Téma: myšlení, paměť, pozornost, inteligence, tvořivost; učení KKI/PSFA1 Téma: myšlení, paměť, pozornost, inteligence, tvořivost; učení 26.10.09

Učení a související pojmy myšlení paměť pozornost inteligence tvořivost učení

Myšlení Poznávací (kognitivní) proces Poznávání skutečnosti a jejích podstatných znaků Řešení problémů v teorii a praxi Proces zpracovávání a využívání informací Souvisí s inteligencí (i.=určuje kvalitu myšlení jedince)

Problém šesti zápalek Jak uspořádáte 6 zápalek tak, aby vznikly 4 rovnostranné trojúhelníky?

Problém šesti zápalek Řešení problému šesti zápalek

Myšlení Rozlušti: S E P L O I O C H Y G

K čemu slouží myšlení: Formování pojmů Rozpoznávání a nacházení vztahů Vyvozování závěrů z výchozích předpokladů (usuzování) Řešení problémů Vytváření něčeho nového Biologie: ptáci mají křídla Předpoklad: nějaké zvíře splňuje všechny podmínky zařazení do kategorie ptáci = je to pták

3 základní druhy myšlení KONKRÉTNÍ – manipuluje s vjemy (opravy, vaření, praní, přestavování nábytku, puzzle) NÁZORNÉ –operujeme s představami, nejčastěji vizuálními (plánování, jak zařídit byt; řešení geometrických příkladů, řešení neverbálních úloh v testu inteligence; hudební skladatel – sluchové představy) ABSTRAKTNÍ – operace se znaky (symboly) verbálními, matematickými, logickými; nejběžnější druh myšlení pojmové, při kterém manipulujeme s verbálními znaky (pojmy).

Pozornost Mentální proces Funkce= vpouštět do vědomí omezený počet informací Umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj ty podněty, které si přejeme nebo potřebujeme uvědomit a ostatní ignorovat Základní vlastnost pozornosti: selektivita – výběrovost Pozornost bezděčná záměrná

KONCENTRACE KONCENTRACE ZAHRNUJE 3 ZÁKLADNÍ DOVEDNOSTI: Výběr správného podnětu a soustředění se na něj. Schopnost přesouvat pozornost podle měnících se podmínek. Schopnost udržet pozornost a soustředit se na důležité. PŘÍČINY ROZPTÝLENÍ POZORNOSTI: Soustředění se na minulé nebo budoucí (X teď a tady) Věnování pozornosti příliš velkému počtu věcí najednou (očekávání, negativní myšlenky, naučil jsem se všechno? co když si vytáhnu špatnou otázku? co tomu řeknou rodiče?)

Paměť soubor psychických procesů a vlastností umožňuje osvojení zkušeností; zapamatování, uchování a vybavení schopnost zaznamenávat životní zkušenost základní předpoklad pro schopnost učit se

Klasifikace paměti dle trvání 1) krátkodobá sekundy - minuty omezená kapacita (7 +-2), starší informace vytěsňovány novými informace do střednědobé paměti nebo zapomenuta 2) střednědobá minuty - hodiny významné informace do dlouhodobé paměti, ostatní zapomenuty 3) dlouhodobá hodiny, dny, roky, trvale

Křivka zapomínání - Ebbinghaus

INTELIGENCE

Charakteristika pojmu INTELIGENCE schopnost efektivně zpracovávat informace, úspěšně se adaptovat v životě vrozená vlastnost můžeme rozvíjet získáváním zkušeností a prováděním modelových situací

Testování inteligence Skupinové (tužka-papír) a individuální zkoušky (administrovány indiv., pomůcky - kostky, lístky, u menších dětí) Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC) Dospělá verze WAIS SAT test školních schopností Raven (culture fair)

Ukázka otázek testu IQ Doplňte vhodné číslo do řady: 1, 2, 3, 5, 8, ? 12 13 Doplňte vhodné číslo do řady: 17, 56, 66, 72, 18, ? 63 72 94 Které slovo má podobný význam jako ORAT? kypřit vozit tahat čeřit Doplňte druhou dvojici dle vzoru: HRAD, PŘÍKOP - RŮŽE, ? květ listy trny vůně Vysvětlení: Nové číslo vzniká součtem předchozích dvou čísel, poslední čísla jsou 5 a 8, jejich součet je 13. Vysvětlení: Následující číslo vzniká vynásobením součtu číslic a číslice na místě jednotek předcházejícího čísla. Součet číslic čísla 18 je 9, na místě jednotek je číslice 8. 8*9=72 Otázka 6/20 Otázka 3/20

Raven

Popisná označení inteligence Normální rozložení inteligence v populaci: Skór IQ popisný název 130 a více vysoce vynikající (2,5% populace) 120-129 vynikající 110-119 lepší průměr 90 – 109 průměr (50% populace) 80-89 horší průměr 70 – 79 hraniční (MR) 55 – 69 lehce zaostávající 40 – 54 středně zaostávající 25 – 39 těžce zaostávající 0 – 24 hluboce zaostávající

Struktura inteligence Psychologické teorie: inteligence jako komplexní schopnost X inteligence jako souboru dílčích složek.

Model inteligence R. B. Cattela R. Cattel: Fluidní - vrozená inteligence: vliv biologických činitelů na rozumový vývoj Krystalická - socio-kulturně ovlivněná: výsledek působení prostředím poskytované zkušenosti. Fluidní inteligence po dosažení 15 let už příliš nevzrůstá, úroveň krystalické inteligence se může rozvíjet po celý život. Úroveň fluidní inteligence ve stáří klesá.

Sternbergova triarchická teorie inteligence Analytická inteligence Mentální kroky či složky používané k řešení problémů Tvořivá inteligence Využití zkušeností způsobem , který podporuje získání vhledu Praktická inteligence Schopnost poznávat každodenní souvislosti a přizpůsobovat se jim

Gardnerova teorie mnohočetné inteligence

Tvořivost

Řešení

Spoj 9 bodů jedním tahem 4mi čarami

Tvořivost Kreativita z latinského creatio = tvorba. Schopnost člověka vytvářet jakékoli nové a původní myšlenky, Každý člověk má jistý stupeň tvořivosti Tvořivost lze do značné míry rozvíjet Tvořivost se vyskytuje v každé lidské aktivitě (organizační, poznávací, produkční, umělecké, výchovné, zdravotnické, při poskytovaní služeb, sportu, ...).

Rozvíjení tvořivosti žáků a studentů Podporovat volnou hru dětí Začleňovat děti do organizace práce Vést děti k přímému vyjadřování pocitů Povzbuzovat děti, aby trávili čas samy Povzbuzovat děti, aby se vyjadřovali mnoha různými způsoby Povzbuzovat děti, aby vyjadřovali své nápady Respektovat, jak se dítě vyjadřuje Hodnotit s ohledem na individuální zlepšení, snahu Podporovat divergentní (nabízející více řešení) myšlení

Principy kreativně orientovaného vyučování v TV Princip samostatnosti při pohybové činnosti Princip vlastního tempa při pohybové činnosti Princip postupu při problémově orientovaných situacích Princip fantazie, plynulosti, flexibility, originality při pohybové činnosti Princip divergentního (více než jedno možné řešení) myšlení při pohybové činnosti Princip svobody rozhodování žáka při pohybové činnosti Princip radostnosti, prožitkovosti, emocionality při pohybové činnosti Princip dominující role žáka ve vyučovacím procesu

Příklad-kreativní výuka lyžování Slalom – dáme žákům kolíky nebo kužely, aby si samy vytyčili slalom. Žáci vymýšlí různé varianty obtížnosti, aby jej byli schopni projet řezanými oblouky Škola pocitů Snaže se jezdit: aktivně – pasivně; vesele – smutně, křečovitě – uvolněně; hlasitě- tiše Jezdit podle nálady: arogantně, nudně, báječně, nafoukaně, stydlivě, zuřivě Jezdit podle hudby: zpívat, představovat si, poslouchat písničky Využití pomůcek: kolečka, ringo kroužky, míče, provázek, tyče, chrastítka (Valenta, 2005)

UČENÍ = PROCES ZÍSKÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ V PRŮBĚHU CELÉHO ŽIVOTA UMOŽŇUJE ORGANISMU PŘIZPŮSOBIT SE PODMÍNKÁM PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM ŽIJE UMOŽŇUJE PŘIZPŮSOBIT SE I ZMĚNÁM PODMÍNEK – U ČLOVĚKA PŘÍRODNÍM A SPOLEČENSKÝM

Lidi nemůžeme naučit ničemu, dá se jim pouze pomoci, aby všechno objevili ve svém nitru Galileo Galilei

CO SI OSVOJUJEME UČENÍM? VĚDOMOSTI DOVEDNOSTI NÁVYKY

Křivka zapomínání

DRUHY UČENÍ ZÁMĚRNÉ BEZDĚČNÉ (PODNĚTNÉ A NEPODNĚTNÉ PROSTŘEDÍ)

Vlastnosti učícího se Inteligence, zpracování informace, tvořivost Afektivní činitele (úzkost, sebepojetí, intro-extraverze) Motivace Zrání Věk Pohlaví Sociální prostředí Studijní návyky Paměť (Fontana 1997, 151)

JAKÉ UČIVO (VJEMY) SI NEJLÉPE ZAPAMATUJEME? Vizuálně zajímavé Neobvyklé Emocinálně zabarvené

Kužel učení

Myšlenkové mapy

Učební styly Vizuální styl – nejvíce se naučí pozorováním, sledováním Auditivní styl - poslechem Kinestetický styl – nejvíce věcí se naučí, když do učení zapojí svoje tělo

Jak připravit mozek na učení ? Přísun krve Přísun krve

Čas pro studium Vytvořte si časový plán Udělejte si čas na odpočinek Domácí příprava Studium ve škole Opakování Udělejte si čas na odpočinek Volnočasové aktivity Tělesná cvičení Osvojte si pozitivní přístup

Jak zefektivnit učení aneb 2 půlky mozku pracují lépe než jedna… logika jazyky matematika učení zpaměti poslech psaní čtení intuice prostorová orientace rytmus hudba obraz barva tvořivost L P

Jak zapojit do učení celý mozek? Konverzní činnosti: Popište slovy (L) Nakreslete si obrázek nebo diagram (P) Představte si daný jev (P) Napište jeho popis (L) Identifikujte klíčová slova(L) Přepište si je různými barvami (P) Corpus Callosum

Dobře se připravte a učte se efektivně Připravte mysl na učení Rozvrhněte si čas pro studium a věnujte čas odpočinku Relaxujte pro správné krevní zásobení mozkových center důležitých pro proces učení Využívejte techniky pro zlepšení paměti Vizuální Neobvyklé Emocionálně zabarvené 3. Používejte konverzní techniky pro zapojení obou mozkových hemisfér

Druhy učení UČENÍ PODMIŇOVÁNÍM SENZOMOTORICKÉ UČENÍ učení se systematickým poznatkům a pojmům = VERBÁLNÍ, POJMOVÉ učení se jak řešit problémy = PROBLÉMOVÉ SOCIÁLNÍ UČENÍ UČENÍ ZÁŽITKEM

Pavlovův experiment

Klasické podmiňování nepodmíněný podnět – nepodmíněná reakce (např. jídlo – slinění) původně neutrální podnět, např. zvonek – žádná reakce podmíněný podnět podnět na nějž byla „napodmiňována“ nepodmíněná reakce

Klasické podmiňování v učení lidí podmíněná emocionální reakce (+ terapeutický postup systematické desenzibilizace) tolerance vůči droze, předávkování - podmíněná kompenzační reakce organismu při užití dávky v obvyklém prostředí reklama

Operantní podmiňování Edward LeeThorndike zákon účinku: pravděpodobnost opakování akce je zvýšena, pokud je tato akce následována příjemným nebo uspokojujícím podnětem

Operantní podmiňování – základní principy Primární zpevnění: obvykle uspokojuje základní vrozené potřeby (např. jídlo) Sekundární zpevnění: naučené odměny (např. peníze, chvála)

Operantní podmiňování (učení se pokusem-omylem) v učení lidí Tvarování chování: zpevňování řady postupně se zlepšujících reakcí, až je dosaženo žádoucí výsledné reakce

Učení se pozorováním Bandurova slavná Bobo Doll studie: 4 fáze: 1.pozorování, 2. zapamatování, 3. reprodukce, 4. motivační procesy

MOTORICKÉ UČENÍ Učení se manuálním zručnostem, návykům, dovednostem a motorickým operacím Řízení motorového vozidla, zvládání různých druhů sportu, nácviku psaní, chůze, tance Opakováním se zvětšuje kapacita vodivého kanálu a snižuje se možnost chyb v přenosu a provedení. Klíčové postavení v poznávacím procesu má zpětná aferentace (zpětná vazba, posilování)

3 fáze učení Kognitivní Asociační Autonomní Začátečník, nováček Dle Fittse a Posnera, 1995 Kognitivní Asociační Autonomní Začátečník, nováček Mírně pokročilý nácvik Pokročilý Zdokonalování

Kognitivní fáze Učitel Učící se Zvyšte korektivní zpětnou vazbu Velké množství chyb Zaměřuje pozornost na každý detail pohybu Není schopen vyselektovat nepotřebné informace Nepravidelný výkon Pomalý, nekoordinovaný Zvyšte korektivní zpětnou vazbu Používejte krátké slovní pokyny Používejte ukázku, video atd. Poskytněte možnost pochopit dovednost

Asociační fáze Učící se Učitel Méně chyb Dovednost se rozvíjí Cvičící si osvojuje základní prvky dovednosti Rozvíjí se předvídavost Učí se monitorovat svůj výkon, vytváří si vlastní zpětnou vazbu Korektivní zpětnou vazbu používejte v menší míře Soustřeďte se na správné hrubé provedení prvku Zdůrazněte zlepšení a pokrok Poskytněte velké množství času na procvičení

Autonomní fáze Učící se Učitel Tréninkové jednotky zaměřené na upevnění dovednosti Menší nároky na pozornost Upevnění sebedůvěry, vnitřní řeč zaměřena na strategii Malá míra zlepšení výkonnosti Zaměření na strategii Práce na mentální stránce výkonu Zdůrazňujte samostatnost v učení a hodnocení vlastních výkonů Povzbuzujte, motivujte, podporujte

Změny výkonnosti během fází učení Změny v tempu zdokonalování dovednosti Změny a zlepšení nemusí probíhat plynule,ale v krocích, nejrychlejší změny během kognitivní fáze

Transfer, interference Při osvojování nové senzomotorické dovednosti využíváme podobné dovednosti osvojené dřív = transfer. Při zvládání např. nových druhů sportovních činností výhoda – minulá bohatá zkušenost s pohybovými aktivitami různého druhu Interference -při učení dovednosti podobné  dříve osvojeným – chyby Příklad jízda na lyžích a na snowboardu (některé prvky, které jsou žádoucí při lyžování, mohou na snowboardu vést k chybám; hokej-golf; tenis-stolní tenis)

Problémové učení VYŘEŠENÍ PROBLÉMU NOVÁ FORMA CHOVÁNÍ = pokládáno za nejsložitější druh učení VYŘEŠENÍ PROBLÉMU NOVÁ FORMA CHOVÁNÍ (uplatnění v dalších podobných situacích) samostatné odhalení principu nebo pravidla pozitivní vliv na další chování získané poznatky mají velkou trvalost.

Charakteristické znaky PU Změření na problémy při tvorbě kurikula Otevřené problémy Studenti jsou řešiteli problémů Studenti mají k dispozici pouze stručný návod Autentické hodnocení zaměřené na výkon

Role učitele Učitel je koučem a tutorem Posuzuje výsledky, poskytuje prostředí pro zkoumání a nápady, diskutuje se studenty o jejich názorech Povzbuzuje studenty v přejímání vlastní zodpovědnosti za své učení Musí být připraven zčásti se vzdát své autority – nelektoruje, neřídí, nenabízí jednoduchá řešení

6 kroků PU Definování úkolu– zásadní otázka Strategie získávání informací Lokalizace a přístup k info Použití informace Syntéza 6. Hodnocení Co je třeba udělat? Jaké zdroje mohu použít? Knihovna? Web? Email? Rozhovor? Data? Co z těchto zdrojů můžu použít?

6. Hodnocení Jak si ověřím, zda jsem odvedl dobrou práci ? Naučili se žáci danou věc? Post test? Byli motivovaní? Jak si ověřím, zda jsem odvedl dobrou práci ?

Problémové učení - příklady Opičí dráha: pohybová jednotka pro děti s využitím nářadí (lavičky, žebřiny, skluzavky, švédské bedny, odrazový můstek, žíněnky, balanční destičky)- rozvoj koordinace, rovnováhy, zlepšování tělesné zdatnosti) Létající koberec – kooperace, koordinace Zeměpis: mapa Evropy (puzzle) 5 dní v indické džungli (fotografie, obrázky z kalendářů, barvené látky; tělocvičné nářadí, dřevěné kostky na prolézání) (metodický portál)

Motorické učení Problémově orientovaný trénink Motorické učení je podněcováno, pokud se děti aktivně zapojí do řešení pohybového problému (př. lezecká stěna) Příklad: dovednost se nedá nalít do hlavy – autonomie Bernstein: koncepce opakování bez opakování Dobrý trénink je nezapojovat stále stejné prostředky řešení motorického problému, důležitý je proces řešení stále stejného problému znova a znova.

Problémově orientovaný trénink Podmínka 1: Zaměření na cíl pohybové akce, kterého chceme dosáhnout (dávat instrukce tak, aby bylo jasné, co je cílem akce, zaměření pozornosti na proces učení) příklad komix Podmínka 2: Učení objevováním Dítě zná cíl akce Má pouze základní informace,jak pohyb provést Musí samo najít způsob, jak pohybový úkol řešit (př. lezení na umělé stěně; lanové centrum)

Problémově orientovaný trénink Podmínka 3: Variabilita tréninku Co se může měnit: Dovednost, která bude používána v podmínkách zápasu Fyzické podmínky Situace, ve kterých bude dovednost prováděna Pozn. Větší variabilita tréninku může přinášet více chyb při tréninku, ale následně méně chyb v situaci zápasu

Feed back - zpětná vazba Informace o provedeném výkonu, kterou sportovec obdrží z okolních zdrojů Principy: Lidé, děti zvláště, si mohou najednou zapamatovat jen velmi malé množství informací Zaměřte zpětnou vazbu jen na 1-2 věci (na to nejdůležitější) Lidé zaměří pozornost na ty pohyby, které mají podle zpětné vazby změnit Zpětná vazba po každém pokusu není optimální pro učení – vede k závislosti na zpětné vazbě Důležitá je podpora samostatnosti – autonomie (situace zápasu)

UČENÍ ZÁŽITKEM, HROU „Výchova zážitkem je proces, ve kterém si žák buduje znalosti, dovednosti a hodnoty na základě přímé zkušenosti.“ (Luckman, 1996, str. 7)

Učení zážitkem Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si zapamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím. cyklus učení - např. podle Kolba:

Učení zážitkem a hrou Vzdělávání zážitkem: Snaha o osobní rozvoj Prvek dobrodružství (nejen fyzická zátěž) Určitá míra nejistoty a přijímání rizik Výzva Reflexe Zasazení do neobvyklého prostředí Přítomnost hry Využití metafor Rozbor proběhlých aktivit (review) (Franc D., Zounková, D., Martin A., 2007) První generace outdoorových zážitkových programů využívala především metodu osobního růstu pomocí fyzických výzev a „nechávala hory hovořit samy za sebe“

Zážitkové vzdělávání v ČR Historické kořeny: Komenský (1592-1670) Celostní rozvoj osobnosti:“Je třeba vzdělávat ducha, jazyk, srdce i ruku.“ Nejdůležitější zkušenost člověk získává pomocí vlastních smyslů Cestování, hry, hraní při výuce „Vzdělávání začíná a končí u opravdové zkušenosti, učení musí být spojeno s pobytem v přírodě, musí připravovat na život.“ Velká didaktika: Propojení teorie a praxe Propojení jednotlivých vyučovacích předmětů Podpora samostatného vzdělávání a řešení problémů, motivovaného vlastním zájmem

Zážitkové vzdělávání v ČR 20. léta 20. stol. Junácké hnutí –výchova v přírodě (outdoor education) Ovlivňování sebe sama a vztahů k ostatním lidem Schopnost sebekontroly Nezávislé přijímání rozhodnutí

Děkuji za pozornost