Zápas o Středomoří mezi Římem a Kartágem Punské války 264 – 146 př. n. l.

Punské války Řím x Kartágo Kartágo: původně fénická kolonie ovládalo severoafrické pobřeží (dnes Tunisko) a část Španělska Kartagince nazývali Římané Puny Cíl: ovládnout západní polovinu Středomoří

začátek: válka o ovládnutí Sicílie (obilí) Řím - převaha na souši 1. válka s Kartágem 264 – 241 př. n. l. začátek: válka o ovládnutí Sicílie (obilí) Řím - převaha na souši Kartágo - převaha na moři střídavé úspěchy Výsledek: vítězství Říma (vybudování loďstva – přizpůsobení bojů situaci na pevnině) - ztráta části území (Sicílie, Sardinie, Korsika, jih Španělska), zaplatit cca 90 t stříbra

2. válka s Kartágem 218 – 202 př. n. l. Hannibal (geniální vojevůdce) nenávist k Římu zimní přechod přes Alpy se 37 slony polovina vojska zahynula, sloni uhynuli

„Hannibal ante portas“ 216 v bitvě u Cannae Římané na hlavu poraženi X Hannibal postupně vytlačen z Itálie a vrací se domů bránit Kartágo (ohroženo Numidií) římský vojevůdce Scipio – 202 př. n. l. – vítězství u Zamy Kartágo – ztráta válečného loďstva, veškerého pobřeží, pokuta 262 t stříbra - zákaz vést válku bez svolení Říma

Řím ovládá Středozemní moře a jeho výboje pokračují Punské války „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ Marcus Portius Cato 3. válka s Kartágem 149 – 146 př. n. l. záminka (obranná válka s Numidií) ke srovnání Kartága se zemí - vypáleno, zbořeno, zasoleno, obyvatelstvo odvedeno do vyhnanství Hannibal na útěku, stále bojuje po boku všech nepřátel Říma (po letech sebevražda) Řím ovládá Středozemní moře a jeho výboje pokračují

Želva (testudo)

legionář kožená zbroj štít vrhací oštěp meč železná přilba obléhací stroje, beranidla, katapult, pohyblivé věže

Římský vojenský tábor

Po punských válkách území od Gibraltaru (Španělsko) po Malou Asii (Turecko) výboje se nikdy nezastavily - římské území se stále zvětšovalo římská armáda se skládala z legií (4500 - 6000 vojáků), legie z 10 kohort (po 600 mužích), kohorta z 3 manipulů (200 mužů)

Neblahé důsledky výbojů

Reformy bratří Gracchů Tiberius Sempronius Gracchus – 134 př. n. l. tribun lidu Gaius Sempronius Grachus – 123 př. n. l. konzul

pozemková reforma část půdy velkostatkářů přidělit nemajetným římským občanům zákon nakonec přijat pod tlakem lidového shromáždění, ale … oba bratři byli v rozmezí 10 let zlikvidováni Krize římské republiky se prohloubila