Seminární práce – Geografie CR Politické faktory CR a Schengenský prostor Lucie Štvánová V Liberci Kateřina Zubáková 13.10.2011

Schengenský prostor

Co je to ,,Schengen“ je to území většiny evropských států (zemí Schengenské dohody, slangově zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou, cílem této spolupráce je volný pohyb osob bez kontrol, což se shoduje i s jedním ze základním principů EU ale je to také malé evropské město v Lucembursku, v blízkosti německé a francouzské hranice. Právě v tomto městě byly podepsány rozhodující dokumenty

Členské státy v současné chvíli je členem SP 22 členských států EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.) dalšími členy jsou Island, Norsko a Švýcarsko 5států EU nyní bez příslušných dokladů není možné navštívit a patří sem VB, Irsko, Rumunsko a Bulharsko. Poslední dva o vstup usilují.

Oblasti spolupráce ochrana vnějších hranic (přesun aktivit spojených s ochranou hranic na tzv. vnější hranice států schengenského prostoru)  policejní a justiční spolupráce  vízová a konzulární spolupráce  ochrana osobních údajů Schengenský informační systém (Do systému přispívají všechny členské státy Schengenu přímo ze svých národních databází. Využívání SIS je nezbytnou podmínkou pro odstranění kontrol na vnitřních hranicích.)

Trocha historie Předchůdcem SD je tzv. Saarbrückenská dohoda z roku 1984, která byla uzavřena mezi SRN a Francií. Dohoda předpokládala postupné zrušení kontrol na jejich společných hranicích a uplatnění principu volného pohybu zboží a osob o rok později byla podepsána Schengenská dohoda mezi Německem, Francií a státy Beneluxu cíl byl naplněn ještě o 10 let později, kdy byly odstraněny hraniční zábrany se zvyšujícím počtem členů, vzrostl i politický význam této organizace a proto byla v roce 1999 přesunuta pod hlavičku EU prostřednictvím Amsterodamské smlouvy

ČR jako člen SP úderem půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 se Česká republika stala součástí schengenského prostoru a zrušila kontroly podél celé své pozemní hranice se sousedními státy Mezi hlavní změny související se vstupem České republiky do Schengenu patří: překračování pozemních hranic bez hraničních kontrol a bez zastavení Hranice České republiky se sousedními státy je možné překračovat v jakémkoli místě a v jakoukoli denní či noční hodinu, tedy i mimo bývalé hraniční přechody a jejich provozní dobu. I nadále je však nutné dodržovat pravidla týkající se povinnosti prokázat v případě potřeby svou totožnost platným občanským průkazem nebo cestovním pasem během pobytu v jiném státě EU nové účinné nástroje pro potírání kriminality Schengen přinesl zintenzivnění spolupráce s policejními i justičními orgány ostatních schengenských států při  předcházení, odhalování a stíhání trestných činů využívání Schengenského informačního systému Již od 1. září 2007 mají příslušné české orgány přístup k Schengenskému informačnímu systému (SIS), jehož prostřednictvím sdílejí a vyměňují informace důležité pro zajištění bezpečnosti společného prostoru s orgány ostatních schengenských států zjednodušené cestování cizinců

  Členské země EU, které jsou součástí Schengenu Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko   Členské země EU, které jsou součástí Schengenu částečně Irsko (od roku 2002) a Velká Británie (od roku 2000). Jde o oblast bezpečnosti a justice, zatímco hraniční a celní kontroly si tyto státy ponechaly.   Země, které jsou součástí Schengenu a nejsou členy EU Island, Norsko a Švýcarsko   Členské země EU, která dosud nesplňují kritéria pro přijetí Schengenu Kypr, Rumunsko a Bulharsko

Politické faktory

Politické faktory, které ovlivňují CR Politické faktory – obecně platí, že cestovní ruch (stejně jako jakákoli smysluplná lidská činnost) se ve větší míře rozvíjí v mírovém uspořádání světa Pak také záleží na vnitropolitické uvnitř země (regiónu) a na charakteru politického systému. V případě stabilizace politického klimatu dochází k intenzivnějšímu rozvoji vnitrostátního cestovního ruchu a k vyššímu zapojení do mezinárodního cestovního ruchu. V současnosti je to případ Chorvatska Naopak konfliktní situace znamená degradaci cestovního ruchu. Příkladem může být občanská válka v Libanonu, z níž se cestovní ruch dodnes nevzpamatoval, ačkoli proběhla počátkem 80. let, kdy byl Libanon významnou turistickou lokalitou – „Monte Carlo Blízkého Východu“. Jiným příkladem je také současný Izrael, kde je ovšem cestovní ruch motivován náboženstvím a proto nezaznamenal pokles odpovídající tamní situaci Co se týče formy vlády, otevřená demokratická společnost cestovnímu ruchu nebrání a naopak ho podporuje Totalitní a represivní režimy se snaží cestovní ruch omezovat (např. bývalá NDR, jejíž občané směli víceméně navštěvovat pouze Československo a Maďarsko). Dnes např. Bhútán nebo Číná Mezi politické faktory řadíme také omezení cestovního ruchu díky státním hranicím nebo směnitelnosti měny

Dělení politických faktorů Základem cestovního ruchu je mír. Od politické stability země se odvíjejí další faktory působící na rozvoj nebo útlum cestovního ruchu. Z hlediska stability dělí se země na : Politicky stabilní Relativně klidné Neklidné Před politickým převratem Ve válečném stavu Indikátory politického stavu : Systém politických stran Rozsah verbálních útoků ve sdělovacích prostředcích Frekvence střídání vlád Neklid na univerzitách Projevy násilí a teroru

Železná opona a její vliv na CR je označení pro neprostupnou hranici mezi západním a východním blokem v době studené války. Nacházela se na západní hranici NDR, Československa, Maďarska, ale i Rumunska a Bulharska Železná opona sloužila k tomu, aby oddělovala západní Evropu od východní. Železná opona se na české západní hranici začala vytvářet od roku 1948, ovšem skutečně neprostupnou se stala až v letech 1952 a 1953, jako reakce na neustávající útěky přes hranici

Rozdělení Evropy Železnou oponou

Vliv ŽO na CR Cestovní ruch se rozvíjel v obou soustavách odlišným způsobem v zemích západního bloku – především rozvoj individuálního cestovního ruchu v zemích východního bloku (SSSR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko...) – rozvoj hromadného cestovního ruchu Doklady nutné na cestování platný pas, platné vízum, platnou výjezdní doložku, platné potvrzení o odevzdání vojenské knížky, platné potvrzení banky o přidělení devíz, platné okolkované celní a devizové prohlášení

Země s horšími předpoklady pro CR Sýrie demonstrace Libye demonstrace proti korupci, zhoršující se hospodářské situaci, nezaměstnanosti nebo kvůli porušování lidských práv a represím ze strany režimu se pak postupně přenesly do dalších arabských zemí Egypt(Káhira) následky demonstrací Afghánistán války(už 10 let) Írán války Somálsko atentáty, Palestina náboženské protesty Pákistán

Čína + Tibet díky režimu je vstup do některých míst povolen pouze s průvodcem, což je finančně náročné