Vztahy v Evropě Mgr. Markéta Klingerová Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách (CZ.1.07/1.1.00/14.0147) Vztahy v Evropě Mgr. Markéta Klingerová

4 + 1 svoboda členství v EU všem občanům členských států zaručuje 4 svobody: volný pohyb osob volný pohyb zboží volný pohyb služeb volný pohyb kapitálu roku 2008 přibyla pátá svoboda: volný pohyb znalostí Zdroj: http://www.euroskop.cz/8738/sekce/pata-svoboda---volny-pohyb-poznatku/

Volný pohyb osob Občané EU mohou v libovolné členské zemi: studovat podnikat pracovat, hledat zaměstnání nebo pobývat na penzi nesmějí však: ohrozit bezpečnost této země svým pobytem být přítěží pro její sociální systém pracovat v policii, armádě, diplomacii diskriminace podle země původu je zakázána jak při přijímání do zaměstnání, tak ve výši platu a v podmínkách ke kariéře Zdroj: http://janamurova.blog.cz/0804/zakladni-svobody-eu

Volný pohyb zboží výrobci mohou své zboží uvádět na trhy v jiných členských státech: bez celního poplatku (clo = dávka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici) bez omezování množství sjednotily se nutné technické, hygienické a bezpečnostní požadavky na výrobky jinak si státy vzájemně uznávají své národní předpisy sbližování nepřímých daní (DPH, spotřební daň), aby stejné výrobky, stejně kvalitní, nebyly kvůli různým daním různě drahé Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx, http://www.euroskop.cz/8734/sekce/volny-pohyb-zbozi/

Volný pohyb služeb firmy i živnostníci mají právo poskytovat své služby i v jiném státě, za stejných podmínek jako místní buď se v jiném státě usadí nebo služby poskytují přes hranice, aniž by přesídlili do země zákazníka nesmí se ale jednat o tyto služby: služby veřejného zájmu - dodávky vody, elektřiny, plynu, odpadové hospodářství, poštovní služby… služby poskytované veřejnou správou - sociální a zdravotní služby, péče o děti, služby pro rodiny, služby spojené s výkonem veřejné moci a některé další Zdroj: http://www.euroskop.cz/8735/sekce/volny-pohyb-sluzeb/

Volný pohyb kapitálu 1. Volný pohyb plateb - platby za dovezené zboží a služby, převody peněz pracovníků 2. Volný pohyb kapitálu (= peněz) - investice (přímé nebo do nemovitostí), akcie, úvěry a půjčky, pojištění… tedy každý má právo investovat, převádět peníze, nebo spořit kdekoli v EU bylo třeba vymyslet ochranu proti tzv. „praní špinavých peněz“ (= peníze získané trestnou činností se přemění na zdánlivě poctivě vydělané) - zákon o omezení plateb v hotovosti Zdroj: http://www.euroskop.cz/8737/sekce/volny-pohyb-kapitalu/

Volný pohyb znalostí Evropa zaostává (např. za USA) ve znalostech: v úrovni vzdělání společnosti ve výsledcích vědeckého výzkumu v rychlosti zavádění nových poznatků do praxe proto doplnila pátou svobodu (= volný pohyb poznatků), kterou chce: posílit pohyb studentů a vědců přes hranice států přitáhnout do Evropy špičkové vědce vybudovat moderní vědecká pracoviště zajistit přenos vědeckých poznatků do praxe (např. propojením univerzit s potřebami podniků) ochraňovat průmyslové a duševní vlastnictví zajistit volný přístup ke znalostem Zdroj: http://www.euroskop.cz/8738/sekce/pata-svoboda---volny-pohyb-poznatku/

Vztahy v Evropě Evropské země se nyní snaží o soulad bez ohledu na minulost, vzájemné vztahy z ní však vycházejí. Některé příklady: Německo + Francie Německo + Rusko Ukrajina + Rusko Pobaltí + Rusko Skandinávské země Velká Británie + Francie Česko + Německo

Německo + Francie Německá říše během dvacátého století dvakrát napadla Francii, a při těchto válkách padly miliony Francouzů po 2.světové válce Francie nepřátelská rozdělení Německa - západní část Německa (BRD) byla závislá na USA, východní část (DDR) byla ještě více závislá na SSSR během studené války (1947- 1991) Německo a Francii sblížil společný zájem, navzájem se potřebovali (Francie byla vlivná velmoc, Německo mělo hospodářské prostředky) po sjednocení r. 1990 Německo začalo upevňovat svoji mocenskou pozici, nyní spolu s Francií EU v podstatě řídí Zdroj: Naxera, Norbert. Zahraniční politika Spolkové republiky Německo [online]. E-polis.cz, 2. leden 2007. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/175-zahranicni-politika-spolkove-republiky-nemecko.html>. ISSN 1801-1438.

Německo + Rusko Rusko a Německo jsou největší evropské země; jejich nepřátelství bylo hlavním důvodem evropských válek Dobré vztahy mezi Německem a Ruskem jsou pro klid v Evropě velmi důležité. Většina německých občanů však nemůže Rusům zapomenout, že je za druhé světové války porazili. EU potřebuje ruské dodávky plynu a ropy, Rusko se naopak neobejde bez peněz z jejich prodeje. Německo začalo s Ruskem spolupracovat, např. ve stavbě plynovodu po dně Baltského moře (na něj se připojí i naše země). Zdroj: Naxera, Norbert. Zahraniční politika Spolkové republiky Německo [online]. E-polis.cz, 2. leden 2007. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/mezinarodni-vztahy/175-zahranicni-politika-spolkove-republiky-nemecko.html>. ISSN 1801-1438.

Ukrajina + Rusko Ukrajina zazlívá Rusku Stalinovo umělé vyhladovění jejího rolnictva v letech 1921-22, 1932-33 a 1946-47; snaží se spolupracovat hlavně se západními zeměmi, s EU, a chce vstoupit do NATO, čímž se od Ruska odklání. Historické propojení ruského a ukrajinského obyvatelstva je přitom ještě hlubší a širší, než jaké bylo například mezi Českem a Slovenskem. Ukrajina a Rusko mají také kvůli plynu neshody, které ovlivňují i další země Evropy, na plynovodu z Ruska přes Ukrajinu závislé. Ukrajina by se mohla stát mezičlánkem spojujícím EU a Rusko. Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/z_medii/perspektivy_vztahu_ukrajiny_a_evropske.html, http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/rusko-ukrajina-vlazne-vztahy--734785

Pobaltí + Rusko Litva jako první r. 1990 vyhlásila nezávislost na SSSR, Moskva jí proto nejprve zastavila dodávky ropy, pak Litvu vojensky obsadila. Také Estonsko a Lotyšsko požadovaly nezávislost, nakonec se přidávaly další země a SSSR se rozpadla; zůstala Ruská federace. Litva, Lotyšsko, Estonsko - vstoupily do NATO a staly se i členy EU, a od Ruska se tak odklonily, což se mu nelíbilo. Po získání nezávislosti začaly v Estonsku a Lotyšsku také spory o postavení ruskojazyčné menšiny. NATO chce zlepšit vztahy s Ruskem, a tím celkovou bezpečnostní situaci v Evropě – ta prospěje i pobaltským státům. Zdroj: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/181207-rusko-neni-hrozbou-ujistuje-pobalti-sef-nato.html, http://www.ct24.cz/demokracie-rok-prvni/rok-1990/83551-litva-se-jako-prvni-prihlasila-o-svou-nezavislost/

Skandinávské země Severské státy (Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Island) mají společnou historii: období válek a změn hranic, ale také mírového soužití ve spolupráci a v obchodu mají společné tradice, sdílejí stejný názor na svobodu a na demokracii jejich politické a hospodářské instituce fungují stejným způsobem jazyky Norska, Švédska a Dánska jsou podobné oficiálně spolupracují a podporují se mezi jednotlivými národy ale jako pozůstatek z méně spolupracujících období historie kolují narážky a vtipy na adresu sousedů Zdroj: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=224, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/norsko/norsko-vysoka-skola-obchodu/1000790/59284/

Velká Británie a Francie Anglie a Francie odedávna soupeřily o nadvládu ve 14.-15. století mezi nimi tzv. stoletá válka 19. století - konflikty ohledně zámořských kolonií ve 20. století Velká Británie a Francie patří společně mezi evropské velmoci, opatrně spolupracují Francie stála u zrodu Evropských společenství, kam Velká Británie nejprve nechtěla. V 60. letech pak ano, ale Francie ji tam nepustila, aby neohrozila její pozici. Velká Británie vstoupila do EU až v roce 1973, ale na rozdíl od Francie odmítla euro. Jako pozůstatek z minulosti se obecně obyvatelé těchto dvou zemí nemají moc v lásce (ale nebrání to přátelství mezi jednotlivými lidmi)… Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Stolet%C3%A1_v%C3%A1lka, http://www.referaty10.com/referat/Dejepis-Historie/2/tema-2-46-Dejepis-Historie.php, http://www.navychod.cz/articles.php?id=0b9b797a-8e7d-11df-aa30-00304830bcc4, http://www.euroskop.cz/395/sekce/spojene-kralovstvi-v-evropske-unii/

Česko a Německo 13. století - do řídce obydleného horského pásu (budoucí Sudety) při hranicích Českého království přichází kolonizační vlna z německých zemí už ze středověku existují zprávy o vzájemné nechuti mezi oběma jazykovými skupinami 19. století – nacionalizace (= nadřazování vlastního národa) v řadě zemí Evropy – konec klidného soužití Čechů a Němců, národnostní spory 1938 – Mnichovská dohoda – Československo muselo Německu odstoupit Sudety Po 2. světové válce převládla touha po národním státu a Němci byli ze Sudet nemilosrdně vyhnáni 1997 Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji – snaha udělat za minulostí tlustou čáru Obrázek: mapička ČR Zdroj:http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly2/IKV2_08_00_ceskonemecke_vztahy.pdf