ONEMOCNĚNÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.

Tyreopatie Endemická struma 1,6 mld. obyvatel Země výskyt: 4-5% populace (až 10%) Endemická struma 1,6 mld. obyvatel Země

Anatomie štítné žlázy 1 lobus pyramidalis 2 chrupavka štítná 3 levý lalok 4 istmus 5 průdušnice 6 pravý lalok

Fyziologické poznámky tyreoidální funkce je závislá na: hypotalamo-hypofyzární ose (TRH, TSH) enzymech (dejodázy) autoregulaci (příjem jódu) imunitním systému (anti TPO, anti TG)

Tyreoidální hormony obsahují 60-65% jódu T4 (tetrajódtyronin) 80 μg /denně vázán na proteinové nosiče pouze 0,04% volná frakce vznikají působením dejodáz (5-dejodací) T3 (trijódtyronin) 20 μg /denně rT3 (metabolicky neúčinný) volná frakce 0,4%

Metabolismus jódu deficit: pokles obsahu jódu ve šž, vyšší hladina TSH- struma- hypotyreóza nadbytek: zvýšená organifikace jódu a tvorba hormonů až do kritického stavu při tyreoiditídě - hypotyreóza

Metabolismus jódu zdroje: při deficitu- preference tvorby T3 jodidovaná sůl, mořské ryby, léky s obsahem jódu, rtg kontrastní látky při deficitu- preference tvorby T3 koncentrace ve šž 100x větší než v plazmě (jodidová pumpa)

Denní přívod jódu doporučení WHO, ICCIDD, UNICEF Kojenci a děti do 6 let 90 μg/den Dospívající 200 Dospělí 150-200 Těhotné a kojící ženy 200-250

Metody hodnocení zásobení jódem Jodurie (vzorek ranní moče) Velikost štítné žlázy (WHO): 0 – štítná žláza není viditelná nebo hmatná 1a – struma je viditelná a hmatná pouze při zakloněné hlavě 1b –struma je viditelná a hmatná i při normální pozici hlavy 2 – struma je viditelná ze vzdálenosti Stanovení TSH Stanovení tyreoglobulinu

Hodnota jodurie (μg/l) podle norem ICCIDD 100 a více dostatečná saturace 50-99 lehká jodopenie (riziko strumy) 20-49 závažná jodopenie (riziko strumy a funkční poruchy) do 20 těžká jodopenie (struma, riziko endemického kretenismu a hypotyreózy)

Účinky tyreoidálních hormonů glukóza-glukoneogenéze a glykolýza často změny GT- u funkčních poruch šž obvykle při autoimunitních pochodech lipidy-vzestup volných MK hypotyreóza: + chol., HDL a VLDL, hyperfunkce: - chol., HDL-chol.

Účinky tyreoidálních hormonů proteiny- katabolický hormon, stimulují inzulin, inzul.růst.faktor, hypovitaminóza B CNS- význam pro diferenciaci tkání, nedostatek- kretenismus GIT - průjmy, kost- T3 stimuluje proliferaci osteoblastů, aktivace osteoklastů, (zvýšení osteokalcinu-ukazatel tvorby kosti) + ALP riziko osteoporózy

Účinky tyreoidálních hormonů svaly- tremor u tx., svalová slabost, vyšší ALT, AST, CK hematologie- u tx: pokles granulocytů, leukocytů, anémie vzácně kůže- u hypofunkce: ukládání mukopolysacharidů s rozvojem pretibiálního myxedému

Účinky tyreoidálních hormonů oběh T3 - váže se na receptory v myokardu zvyšuje vnímavost vůči katecholaminům (význam beta blokátorů v léčbě)

Účinky tyreoidálních hormonů hypotyreóza vede k bradykardii, EKG změny (nízká voltáž, aplanace T a P vln) hydroperikard

Účinky tyreoidálních hormonů Tyreotoxikóza (tx) tachykardie, mrštný puls, kolísání diastolického, často vzestup syst. tlaku, dilatace cév fibrilace síní až u 15% nemocných s tx sin. tachykardie až ve 40%

Cíle tyreoidální diagnostiky poruchy funkční (hypotyreóza, hypertyreóza poruchy morfologické (prostá struma, z nedostatku jódu, vztah k okolí) určení biologické povahy (záněty, nádory)

Diagnostika tyreopatií anamnesticky (endemická oblast, léky,autoimunní choroby) klinicky (chování, hlas, pokožka, ochlupení, oční příznaky, nález strumy) laboratorně (FW, anémie, cholesterol, kostní ALP, glykémie, hormony) periferní parametry (RAŠ) zobrazovací metody (sonografie, CT, scintigrafie)

Zobrazovací metody scintigrafie Již výjimečně a pouze v indikacích: independentní adenom ektopie štítné žlázy monitorování malignity štítné žlázy retrosternální lokalizace 99mTc-pertechnetát, 99mTc-MIBI, 131I

Léčba tyreopatií medikamentózní (substituce x suprese, tyreostatická léčba) chirurgická (nyní jen TTE či HTE) izotopová (v případě karcinomů)