18. Počítačová grafika, prezentace

Počítačová grafika Počítačovou grafikou rozumíme vše, co zpracovává počítač a co lze sledovat očima. Při práci s počítačovou grafikou řešíme několik okruhů problémů. Za prvé, jak získat zdrojová data. Za druhé, jak reprezentovat obraz. Za třetí, jak ukládat příslušné datové soubory a jaká je jejich velikost. Za čtvrté, jakým způsobem a na jakém zařízení grafiku zobrazit.

Co všechno lze považovat za počítačovou grafiku: technické výkresy digitální fotografie fonty, textová grafika 2D a 3D herní grafika prostředí operačního systému (plocha, ikony, pohyb oken) www stránky tiskové výstupy

Vektorová grafika vektorový obrázek je složen ze základních geometrických útvarů jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky

Výhody: Možnost libovolné změny velikosti obrázku bez ztráty kvality Malá velikost pro čárovou (kreslenou) grafiku Je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně Nevýhody: Pro většinu zobrazovacích zařízení je nutno ji převést na rastrový obrázek Neexistuje jednotný formát -> problémy s otvíráním a přenosem souborů Oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo skeneru.

Typické přípony souborů: PDF, PS- soubory původně určené pro tiskárny TTF ZMF, DWG,CDR a mnoho dalších

Rastrová grafika Rastrová (bitmapová)-V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů -Výhody Malá velikost pro fotografie Jednoduché zobrazení -Nevýhody Problematická změna měřítka

-Typické přípony souborů: BMP - Asi jediný program, který tyto soubory standardně využívá je Kreslení ve Windows GIF- Formát souborů vhodný pro jednoduché webové obrázky a ikonografiku - Jedné barvě lze nastavit průhlednost JPEG-Barevná hloubka 24 bit -Určen pro ukládání fotografií, velmi nevhodný pro obrázky s ostrými hranami (text) - Používá ztrátovou kompresi nastavitelné kvality => velká datová úspora - Ke ztrátě kvality dochází při každém uložení JPG soubor PNG -Relativně nový formát, určený pro přenos souborů v síti - Používá bezztrátovou kompresi, v porovnání s GIF je komprese účinnější - Neumí animace TIFF - Používá se především pro archivaci obrázků k pozdějším úpravám - Zvolna ho nahrazuje formát - Může používat bezztrátovou kompresi

Barevné modely Nejpoužívanější je model RGB, který jakoukoliv barvu vyjadřuje jako kombinaci tří světel - červeného (Red), zeleného (Green) a modrého (Blue) - různé intenzity. Intenzita je reprezentována celým číslem, obvykle v rozsahu 0 až 255. Jsou-li všechna světla zhasnuta, vnímáme černou barvu, svítí-li všechna na maximum, vidíme bílou barvu. Tento model se používá zařízení, která svítí (monitory, dataprojektory), a u digitálních fotoaparátů.

Druhým používaným modelem je model CMY(K) Druhým používaným modelem je model CMY(K). Ten využívá kombinaci tří barev - azurové (Cyan), fialové (Magenta) a žluté (Yellow). Bez použití barev vidíme bílou (přesněji vidíme barvu podložky), při použití všech tří s maximální intenzitou vzniká černá. Tento model používají tiskárny. Z úsporných důvodů se do nich přidává ještě zásobník čené (blacK) barvy.

3D grafika je v informatice označení pro speciální část počítačové grafiky, která pracuje s trojrozměrnými objekty. Převod 3D objektů do 2D zobrazení se nazývá renderování. Nejznámějším využitím počítačové 3D grafiky je vytváření animací (pro tvorbu filmů nebo počítačových her), avšak 3D grafika je využívána i ve vědě a průmyslu (například pro počítačové simulace nebo trojrozměrné zobrazení orgánů).

Barevná hloubka počet bitů použitých k popisu určité barvy nebo pixelu v bitmapovém obrázku (čím více-tím lepší a více odstínů, náročné) Barevná hloubka je číslo, které udává, kolik informací obsahuje jeden bod. Udává se v bitech. Nejčastěji používané soubory typu jpg pracují s 24 bitovou barevnou hloubkou. Na každou z barev RGB tak připadá 8 bitů (tj. jeden byte, čteno "bajt"). To stačí na reprezentaci 256 odstínů, celkem dostáváme asi 16,7 miliónů zobrazitelných barev. Problémem barevných prostorů je jejich různost. Každý z nich totiž popisuje odlišnou množinu barev (tzv. gamut), která je navíc vždy menší než množina barev rozeznatelných okem. Na monitoru tedy lze zobrazit netisknutelnou barvu a naopak. Tento efekt je nejvýraznější v oblasti odstínů zelené a v oblastech jemných světlých přechodů (obloha).

Rozlišení Rozlišení je v počítačové grafice pojem s několika významy. U monitorů (běžných i LCD) se jím myslí rozměr obrazovky měřený počtem zobrazených bodů (pixel, px). Rozlišení 1024x768 px tedy znamená, že na obrazovce se zobrazuje rastrový obrázek, jehož delší strana má 1024 bodů a kratší 768 bodů. U tiskáren se pojmem rozlišení rozumí hustota bodů při tisku. Měří se v jednotkách dpi(dots per inch, teček na palec - pro připomenutí, palec je 2,54 cm). Optimální rozlišení pro fotografii se udává 300 dpi, tj. 300 teček na 2,54 cm; pro text stačí 75dpi. U skenerů rozlišení v dpi říká, kolik bodů je vytvořeno ve vznikajícím souboru z obrázku dané velikosti. Při rozlišení 300 dpi bude obrázek o velikosti 2,54x2,54 cm převeden na bitmapu o rozměrech 300x300 px.

Rozlišení digitálních fotoaparátů říká, kolik bodů má výsledná fotografie (zhruba řečeno, kolik světlocitlivých buněk má snímač). Udává se v megapixelech (Mpx). Protože mají snímače poměr stran 4:3, je velikost fotografie 4d x 3d, kde d je odmocnina z výrazu (rozlišení v px)/12.