registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809. 25. května 2013 VY_32_INOVACE_170320_Hvezdy_DUM HVĚZDY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

1. Hvězda 2. Pozorování hvězd

Hvězda je plazmové těleso, ve kterém probíhají za vysokého tlaku a teploty termonukleární reakce při těchto reakcích vznikají z lehkých prvků prvky těžší a uvolňuje se především tepelná, světelná energie a ultrafialové záření z hvězd pocházejí i elementární částice (neutrina, elektrony a protony), tyto částice označujeme jako hvězdný vítr hvězdy jsou vázány gravitací v galaxiích Na hvězdu působí dvě základní síly gravitační síla, která tlačí hvězdu co nejblíže ke svému středu a snaží se o její smrštění tlaková síla, která je způsobena tlakem uvnitř hvězdy a snaží se hvězdu roztrhnout dále

Hvězda Obr.1 Alfa Centauri dále

Hvězda Zemi nejblíže je hvězda Slunce, je vzdálena asi 8 světelných minut (1 AU). Hvězdy posuzujeme podle hmotnosti (porovnáváme je s hmotností Slunce), hvězdné velikosti a zářícího výkonu. Vznik hvězdy hvězdy vznikají z oblaků mezihvězdné hmoty na počátku dochází ke zhuštění, smršťování a přitom narůstá teplota a tlak při dosažení dostatečné hmotnosti dojde k termonukleárním reakcím v jádře dochází k syntéze vodíku na hélium nastává rovnováha mezi gravitací a tlakem plazmatu vzniká hvězda hlavní posloupnosti dále

Hvězda Obr.2 Velké Magellanovo mračno dále

Hvězda Život hvězd Po spotřebování vodíku v jádře závisí osud hvězdy na její hmotnosti. U málo hmotných hvězd, jako jsou například červení trpaslíci, po stovky miliard let dlouhém životě začnou hvězdy chladnout. U hmotnějších hvězd probíhají další reakce, při kterých vzniká uhlík. Dochází k jejich rozepnutí a stávají se rudými obry. U hvězd střední velikosti může dojít k rozepnutí a vzniku planetární mlhoviny, přičemž se jádro zhroutí a hvězda se stane bílým trpaslíkem. dále

Hvězda Obr.3 Bílý trpaslík dále

Hvězda Pokud má bílý trpaslík hmotnost větší než 1,4 hmotnosti Slunce, exploduje jako supernova typu I. a ze zbytku se stane neutronová hvězda. Jestliže má bílý trpaslík menší hmotnost než je 1,4 hmotnosti Slunce, postupně chladne a stává se černým trpaslíkem. U velmi hmotných hvězd pokračuje jejich vývoj výbuchem supernovy typu II. a z jádra se stane neutronová hvězda nebo černá díra. Doba trvání hvězdy závisí na její hmotnosti. Nejhmotnější existují milióny let a mají rychlejší vývoj. Méně hmotné hvězdy existují až trilióny let (1018). dále

Hvězda zpět na obsah další kapitola Obr.4 Krabí mlhovina – expanze plynů po výbuchu supernovy zpět na obsah další kapitola

Pozorování hvězd hvězdy na obloze v noci vidíme s různou jasností nebo zabarvením starověký astronom Ptolemaios sestavil první katalog hvězd, kde každé hvězdě přiřadil hvězdnou velikost podle její jasnosti termín hvězdná velikost se dodnes používá a je přesně definován pomocí množství zářivé energie jednotkou hvězdné velikosti m je magnituda (mag) posuzujeme, jak je vidět hvězda ze Země (pozorovatelná hvězdná velikost) lidské oko, za dobrých podmínek pro pozorování, vidí objekty o hvězdné velikosti 5 – 6 mag (těchto hvězd je vidět asi 10 000) Hubbleův vesmírný dalekohled ukáže hvězdy o velikosti 30 mag dále

Pozorování hvězd Nejbližší hvězdy a jejich velikost Slunce – 26,72 mag Proxima Centauri 11,1 mag Alfa Centauri A 0,01 mag Alfa Centauri B 1,35 mag Barnardova hvězda 9,54 mag Sirius A – 1,46 mag Sirius B – 8,34 mag Pozn: Čím menší je záporné číslo, tím jasnější je hvězda; čím vyšší je kladné, tím je hvězda méně jasná. dále

Pozorování hvězd Obr.5 Dvojhvězda Sirius – umělecká představa dále

Pozorování hvězd Barva hvězd Pohyb hvězd odpovídá jejich teplotě často může být odstín barvy optickým klamem (barevná vada čočky, lidské oko, atmosféra Země) Problikávání hvězdy může být způsobeno chvěním vzduchu, jedná se o proměnné hvězdy nebo zákrytové dvojhvězdy. Pohyb hvězd hvězdy se pohybují poměrně rychle nejrychleji se pohybuje Barnadova šipka dále

Pozorování hvězd Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi podle Mezinárodní astronomické unie bylo stanoveno 88 souhvězdí 48 pojmenování pochází ještě z antických dob souhvězdí pomáhají k orientaci na obloze pokud žijeme na severní polokouli, můžeme pozorovat souhvězdí severní oblohy a souhvězdí jižní oblohy jsou nám skryta dále

Pozorování hvězd zpět na obsah konec Souhvězdí Orion Obr.7 Obr.6 Souhvězdí Orion Souhvězdí Velká medvědice zpět na obsah konec

POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

CITACE ZDROJŮ Obr. 1 ESO. Soubor:The wide-field view of bright star Alpha Centauri and its surroundings.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 October 2012 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/The_wide-field_view_of_bright_star_Alpha_Centauri_and_its_surroundings.jpg Obr. 2 ESA. File:Starsinthesky.jpg: Wikimedia Commons [online]. 2006 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Starsinthesky.jpg Obr. 3 SEPHIROHQ. File:White dwarf.jpg: Wikimedia Commons [online]. 5 April 2011 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/White_dwarf.jpg Obr. 4 NASA / ESA. Soubor:Crab Nebula.jpg: Wikimedia Commons [online]. 1 December 2005 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Crab_Nebula.jpg Obr. 5 NASA / ESA. Soubor:Sirius A and B artwork.jpg: Wikimedia Commons [online]. 10 December 2007 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/Sirius_A_and_B_artwork.jpg

CITACE ZDROJŮ Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010. Obr. 6 A. CRIDER. File:Meissa.png [x]: Wikimedia Commons [online]. 8 February 2009 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Meissa.png Obr. 7 TILL CREDNER. File:UrsaMajorCC.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 July 2004 [cit. 2013-05-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/UrsaMajorCC.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová