3. přednáška 15.11.2013 Dálkové studium Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ – Západ, geopolitika, politická geografie 3. přednáška 15.11.2013 Dálkové studium

Mezinárodní politická ekonomie

Mezinárodní politická ekonomie problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. do té doby oddělení studia ekonomie a politiky nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ??? 3

Vztah mezi politikou a ekonomií 4

Vztah mezi politikou a ekonomií období krizí 1970´s Brettonwoodský systém ropné šoky dekolonizační proces v Africe rozpad bipolárního uspořádání 5

Hlavní směry Merkantilismus Liberalismus Marxismus jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět) 6

Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii) stát je hlavním aktérem má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci 7

Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Podobnost s realistickou teorií MV 8

Liberalismus Ekonomie je autonomní politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři jednotlivci (konzumenti i producenti) privátní (nadnárodní) firmy 9

Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných 10

Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem 11

Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci 12

Reflexe merkantilismu Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem 13

Současný merkantilismus Protekcionismus Asijští tygři Ekonomické pobídky X sankce Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost 14

Reflexe liberalismu 16. -17. st. - kritika merkantilismu důraz na: Volný obchod (teorie komparativních výhod) Uvolnění národních a světových trhů Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii 18.-19. st. nutnost: Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu Regulace některých aspektů tržních vztahů 15

Současný liberalismus Správná role státu v ekonomických záležitostech Keynesiánská škola X Neoliberalismus 16

Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu důraz na: svržení buržoazie zrušení soukromého vlastnictví Základní teze dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus 17

Mezinárodní ekonomické organizace Globální WTO IMF Světová banka OSN Regionální OECD 18

WTO Světová obchodní organizace Systém smluv definující obchodování mezi státy Diskusní fórum pro změny těchto pravidel Kritika – hájí zájmy velkých korporací Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) http://www.wto.org/ 19

IMF Mezinárodní měnový fond Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru http://www.imf.org/external/index.htm 20

Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. http://www.worldbank.org/ 21

OSN Viz. více přednáška 2. Univerzální (ekonomický) charakter OSN Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN 22

OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce Koordinace s bojem proti korupci v členských státech Vznik z OEEC (1961) http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html 23

Brettonwoodský (měnový) systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata 24

Mezinárodní právo Mezinárodní právo 25

Mezinárodní právo Mezinárodní právo veřejné Normativní systém Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS 26

Role MP Ovlivňuje jednání států Sankce za porušení Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) Diplomacie a MV Státní správa soudnictví Běžný život 27

Vývoj MP 4 základní období: Archaické – do r.1648 Tradiční – 1648-1945 Moderní – 1945-1990 Postmoderní - 1990-současnost 28

Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen 29

Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Obecně uznávané právní zásady Soudní rozhodnutí 30

Další dělení pramenů MP Základní Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Podpůrné Obecné právní zásady Soudní rozhodnutí Doktríny Další prameny Jednotlivé akty států či MO 31

Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné Pro signatáře Všeobecně Definice: Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP Nutná písemná forma 32

Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy Preambule Vlastní text Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy 33

Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný 34

Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP Odvození z vnitrostátního práva Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy 35

Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém 36

Ostatní sekundární prameny MP Doktríny Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty U MO – rezoluce RB OSN 37

Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné 38

Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (Svatý stolec, Řád maltézských rytířů apod.) 39

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Monismus (jeden právní celek) X dualismus (2 nezávislé systémy) Horizontální decentralizované (MP) X vertikální centralizované (VP) 40

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Přenos závazků z MP do VP: Inkorporace (stejný obsah i forma) Transformace (stejný obsah, jiná forma) Adaptace (jiný obsah i forma) Adopce (stejný obsah i forma) 41

Diplomatické a konzulární právo Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: Výsady (nad rámec obecného jednání) Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita 42

Diplomatické a konzulární právo Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: Hlava státu Vláda MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: Diplomatické mise Konzulární úřady Zvláštní mise Stále mise Delegace na MK či u MO Vojenské letadlo, loď 43

Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky Sebeobrana Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor 44

Mezinárodní humanitární právo Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny Antika Středověk Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté 45

MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře MP nejen jako zákon – dodržování má výhody Pravidla hry Nenásilné řešení konfliktů v MV Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů 46

MP a soudní dvory Globálně působící Regionálně působící Mezinárodní soudní dvůr (OSN) Mezinárodní trestní soud (2002) Regionálně působící European Court of Justice European Court of Human Rights 47

Řešení konfliktů v MV a válka

Řešení konfliktů v MV Samotný Výzkum míru až od 50.let 20.st. (Peace Research) jako sub-disciplína MV Reakce na Studenou válku Cíl - naprosté odstranění války Kontrola a řešení konfliktů 60.léta (USA) Propojení obou oborů – Výzkum míru a konfliktů „Conflict Resolution“

Řešení konfliktů v MV 1966 – založení Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) První státní institut pro zkoumání míru a konfliktů Každý rok – významná ročenka Světové renomé 1970´s-rozmach institutů v západním světě

Řešení konfliktů v MV 70. léta – konflikt SEVER x JIH Nový fenomén Asymetrické konflikty, konflikty zájmů Redefinice základních pojmů Období détente – přelom 1970´s a 1980´s Plány strategické obranné iniciativy Návrat ke starým tématům Podmínky zabránění konfliktu, příčiny války, definice zbrojení

Řešení konfliktů v MV Konec bipolární konfrontace Nová témata – vývojová dynamika, enviromentální konflikty, společenské procesy Koncept bezpečnosti – redefinice Do 1990´s – vojensko-politická bezpečnost Po 1990´s – ekologická, sociální, ekonomická bezpečnost Pojem sekuritizace – Ole Weaver, Burry Buzan

Konflikt a jeho definice Definovat konflikt je velmi složité a komplexní „Konflikt je sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně 2 strany mající odlišný pohled na určitou skutečnost a fakt….“ (Waisová) Užší vymezení: „střet překrývajících se zájmů v oblasti národních hodnot a témat…“ (Pfetsch, Rohloff)

Konflikt a jeho definice Každý konflikt musí mít: Trvání a hloubku Průběh mezi nejméně 2 stranami Rozhodnutí aktérů prosadit svůj zájem Alespoň 1 strana by měla být stát

Nástroje v průběhu konfliktu Vyjednávání Autoritativní rozhodování Hrozba Nátlak Pasivní nebo aktivní ukončení Použití násilí (války)

Konflikt a jeho definice Konflikty vznikají v době míru i války Konflikt není podmínkou války mění se ve válku díky jednání zúčastněných stran

Druhy konfliktů Vnitřní konflikt Mezinárodní konflikt Mezistupeň obou úrovní

Vnitřní konflikt Nevládní / opoziční skupina se postaví proti vládě Vztahuje se k vládě či ústředním mocím Minimální podíl vnější pomoci X zapojení vnějších sil

Mezinárodní konflikt Stojí proti sobě nejméně 2 státy Velmi často i spor s hnutími za národní nezávislost

Mezistupeň vnitřního a mezinárodního konfliktu Vnitřní konflikt nabývá mezinárodní podtext: Zahraniční vojenská pomoc Zahraniční podpora jedné strany Přenesené tématu konfliktu do jiné země Intervence cizího státu

Konfliktní cyklus Vznik konfliktu Manifestace Eskalace Deeskalace Určité okolnosti Manifestace Nesoulad jedné strany s druhou Eskalace Vyhrocení konfliktu – až k válce Deeskalace Oslabení o omezení Ukončení konfliktu Možnost zpětné vazby mezi jednotlivými stádii

Prevence a management a řešení konfliktů Podíl celé řady aktérů MPS: OSN Regionální MO Státy Skupiny států Jedinci NGO´s

Prevence konfliktů Prevence eskalace sporů do ozbrojených střetů Prevence znovuoživení starých sporů Prevenci rozšíření stávajících konfliktů Nástroje prevence: Vojenské nástroje Nevojenské nástroje

Preventivní vojenské nástroje Politiky odstrašení Bezpečnostní garance Udržení či obnovení lokální či regionální rovnováhy sil Hrozba / demonstrace použití síly

Preventivní nevojenské nástroje Omezení použití síly Režimy kontroly zbrojení Opatření podporující důvěru Dohody o neútočení Peacekeepingové síly Demilitarizované zóny, mírové zóny Zbrojní embarga, blokády Podpora spolupráce armád Vyjednávání Varování

Diplomatické iniciativy a nástroje Arbitráž Smírčí řízení Vyšetřovací komise Dobré služby Inspekce Soudní řízení Preventivní diplomacie Mediace

Preventivní diplomacie Multilaterální vztahy, kde žádný aktér nemá výhradní možnost zasahovat do prevence a řešení konfliktů Široká paleta účastníků IGO´s NGO´s Státy Jedinci Regionální aspekt je klíčový

Udržení míru - peacekeeping Koncept PEACEKEEPINGu Použití neutrální vojenské (nebo civilní) síly k pomoci jednotlivým stranám sporu v prevenci, managementu a řešení konfliktu Pod mandátem MO (OSN) Použití síly pouze na sebeobranu K operace nutný souhlas všech stran konfliktu Není definován v Chartě OSN

Pozorování voleb Rozkvět především po rozpadu bipolárního uspořádání Pozorovatelské volební mise – v rizikových oblastech (demokratický deficit) Vyslání na základě žádosti dané země Organizace a transparentnost voleb OSN, OBSE

Dimenze konfliktu Válka Krize Nestabilní mír Stabilní mír Trvalý mír

Válka Ozbrojené střetnutí Trvalý charakter Mezi organizovanými ozbrojenými silami Různé formy: Anarchie Dlouhodobá Horká Konflikt lze označit za válku, když počet obětí přesáhne 1 000

Krize Konfrontace a nedorozumění mezi aktéry Aktéři mobilizují své ozbrojené síly Vstup do střetu za určitých okolností Omezené střety mezi protivníky Silové konfrontace

Nestabilní mír Negativní mír Rozpory se zvětšují – pravděpodobnost konfliktu je malá Nepřátelé – nepoužijí sílu Hrozba deterence Rovnováha sil Role preventivní diplomacie

Stabilní mír Studený mír Určitá komunikace a spolupráce – cílem je udržet stabilitu aktérů Bez vojenské spolupráce Konflikty bez použití síly Předvídatelné chování aktérů

Trvalý mír Pozitivní mír Vyspělé vztahy a kooperace aktérů Možný vznik vojenské aliance proti společným hrozbám Sdílení hodnot, cílů a institucí Mírové řešení sporů

Konflikt Východ - Západ vs. Studená válka

Konflikt Východ - Západ Určoval 45 strukturu MPS Konflikt Východ – Západ X Studená válka Odlišnost pojmů Konflikt Východ – Západ Celé období bipolární konfrontace Studená válka 1947/48 - 1953

Vznik konfliktu Neslučitelné tendence demokratického kapitalistického uspořádání X komunistické uspořádání Vznik mocenských konkurentů v MPS Včetně vlastních vnitřního uspořádání Příčiny již mnohem dříve Přelom 19. a 20. st.

Vývoj konfliktu 2 vítězné velmoci po 2.sv.v.-USA a SSSR Moc v Evropě především pro SSSR Moc globálně především pro USA – jaderný monopol Rozdílné tendence byly mezi oběma velmocemi po celou dobu Pouze po dobu 2.sv.v. potlačeny kvůli boji proti společnému nepříteli Založení OSN – převaha USA a kooperační tendence

Vývoj konfliktu SSSR měl 2 možnosti: SSSR začal posilovat vlastní moc Spolupráce s USA jako za války Unilaterální posílení vlastní moci SSSR začal posilovat vlastní moc Reakce USA – zadržování SSSR moci Trumanova doktrína Založení NATO (1949) Vznik komunistické Číny – ohrožení zájmů USA a Evropy

Vývoj konfliktu Posílení vnitřní i vnější moci SSSR po 2.s.v.v Sovětizace St.Evropy Průmysl Export moci – rozdělené Německo Problematika Německa – každá velmoc řeší sama Odmítnutí Marschallova plánu

Vývoj konfliktu Válka v Koreji 1950-1953 Vstup SRN do NATO (1955) Šíření komunismu – reakce USA (zadržování) Vstup SRN do NATO (1955) Vznik Varšavského paktu → Definitivní rozdělení Evropy aliancemi a proti-aliancemi Vznik aliančního bipolárního uspořádání – stabilní situace

Vývoj konfliktu 2. Berlínské krize 1958-61 Karibská krize (1962) Enormní eskalace konfliktu Téměř až jaderná konfrontace Umístění SSSR raket na Kubě Reakce USA – prezident Kennedy SSSR stáhnul rakety Ani jedna strana není schopna riskovat přímé nukleární zaútočení Přímá telefonní linka Moskva-Washington

Vývoj konfliktu 60.léta – strategická stabilita Rovnováha moci = rovnováha odstrašení USA strategie hromadné odvety (massive retaliation) USA strategie pružné odpovědi (flexible response) Symetrické ohrožení – vzájemně zajištěného zničení MAD (mutually assured destruction)

Vývoj konfliktu 70.léta v Evropě – období détente Uvolnění vztahů Svolání celoevropské konference Vars.smlouvy a NATO Podepsání dokumentu KBSE – založení Konference o bezpečnosti a stabilitě v Evropě (Helsinky 1975) USA a Čína – sbližování – „pingpongová diplomacie“ Ukončení války ve Vietnamu Podpis SALT I (Strategic Arm Limitation Talks)-snížení počtu jaderných zbraní Krize uvolňování na konci 70. let

Vývoj konfliktu Brežněvova doktrína Socialistický internacionalismus Omezení suverenity satelitních států v zájmu SSSR Socialistický internacionalismus Nová USA administrativa – R. Regan (1981) SSSR jako „impérium zla“ Soutěž ve zbrojení se SSSR (ten není schopen) Rozmisťování nových US raket Pershing II v Evropě Nová US Strategická obranná iniciativa SDI (Strategic Defence Iniciative) Carterova doktrína (oblast Perského zálivu) Životní zájmy USA Sblížení s Čínou – strategický partner pro US v Asii

Ukončení konfliktu Nástup M.Gorbačova jako GT KSSS (1985) SSSR má 2 možnosti-pokračování konfliktu X kooperace Tzv. nové myšlení SSSR Spolupráce se Západem Velmi podobný náhled na hodnoty jako na západě Začátek odzbrojování – START (Strategic Arms Control Reduction Talks)

Ukončení konfliktu Mnohem lepší situace než détente Integrační metody do všech oblastí vzájemných vztahů USA-SSSR Noví aktéři MPS Čína Státy NATO Indie

Izraelsko-Palestinský konflikt Od svého vzniku po současnost

Historický vývoj Svatá země – křesťané, židé Židovské království Mnohé útoky (Asyřané, Babylonci, Peršané, Řekové i Římané) Od 7.st. Zejména islámské území (Umajjovci, Abássovci) Středověk – křížové výpravy Od r. 1516 až do 20. st. Osmanská říše

Sionismus Politické hnutí / ideologie Požadavek na návrat do Svaté země a vytvoření židovského státu Theodor Herzl (19.st.) Hlavní představitel dílo: „Židovský stát“

Osídlení území 1.sv. válka – zánik Osmanské říše 1917 - Belfourova deklarace – britský závazek za podporu vzniku samotného židovského státu 1918 – 1948 – území je součástí Velké Británie – Britský mandát Palestina 1939 – Bílá kniha – závazek na vznik samostatného palestinského státu Alija masivní židovské přistěhovatelství z celého světa

Období 1945 - 1948 VB se vzdává svého mandátu Židé XX Palestinci si dělají nárok na území pro sebe Role holocaustu a odkaz 2.sv.v. (6. mil. zavražděných židů)

Vznik státu Izrael 29.11.1947 – OSN rozděluje území: Arabská část Židovská část Jeruzalém – pod správou OSN Židé souhlasí XX Liga arabských států NE 14.5.1948 – vyhlášení státu IZRAEL 15.5.1948 – První Palestinská válka Izrael odrazil útok Příměří Rozšíření židovského území

Vznik státu Izrael USA - Začátek podpory a spojenectví s Izraelem SSSR antisemitismus Podpora arabským státům (zbrojní, finance) Problematická témata: Ropa Přístup k moři Všichni sousední státy Izraele jsou arabské Mezinárodní úznaní Masivní budování izraelské armády Golanské výšiny – strategické území v regionu 1964 – vznik Organizace na osvobození Palestiny (OOP)

Šestidenní válka (1967) Uzavření Tiranské úžiny Aliance Egypt, Sýrie, Jordánsko Izrael bez mezinárodní podpory 5.6. - Izrael zaútočil na Egypt Drtivá porážka Egypta 10.6. – Izrael ukončuje operace a získává: Východní Jeruzalém Západní břeh Pásmo Gazy Golanské výšiny Sinajský poloostrov

Jomkipurská válka (1973) Útok Egypta (Suez) a Sýrie (Golanské v.) – podpora SSSR Izrael vyčkával – neútočil jako první – podpora USA Za 18 dní zvítězil Izrael za cenu mnoha ztrát 1977 – návrat Sinajského poloostrova Egyptu

Libanon 1978 – obsazení jižního Libanonu Izraelem (proti OOP) 1982 – První Libanonská válka 2006 – Druhá Libanonská válka (proti Hizballáh)

Intifády = „Arabská povstání“ Hlavní role OOP a Hamás 1. intifáda – 1988 – 1993 2. Intifáda – 2000 – 2006 Porušování veřejného pořádku, demonstrace, generální stávky, bojkoty, násilné projevy (barikády, házení kamenů, požáry) Teroristické akce Sebevražedné atentáty Ostřelování Izreale Blokády (pobřeží) Role médií Vnitřní rozkol na palestinské straně (Hamás XX Fatáh)

Mírový proces 1993 – Dohoda z Osla 2000 – Summit v Camp Davidu Ustanovení palestinské samosprávy na Z.Břehu a v Gaze – odpor radikálů na obou stranách – vražda J. Rabina 2000 – Summit v Camp Davidu Izrael (E.Barak) nabízí plán na vytvoření Palestinské autonomie – J. Arafat odmítá 2005 – Jednostranné stažení z Gazy (Šaron) ozbrojený konflikt v Gaze (2008)

Současné sporné otázky Statut Jeruzaléma Židovské posvátné město + hlavní město Izraele Palestinské posvátné město + hlavní město Palestinského území Uprchlíci Palestinci vyhnaní z izraelských území Bezpečnost Izraele xx Palestinských území Vzájemné ostřelování raketami Teroristické útoky Zajatci a vězni Velké množství na izraelské straně Hranice Zabírání území Stavba osad na sporných územích (Západní břeh)

Současný Izrael Prezident – Šimon Peres Premiér – Benjamin Netanjahu Pravicová strana Likud Liberální strana Kadima 7,7 mil. obyvatel

Současná Palestinská národní samospráva FATAH 2/3 hlasů Majoritní palestinská politická strana „Palestinské liberální hnutí“ Součást OOP Levicově orientovaná V minulosti mnoho teroristických útoků Založená J.Arafatem Působí na Západním Břehu Dnes - Mahmoud Abbas HAMÁS 1/3 hlasů Palestinští sunnitští islamisté „Islamistické hnutí odporu“ Působí v Pásmu Gazy Spojenectví s „Muslimským bratrstvem“

Izraelsko-palestinský konflikt http://cs.wikipedia.org/wiki/Izraelsko-palestinsk%C3%BD_konflikt

Seznam konfliktů http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%A1lek

GEOPOLITIKA

Geopolitika Vznik – 80. a 90. léta 19.st. První velká teorie MV Fungující v rámci Realismu Důležité historické faktory vzniku : Dokončení kolonizace Vznik nových teoreticko-metodologických principů

Definice geopolitiky Je to teoretická škola V rámci realistického paradigmatu Vysvětlení MP jako oblasti svébytných jevů a zákonitostí ….je to teorie, studující zákonitosti vlivu zemského povrchu na politiku států a zákonitosti pohybu síly v prostoru…. Sjednocení 2 přístupů: Geografického determinismu Sociálního darwinismu

Geografický determinismus Způsob vysvětlení, jak se společnosti a státy vyvíjí ze zvláštností geografického prostředí, ve kterém se nacházejí Charakter přírodních zdrojů, nadmořská výška, klimatické podmínky, enviromentální podmínky

Sociální darwinismus Herbert Spencer Vysvětlení sociálního chování s pojmy převzatými z biologie Darwin – pojetí boje o život a přírodní výběr, věčný boj o život, společnost jako organismus a evoluce

Dělení geopolitiky 3 základní přístupy: Německá Anglo-saská Ruská

Německá geopolitika F.Ratzel (konec 19.st.) Zakladatel disciplíny Antropogeografie Politická geografie Zakladatel disciplíny Spojení geografie, antropologie, geopolitiky Stát se mění v dynamický prostorový útvar – biologický organismus Vlastnosti národa jsou odvozeny od půdy Národ a prostor určují charakter státu a politický život Organický charakter státu – rozvíjí se a roste jako celek

Německá geopolitika R. Kjellén Stát jako forma života Politická účelnost je pro stát nejdůležitější (na rozdíl od spravedlnosti a zákonu) Stát – soutěživý boj s ostatními státy – vítězství silnějšího (přirozený výběr)

Německá geopolitika K.Haushofer Poradce A.Hitlera Přeformulování teorie životního prostoru pro potřeby nacistů Definice 4 panregionů (Euroafrika, Panrusko, Panamerika, Dálnovýchodní oblast) Dominance Severu – definice 4 velmocí (Něm, Rus, USA, Jap) Geopolitika = teorie závislosti politických procesů na zemi Nedostatek životního prostoru – hranice států = bojové fronty Růst německé 800leté expanze – cíl: ovládnutí světa Boj Německa proti západním mocnostem Vznik kontinentálního bloku – osa Berlín-Moskva-Tokyo Kooperace Ruska a Německa

Anglo-saská geopolitika A.T.Mahan Vliv námořní síly na dějiny Největší US stratég všech dob Stát jako živý organismus Světová mocenská rovnováha – 2 protiklady: Pozemní moc – Sparta, Řím, Rusko Námořní moc – Athény, VB, USA Klíčový kontinent – Asie Klíčová síla v Asii je Rusko Mořská moc = vítězná Moře = světová říše

Anglo-saská geopolitika H.J.Mackinder (VB) Geografická osa dějin Vycházel z Mahana Světový oceán – všechny moře světa Světový ostrov – Evropa, Asie, Afrika Klíčová oblast – Euroasie Heartland – srdce země Klíčová role pozemní síly

Anglo-saská geopolitika N.Spykman Odkaz na Mahana a Mackindera Americká strategie ve světové politice Vojenská síla státu – nejdůležitější složka moci Realista Rimland – nárazníkový pás Euroasie (Mackinderův půlměsíc) Význam letectva

Ruská geopolitika Koncept „panslovanství“ Jednota slovanských národů N.J.Danilevsky – Rusko a Evropa Odpor proti Západu Odmítnutí sociálního darwinismu Odlišné linie vývoje kulturně-historických tipů P.N.Savickij Škola Euroasijství Odmítání panslovanství Zdůrazňování geografického determinismu Odlišnost Asie a Evropy

Geopolitiky Německá „Geopolitik“ vs. anglosaská „geopolitic“ Německá Stát jako živý organismus mezinárodní a mezistátní politiky Anglosaská Geostrategie Moc jedince

Geopolitický řád V jeho rámci jsou formovány: Aktéři Pravidla operací Principy vztahů Podmínky fungování obchodu Použití síly a diplomacie

Geopolitický řád Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) Systém imperialistického soupeření (1875-1945) Geopolitický systém Studené války (1945-1990) Nový geopolitický řád (1990- ??)

Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) Rovnováha v rámci soupeření VB, FR, Pru, R-U, RU Představa ideálního modelu multipolárního uspořádání Rozpadá se: Vítězství Německa nad Francií (1871) 1.sv.v.

Systém imperialistického soupeření (1875-1945) Tradiční rivalové světové hegemonie – VB a Francie Později – Německo Později – USA a SSSR

Geopolitický systém Studené války (1945-1990) Bipolární uspořádání Východ-Západ Kapitalismus vs. komunismus

Nový geopolitický řád (1990- ??) Hegemonie USA Vyvažuje EU ( !! v NATO spojenci !! ) Japonsko Čína Rusko Indie Brazílie Hegemonie univerzalistické křesťanské ideologie

Geopolitické a geostrategické doktríny Doktrína Pevné učení či nauka opřena o určitou autoritu Soubor zásad, kterými se řídí zahraniční politika daného státu

Monroeova doktrína Zásady US zahraniční politiky Především vůči latinsko-americkým zemím a Evropě – nevměšování se Evropy do záležitostí USA Expanze USA na kontinentu

Rooseveltova doktrína Dodatek k M.D. Právo na západní polokouli jako sféru vlivu Intervence v Karibiku

Wilsonova doktrína Odmítnutí izolacionalismu Globální angažovanost Univerzální principy demokracie na bázi mravních hodnot Vliv na Versailleský systém

Rooseveltova doktrína Konec izolacionalismu Invaze v Tichomoří a v Evropě Uspořádání poválečné Evropy

Trumanova doktrína Zadržování komunismu Založení NATO Marshallův plán Podpora Řecka Turecka Válka v Koreji

Eisenhowerova doktrína Blízký východ Suezská krize Podpora zemí blízkého východu vůči expanzi komunismu

Kennedyho doktrína „Vzájemně zajištěná destrukce“ Berlínská krize Kubánská krize Vietnam Jaderné odstrašení

Nixonova doktrína Eskalace Ukončení konfliktu ve Vietnamu

Carterova doktrína Izraelsko-egyptská mírová smlouva Reakce v Africe Invaze do Afghánistánu

Reaganova doktrína Konfrontace se SSSR Uzbrojení SSSR „Hvězdné války“ Podpora Pákistánu a mudžahedýnů v Afghánistánu

Bushova st. doktrína Blízký východ – Irák vs. Kuvajt Postkomunistické státy NATO

Clintonova doktrína Somálsko Balkánský konflikt – Daytonské dohody Kosovo Snaha o mír v Arabsko-izraelském konfliktu

Bushova jr. doktrína Osa zla (Axe of Evil) Boj proti terorismu Irák, Írán, Severní Korea Boj proti terorismu Irák, Afghánistán, Pákistán, Filipíny, Saudská Arábie

Chruščovova strategie Berlínská krize Snaha vytvořit východoněmecký komunistický stát Kubánská krize

Brežněvova doktrína Vývoz komunismu Podpora Indie proti Pákistánu Hrozba zásahu na Blízkém východě Podpora intervence v Africe Později invaze do Afghánistánu

Politická geografie

Stát Politické uspořádání společnosti vyznačující se suverenitou a svrchovanou mocí nad svým územím

Státní hranice Linie na zemském povrchu Rozkládá se v nich státní území Pobřežní vody do vzdálenosti 21,2 km Dno Vzdušný prosor Vymezena MN smlouvami

Území podle mezinárodního práva 1) nezávislé (svrchované) státy a) jsou samostatnými politicko-geografickými jednotkami b) jsou subjektem mezinárodního práva a mají svrchovanou moc nad svým územím d) dekolonizace – proces osamostatnění států (nejlépe patrné v Africe, Americe a Asii) 2) závislá území a) omezená suverenita (kolonie, protektorát, zámořské území) b) nesamostatné politicko-geografické jednotky d) Nizozemské Antily, Francouzská Polynésie, Americká Samoa, Grónsko (největší) g) mohou to být i volně přidružené státy - Portoriko 3) území pod společnou správou světového společenství Antarktida – mezinárodní území – slouží vědeckým účelům (Antarktická smlouva, 1959) 4) Sporná území Kašmír, Západní Sahara, Palestinská území, Taiwan

Státy podle rozlohy území Velikost území není rozhodující pro hospodářskou vyspělost Výhody většího území: a) možnost nalezišť nerost. surovin, b) zdroj půdy, lesů, organismů Nevýhody většího území: a) obtížná dostupnost, b) ztížená obrana území ČR – rozloha 78 864 km² (cca 114. místo na světě) Státy podobné rozlohou ČR: Rakousko, SAE, Panama, Sierra Leone, Ázerbajdžán

Největší X nejmenší státy světa (rozloha v km²) Největší státy 1) Rusko 17 075 400 2) Kanada 9 976 139 3) Čína 9 560 980 4) USA 9 371 829 5) Brazílie 8 511 965 Nejmenší státy 1) Vatikán 0,44 2) Monako 2 3) Nauru 21 4) Tuvalu 26 5) San Marino 61

Státy podle počtu obyvatel Států s počtem obyvatel vyšším než 100 milionů je 11 (viz. tabulka + Mexiko) ČR je cca na 75. místě se 10,3 mil obyvateli podobný počet obyvatel jako ČR: Belgie, Niger, Zambie, Řecko, Portugalsko, Maďarsko V Číně a Indii je cca třetina obyvatel světa Problémy s populační explozí (Indonésie, Bangladéš, Pákistán, Indie, Nigérie atd.) V Číně a Indii přibude ročně více než 15 mil obyvatel každý den vzroste počet obyvatel Země o cca 300 000

Státy podle hustoty zalidnění Hustota zalidnění počet obyvatel připadající na jednotku plochy (nejčastěji na km²) Největší hustotu mají ministáty: Monako (17000), Singapur (6450), Malta (1230), Maledivy Velké územní rozdíly v hustotě zalidnění i uvnitř jednotlivých států (Čína, Indie, Indonésie, Rusko, Kanada, Egypt atd.) ČR je cca na 28. místě na světě (130 obyv./km2) Podobnou hustotu zalidnění jako ČR mají: Arménie, Čína, Moldávie, Kuvajt, Dánsko

Státy podle polohy a tvaru státního území Přirozené hranice říční toky (Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem) horské hřebeny (Pyreneje mezi Španělskem a Francií) mořské pobřeží Umělé hranice klikatý typ (feudální vlastnictví, konflikty, převažující obyvatelstvo nebo náboženství) přímočarý typ (dekolonizace, USA, Kanada, Mexiko, Afrika, výsledek války, podél rovnoběžek nebo poledníků) Hraniční přechody místa, kde mohou občané všech zemí přecházet z jednoho státu do druhého zřízeny dohodou mezi státy na některých místech hranice při překročení je nutný platný dokument (cestovní pas, eventuálně vízum) přechod hranice na jiných místech je zakázán

Státy podle polohy a tvaru státního území Státní hranice vymezují tvar území 1) protáhlý tvar území (Chile, Norsko, Vietnam) 2) pravidelný tvar území (Egypt, Francie, Pobřeží Slonoviny) 3) velmi nepravidelný tvar území (Thajsko, Chorvatsko, Švýcarsko) Podle přístupu k moři dělíme státy na: 1) přímořské většina na Zemi (vč.pobřežních vod) 2) pevninsko-ostrovní Malajsie, Řecko, Kanada, Dánsko 3) ostrovní Island, Kuba, Madagaskar, Irsko 4) souostrovní Indonésie, Japonsko, Filipíny 5) vnitrozemské 40, ČR, SR, dohody o používání přístavů 6) s úzkým koridorem k moři Irák, Bosna a Hercegovina, Kongo Dvě teritoria USA-Aljaška, Rusko-Kaliningrad Oceány a Antarktida nepatří nikomu

Státy podle složení obyvatelstva homogenní (národnostně jednotné) jeden národ, jeden úřední jazyk v Evropa heterogenní (národnostně smíšené) více národů (někdy stovky), více úředních jazyků většina států v Asii a v Africe národnostní menšiny (někdy velmi početné) obyvatelstvo některých států hovoří více jazyky, ale jsou jeden národ (Švýcarsko) velké národy, které nemají vlastní stát (Palestinci, Kurdové, Romové atd.) obyvatelstvo některých států převzalo jako úřední jazyk – jazyk bývalé koloniální velmoci státy v Americe a Oceánii chápou pod pojmem národ, všechny občany příslušného státu separatismus snaha o oddělení (separaci) části území s velkou národnostní menšinou a vytvoření vlastního nezávislého státu (Palestina, Kurdistán, Baskicko, Quebec, Čečensko)

Státy podle územní organizace Unitární stát stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů politický systém řízen z jednoho vládního centra moc zákonodárná, výkonná i soudní platí na celém území Polsko, ČR, Finsko Federace politická forma státního zřízení, ve které několik států tvoří jeden federální stát se společnou ústavou, státním občanstvím a nejvyššími státními orgány USA, Kanada, Mexiko, Brazílie, Nigérie, Indie, Austrálie, Rusko, Německo, Rakousko, Švýcarsko federální orgány – odpovídají za obranu, zahraniční politiku, měnovou politiku orgány členských států – odpovídají většinou za kulturu, školství, regionální finance části federace se mohou nazývat: státy, spolkové republiky, kantony aj. Konfederace spojení dvou nebo více nezávislých států v současné době neexistuje Švýcarská konfederace je pouze historický pojem – Švýcarsko je federace

Státy podle hospodářské úrovně Při ekonomickém hodnocení států se vychází z: hodnoty HDP dynamiky ekonomického růstu z podílu na celosvětovém hospodářském objemu životní úrovně obyvatel Hrubý domácí produkt (HDP) celková produkce výrobků a služeb státu (domácího kapitálu) za jeden rok, určená ke konečné spotřebě po odečtu nákladů na jejich výrobu suma peněz, které se v zemi v daném roce vydělají a rozdělí na mzdách a ziscích suma peněz, které mají lidé a firmy k dispozici na útratu či na investice udává se v USD na obyvatele/rok nebo v absolutní výši

Státy podle hospodářské úrovně Hrubý národní produkt (HNP) podobný ukazatel jako HDP, ale zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb vytvořenou národním kapitálem nejen doma, ale i v zahraničí nejchudší země mají i méně než 500 USD/obyv./rok (Sierra Leone, Burundi, Vých. Timor)

Historie mezinárodních vztahů

Války o španělské dědictví 1701-1714 Spor o následnictví na španělském trůnu Vymírá rod Habsburků Následně si nárok na trůn dělá většina evropských mocností Francouzská X protifrancouzská koalice Bez jasného vítěze

Třicetiletá válka Náboženská válka 1618 – 1648 Vestfálský mír Habsburská říše, Španělsko, Švédsko, Dánsko Devastace téměř celé Evropy Sekularizace státu Rovná pozice katolíků i protestantů Vznik moderního státu v Evropě

Sedmiletá válka 1756 – 1763 První celosvětový konflikt Obsažení všech evropských mocností Dědiční nepřátelé a spojenci Vítězství Velké Británie Nadvláda nad světovými oceány

Americká válka za nezávislost 1775-1783 Snaha 13 amerických osad získání nezávislosti na Velké Británii 1773 – Bostonské pití čaje Neplacení daní pro VB Podpora Francie a Španělska pro americké osady Nakonec VB po 6 letech války uznala

Velká Francouzská revoluce 1789 – 1799 Sociální a politické problémy francouzské společnosti Svolání stavů králem Vznik „Národního shromáždění“ Dobití Bastily Boj jakobínů a girondistů Robespierre 1799 – Napoleon Bonaparte

Napoleonské války Tažení do Itálie Tažení do Egypta Vnitrostátní boj ve Francii – císař 1805 Bitva u Slavkova Porazil Švédsko, Rakousko, Rusko Různé bitvy po Evropě Osudné tažení do Ruska Poražen v bitvě u Waterloo Vídeňský kongres

Vídeňský kongres 1815 Uspořádání Evropy po Napoleonských válkách Kníže Metternich Vzniká koncert velmocí Francie, Rakousko, Rusko, Prusko, Velká Británie

Svatá aliance Spojenectví Rakouska, Pruska a Ruska Vznik 1815 Ochrana křesťanských hodnot v monarchiích K. Metternich

Revoluční rok 1848 Série evropských revolucí v roce 1848 Povstání v Rakousku-Uhersku Vypracování ústavy Konec Metternicha Rozpuštění říšského sněmu Vznik Oktrojované ústavy 1849 Poražení Maďarského povstání Vyhlášení neoabsolutismu

Krymská válka 1853 – 1856 Poloostrov Krym Jedna z mála válek v Evropě v 19. st. Šlo o území Osmanské říše Porážka Ruska – od VB, Francie, Osmanské říše Pařížská mírová smlouva

Prusko-francouzská válka 1870 – 1871 Francie se ocitla po předchozích diplomatických problémech v rozepři s Německými státy Došlo na konflikt mezi Pruskem (včetně dalších německých států) a Francií Porážka Francie – zhrocení Bonapartského systému Odtržení Alsaska a Lotrinska od Francie Kapitulace ve Versailles Sjednocení Německa pod vedením Pruska

Berlínský kongres a kolonizace Afriky 1884 – 1885 Snaha o revizi kolonizace Afriky Německo se stává světovou velmocí Evropské mocnosti si rozdělily kolonie v Africe VB – od severu k jihu Francie – od západu k východu

Búrské války 1880 – 1902 Mezi Velkou Británií a jihoafrickými búrskými osadníky Územní zisky pro VB Za cenu obrovských obětí

Boxerské povstání Snaha o zastavení expanze světových mocností do Číny 1898 – 1901 – především snaha místního čínského obyvatelstva o zastavení vlivu evropských velmocí v čínských přístavech Nakonec s podporou čínské vlády poraženo

Durandova linie Afghánsko – pákistánská hranice Výsledek afghánsko-britských ujednání Konec 19.st. 1947 – vznik Pákistánu – snaha o ignoraci této linie

Rusko-japonská válka 1904 – 1905 Na Dálném východě Vítězství Japonska Ruská expanze do Mandžuska Snaha o získání strategického námořního přístavu Port Artur

Ruská buržoazní revoluce 1905-1907 Špatná situace v Rusku Politická Hospodářská Sociální Povstání proti carovi Mikuláši II. Částečné ústupky Založení Dumy (zdání konstituční monarchie)

Ruská bolševická revoluce 1917 – občanská válka v Rusku „Velká říjnová revoluce“ Vznik SSSR V. Lenin, L.Trockij Rozšíření komunismu Bolševici X menševici, eseři

Příčiny 1.sv. války Německý expanze a síla na konci 19. st. Koloniální expanze evropských mocností Odkaz na vývoj v celém 19. st. Již od uspořádání Vídeňského kongresu Výrazný technologický a průmyslový pokrok Ekonomické zájmy Atentát na následníka monarchie F.F. D´Este

Výsledky 1.sv.války Příměří 11.11.1918 Změna mapy světa Vítězové Nové nástupnické státy Vítězové VB, FRA, USA, IT, JAP, ŘEC, SRB, RUS Poražení R-U, NĚM, BUL, OSMAN Územní ústupky

Versailleský systém Uspořádání světa po 1.sv.v. Založen na systému mírových smluv revidující právě výsledky 1.sv.v. Vznik Společnosti národů Angažovanost USA W.Wilson

Společnost národů Předchůdkyně dnešní OSN Systém kolektivní bezpečnosti Měla zabránit dalšímu konfliktu jako byla 1.sv.v. USA – W.Wilson Nakonec její role selhala USA nikdy nebyly členem Německo členem 1926-1933 SSSR členem od 1934 – vyloučen 1939 Japonsko vystoupilo 1933 Itálie vystoupila 1937

Versailleská mírová smlouva 1919 S Německem Vysoké finanční reparace pro Německo Ztráta části území (Alsasko, Lotrinsko) a kolonií Určená podoba armády Později přispěla k nástupu A.Hitlera k moci

Saint-Germainská smlouva 1919 S Rakouskem Rozpuštění Rakouska-Uherska Označeno spolu s Německem za viníky války Územní rozpad říše – nástupnické státy

Neuillyská smlouva S Bulharskem 1919 Reparace Omezení armády Ztráta velkého území zejména na Balkíně

Trianonská smlouva S Maďarskem 1920 Stanovení hranic Maďarského státu Nástupnictví po R-U Uznání ČSR

Sévreská smlouva S Tureckem 1920 Turecko ztratilo 4/5 svého území (Osmanské říše) Reparace Vzdání se nároků na všechna neturecká území

Smlouva z Rappalo 1922 Mezi Německem a SSSR Navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Navzájem se obě země zřekly nároků na škody a reparace z 1.sv.v. Vojenské sbližování obou zemí

Konference v Locarnu 1925 Rýnský garanční pakt Garance německých západních hranic Východní hranice garantovány nebyly Mezi ČSR, NĚM, FRA, VB, IT, BEL, POL.

Ekonomická krize 30. let 1929 „Velká hospodářská krize“ Propad akcií na USA burze Zhroucení všech světových ekonomik Kromě SSSR Snaha o přenesení viny na kapitalismus a demokratický systém Nárůst vlivu nacionalistů, fašistů a komunistů

Vzrůst nacionalismu v Německu Ekonomická situace v 30. letech Odkaz 1.sv.v. – reparace Nástup Hitlera k moci Snaha o expanzi (ČSR) Vystoupení ze SN (1933) Anšlus Rakouska 1938 – ozbrojený převrat – násilné připojení k Německu

Itálie a fašismus ve 30. letech B. Mussolini „období zákonné diktatury“ Podpora německého nacionalismu Agresivní zahraničí politika Itálie 1935 – Itálie napadla Habeš Kooperace s nacistickým Německem

Francovo Španělsko Nacionalista Občanská válka ve Španělsku ve 30. letech Podpora od fašistů a nacistů Obnovení monarchie ve Španělsku

Malá Dohoda Vojensko-politická spojenecká smlouva Mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií 1921 – 1939 Součást francouzského spojeneckého systému

Mnichovská dohoda 29.9.1938 Odstoupení Sudet (pohraničí) v ČSR pro Německo VB, FRA, NĚM, IT Role NSDAP v ČSR Politika appeasementu

Pakt Ribbentrop-Molotov 1939 Mezi Německem a SSSR Pakt o neútočení mezi oběma státy Platil do r. 1941 Německo napadlo SSSR

Příčiny 2. sv. války Hospodářská krize ve 30. letech Reparace z 1.sv.v. Nacionalistické a fašistické tendence v Evropě Slabost vítězů 1.sv.v. (VB, FRA, IT) Odveta poražených z 1.sv.v. (NĚM, MAD) Národnostní třenice v nových nástupnických státech po 1.sv.v. (ČSR, Polsko…) Selhání systému kolektivní obrany

Výsledky 2. sv. války Změna mapy světa Pouze 2 světové velmoci (USA, SSSR) Bipolární systém Jaderný věk Zdecimovaná Evropa Demografický dopad Integrační proces v Evropě

Konference v Teheránu První konference „Velké Trojky“ během 2.sv.v. 1943 SSSR, USA, VB Řešení válečných otázek Otevření Západní fronty

Konference na Jaltě 1945 SSSR, USA, VB Otázka Německa a Francie Polsko Vznik OSN

Konference v Postupimi 1945 SSSR, USA, VB Otázka poraženého Německa Rozdělení do okupačních zón Poválečné uspořádání v Evropě

Založení OSN 1944 – schůzka v Dumbarton Oak 1945 v San Franciscu Zakládající konference Podpis zakládající listiny OSN 50 států (+ Polsko)

Počátek Studené války 2 odlišná mocenské bloky 2 odlišné politické ideologie Posilování SSSR v Evropě Obava USA ze šíření komunismu Jaderná zbraň již není USA doménou SSSR 1949 VB 1952 Francie 1960

Založení NATO Rok 1949 Washingtonská smlouva Proti šíření komunismu a rozpínaní SSSR Klíčová role v Evropě Vedoucí role USA

Pakt Varšavské smlouvy 1955 - 1991 Protiváha NATO Vojenský pakt evropských satelitních zemí NATO SSSR, ČSR, Albánie, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko „Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“

Korejská válka 1950 – 1953 KLDR (za pomoci SSSR a ČLR) chtěla ovládnou celý Korejský poloostrov Šíření komunismu Zásah USA a OSN Nyní příměří Demilitarizovaná zóna 38. rovnoběžka – dělící hranice

Čankajšek v Číně a na Tchaj-wanu Občanská válka v Číně Kuomintang – Národní strana Po 2.s.v. – odchod na Tchaj-wan

Indicko-Pákistánský konflikt 1947 Konflikt o oblast Kašmíru Rozdělení oblasti na indickou x pákistánskou část 1947 - nezávislost Indie M. Ghándí Náboženský rozměr Muslimové, hinduisté

Indočínská válka 1946 – 1954 Konflikt mezi francouzskou koloniální samosprávou XX komunistickou Ligou za nezávislost Vietnamu Porážka a odchod Francie z Indočíny Přenesený bipolární konflikt

Alžírská válka 1954 – 1962 Boj Alžírska za nezávislost Odtržení od Francie Role Ch. De Gaulle 5. republika Francie

Suezská krize 1956 Kontrola nad strategickým Suezským průplavem Konflikt mezi Egyptem XX VB, FRA a IZRAEL Oslabení evropských mocností, posílení SSSR na Blízkém východě a posílení pozice Egypta

Maďarské povstání 1956 Celonárodní povstání proti SSSR okupaci Maďarska Imre Nagy – nová vláda Snaha o vystoupení z Varšavského paktu János Kádár – podpora SSSR Brutální potlačení povstání

Proces dekolonizace Afriky 60. léta Státy Afriky získávají nezávislost a suverenitu Vstupují do OSN 1960 – Rok Afriky Poručenská rada OSN

Vietnamská válka 1955 – 1975 Na území Vietnamu, Kambodži a Laosu Pomoc USA pro jižní Vietnam proti boji komunistů XX SSSR a Čína Porážka USA Pařížská konference

Karibská krize 1962 Eskalace konfliktu Východ – Západ Téměř již došlo na jadernou konfrontaci Rozmístění SSSR raket na Kubě – reakce na USA rakety v Turecku Role USA prezidenta Kennedyho

70. léta a détenté „uvolnění“ Konference NATO a Varšavské sml. Podepsání dokumentu KBSE v Helsinkách (1975) Sbližování USA a Číny Pingpongová diplomacie Konec války ve Vietnamu Podpis smlouvy SALT I

Bretton-woodský měnový systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

Jaderné zbrojení / odzbrojení Smlouvy mezi USA a SSSR omezující jaderné zbrojení 1972 - SALT I 1979 - SALT II 80. léta - START I

Iránsko-Íránská válka 1980 – 1988 Historické územní nároky Ropné pole Nábožensko-ideologické pozadí S. Husajn

Afghánsko-sovětská válka 1979 – 1989 Občanská válka mezi afghánskými komunisty (SSSR) xx mudžahedýni (USA) „sovětský Vietnam“ Odkaz na současný konflikt v regionu

Válka o Falklandy 1982 Velká Británie X Argentina Porážka Argentiny M. Thacher

Sovětská perestrojka M. Gorbačov 1985 „přestavba“ Snaha o ekonomickou stabilizaci SSSR Špatný ekonomický stav SSSR Role zbrojení v 80. letech 90. léta – rozpad SSSR

Panamský konflikt 1989 Invaze USA do Panamy Svržení diktátora Noriega Neutralita průplavu

Rozpad bipolárního uspořádání 1989 Události ve střední a východní Evropě Ekonomické problémy „uzbrojení“ USA SSSR přestal existovat 26.12.1991

Společenství nezávislých států Nástupnické státy SSSR Post-sovětské země „sféra vlivu“ či „blízké zahraničí“ Ruska Kromě 3 baltských zemí Litvy, Lotyšska a Estonska

Války v Jugoslávii Celá 90. léta Územní, etnický, nacionalistický i náboženský podtext „divoký“ Balkán Jugoslávie – přibrždění konfliktu

Konflikt v Somálsku „failed state“ 1991 – 1992 Občanská válka Mise OSN 1992 Zásah USA 1993

Africké konflikty v 90. letech Etnické, nacionalistické Občanské války Náboženské Velké množství konfliktů

Válka v Perském zálivu 1990 – 1991 Irák x koalice 28 států Operace pouštní bouře Mandát OSN Osvobození Kuvajtu Účast ČSR

Genocida ve Rwandě 1994 Etnické čistky mezi Tutsii a Hutui ve Rwandě Pozdní reakce OSN Až 1 milion obětí !!! Přeliv do okolních států

Konflikty na Kavkaze Čečensko Abcházie Jižní Osetie Nábožensko-separatistické konflikty Terorismus Role Ruska

Válka v Kosovu 1999 Letecké bombardování NATO území státu Jugoslávie Snaha donutit srbskou armádu odejít z Kosova S. Milosevic

11. září 2001 Prezident G.W.Bush Teroristické útoky na USA Reakce USA Al-káida OSA ZLA Irák, Írán, KLDR

Válka v Iráku Svrhnutí diktátorského režimu S.Husajna Původně záminka ZHN Bez mandátu OSN Proti terorismu

Válka v Afghánistánu 80. léta - sovětská invaze USA podpora místních bojovníků Táliban + Bin Ládin 90. – Táliban vládne velmi krutě – právo šaria – podpora terorismu 2001 – invaze USA + NATO Operace Trvalá svoboda Mise ISAF Účast ČR