Výzkum veřejného mínění v České republice

Inspirační zdroje Čeněk Adamec – člen čs. zahraniční armády 1940-1945 Velká Británie – dvě formy výzkumu mínění Mass-observation Gallupova varianta - Britský ústav veřejného mínění (BIPO)

Studentský spolek KRUH Sdružoval studenty sociologie a ostatních společenských věd Založil jej 1945 František Dědek Sekce pro výzkum veřejného mínění pod vedením Adamce Cvičné průzkumy mass-observation i gallupovou metodou

Metoda Mass-Observation Kvalitativní výzkum Tom Harrison 1937 Metody kulturní antropologie pro analýzu současné společnosti Cíl: zachycovat masové myšlení a chování, být deskriptivním vědním oborem Vědeckou metodou je práce v terénu (sbírání materiálu, práce s lidmi) Kritika britské společenské vědy – vychází spíš ze svých teorií než znalosti reálného života

Metoda Induktivní Nedůvěra v teorii Kombinace technik, aby vyvážila nedostatky jednotlivých Odmítá reprezentativní výběr Výzkum provádějí „pozorovatelé“ Zápis pozorovaného do deníků, později se používá i dotazník

Techniky Formální přímý dotaz (jako vstupní) Neformální přímý dotaz Nepřímý dotaz Odposlouchávání rozhovorů Pozorování

Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění Založen 1946 jako oddělení I. odboru Ministerstva informatiky 5 odborných + 2 techničtí pracovníci Síť cca 300 tazatelů Vedoucí dr. Bohuš Pospíšil Pracovník pro výzkum Čeněk Adamec

Aktivity Čs. ÚVVM Výzkumy pouze v českých zemích Cca 1-2 výzkumy měsíčně Gallupovská metoda Časopis Veřejné mínění (populárněvědecký) Mezinárodní spolupráce (výzkumy, publikace, konference, stáže)

Předvolební výzkumy 1946 Dva výzkumy– počátek a polovina května Patřily k nejpřesnějším volebním výzkumům té doby (odchylka 2. výzkumu max. 1%) Výsledky publikovány až po volbách (z rozhodnutí ústavu) Zvýšení odborné prestiže ústavu a metodologie výzkumů u odborné i laické veřejnosti Pozitivní přijetí politickou elitou

Gottwald o výzkumu veřejného mínění „tento vědní obor ……..může být úspěšným nástrojem demokracie, neboť jí umožňuje orientovati se poměrně rychle a spravedlivě o mínění a stanovisku v nejrůznějších otázkách.“ časopis Veřejné mínění, únor 1947

Volební výzkumy 1948 Plánovány tři výzkumy Proveden pouze výzkum v lednu Dotazníky policejně zabaveny Domněnky o ručním zpracování dotazníků pro potřeby KSČ, poklesu příznivců KSČ ve srovnání s volbami 1946

Likvidace Čs. ÚVVM 1948 – 50 Únor 1948 – ústav odloučen od ministerstva Zákaz publicity výsledků Zrušen časopis Veřejné mínění Omezen počet pracovníků Výzkumy prováděny do jara 1950 1950 - Ústav zrušen pro nepotřebnost

1965 – zájem stranických orgánů o výzkumy mínění Důvody odborné: Rozvoj marxistické sociologie Rozvoj empirického sociálního výzkumu Vznik řady výzkumných rezortních pracovišť

Důvody ideologické Výzkum veřejného mínění jako standardní nástroj pro demokracii a politickou elitu ve světě Vizitka demokratičnosti socialistického zřízení Záměr nebyl chápán jako pokračování činnosti zrušeného ústavu

Aktivity ÚV KSČ 1965 - předsednictvo ÚV KSČ schválilo záměr: a) založit ústav při ČSAV b) podřídit veškerou jeho činnost kontrole stranických orgánů c) 1966 – schválilo ředitelku J. Zapletalovou 1967 – zahájena činnost ústavu

Činnost ÚVVM Fakticky mnohem volnější než ÚV KSČ předpokládalo Návrat Č. Adamce do oboru 10, později více odborných pracovníků Cca 600 tazatelů Výzkumy v celé ČSR Dotazníky v češtině, slovenštině, maďarštině Rozsah souboru dotázaných - cca 1500 Rychlé telegrafické výzkumy - cca 300 dot.

Činnost v době Pražského jara Výzkumy politického charakteru Mezinárodní výzkum – tužby a obavy Rychlé telegrafické výzkumy: březen - srpen 1968 První výzkumy důvěry politikům Výzkum „Postoj občanů k politice“, nebyl zpracován, dokumenty se nezachovaly Ankety Pražanů: v době invaze 1968, nereprezentativní výběr, cca 300 dotázaných

Činnost ÚVVM do září 1969 Pokračování politických výzkumů Výzkumů zaměřených na závažné společenské otázky Orientace na metodologickou činnost Pokračování činnosti bez vnějších zábran Snižovala se otevřenost občanů při dotazování Snižovala se možnost publikovat výsledky

Činnost ÚVVM 1970-72 Politické kontroly a prověrky všech pracovišť ČSAV Nemožnost pokračovat v politických výzkumech Výzkumy na zakázku pro instituce – šíře témat

Převedení pracoviště pod statistický úřad Od 1969 snaha ČSAV zrušit pracoviště, neboť „neodpovídá základnímu výzkumu“ Záměr převést ÚVVM pod přímé řízení Úřadu předsedy vlády ÚVVM zrušen k 31. 8. 1972 Nově založen jako součást statistického úřadu

Činnost do roku 1989 Pracoviště podřízeno kontrole stranických orgánů: výběr pracovníků schvalování témat výzkumu schvalování otázek v dotazníku souhlas k veřejné publikaci výsledků

Tématické výzkumy pro státní instituce Týkaly se také médií Zpracování obsáhlých závěrečných zpráv Cca 6-10 výzkumů ročně Korektní využívání metodologie výzkumů Stereotypizace odpovědí dotázaných Zákaz publikování výsledků 1982 – Občané o Rudém právu 1984 – Názory občanů na tisk, rozhlas a televizi jako na zdroj politické a ekonomické informovanosti 1985 – Názory čs. občanů na některé stránky ideologického působení západní televize a rozhlasových stanic 1988 – Občané o Rudém právu 1989 - Názory čs. občanů na některé stránky ideologického působení západní televize a rozhlasových stanic

Situace po listopadu 1989 Změna charakteru práce státního ÚVVM Vznik českých soukromých agentur Provázanost výzkumu mínění a výzkumu trhu Vznik poboček zahraničních agentur a mezinárodních řetězců Vznik sociálního trhu informaci – konkurenční prostředí Překonávání nedůvěry k metodologii u politické elity, odborné i laické veřejnosti

Změna charakteru práce ÚVVM Zrušení kontroly stranickými orgány Veřejná publikace výsledků Aktuální výzkumy (od listopadu 1989) Předvolební výzkumy (od 1990) Od r. 1990 pod názvem Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM) Od r. 2003 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), součást Sociologického ústavu AV ČR

Nejznámější soukromé agentury STEM – založen 1990 FACTUM – založen 1991 GfK – založen 1991 SC&C – založen 1992 Další české agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění Pobočky zahraničních firem a mezinárodních řetězců