Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci)

Andrej Andrejevič Vlasov 1.9. 1900 – 2.8. 1946 - narozen v Lomakinu; z rolnické rodiny - studentem kněžského semináře v Nižním Novgorodě; v r. 1917 zapsán na Vysokou školu zemědělskou - 1919 do občanské války; členem bolševické Rudé armády - ve 20. a 30. letech ve vysokých štábních funkcích; studia na vojenské akademii; učitelem v důstojnické škole; 1940 povýšen na generálmajora - před válkou poradcem Čanghajška (konflikt Číny a Japonska) - po napadení SSSR Německem neúspěšně operuje na Ukrajině; raněn; nucen ustoupit do Ruska - 1942 účast při obraně Leningradu; zajištění zásobování (průsek Erika) - v červenci 1942 zatčen německými jednotkami; do zajetí do Německa - pod německou záštitou buduje Ruskou osvobozeneckou armádu – boj proti Stalinovi (tolerováno Němci jako propaganda)

Ruská osvobozenecká armáda - členové: ruští zajatci v Německu - účel: boj proti stalinistickému režimu v Rusku (spíš propagandistická než vojenská funkce) - myšlenka: vytvořit socialistické Rusko - nacionalistické tendence; zároveň tolerance ostatních národů - výzbroj: vyřazené, zastaralé německé zbraně - 1944 vytvořeny 2 divize; celkem asi 50000 vojáků vytvořen Výbor pro osvobození národů Ruska

I. divize ROA - velitel: plukovník Sergej Buňačenko - proti stalinismu a bolševismu - rozepře s velitelem německé armády - po neúspěšné akci ve Frankfurtu n. Odrou přesun do Čech - na konci dubna působení na Teplicku - jednání s českou delegací (bez vědomí Němců)

II. divize ROA - velitel: generál Zverev - nedokonalá výzbroj; nedostatek zbraní - nejistota mezi vojáky, obavy z Rusů - počátek května 1945 přesun k Českým Budějovicím + gen. Malyškin: snaha dojednat přechod Vlasovců do amerického zajetí

Vlasovci na našem území - 24. 4. 1945 vstup ROA na území Čech, S a SV od Děčína - I. divize ROA odpírá poslušnost něm. maršálu Schörnerovi  hrozba zlikvidování divize - zásah Vlasova: dohoda o společném postupu proti bolševikům - 28. 4. 1945 na Teplicku; odtud na Most (osvobození zajatců z ruského zajateckého tábora) - plán: vystoupit proti Němcům na straně Američanů - Buňačenko: „Pokud pomůžeme Čechům od Němců, pomůžeme jim zároveň, aby je nespolkli bolševici.“ - citace býv. vládního vojáka: „Když jsem šel ráno 3. května v Lánech z nádraží k zámku, šly již útvary vlasovců směrem od Lán. Často od nich bylo slyšet: ´Hitler chcíp´, Stalina pověsíme!´ Když šli kolem nás, chovali se velmi přátelsky,…, takže mezi námi vznikl názor, že by nám mohli jako dobře organizovaná a vyzbrojená armáda pomoci proti Němcům, protože zahájení revoluce se očekávalo v nejbližších dnech. Tento názor byl též konzultován s velitelem sovětských partyzánů a ten souhlasil, abychom je využili, ale abychom si pak nevšímali toho, co s nimi oni udělají…“

Záznamy o přítomnosti vlasovců na našem území Chlumčany: „V Chlumčanech se největší pozornosti vlasovců těšila zásobárna masových konzerv uskladněných v Agrosolu. Hned 2. května si přijeli auty pro konzervy. Také lidem konzervy rozdávali. Jen se ptali: ´Jsi Čech?´ a na Němce nadávali…“ Divice: „Muži mají sice německé uniformy, ale z nich strhány německé orlice a na čepicích mají červenomodrobílé znaky… Vojáci, ač mají německé tanky, zbraně a uniformy, mluví otevřeně protiněmecky. Stále jen, jak půjdou střílet Němce a podobně. Tuhne nám krev v žilách. Neboť po 6ti letech zastrašování nedůvěřujeme a nevíme, co si máme myslet. Vojáci však se chovají vzorně. Zajišťují si ubytování v obci u různých občanů… Vojska je spousta… Na rukávech mají nápisy ´ROA´…“ Ročov: „Ty dny, co tudy ti vlasovci procházeli, se nic nedělalo, neboť v každé domácnosti jich bylo stále několik, tak se s nimi hovořilo. Ale i po všech cestách a v polích odevšad chodili a jezdili vojáci, Rusové a lidi všech národností. Špinaví, zbědovaní a hladoví. Ti říkali, že vlasovci je pustili z koncentráků nebo z táborů…“

Kozojedy: „Měli přísný režim Kozojedy: „Měli přísný režim. Když jeden vlasovec něco ukradl, půjčili si od otce večer před odjezdem lopatu a motyku a vedli ho spoutaného za vesnici. Druhý den ho otec s matkou našli mrtvého, zpola zahrabaného na poli Na Drahách. Na rozdíl od Rudé armády se chovali slušně, byla to proti nim inteligence…“ Chastín: „V lednu 1945 nacházeli jsme na různých místech v lese malá vypáleniště, jako by tu vařili si cikáni, ale žádný tomu nevěnoval pozornost. Začátkem února sešli jsme se s prvními ruskými zajatci, kteří byli naverbováni do Vlasovovy armády a při přechodu této armády do Křivoklátu odtrhli se od ní a zůstali v našich lesích. Kus po kusu si opatřovali civilní oblek, pomalu se seznamovali s našimi občany, kterým sice zpočátku nedůvěřovali, ale později, když se jim upeklo z mouky a dalo najísti, přilnuli k našemu lidu a někdy sami přinesli z lesa zajíčka a též i srnu, kterou jim naši upekli a k tomu ještě chleba přidali…“

Osvobozování Prahy - 5. 5. 1945 dohoda Buňačenka s vedením pražského povstání o vojenské podpoře  přesun divize od Berouna do Prahy - odzbrojení 10000 Němců Z od Prahy - směr postupu: Zbraslav – Lahovice – Dušníky – Košíře - Smíchov - 4 pluky: 1) ppl. Archipov (Radotín, Chuchle, Zlíchov) 2) ppl. Artěmjev (Jinonice, Vyšehrad) 3) ppl. Alexandrov-Rybcov (Ruzyně, Sřešovice, Hradčany) 4) pl. Sacharov (Motol, Smíchov) - záznam odbojové organizace o bojích v Ruzyni: „Útok turbínových letadel z ruzyňského letiště, prováděný z výšky 20 až 50 metrů, trval asi tři čtvrtě hodiny. Aktivní obranu proti letadlům prováděli pouze vlasovci svými protiletadlovými kulomety. Jinak se všechny jednotky rozptýlily po obou stranách státní silnice v polích…“

Kapitulační výzva - „propagační“ letáky vlasovců: „V Praze vztyčen prapor svobody proti uchvatitelům a dusitelům svobody, proti nacionálně-socialistickému Německu. My, ruští vojáci, kteří vedeme zápas za svobodu rodného Ruska proti dalšímu pokoření bolševismem, nemůžeme stát stranou tohoto zápasu českého národa. Ať žije sjednocení v zápasu proti vrahům lidstva, nacionálnímu socialismu a bolševismu!…“ - gen. Buňačenko: ultimátum K.H. Frankovi  požadavek kapitulace německé armády v Praze do jedenácti hodin X Česká národní rada: kapitulaci smí požadovat jedině český národ jakožto tvůrce povstání  dohoda s vlasovci o koordinaci odporu proti Němcům

Odklon od vlasovců - Česká národní rada jedná o akci vlasovců - rady z Londýna: „Vlasov je považován v Rusku za zrádce. Kdyby nebyla vzata tato možnost v úvahu, vznikly by ve vztahu k Rusku vážné komplikace.“ - obava ze spolupráce s vlasovci x nepostradatelnost vlasovců - Němci stále v přesile - riziko ztráty podpory SSSR + gen. Kutlvašr (voj. velitel povstání) + komunista Václav David - usnesení o ukončení spolupráce s vlasovci: „Pane generále Vlasove, ČNR děkuje Vašim vojákům za rychlou pomoc, kterou poskytli a radiovou výzvu našemu hlavnímu městu Praze. ČNR jednala s Vaším zplnomocněným zástupcem (kap. Antonovem) a sděluje způsob této spolupráce…“ - distanc ČNR od činnosti vlasovců

- diplomatický kompromis ČNR – výzva pro ROA: „Byli jste zformováni k boji proti své sovětské vlasti. Rozhodli jste se včas obrátit své zbraně proti nacistům. Vítáme toto vaše rozhodnutí, bijte nacisty, bijte je jako pražský lid, bijte je tak, jako slavná Rudá armáda!“

- komplikace v plánu o vstupu do amerického zajetí: americká armáda nesmí překročit demarkační linii - 7. května vlasovci obnovují bojové akce: - boje od rána i přes noc; těžké ztráty - sílí napětí; konflikty mezi ROA a pražskými povstalci (nedostatek zbraní, …) - nové usnesení ČNR: „Češi děkují za pomoc, ale nemohou zůstat lhostejní k nepřátelskému vztahu vlasovců k nejlepšímu příteli Československa Stalinovi a jeho armádě a prosí generála(Vlasova), aby své jednotky stáhl z Prahy.“ - reakce pl. Buňačenka: „V tomhle městě už nezůstanu ani hodinu! Nestojíte nám ani za jedinou kapku krve. Jděte si k bolševikům! Však oni vám ukážou!“

Stažení vlasovců z Prahy, konec ROA - 8. května postup z Prahy na Plzeň  dohoda s Američany: ROA složí zbraně a se zaručenou bezpečností se Američanům vzdají - vyjednávání vede sám Vlasov - tlak od Prahy: blížící se ruská armáda - 10000 vlasovců dobrovolně do ruského zajetí - přechod do amerického zajetí po malých skupinkách - navzdory dohodě vydáni sovětské armádě - mnoho vlasovců pronásledováno vojáky Rudé armády a českými partyzány v sovětských službách - většina popravena nebo deportována na Sibiř - důstojníci ROA včetně Vlasova deportováni do Moskvy - odsouzeni v divadelním procesu 1.8. 1946; pro všechny trest smrti oběšením