Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář

Hodnoty a cíle Evropské unie  Hodnoty EU Dnes – čl. 6 SEU:  Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato ze SU)  Úcta k lidské důstojnosti, rovnost a ochrana menšin  Katalog základních hodnot společnosti: pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita, rovnost mužů a žen

Hodnoty a cíle Evropské unie II.  Cíle Evropské unie: Podpora míru, svých hodnot a blahobytu obyvatel Zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a práva Ekonomické cíle - vnitřní trh  udržitelný rozvoj Evropy  vyvážený hospodářský růst a cenová stabilita  konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku  vysoký stupen ochrany a zlepšování kvality životního prostředí  podpora vědeckého a technického pokroku  hospodářská a měnová unie, jejíž měnou je euro. Přísné dodržování a rozvoj mezinárodního práva (Charta OSN)

Institucionální principy  Zásada demokratické rovnosti Stejné postavení všech občanů před orgány Unie  Zásada zastupitelské demokracie Posílení role Evropského parlamentu i parlamentů národních Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality  Zásada participativní demokracie Zavedení lidové iniciativy k vydání právního aktu Jeden milion občanů z podstatného počtu členských států

Evropský parlament  posílení vlivu EP v rovině legislativní i kontrolní  nové maximum poslanců (od voleb v roce 2009) Princip degresivní proporcionality v intervalu 6 – 96 ČR – snížení počtu poslanců na 22  snaha narovnat rozsah pravomocí s Radou  řádný legislativní proces - tzv. „parlamentní veto“ rozšíření postupu spolurozhodování zejména oblast justice, vnitro a zemědělství tři čtení a dohodovací řízení

Funkce Evropského parlamentu  Legislativní Rozšíření procedury spolurozhodování Vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami  Rozpočtová  Schvalování finančního rámce  Týká se povinných i nepovinných výdajů  Kontrolní a kreační

Evropská rada  Poprvé řazena mezi standardní orgány  Tvořena: p ředsedou, předsedou Komise, hlavami států předsedy vlád členských států  Jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku  Možnost „konstruktivního zdržení se hlasování“  Předseda - volená funkce (2 ½ roku; maximálně dvě období) Předsedá a vede jednání Evropské rady (inkompatibilita s národní funkcí) Dosahuje soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady Zastupuje Unii v rámci SZBP Volen Evropskou radou kvalifikovanou většinou

Rada  Smlouva předpokládá pouze 2 Rady: Rada pro všeobecné záležitosti Rada pro zahraniční záležitosti – předsedá Vysoký představitel Unie Další formace dle rozhodnutí Evropské rady  Předsednictví: zachován rotační princip Týmové předsednictví

Způsoby rozhodování v Radě  Používá se v Radě i v Evropské radě  Způsoby hlasování - jednomyslně nebo QMV  Posílení QMV o nových 68 oblastí  Jednomyslnost: daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, operativní policejní spolupráce, jazyková pravidla, sídla institucí  Transparentnost jednání Rady Veřejné zasedání při projednávání legislativních aktů

Definice kvalifikované většiny  3 změny: Nová definice kvalifikované většiny  od 1. listopadu 2014 Zavedení přechodného období  1. listopadu 2014 – 31. října 2017  Členský stát může požádat o o hlasování stávajícím způsobem Stanovení kvora počtu obyvatel a států pro odložení hlasování  Nejméně 4 členské státy

Definice kvalifikované většiny II.  Stávající definice QMV Hlasů celkem 345 Návrh Komise: 255 hlasů (73,91 %) Jiný návrh: 255 hlasů + dvě třetiny států Možno požádat o přezkoumání zda souhlasné hlasy reprezentují alespoň 62 % občanů Unie  QMV dle Lisabonské smlouvy Návrh Komise :  55 % členů Rady (nejméně 15)  Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie Jiný návrh:  72 % členů Rady  Musejí reprezentovat alespoň 65 % občanů Unie

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku  duální povaha - personální propojení Komise a Rady  volen Evropskou radou (QMV) se souhlasem předsedy EK (možnost veta)  Předsedá Radě pro zahraniční věci  Jeden z místopředsedů Komise + komisař pro vnější vztahy  není stanoveno funkční období (provázanost s funkčním obdobím EK) – kontinuita  Řídí Evropský útvar pro vnější činnost, složený z úředníků Rady, Komise a diplomatických služeb členských států.

Evropská komise  Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie  od 1. listopadu počet komisařů = 2/3 členských států (18) Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států.  posílení pravomocí předsedy EK - rezignace komisařů na žádost předsedy  větší pravomoci v oblasti sekundární normotvorby

Evropský soudní dvůr  Zavedení třístupňového systému Soudní dvůr Evropské unie Tribunál (dnešní SPS) Specializované soudy  Rozšíření jurisdikce v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra  Právní závaznost Listiny základních práv EU  Žaloby ve věci dodržování principu subsidiarity

Právní akty  Oproti ústavní smlouvě zůstávají zachovány dosavadní názvy právních aktů  Potlačení „pilířové struktury“ Protokol o přechodných ustanovení (právní akty přijaté na základě V a VI SEU)  3 kategorie právních aktů Legislativní akty Akty v přenesené pravomoci Prováděcí akty

Legislativní proces  Odlišení legislativních, delegovaných a prováděcích předpisů  Běžný legislativní postup Spolurozhodování Posílení EP Výjimky (konzultace)  Účast národních parlamentů

Vyloučení a vystoupení  Právní subjektivita EU  Vystoupení Podle domácích ústavních pravidel Povinnost informovat předem Evropskou radu Smlouva o vystoupení (zvláštní status) Po uplynutí 2leté lhůty bez smlouvy  Vyloučení Zachována stávající úprava Porušuje-li stát závažně a trvale základní principy evropské integrace (respekt k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, lidským právům)