Mezinárodní den jódu – 6. března vyhlášeno 1999 Českým výborem UNICEF Lesklé krystaly jódu při pokojové teplotě; cca 0,7 g

 Jód z řeckého iódés = „fialový“  hustota: 4,940 g/cm3  teplota tání: 113,5 °C  teplota varu:184,35 °C

Jod je životně důležitý pro tělesný a duševní růst a pro udržení celkového zdraví. Nedostatek jodu je obvykle daleko horší, než nedostatek železa. Je zcela nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která pohlcuje jod potřebný k denní látkové přeměně, ale nemůže ho skladovat, jelikož ho potřebuje k výrobě hormonů (např. tyroxinu).  Nedostatek těchto hormonů může celkově negativně ovlivnit inteligenci.  Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma.

 Nedostatkem jódu v organismu trpí celosvětově přibližně 30% populace (1,6 miliardy lidí). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí Jižní Ameriky, centrální Afriky a Asie.  Je-li příjem jódu dostačující, obsahuje ho tělo asi mg a až 75% je uloženo přímo ve štítné žláze.  Vstřebávání jodu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka, (sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.

 Následky nedostatku jódu Nedostatek jódu v potravě je nejčastější příčinou mentální retardace na světě. Nedostatek jódu u dětí se může projevovat celkovou apatií, mentální retardací, poruchou růstu, neschopností normálního pohybu a vyjadřování. Nedostatek jódu v těhotenství může zapříčinit spontánní potrat nebo mentální retardaci u dítěte.

 Vstřebávání radioaktivního jodu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jodu. Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.

μg /den dítě 1-3 roky90 dítě 4-6 let90 dítě 7-10 let120 dospívající a dospělý150 těhotenství200 kojení200 Doporučená denní dávka jódu

PotravinaObsah jódu (µg/kg) treska940,6 filé759,5 hejk (štikozubec)540,2 štika mořská225,5 makrela208,1 losos86,2 pstruh72,1 uzená makrela1211,6 šproty v oleji681,1 herinky v oleji525,6 losos v oleji489,0 sardinky v oleji432,7 makrela v oleji171,8 tuňák v oleji146,3 sardinky v rajském protlaku 343,3 sleď v rajském protlaku 212,3 zavináč128,6

Velmi vysoký obsah jódu má také Vincentka (5500 µg/kg ) a sušené mléko (1805 µg/kg). Obsah jódu v ovoci a zelenině závisí na tom, kolik ho obsahovala půda, v níž se pěstovaly. Jódem se v České republice obohacují i běžné potraviny, jako např. dětské piškoty nebo přesnídávky, ale hlavním zdrojem jódu v potravě je jodizovaná sůl, která dostatečně pokrývá denní potřebu jódu. Další potraviny s obsahem jódu: