Zásobování plynem jako součást energetické bezpečnosti České republiky Žofínské fórum 27. listopadu 2014

Struktura primárních energetických zdrojů dle ASEK Hlavní změny: výstavba jádra (2026 – I. blok + 2028 – II. blok) – původně 2 bloky naráz v roce 2025. III jaderný blok nahrazuje vysloužilé bloky podle předpokladu v JE Dukovany. Optimalizace uhlí – výrazně méně uhlí v pětiletce 2035-2040.

Bezpečnost a spolehlivost dodávek 1. Diverzifikované zdroje plynu Celkový dovoz zemního plynu v roce 2013 - 8 479 mil. m3 Zemní plyn z Ruské federace v roce 2013 – 63,44 % Zemní plyn z Norského království – 2,95 % Zemní plyn z Evropské unie – 33,59 % 2. Diverzifikované dopravní cesty Plyn z Ruské federace lze do ČR dopravit nejen přes Ukrajinu a Slovensko, ale i přes plynovody Nord Stream a OPAL i plynovod Yamal 3. Podzemní zásobníky plynu Na území ČR téměř 100 % plné 4. Reversní schopnosti přepravní soustavy Reversní schopnosti soustavy NET4GAS byly v posledních letech výrazně posíleny

Diverzifikace zdrojů a dopravních cest Základem pro zajištění bezpečnosti dodávek je diverzifikace zdrojů a tras, aby zamezilo opakování lednové krize z roku 2009. Na snímku vidíte současné trasy dodávek plynu do Evropy z Ruska a Norska a novou trasu tvořenou plynovody Nord Stream, Opal a Gazela

Zásobníky plynu v České republice Velký význam pro bezpečnost a spolehlivost dodávek mají podzemní zásobníky plynu. Jejich celková kapacita v porovnání s celkovou roční spotřebou řadí Českou republiku na jedno z předních míst EU. Důležitá je však nikoliv pouze celková uskladňovací kapacita, ale i maximální denní těžební výkon, což je parametr oceňovaný zejména v krizových situacích. Státní orgány České republiky podporují z výše uvedených důvodů další rozšiřování stávajících i výstavbu nových zásobníků plynu.

Kritérium bezpečnosti technické infrastruktury N - 1

Bezpečnostní standard dodávek (BSD) Je určen Nařízením č. 994/2010 pro zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům členského státu Bezpečnostní standard dodávek je definován energetickým zákonem a upřesněn vyhláškou č. 344/2012 Sb. Kontrolní úlohu má Energetický regulační úřad Tuzemská legislativa, konkrétně zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) v platném znění a vyhláška č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu povinnosti z Nařízení pouze upřesňují (vč. zajištění minimálně 20% bezpečnostního standardu prostřednictvím podzemních zásobníků plynu), zejména co se týká prokazování a kontroly zajištění bezpečnostního standardu a rovněž upřesňují okruh chráněných zákazníků pro něž je standard zajišťován (minimální požadavek Nařízení na zákazníky kategorie domácnosti je v tuzemsku rozšířen i o objekty kritické infrastruktury jako nemocnice, teplárny zásobující obyvatelstvo, subjekty potravinářského průmyslu apod.)

Posílení energetické bezpečnosti od ledna 2009 v regionu střední Evropy

Simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace přes území Ukrajiny a do celé EU Evropská komise požádala členské státy a další subjekty: o scénář, jak by vypadalo plné přerušení dodávek plynu z RF letos v zimě aby popsaly již zavedená opatření aby Norsko sdělilo, nakolik může nahradit přerušení dodávek plynu z RF Zkoumaly se dva scénáře: přerušení dodávek ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu na období měsíce (únor) a šesti měsíců (od září do února) přerušení veškerých dodávek ruského plynu do Evropy na období měsíce (únor) a šesti měsíců (od září do února) Evropská komise poté představila celkové výsledky zpracovaných scénářů

Dopady simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace přes území Ukrajiny na ČR Výsledek simulace po dobu měsíce: S vysokou pravděpodobností nehrozí zákazníkům žádná omezení dodávek plynu a ani žádná tranzitní omezení Výsledek simulace na dobu 6 měsíců: S vysokou pravděpodobností žádná omezení dodávek plynu pro tuzemské zákazníky ani žádné tranzitní omezení nehrozí v případě že: import z přesměrovaných dodávek bude minimálně v průměru 20 mil. m3/den plyn ze zásobníků plynu na území ČR bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu

Dopady simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace do EU na ČR Varianta přerušení dodávek z RF do EU na období února 2015: V případě naplnění zásobníků na 95 % pravděpodobně nehrozí žádná omezení dodávek plynu pro tuzemské zákazníky Varianta přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců: Dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze pro domácnosti a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR

Náhrada plynu z RF v případě šestiměsíčního přerušení dodávek do EU (odhad pro EK – zdroj: ENTSO-G)

Dopad dlouhodobého přerušení přepravy plynu přes Ukrajinu

Posílení energetické bezpečnosti od ledna 2009 v regionu jihovýchodní Evropy

Aktivity MPO MPO denně monitoruje situaci ohledně dodávek plynu tranzitovaných přes Ukrajinu a stav tuzemských zásobníků plynu MPO je v kontaktu s rozhodujícími tuzemskými plynárenskými subjekty MPO společně s dalšími státy V4 monitoruje situaci v regionu MPO uspořádalo jednání představitelů států, které jsou do značné míry závislé na tranzitu plynu přes území Ukrajiny

Perspektivní posílení bezpečnosti - Vybudování severojižního koridoru 1.3 1.4 1.5 1.6 1.1 1.2 2.1 2.3 2.2 3.2 3.1 4.1 5.1 5.2 POLSKIE LNG 1.7 1.8 1.9 Iniciativa zemí V4+ Severojižní propojení LNG Świnoujście LNG Adria na poloostrově Krk Tento koridor byl zahrnut do projektů společného zájmu v rámci Pracovní skupiny pro severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě. Cílem je plynárenské propojení mezi regionem Baltského moře a regiony Jadranského, Egejského a Černého moře. Severojižní plynárenský koridor – spolupráce Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Chorvatska. Jedná se o propojení LNG terminálu v polském Swinoujscie a chorvatským LNG terminálem na ostrově Krk.

Závěr - Zemní plyn má v energetickém mixu ČR nezastupitelné místo Jak zajistit větší bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu: Posilováním kapacity podzemních zásobníků plynu Výstavbou nových interkonektorů se sousedními zeměmi (Rakousko, Polsko) Výstavbu severojižního plynárenského propojení včetně přístupu k relevantním LNG terminálům (Swinoujscie, Krk) Napojení na plynovody jižního koridoru (Nabucco West, South Stream, ITB, Trans-Mediterranean Gas Pipeline, East Mediterranean Pipeline, TAP) Tvorba jednotného trhu s plynem (regionální, v rámci celé EU) Na závěr je tedy možné konstatovat, že plyn má v energetickém mixu České republiky své nezaměnitelné místo a že se předpokládá jeho postupné vyšší uplatnění v oblasti výroby elektřiny.

Děkuji za pozornost