén, jízdárna, voliéra, kasárna, sala terrena, grotta sala terrena – monumentální společenský prostor v přízemí paláce otevřený arkádou do zahrady grotta – umělá jeskyně italští stavitelé – Spezza, Sebregondi v zahradě sochy od Adriana de Vries Valdštejnský palác se stává předobrazem nového sídla pobělohorské šlechty. Obr. 4 Zahradní část se salou terrenou a jízdárnou Valdštejnského paláce.

Baroko Baroko v Čechách Raná architektura Zámek v Tróji (1679 – 1691) v duchu italské předměstské klasicistní vily architekt J.B.Mathey Obr. 5 Vstupní průčelí zámku v Tróji s monumentálním schodištěm se sochařskou výzdobou.

Baroko Baroko v Čechách Raná architektura Černínský palác (Praha 60.léta 17.stol.) architekti Caratti, Rossi, Kaňka, Luragho Obr. 6 Masivní průčelí Černínského paláce rytmizované kolosálními polosloupy.

Baroko Baroko v Čechách Raná architektura Klementinum (Praha, Staré Město) nejstarší a největší jezuitská kolej na našem území (200 let výstavby až do zrušení řádu 1773) Celek zahrnuje na 2 hektarech 5 nádvoří, 3 kostely, školu, kolej, knihovny, divadlo, hvězdárnu a tiskárnu. architekti Luragho, Caratti, Orsi a Kaňka Obr. 7 Nárys a půdorys Klementina.

Baroko Baroko v Čechách Raná architektura Shrnutí: nadnesená monumentální forma nákladných objektů potvrzení mocenského postavení římskokatolické církve a pobělohorské šlechty cizí architekti (především Italové) tvořící v duchu italského klasicismu

Baroko Citování odborných informačních zdrojů Obr. 1 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 143 Obr. 2 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 62 Obr. 3 HRACHOVÁ, Eva. Malý průvodce Prahou. Praha 2004: Albatros Plus, str. 49 Obr. 4 dtto str. 65 Obr. 5 dtto str. 31 Obr. 6 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 47 Obr. 7 STAŇKOVÁ, Jaroslava. Tisíciletý vývoj architektury. Praha 1979: SNTL, str. 20