Nejjedovatější živočichové Část II Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

Obsah Mořští měkkýši Pavouci Štíři Hadi Ptáci

Nejjedovatější mořští měkkýši Květa Stodolovská

Chobotničky rodu Hapalochlaena asi 10 druhů všechny chobotnice tohoto rodu velmi jedovaté malá velikost, typické modré skvrny, prstence velmi dobře známy jen 2 druhy – chobotnice skvrnitá, chobotnice kroužkovaná – nejjedovatější – severní Austrálie →Japonsko

Jed jed – tetrodoxin a dále pak několik jedovatých sloučenin→neurotoxiny jed se tvoří ve slinných žlázách chobotnic pomocí bakterií dvě jedové žlázy: první žláza produkuje jed, kterým omračuje kořist, kterou se pak živí jed z druhé žlázy je používán jako obranný jed – prudce jedovatý

Příznaky otravy a první pomoc znecitlivění v ústech zrak je zastřen→oslepnutí ztrácí se dotykové vjemy, obtížné polykání nausea, paralýza nohou, vyčerpanost, kóma do tří minut smrt →oběť se udusí neexistuje protijed! umělé dýchání masáž srdce dokud jed nevyprchá – až 24 hodin

Chobotnice kroužkovaná

Chobotnice skvrnitá

Homolice rodu Conus patří mezi dravé měkkýše (500 druhů) homolice neumějí plavat jedovaté všechny druhy homolic – nejjedovatější je homolice mapová, dále homolice síťkovaná a homolice mramorovaná homolice síťkovaná – nejvíce lidských životů teplé oceány a moře tropického a subtropického pásma

Jed jed – conotoxin a dalších 50 biologicky aktivních látek k produkci a aplikaci jedu homolic slouží specializovaný zub (harpuna) jedna kapka jedu homolice mapové by usmrtila 20 lidí

Příznaky otravy a první pomoc působí na sval→způsobí paralýzu bolest, zarudnutí postiženého místa zvracení, teplota, průjem nekontrolovatelné svalové pohyby smrt do několika hodin – obrna bránice protijed neexistuje! umělé dýchání

Homolice mapová

Nejjedovatější pavouci Michaela Kolářová

Snovačka jedovatá (černá vdova) Rod Latrodectus ♀ 40 -50 mm, ♂ 20-30mm (s končetinami) Vyskytuje se na tmavých místech Útočí pouze v ohrožení Černá vdova => samička zabíjí samečka

Jed „černé vdovy“ neurotoxický V místě kousnutí vzniká otok (až 15cm) Jed začne působit již po několika minutách Po kousnutí svalové křeče, nevolnost, ochrnutí Do r. 1984 úmrtí 2-5 % (méně než úmrtí včelou) – oslabení jedinci, dnes protijed

Snovačka jedovatá

Sklípkanec jedovatý (Atrax robustus) Pochází z Austrálie Velikost - ♀ 50 mm, ♂ 40 mm 7mm kusadla - prokousne bez problému nejen lidskou kůži, ale i oblečení či tenkou botu Může zaútočit nečekaně, i když není v ohrožení

Jed sklípkance jedovatého Neurotoxický ♀ 0,31 mg a ♂ 0,28 mg jedu (jed samců pětkrát více toxický) Po kousnutí – spasmy svalových skupin, křeče v břiše, zvýšené pocení, slzení, sekrece hlenu, náhlý vzestup TK Stav trvá hodiny až 2 dny, bolesti hlavy a myalgie až týdny Úmrtí v důsledku dechového nebo srdečního selhání – oslabení jedinci R. 1981- vytvořen protijed – do té doby zabíjel desítky lidí ročně

Sklípkanec jedovatý

Palovčík brazilský Rod Phoneutria Jižní Amerika Netká si sítě žije ve stromech, termitištích („banánový“ pavouk)

Jed palovčíka brazilského Neurotoxický Pavouk útočí okamžitě, je agresivní U dětí, oslabených lidí může vyvolat nervový šok, smrt udušením U dospělých – lokální bolest Existuje protijed .

Palovčík brazilský

Štíři (Scorpionida) Ilona Palátová

Obecně o štírech Kmen – členovci, Třída – pavoukovci Přežijí radioaktivitu i zmrazení Vydrží nejíst rok a tři dny zadržovat dech Jedem disponuje každý štír Úzké, tenké prsty klepet = silnější jed

Štíří jed Neurotoxin Lokální příznaky otravy Celkové příznaky otravy Léčba bodnutí

Nejnebezpečnější štíři Tityus bahiensis Štír tlustorepý Štír smrtonoš

Tityus bahiensis Nejjedovatější štír na světě Brazílie, Argentina, Paraguay Bodnutí nevyvolává žádnou reakci

Tityus bahiensis

Štír tlustorepý Silně jedovatý Severní Afrika Způsobuje největší počet úmrtí (80%) Žije skrytým způsobem života Až 60 mláďat Dožívá se vysokého věku

Štír tlustorepý

Štír smrtonoš Nejúčinnější jed Velice útočný a nevyzpytatelný Afrika, Asie, Turecko, SAE, Jemen Vyrábí se sérum Nejbolestivější bodnutí

Štír smrtonoš

Hadi Tereza Hochová

Hadi - obecná charakteristika třída: plazi, řád: šupinatí, podřád: hadi predátoři bez nohou, očních víček a boltců kořist usmrcují vstříknutím jedu nebo udušením potravu pohlcují vcelku (volné spojení lebky) vyjma Antarktidy osidlují veškerou pevninu velmi vyvinutý čich (Jacobsonův orgán), někteří tepločivná jamka X chabý zrak a sluch je známo cca 2700 druhů hadů (z toho asi 410 jedovatých)

KORÁLOVCOVITÍ

Taipan velký (Oxyurans scutellatus) rozšíření: severní Austrálie, jih Nové Guineje jde o neútočného a velmi plachého hada, obývá neosídlené oblasti -> ke střetům dochází výjimečně barva: jednobarevný, tříslově nebo tmavohnědě zbarvený uštknutí: jed usmrtí dospělého člověka někdy již za pár minut (neurotoxiny) člověka může zabít i pouhé škrábnutí o vylomený a vysušený zub jediné uštknutí může zabít až 100 lidí účinný protijed(Kevin Budden†1950) délka: 2 – 3,6 m potrava: savci, ptáci, ještěři www.shutterstock.com

Kobra indická (Naja naja) jižní Asie obývá rýžoviště a okolí vesnic nejnebezpečnější indický had (10 000† za rok) barva: variabilní, hnědá až černá, na hřbetní straně krku světlý motiv „brýlí“ (brejlovci) potrava: savci, ptáci, ještěři a hadi jed působí neurotoxicky a velmi rychle (plivání jedu) dobře šplhají, plavou délka: 1,2 – 1,7 m www.naturfoto.cz >>

Mamba černá (Dendroaspis polylepis) východní a jižní Afrika, nejčastěji obývá stromové porosty druhý největší jedovatý had na světě (až 4,5 m) patří mezi nejrychlejší hady (až 23 km/h) barva: olivově hnědá, šedivá až žlutozelená s věkem tmavne, název odvozen od barvy očí a vnitřku tlamy je plachá X v ohrožení agresivní útočník jed působí neurotoxicky, zhoršuje srážlivost krve a obsahuje trávící enzymy pro člověka je uštknutí téměř vždy smrtelné, nejrychleji působící jed (nosit u sebe protijed) Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

Vodnář Belcherův (Hydropsis belcheri) Indický oceán v oblasti Filipín, Thajský záliv, Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Timorské moře a severní pobřeží Austrálie mělké vody pobřežních oblastí a ústí řek patří mezi mořské hady (malá ostře zašpičatělá hlava a veslovitý z boku zploštělý ocas), pod vodou vydrží 7 – 8 hodin jeho jed je jedním z nejjedovatějších, neobyčejně působivý neurotoxin (rychlé ochromení – smrt udušením) v hejnech (stovky až tisíce) migruje na značné vzdálenosti délka: 0,5 - 1 m www.naturfoto.cz www.nahodsi.cz

ZMIJOVITÍ

Chřestýš texaský jih USA, sever Mexika nejvíce smrtelných uštknutí v USA délka: až 2 m potrava: malí savci, ptáci a ještěři (překvapivý útok) tepločivné jamky mezi očima a nozdrami k lokalizaci teplokrevné kořisti chřestidlo má varovat a odstrašovat několik kroužků zrohovatělé kůže Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

Zmije obecná (Vipera berus) jediný jedovatý had v severozápadní Evropě oblíbené stanoviště smíšený les nebo prosluněné kamenité stráně, obývá i svahy ve výši 3000 m. n. m. a tundry barva: hnědá, šedá, rezavá, černá většinou charakteristická klikatá čára, šterbinovitá zornička, hlava délka: 65 – 90 cm délka dožití: 20 až 25 let uštknutí: mírně jedovaté, většinou není smrtelné, pouze bolestivé otoky vytvoří 15 mg = 60 % smrtelné dávky www.naturfoto.cz

složením i účinností podobný jedu chřestýšů otok v oblasti kousnutí, zduření místních lymfatických uzlin, bolestivost (v místě až měsíce), nevolnost, zvracení, zvýšená teplota nebezpečím je pokles tlaku, ztráta vědomí, šok a selhání oběhového systému první pomoc: znehybnit, nezaškrcovat, nevypalovat, nevysávat ránu, zavolat záchrannou službu mnohem větší význam a závažnost má alergická reakce projevy: svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání, pálení očí zmijí jed má zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně)

Jedovatý pták Jana Jínová

Pištec černohlavý

Pištec černohlavý Pitohui dichrous říše - živočichové, kmen - strunatci, podkmen – obratlovci, třída - ptáci, podtřída - letci, řád - pěvci, čeleď - pištcovití, rod - pištec velký asi 23 cm, váha asi 65 gramů černé, oranžové a hnědé peří všežravý

Pištec černohlavý odchycen v roce 1989 na Papua-Nová Guinea zoologem J. P. Dumbacherem -) pták ho při odchytu poškrábal na ruce, Dumbacher si poškrábané prsty olízl, v ústech cítil silné pálení a náhle začal ochrnovat peří a kůže obsahuje jedovatou neurotoxickou látku homobatrachotoxin -) ptáci sami jed netvoří, získávají ho potravou tvořenou z brouků rodu Choresine, čeledi Melyridae; ptákům slouží jed k obraně před predátory

Homobatrchotoxin steroidní alkaloid, který pomocí sodíkových iontů depolarizuje povrchové membrány nervových buněk a zabraňuje tak normálnímu šíření nervového vzruchu v místě kontaktu s lidskou kůží vyvolává pálení a také dráždí dýchací cesty jed byl známý už dříve z kožního sekretu jihoamerických pralesniček rodu Phyllobates

Děkujeme za pozornost