Konduktometrie
vodič 1.druhu – kov; (elektrický proud je přenášen elektrony) Konduktometrie je elektroanalytická metoda, založená na měření elektrické vodivosti elektrolytů v roztocích je elektrický proud přenášen ionty (elektrolyt je vodič 2. druhu) veličina, která děj popisuje je elektrická vodivost G jednotka S (Siemens) vodič 1.druhu – kov; (elektrický proud je přenášen elektrony)
Elektrická vodivost elektrolytu závisí: počtu iontů v jednotce objemu (koncentrace) na pohyblivosti iontů na počtu nábojů, které přenášejí na teplotě
Měrná (specifická) vodivost slouží k porovnávání vodivosti různých vodičů – nezávisí na velikosti a uspořádání elektrod je definována jako vodivost vodiče jednotkové délky (l) a jednotkového průřezu (S) v roztoku elektrolytu je délka vodiče l vymezena vzdáleností dvou stejných elektrod (nejčastěji platinových), průřez je dán plochou elektrody S
Molární vodivost je měrná vodivost daného elektrolytu vztažená na jednotkovou koncentraci molární vodivosti iontů jsou uváděny v tabulkách, hodnoty pro jednotlivé ionty (s výjimkou H3O+ a OH- ) se příliš se neliší. Určení koncentrace pomocí měření elektrické vodivosti není selektivní.
Využití konduktometrie v analytické chemii Přímá konduktometrie – slouží ke kontrole čistoty některých látek, zejména destilované vody Nepřímá konduktometrie – konduktometrická titrace – slouží ke stanovení stavu ekvivalence ze změny vodivosti roztoku. Z naměřených hodnot je sestavena titrační křivka a stav ekvivalence je určen z grafu
Přímá konduktometrie Konduktometr Vodivostní sonda
Příklad konduktometrické titrace: tabulka naměřených hodnot: V = objem odměrného roztoku G = vodivost elektrolytu V [ml] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,15 1,2 1,25 1,3 1,35 G [uS] 735 751 782 815 848 879 911 942 972 1001 1031 1059 1075 1110 1281 1435 1583
Stav ekvivalence se určí z průsečíku dvou přímkových větví grafu.