Poslední válka středověku a první válka novověku Třicetiletá válka Poslední válka středověku a první válka novověku Evropa 1618-1648

Evropa 1618-1648

Rozdělená Evropa Po vzniku a rozmachu protestantismu sbírá katolická církev síly k protireformaci Katoličtí Habsburkové ovládají značnou část Evropy (Španělsko, Svatá říše římská, Uhry polovina, Itálie, teoreticky i Nizozemí) Ve Svaté říši vynucený kompromis „koho vláda – toho víra“ Sílí obava z rekatolizace Evropa 1618-1648

Situace v Čechách Nadstandardní náboženská tolerance Značná nezávislost stavů na panovníkovi (Rudolfův majestát) Postupující rekatolizace: významné funkce jen katolíkům Matyáš nechává zvolit českým králem Ferdinanda II. (české stavy nakonec souhlasí – 1617) Evropa 1618-1648

Situace v Čechách Leden 1618 – uzavření 2 protestantských kostelů pod legálními záminkami Matyáš (král od 1612) neuznává stížnost stavů a zakazuje jim sněmování 21. května 1618 – mimořádný sněm českých stavů vyhlašuje „rebelii“: defenestrace dvou pražských místodržících Evropa 1618-1648

Situace v Čechách Vznik Direktoriátu – vláda šlechty a měšťanstva, v čele Václav Vilém z Roupova Příprava stavovského vojska – Matyáš Thurn Ustavení Konfederace Pěti Začátek války Evropa 1618-1648

Česká válka 1618 - 1620 Léto 1618 – začátek vojenských operací Konfederace: Čechy,Slezsko, Uhry. Rakousy a Morava se připojily nakonec) 1619 – umírá Matyáš – Habsburkové nárokují český trůn pro Ferdinanda II. Štýrského České stavy volí kurfiřta Friedricha Falckého, zetě anglického krále (proti luteránovi Janu Jiřímu Saskému) - rozpory v Konfederaci Gábor Bethlen (Sedmihardsko) –kontakty s Turky Evropa 1618-1648

Česká válka 1618 - 1620 Regulérní válka: Češi stojí v prosinci před Vídní Ferdinandovi na pomoc Španělé, Poláci a Bavoři – česká krize má přednost před Nizozemím Českým stavům docházejí peníze+příměří Habsburků s protestanty na severu Německa 8. listopadu 1620 je české a falcké vojsko poraženo na Bílé hoře u Prahy Kapitulace na jaře 1621 Evropa 1618-1648

Účtování s českými stavy Konfiskace majetku rozdílný motiv císaře F II. a katolické šlechty Zrušení stavovských a náboženských práv srovnej se situací v Rakousech a Uhrách Poprava vůdců povstání 21.června 1621 Evropa 1618-1648

Účtování s českými stavy Nucená rekatolizace – nejprve Č B, kalvíni Předání UK jezuitům 1627 – Obnovené zřízení zemské – definitivní návrat k právům před Majestátem Konec náboženské svobody – odchod asi 36 tisíc rodin do vyhnanství Evropa 1618-1648

Falcká válka 1621 - 1623 Katolická vojska (gen.Tilly) postupují proti falckým (gen. Mansfeld), vracejícím se z Čech – trest pro Friedricha Falckého, současně příprava předpolí pro nový útok proti Nizozemí (konec příměří) Do října 1622 je falcké vojsko téměř zničeno, Friedrich odchází do Nizozemí, Horní i Dolní Falc připojena k Bavorsku Gen. Tilly se připravuje na další útok na sever – protestantské Porýní Evropa 1618-1648

Dánská válka 1625 - 1629 Reakce Dánska na drancování v Porýní, Kristián IV. iniciuje vytvoření protestantské Haagské koalice (Nizozemí, Anglie, Dánsko), připojuje se Gábor Bethlen Dánové útočí proti Tillymu v Porýní, gen. Mansfeld obsazuje Slezsko a chce se spojit s Uhry Evropa 1618-1648

Dánská válka 1625 - 1629 Proti se postavila Valdštejnova „nová armáda“, která Mansfelda 1626 porazila Tilly poráží Kristiána a Valdštejn se k němu připojuje – společně útočí na Dány Květen 1629 – kapitulace Dánů v Lübecku Evropa 1618-1648

Švédská válka 1630 - 1635 Vylodění Gustava Adolfa v Německu v červenci 1630 Valdštejnova armáda předtím císařem rozpuštěna (politické důvody), Tillyho vojska Švédy v bitvě u Breitenfeldu zničena Němečtí protestanti se připojují ke Švédům Evropa 1618-1648

Švédská válka 1630 - 1635 1631 Sasové obsazují Prahu 1632 vrací se Valdštejn, zastavuje Švédy u Norimberka a v bitvě u Lützenu umírá Gustav Adolf Evropa 1618-1648

Švédská válka 1630 - 1635 Valdštejn váhá s pokračováním války – je znovu odstaven a posléze v Chebu zavražděn (1634), jeho vojsko přebírá gen. Gallas Září 1634 u Nördlingenu Švédové (a Sasové) poraženi Evropa 1618-1648

Švédská válka 1630 - 1635 Sasové uzavřeli s Habsburky v květńu 1635 v Praze mír, Švédové bojují u Baltu s Polskem Švédové podepisují spojeneckou smlouvu s katolickou Francií Kardinál Richelieu se obává rostoucího vlivu Habsburků – konec náboženské války Evropa 1618-1648

Švédsko-francouzská válka 1635 - 1648 Francie útočí proti Španělsku Richelieu zajišťuje mírovou smlouvu mezi Polskem a Švédskem a uvolňuje tak švédské síly pro boje v Německu Evropa 1618-1648

Švédsko-francouzská válka 1635 - 1648 Od konce 1636 vedou Habsburkové válku na třech frontách: V Porýní a Španělsko proti Francouzům V Německu proti Švédům Proti Uhrám od roku 1643 (vévoda Rákoczi) Zničení celé střední Evropy Evropa 1618-1648

Švédsko-francouzská válka 1635 - 1648 Mírová jednání trvají během války 7 let 24.10.1648 – vestfálský mír Velké posílení Francie, Svatá říše beze změn, posílení Saska o obě české Lužice, tvrdá rekatolizace v Čechách Habsburský universalismus fakticky poražen Nový pohled: státní(národní) zájem - Francie Evropa 1618-1648