Národní strategie protidrogové politiky

Problém užívání drog Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních rizik pro jedince i pro společnost. Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jednotlivců i společnosti ve všech uvedených aspektech.

Koncepty protidrogové politiky Ochrana veřejného zdraví Ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti

Přístupy k řešení problému užívání drog Snižovat nabídku drog Snižovat poptávku drog (primární prevence a sociální začleňování uživatelů) Snižovat rizika spojená s užíváním drog

Principy protidrogové politiky Mezinárodní spolupráce Komplexní řešení problematiky nelegálních a legálních drog Dlouhodobé a komplexní plánování Realistické rozhodování Racionální financování a garance kvality služeb

Strategické cíle protidrogové politiky Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi

Drogová závislost Psychický a někdy i fyzický stav, který je důsledkem užití drogy. Je charakterizován změnami chování a prožívání, nutkáním užít drogu stále nebo periodicky za účelem dosažení jejích psychických účinků, nebo rovněž snahou vyhnout se nepříjemným důsledkům její abstitence.

Droga Farmakologicky aktivní substance, vyvolávající chemické, biologické a orgánové změny Účinek drogy je závislý: Množství látky Koncentraci dané látky Frekvenci užívání Způsobu aplikace Individuální toleranci

Základní charakteristiky drogové závislosti Nezvládnutá, neovladatelná touha po opakovaném užití drogy Tendence ke zvyšování látky Vznik škodlivých důsledků K syndromu závislosti dochází tehdy, když v průběhu posledního roku je přítomna silná touha po užívání látky, dochází k potížím při kontrole jejího užívání, po odnětí látky dojde k příznakům fyzické závislosti, zvyšuje se tolerance, většinu času věnuje subjekt na získávání látky na úkor svých dřívějších zálib a potěšení a je mu jasné, že požívání látky přináší škodlivé důsledky.

Fyzická a psychická závislost Fyzická závislost – po vysazení látky dojde k rozvoji nepříjemných tělesných příznaků, jejichž charakter závisí na konkrétní látce, zejména jde o nejrůznější bolesti, křeče, epileptoformní záchvaty aj Psychická závislost – touha znovu si navozovat příjemné stavy návykovou látkou, ať jde o euforii, pocit zvýšené výkonnosti a sebevědomí, příjemné snění, neobvyklé prožitky apod. Psychická závislost zpravidla přetrvává o mnoho déle než závislost fyzická. Drogová závislost - psychický a fyzický stav vyplívající z působení drogy na organismus – dochází ke změnám v chování. Je možná závislost na více drogách.

Dělení návykových látek (dle míry rizika) V některých zemích (např. Česká republika) se v praxi používá dělení drog na měkké a tvrdé. Toto rozdělení odráží jednak míru ohrožení osob užíváním jednotlivých drog a mnohdy rovněž rozdílný přístup represivních orgánů při potírání drogové kriminality (např. menší trestní sazby za trestné činy spojené s měkkými drogami). Jiné země (např. Holandsko) rozlišují drogy na drogy s přijatelným rizikem (měkké drogy) a drogy s nepřijatelným rizikem (tvrdé drogy). Rizikem s v této souvislosti míní pravděpodobnost a důsledky úplné závislosti.

„bezpečné drogy?“ Neexistuje „bezpečná droga“ nebo „bezpečné množství“ psychotropní látky. Smyslem užívání všech psychotropních látek je změna v prožívání daného jedince (vnější umělý zásah do jeho psychiky). Duševní zdraví a „normalita“ jsou velice křehkými systémy, o kterým stále víme jen velmi málo (jsou závislé na aktuálním i dlouhodobém fyzickém a psychickém stavu, momentálních sociálních podmínkách, osobnosti člověka, vrozených dispozicích, apod.). Každé užití psychotropní látky může ohrozit fyzické zdraví (srdeční a dechové obtíže, apod.) a zároveň spustit mechanismus rozvoje některé duševní nemoci.

Dělení psychotropních látek dle společenské tolerance Legální drogy: alkohol, nikotin, léky? Nelegální drogy: opiáty, halucinogeny

Druhy psychotropních látek (dle chemických vlastností) Opioidy – morfin, heroin, kodein, braun, dolsin, valoron, methadon. Kanabinoidy – hašiš, marihuana. Sedativa nebo hypnotika – barbituráty – diazepam, neurol, xanax, rohypnol. Kokain Amfetaminy – kofein, pervitin, efedrin, fermetrazin, antiastmatika – Solutan, MDMA, extáze – lze řadit i mezi halucinogeny. Halucinogeny – LSD, extáze, lysohlávka, muchomůrka panterová a červená, kaktusy, fendyklidin PCP tzv. „andělský prach“ – veterinární anestetikum. Organická rozpouštědla – toluen, benzin, aceton. Tabakismus, nikotinismus – tabák, nikotin Alkoholová závislost

Stadia alkoholové závislosti Počáteční ( Prealkoholické) Varovné ( Prodromální) Rozhodné, kritické (Kruciální) Konečné ( Terminální)

Psychické projevy intoxikace Akutní intoxikace Přechodný stav vzniklý aplikací psychoaktivní látky. Podle hloubky intoxikace a charakteru látky dojde i narušení psychických funkcí v podobě změněné emotivity, chování a aktivity, myšlení, vnímání někdy i vědomí. Má vliv i na fyzické funkce. Může vést k zástavě srdce, selhání ledvin, zničení jater, může skončit smrtí. Vždy monitoring životních funkcí.   Intoxikační psychóza Stav mysli po požití psychoaktivní látky. Projevuje se jako psychóza – halucinace, bludy, porucha vědomí a dezorientace až dezintegrace osobnosti, apod.. Může se projevit až za 3 měsíce od požití drogy. Po 6 měsících již jde o rozvoj klasické psychózy, může se jednat o trvalý a nezvratný proces.

Společenské důsledky závislostí Zvýšené riziko ohrožení veřejného zdraví Vysoké náklady na léčení těchto osob Zvýšené ekonomické náklady spojené s předčasnou invaliditou případně smrt Snížená pracovní výkonnost, včetně pravděpodobné ztráty zaměstnání Zvýšení kriminality Vyšší riziko dopravních a jiných nehod

Individuální důsledky závislostí Zhoršení zdravotního stavu (zhoršená funkce určitých orgánů, rizika nákazy infekčními chorobami, apod.) Zvýšené riziko rozvoje dalších psychiatrických onemocnění Předčasná invalidita případně smrt Vysoké riziko sociální exkluze Problémy v partnerských a dalších blízkých vztazích (ohrožení péče o děti)

Terapie závislostí Léčba všech druhů závislostí musí směřovat k úplné abstinenci (tzn. V případě, kdy došlo k rozvoji závislosti už nikdy nelze danou látku užívat kontrolovaně).   Terapie závislých směřuje k následujícím oblastem: překonání nutkavé potřeby užívat látku (odstranění fyzické a psychické závislosti) zlepšení celkového fyzického stavu (léčba přidružených somatických onemocnění – interní nemoci, infekční nemoci, apod.) zlepšení celkového psychického stavu (posílení sebekontroly a sebevědomí, vytvoření životní perspektivy, změna sebepojetí, apod.) zlepšení a rekonstrukce sociálních vztahů (rodinných, přátelských, pracovních, apod.) zařazení do společnosti (naučit se trávit volný čas jinak než užíváním drog, vytvořit si sociální síť z osob mimo „drogovou scénu“, schopnost najít a udržet si zaměstnání).

Druhy terapie (dle závažnosti závislosti) Ambulantní Ústavní Komunitní Doplňková terapie (antabus, subsituce)

Závislosti nepsychotropního charakteru Gambling (patologické hráčství) Typické rozšiřující se zaujetí pro hazardní hry. Sázení věnuje většinu svého volného času. Sázky obvykle zvyšuje, aby dosáhl svého uspokojení (rozvoj tolerance) a aby dostal zpět své peníze. Nemožnost hrát prožívá velmi nepříznivě (odvykací syndrom). Gamblerův způsob života vede k rozvratu rodiny, pracovní i sociální kariéry. Zadlužuje se a eventuálně páchá trestné činy, aby získal prostředky pro splacení svých dluhů a na další hru. Opakovaně se pokouší zbavit své závislosti. Zvýšená pravděpodobnost spáchání sebevraždy. 2 – 3 % populace. Často alkoholici.