Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti a jejich rodiče FNB, pracoviště reprodukční medicíny, Neonatologické oddělení, Ambulance komplexní péče perinatologického centra Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti a jejich rodiče Hana Jahnová XIII.Neonatologické setkání, 27.-29.5.2005

Schéma péče o dítě a rodiče péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče preventivní péče krizová intervence /současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/ psychoterapeutická péče zprostředkovaná, navazující péče

Schéma péče o dítě a rodiče péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím preventivní péče krizová intervence /současný světový trend je zaměřen na předcházení krize pomocí podpůrné psychoterapie/ psychoterapeutická péče

Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace Schéma péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po porodu v době hospitalizace vychází ze stejného schématu jako péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím terapeutická podpora matek, které mají dítě hospitalizované na odděleních intenzivní péče projekt „Podpůrná psycho-sociální péče o matky předčasně narozených dětí, hospitalizovaných v rámci neonatologického oddělení” program týmové péče zdravotníků /neonatolog, klinický psycholog, fyzioterapeut, dětská sestra/

Péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče Schéma péče o dítě a rodiče Péče o rodiče a dítě po propuštění v rámci ambulance komplexní péče Komplexní, týmová péče o tzv. rizikové novorozence: pediatr/neonatolog, dětský neurolog klinický psycholog se zaměřením na raný věk dítěte fyzioterapeut dětská sestra

Kdo jsou rizikoví novorozenci? novorozenci nezralí, narození ve 37. a nižším týdnu gestace novorozenci přenášení, narození ve 42. a vyšším týdnu gestace novorozenci s komplikacemi v období prenatálním, perinatálním a postnatálním novorozenci narození - císařským řezem, kleštěmi, koncem pánevním novorozenci traumatizovaní novorozenci závažně nemocných matek novorozenci drogově závislých matek novorozenci z vícečetných těhotenství, po programu IVF

Hlavní cíle sledování Důležitá anamnestická rizika /porodní hmotnost, gestační věk, riziková gravidita, adnátní infekce, umělá plicní ventilace, hypotrofie/ Výskyt ROP /retinopatie nedonošených/ Výskyt BPD /bronchopulmonální dysplazie/ Výsledky zobrazení CNS /UZ,CT, MR/ Neurologický nález Sledování psychomotorického vývoje Vypracování dlouhodobého léčebného a sociálního programu V rámci auditu perinatální a neonatální péče je doporučeno EAPM hodnocení psychomotorického vývoje ve dvou letech věku dítěte

Psychologické sledování je především určeno předčasně narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů - velmi nízká porodní hmotnost do 999 gramů, Dg. P07.0 - jiná nízká porodní hmotnost 1000 - 2499 gramů, Dg. P07.1 /podle MKN, 10. revize/

Intervaly psychologického sledování: První rok života: /3., 6., 9.a 12. měsíc korigovaného neboli gestačního věku/ Druhý rok života: 15., 18. a 24. měsíc /věková korekce dle závažnosti neurologického nálezu/ Třetí rok života: 30. a 36. měsíc věku Podle individuálních potřeb dítěte a rodičů při řešení aktuálních vývojových nebo výchovných potíží

Psychologické sledování vychází z poznatků: Vývojové psychologie - z teorií duševního vývoje jedince /Freud, Erickson, Mahlerová, Bowlby/ - z vývojových období dětství /prenatální, novorozenecké,kojenecké, batolecí/

Psychologické sledování zahrnuje: Diagnostickou část - vývojová diagnostika, stimulace vývoje Výchovné poradenství Terapeutickou část - krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru

Diagnostická část sledování psychomotorického vývoje a stanovení aktuální úrovně vývoje a jeho případných abnormit hodnocení jednotlivých složek psychomotorického vývoje /adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá motorika, sociální chování/

Diagnostická část klinické metody: anamnéza, rozhovor s rodiči, pozorování spontánní aktivity dítěte testové metody: vývojová škála Bayleyové BSID-II

Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II Test tvoří tři vývojové škály - mentální: 178 položek - motorická: 111 položek - škála chování: max. 28 položek Součet splněných položek tvoří hrubé skóre /HS/, které se převádí na tzv. mentální /MVI/ a psychomotorický /PVI/ vývojový index Průměrná hodnota vývojových indexů je 100 bodů a jedna standardní odchylka /SD/ je +/- 15 bodů

Diagnostická část vývojová škála Bayleyové BSID-II Kategorie hodnocení pro MVI a PVI - 1 - akcelerovaný výkon /115 a více bodů/ - 2 - v normě /114 - 85 bodů/ - 3 - mírně opožděný /84 - 70 bodů/ - 4 - středně opožděný /69 - 50 bodů/ - 5 - vážně opožděný /nižší než 50 bodů/ Kategorie hodnocení škály chování /v normě, hraniční, neoptimální/

Výchovné poradenství optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte podpora psychomotorického vývoje dítěte tvorba denního režimu /rituály/ vývojové fáze raného věku - období první separační úzkosti a období dětského negativismu neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy spánku poruchy chování, projevy hyperaktivity

Terapeutická péče zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině krizová intervence /předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství, sdělení nepříznivých zpráv - diagnóza, prognóza vývoje/ podpůrná psychoterapeutická péče /podpora rané interakce dítě - matka, vývoj postiženého dítěte - psychosociální aspekty postižení - formy DMO, pervazivní vývojové poruchy, metabolické poruchy/ systemická rodinná terapie /s jedním členem rodiny, nebo s celou rodinou/

Stádia vyrovnávání se s faktem nepříznivé životní situace, Kübler-Rossová, 1969 Šok Popření Smutek, zlost, úzkost, pocity viny Stádium rovnováhy Stádium reorganizace

Psychomotorická terapie A. Pessa a D. Boyden, pět vývojových potřeb Potřeba místa Potřeba podpory Potřeba péče Potřeba bezpečí Potřeba limitu

Schéma sdělení nepříznivých zpráv Kdy sdělit Kdo sdělí Komu sdělit Kde sdělit Jak sdělit, co říci? Stanovit další plán postupu péče

Zprostředkovaná, navazující péče Stimulace vývoje dítěte v domácím prostředí - metoda Portage Péče v rámci specializovaných pracovišť - Střediska rané péče - Denní rehabilatační stacionáře - Speciální MŠ Svépomocné aktivity rodičů, občanské sdružení „Nedoklubko“ , vlastní internetové stránky „Klub rodičů a přátel postižených dětí“ „Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí“ - Klub rodičů a přátel postižených dětí - Klub rodičů a přátel hyperaktivních dětí

Psychologická péče a pomoc rodičům dětí s rizikovými faktory vývoje se především zaměřuje: Na hodnocení a podporu psychomotorického vývoje v rámci možností vývoje každého dítěte Na podporu vzájemných vztahů rodičů a dítěte Na podporu rodičovské role a zvýšení rodičovské kompetence

Děkuji Vám za pozornost