SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ ČEŠTINA Mgr. Michal oblouk

Spisovná čeština podoba českého jazyka určená pro používání na oficiální úrovni celonárodní dorozumívací prostředek je na celém území jednotná má reprezentativní funkci používá se při oficiálních příležitostech, v úředních dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné pravidla především určují spisovnou slovní zásobu, správnou výslovnost, správné tvoření slov koncovkami, přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích má 2 formy: spisovnou (určená pro písemný styk) nespisovnou – hovorovou (určená pro mluvený styk) používá prostředky hovorové, knižní nebo neutrální

OBECNÁ ČEŠTINA nespisovná forma českého jazyka používaná v běžné ústní komunikaci interdialekt (nadnářečí) používaný především v Čechách a na západní Moravě některé prvky obecné češtiny mohou časem proniknout do spisovné vrstvy jazyka dříve byla běžně používána nižší třídou obyvatelstva, měšťanským obyvatelstvem označovanou za "burany" či "venkovany", kteří nemluví spisovně vznikla na základě středočeského nářečí

OBECNÁ ČEŠTINA hláskosloví tvarosloví é obvykle nahrazeno ý/í: malý město, plamínek, lítat; ý (někdy i í) nahrazeno ej: malej dům, mlejn, plejtvat, bejt – tato změna se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í (v písmu se rozdíl dochoval dodnes), změna si patrně vyžádala potřebu odlišit ve výslovnosti chybějící ý od í; náslovné (protetické) v- u základů slov začínajících o-: votevřít vokno – objevuje se již od 14. století; vynechávání slabičného -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě: řek, moh, pích místo řekl, mohl, píchl; zjednodušení souhláskových skupin a složitých souhlásek: když → dyž; jablko → japko; čtyři → štyry. tvarosloví unifikace koncovek v množném čísle přídavných jmen: malý lidi, malý ženy, malý města; unifikace koncovky -ma v 7. pádě množného čísla: těma dobrejma lidma, ženama, chlapama, městama

SLANG nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesionální skupině mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu druhy: vězeňský, vojenský, řemeslnický a technický, železničářský, motoristický, sportovní, cirkusový, divadelní, hudební, studentský,… studentský slang: akáda, anglina, bajle, baňa, bižule, čeják, cvígra, démon, drbárna, grafárna, hnojař, ksichtkurs, laborky, matura, napínák, potítko, příraz, rígo, sardel, stágra, štace, švindlák, vychle, výzo, zapejkač,…

ARGOT vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.) účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači stříkačka – pistole káča – kasa, trezor raky – hodinky čorkařit – krást vybílit – vykrást vodprejsknout – odejít/zabít dacan – potvora puma – vyšetřovací soudce krochna – pistole prachy – peníze čokl – pes fízl – policista chlupatej – policista bahno – pivo

BRNĚNSKÝ HANTEC podoba češtiny používaná v Brně vznikl během několika staletí smíšením češtiny s němčinou mezi nejznámější slova patří šalina (tramvaj), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce), love (peníze), čórka (krádež), šaškec (blázinec), škopek (pivo) a jiné Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakanějšímu a nénabytěšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.

OSTRAVAK OSTRAVSKI Nědavno sem slyšel chlopy v robotě dřystať cosyk o tym, že pry tajemny Ostravak kandyduje na prymatora. Honem sem letěl na vecko mrknuť se, esli to mam fakt napsane na čele, bo se mi o tym semtam zda. Šak jak može kandydovať meduzovita manička, tuž čemu ni ja, no ni? Čelo čiste, krom jedne spominky z děctvi, tuž sem se něnapadně poptal, o co idě. Tuž pry syncy a děvuchi z teho magazyna se chistaju kandydovať. Raz sem ten magazyn čital, jak mě protahlo žradlo z kantyny. Jak vitali prymatora bilbordami v Ostravě, že pry meška kajsyk na dědině. Tuž něbylo to uplně zle čitani, i když se myslim, že každy može meškať, kaj chce. Tuž ale jedno mi neni jasne: su to novinařy převlečeni za polityki a nebo politycy převlečeni za novinaře? A bo to nevim, tuž je rozhodně voliť něbudu. A aji jak vim, že na to meno němam kopyrajt, zda se mi, že na nim trošku parazytyruju. Abych enem naprazno němlel bantem, ja kdybych byl prymatorem, tuž bych: něchal chodiť měšťaki enem pěški, ať poznaju svuj rajon a ludi v nim chtěl těžke chechtaki za tu zdupčenu dlažbu na Masarykaču podporoval bysem take ty male podnikatěle v centru (bo baj cukrarny je v centru třa jak byk) ty zhnilotiny, co stavjaju bicyklostezki, bych popohaňal eletryckim bičem, bo to je tu pro ostudu staral bych se, čemu se něstavi ten mrakodrap u Naměsťa republiki, jak tam posekali všecke stromy čemu se něstavi to megalomanske dilo u Indřycha no a hlavně – na moje narozki bych zařydil, aby z teho bruzdališťa pro cygoše na Masarykaču těklo misto vody pivo Tuž co, ludě? Mam do teho isť?!

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Spisovn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina http://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C4%8De%C5%A1tina http://cs.wikipedia.org/wiki/Slang http://cs.wikipedia.org/wiki/Argot http://cs.wikipedia.org/wiki/Hantec http://www.ostravak.bloguje.cz/