Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – historický kontext – období mezi Velkou francouzskou revolucí a revolucí 1848 – velké změny politické, hospodářské a obecně kulturní – konec 18.stol. – rodová aristokracie – dominantní společenskou skupinou – vzorem pro životní styl a umělecké řemeslo – pol. 19. stol. – aristokracie přizpůsobila do značné míry svůj životní styl měšťanstvu – změny vyvolány přechodem tradiční řemeslné výroby na průmyslovou tovární výrobu – sílí tlak měšťanstva na získání podílu na politické moci – ve střední Evropě – revoluční doba má mírnější charakter – habsburská monarchie: – Josef II. (1780 – 1790); Leopold II. (1790 – 1792) - osvícení reformátoři, náznaky velkých společenských změn – František I. (1792 – 1835) – koaliční a napoleonské války – konsolidace poměrů v druhé polovině vlády – Rakouská monarchie – hospodářství je vyčerpáváno válkami – ztrácí postavení evropské mocnosti –> 1811 - zhroucení
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – historický kontext – 1815 Vídeňský kongres – stabilizace poměrů – stále hrozí problémy hospodářské (zadluženost) a politické (liberální a národnostní hnutí) – mění se poměr sil ve společnosti – měšťanstvo získává pozice ve veřejném životě – povyšováno císařem do šlechtického stavu – sedláci bohatnou a vykupují se z roboty – Ferdinand V. (1835 – 1848) – konzervace současného stavu – rozvoj továren, dopravy a liberalizace hospodářství – 1848 – revoluce měšťanská – počátek moderní průmyslové společnosti – František Josef I. (1848 – 1914) – formování a rozvoj moderní industriální společnosti – tovární strojová výroba začíná dominovat výrobě – nové technologie – nové stroje, nová organizace práce a legislativa – nové možnosti – nastupuje seriová výroba pro anonymního zákazníka – rozvoj technických věd – uplatňování poznatků přírodních věd
Sklářství od konce 18. do poloviny 19. století – vývoj sklářské výroby – sklářství představuje 3. nejvýznamnější průmyslové období (po textilním a kožedělném průmyslu) a 2. nejvýznamnější exportní odvětví (60-80% export) – sklářská prvovýroba vázána na oblasti rozsáhlých lesních komplexů - dřevo na otop pecí; potaš od specializovaných dodavatelů Sklářské oblasti – sklárny hl. v příhraničním horském pásmu od Novohradských hor po Sokolov, – oblast Českého lesa a podhůří Krušných hor (tabulové a zrcadlové sklo) – Krkonoše, střední a východní Šumava, Novohradské hory (duté sklo) – některé Šumavské sklárny (pateříky do růženců) – Posázaví, Jihlavsko, Českomoravská vrchovina (duté a tabulové sklo) – Jizerské hory (tabulové a duté sklo, tyče a tyčinky pro bižuterii) – Morava a Slezko – sklárny rodiny Reichů (smíšená výroba) – 78 skláren v Čechách a 10 na Moravě a Slezku – české sklo je vyhlášené pro svoji vysokou kvalitu (čistý písek a křemen) – významní skelmistři: Josef Meyr; Martin Kaiser a Franz Josef Kreidl
Vývoj sklářské výroby První ¼ 19.stol. krize českého i moravského sklářství – růst cen dřeva a tím i potaše pokles exportu (francouzská revoluce, napoleonské války a kontinentální blokáda, rusko-turecké války, ochranářská politika německých států), pokles zisku, propad rakouské ekonomiky (inflace) – pokles je pouze na krátká období přerušen oživeními (po 1815) – zavírání skláren, odchod sklářských mistrů do ciziny – roste konkurence – moravské sklárny více orientovány na země rakouského soustátí – menší ztráty Konjunktura přelom 20. a 30. let 19.stol. – rozvoj nových malířských dekoračních technik dutého skla (lithyaliny, lazury, listry…) – nové barevné skloviny (U, Cr, Ni) – nové typy brusu – vrstvené a probrušované sklo – lisované sklo, lité tabulové sklo (1834) – roste počet skláren v tradičních oblastech – větší komplexy s rafinací – zakládána řada brusíren zrcadel v jižních Čechách
Hutní provozy a rafinérie – většina skláren součást šlechtického velkostatku (vazba na lesní porosty) – konec 18.stol. – sklárna s jednou tavicí pecí – 6 až 10 pánví (1 mistr na pánev) – tavicí cyklus se opakuje 2xtýdně – rafinace dutého skla nejprve v mimo sklárnu v rozptýlených manufakturách hlavně v severních Čechách – rafinéři často cestují do lázeňských měst a Prahy – výroba upomínkových předmětů – rafinace podstatně zvyšovala cenu výrobku (o 1200 – 2000%) – koncentrace výroby na jednom místě – rafinérie součást skláren
Tabulové a zrcadlové sklo – konec 18.stol. – největší podnik na výrobu zrcadel – hraběcí rodina Kinských ve Velenici a Lindavě na panství Sloup – polotovary vyrábí sklárny na Šumavě a v Českém lese – technologie lití skla na bronzové nebo železné stoly – tabule až 250x50 cm – významnými průkopníky technologie lití v Čechách je rodina Abelů – první tovární provoz v roce 1853 – velký komplex na výrobu a rafinaci tabulového a zrcadlového skla ve Střebli u Tachova v 90.letech 19.stol.
Bižuterie a podmalby polovina 90.let 18.stol. – na Jablonecku začíná rozvíjet výroba umělých perel – korálky a perly vyráběny též na Šumavě polovina 90.let 18.stol. – začátek rozvoje lidové podmalby – největší rozkvět na konci 18. a během poloviny 19. stol. (zlevnění tabulového skla) – vytlačena levnějšími barvotisky – malba za studena terpentýnovými či temperovými barvami – při malování je tabulka proti světlu – nejprve kontury, pak detaily, poté plochy a nakonec pozadí – luxusnější obrázky jsou navíc probrušované či ryté do zlaté fólie
Duté sklo – samozřejmou součástí životního stylu bohatších domácností (měšťanských a řem.) – export do Francie – nádech do stříbřitě modra – export do Anglie a Ameriky – nádech do růžova – barevná skla – opakní bílé, světle modré a červené – neprůhledné – hyalit (černé) – kobaltově modré – topasově medově hnědé (C – redukce) – smaragdově zelené – tvar a dekor ovlivněn klasicismem – návratem a obdivem k antice – tenkostěnné, prostých hl. válcovitých tvarů – zdobené rytinou či brusem (méně) – malování emailem - zlidovělo
Duté sklo – období empiru - anglománie – 2.pol. 18. stol. období v Anglii a Irsku - populární karafy 3 velikostí na ocet, olej a víno, nádoby na bowli a punč, holbičky na těžké černé pivo-porter – pohárky na víno – vejčité kupy, nízká nožka, kruhová či později čtyřhranná patka – nově velké číše na nízké nožce, kupa ve tvaru bodláku – vázy vycházejí z tvaru amfor – pro brusiče ideálním tvarem je diamantový brus
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky čb
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky
Obrázky