BOBATH KONCEPT- NDT V DĚTSKÉ REHABILITACI Mgr. Lenka Drlíková ÚSP pro TPM Kociánka, Brno
OSNOVA Historie a charakteristika konceptu Principy, na jejichž základě pracujeme Techniky, které využíváme Význam senzoriky 24 hodinová terapie Problémy a možná intervence u klientů s sma I-III
Historie Začátky ve 40. létech 20. stol. Berta a Karel Bobathovi Ovlivněni jinými koncepty založenými na neurofyziologických principech (Kabat, Roodová, Petö) Baby Bobath rozvinuly Elizabeth Quinton a Dr. Mary Köng V začátcích vycházela z reflexní teorie řízení motoriky Charlese Sherringtona Reflexní teorie řízení motoriky- všechny pohyby se uskutečňují prostřednictvím reflexů, jejich řetězením, kombinacemi a sumací
CHARAKTERISTIKA KONCEPTU Koncept terapeutický, ne diagnostický, ne metoda Není určen pouze pro specifickou diagnózu Terapie= hledání (problem solving approach) Zaměřen na funkci s důrazem na kvalitu Holistický pohled na pacienta- snaží se řešit všechny problémy pacienta Metoda- systematicky popsaný postup, logicky spojený
Důraz na týmovou práci Individuální vyšetření v rámci funkcí Individuální plánování terapie na 24 hodin Individuální aplikace terapie Každý může působit terapeuticky Koncept dynamický
SENZOMOTORICKÉ UČENÍ Předpokladem je plasticita mozku a soutěžení vzorů Při učení dochází k funkčním i strukturálním změnám CNS Tyto změny jsou krátkodobé i dlouhodobé a dochází k nim v oblasti synapsí Učení je proces získávání informací o okolním světě Motorické učení- proces získávání nebo modifikace pohybu Plasticita- schopnost prokázat změnu Synaptogeneze řízena geneticky, podléhá vlivu prostředí, kritická období
Rozvoj pohybu je potom učením Na základě genetického plánu Pod kontrolou dozrávání CNS Pod vlivem podnětů
PLASTICITA CNS Až do 60.-70. let byla CNS považována za neměnnou strukturu Nyní víme, že jde o strukturu s dynamickými změnami a možností reorganizace Tiché synapse Mapy somatosenzorického kortexu jsou individuální (Penfield, Rasmussen- motorický a senzorický homunkulus) Konstatně se mění
PŘEDPOKLADY PRO SPRÁVNÉ MOTORICKÉ UČENÍ Neporušená CNS Správná percepce Přiměřený vliv prostředí Opakování a získávání zkušeností Percepce- vnímání, zpracování a porovnání
HANDLING Technika práce s dítětem Zahrnuje všechny činnosti během dne, které se týkají dítěte
BĚŽNÉ DENNÍ ČINNOSTI Manipulace s dítětem- zvedání, přenášení, pokládání, změny poloh Oblékání a svlékání Hygiena Příjem potravy Hra Učení
Nejdůležitější zásady, kterými se řídíme při handlingu: Poskytneme jen nezbytně nutnou oporu Vyžadujeme místní odpověď, ale sledujeme celé tělo Dáme dítěti vždy dostatek času na přizpůsobení Zařazujeme množství podobných situací
TECHNIKY PRÁCE PŘI HANDLINGU 1. inhibiční T.I.P.y Poloha terapeuta Klíčové body kontroly
T.I.P.y Tonus ovlivňující vzory, které se co nejvíc podobají normě Fungují na non-neurální i neurální úrovni Jsou celkové nebo částečné
KLÍČOVÉ BODY KONTROLY Místa na těle, ze kterých lze efektivně ovlivňovat pohyb Jsou proximální a distální
2. stimulační- techniky proprioceptivní a taktilní stimulace poloha terapeuta klíčové body kontroly nesení váhy, tlak, odpor placing, holding tapping
TAPPING Hlavní stimulační technika Slouží ke zvýšení posturálního tonu, regulaci aktivity agonisty, antagonisty a synergisty Stimulace rovnovážných reakcí
PLÁNOVÁNÍ TERAPIE vychází z: Obecných poznatků o ontogenezi člověka Obecných poznatků o učení Individuálních dovedností Individuální motivace a potřeb Individuálních nedostatků
Interaction of Concepts ICF 2001 Health Condition (disorder/disease) Body function&structure (Impairment) Activities (Limitation) Participation (Restriction) Environmental Factors Personal Factors
HANDLING U DĚTÍ V RÁMCI 24 HODINOVÉHO MANAGEMENTU Mgr. Lenka Drlíková ÚSP pro TPM Kociánka, Brno
Braní dítěte a jeho pokládání Klademe důraz na symetrii Zařazujeme rotace a přenášení váhy
Přenášení Naše poloha Symetrie či asymetrie Postavení pánve má vliv na posturální tonus Přiměřená opora
Polohování Ve středních polohách Zajištění centrální stability pro distální mobilitu Zvýšení celkové čilosti
Pracovní poloha v sedu Neutrální poloha hlavy v symetrii Prodloužení šíje Stabilní rameno mírně stažené dolů Stabilita trupu Stabilní a symetrická pánev v neutrální pozici Kyčle ohnuté do 90°, mírně abdukované a zevně rotované Nohy v neutrální pozici, ne špičky dolů
Změny poloh Co největší aktivita dítěte Podpoření toho, co jsme dosud dosáhli Různorodost pohybových vzorů Soutěžení vzorů
Hygiena Stabilní poloha pro co největší samostatnost Vertikalizace Přenášení váhy Rotace Práce ve střední čáře a přes střední čáru Multisenzorická stimulace
Oblékání a svlékání Zapojení obou horních končetin Práce ve střední čáře a přes střední čáru Využití rotací Využití přenášení váhy
Hra Poloha dítěte Centrální stabilita pro dobrou funkci ruky Hračky adekvátní motorickým,kognitivním i percepčním schopnostem Multisenzorická stimulace Způsob hry
Problémy u klientů s sma Nízký posturální tonus Asymetrie- rozvoj skoliózy Problémy s rovnováhou a koordinací pohybu Rozvoj kontraktur Snižování svalové síly Únavnost Problémy s příjmem potravy a dechovými funkcemi
Intervence u klientů s sma Nižší posturální tonus- nabízíme činnosti ve vyšších polohách, využíváme vibrace, hluboký dotek, stimulace hlavně na trupu, postavení pánve ovlivňuje napětí celého těla, vestibulární systém Asymetrie- terapii směřujeme ke střední čáře těla, pracujeme na obou stranách
Problémy s rovnováhou a koordinací pohybu- zařazujeme aktivity na balančních plochách, provádíme je nejprve velmi pomalu, pracujeme na vnímání tělesného schéma Rozvoj kontraktur- pravidelné protahování, střídání poloh, vertikalizační stojany
Snižování svalové síly- svalovou sílu cvičíme na úrovni nízké intenzity, ne odporová cvičení Únavnost- prevence únavy, krátké sekvence cvičení, mechanické a elektrické vozíky, pozor na teplou vodu
Příjem potravy Zkontrolovat držení trupu a hlavy Dbát na prodloužení šíje a postavení brady Zkontrolovat postavení nohou Dbát na symetrii postury Dbát na pohodlí dítěte Dbát na stabilitu dítěte Zkontrolovat umístění jídla Dbát na bezpečnost Umožnit mít volné ruce Zkontrolovat svoji posturu
SMA I Stimulace tonu, zejména na trupu- vibrace, přenášení váhy Polohy k omezení kontraktur- individuální Polohy k omezení asymetrie Polohy vyšší vzhledek ke gravitaci- leh na klínu, sed stabilizovaný Příjem potravy
SMAII Polohy vyšší- vertikalizační stojan Rovnovážné reakce v sedu Silový trénink- proti gravitaci
SMA III Prevence únavy při chůzi Vertikalizační stojan k prevenci kontraktur Silový trénink v rámci přesunů a funkcí