Kruté 20. století na Moravě III. Z osvoboditelů okupanty (1945-1968) Dějiny Moravy Kruté 20. století na Moravě III. Z osvoboditelů okupanty (1945-1968) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM14 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 22. 3. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Kruté 20. století na Moravě III. Klíčová slova Dějiny, Morava, 20. století, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období krutého 20. století (1914-1989) od osvobození po okupaci (1945-1968) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin krutého 20. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci oktávy / IV. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Morava mezi nacistickou a komunistickou totalitou (1945-1948) vysídlování původního německého obyvatelstva – totální proměna Moravy, nenapravitelné kulturní škody změna státoprávního uspořádání republiky – zrušena Moravskoslezská země – rozklad historického povědomí i zbývajících obyvatel Moravy, které byla jako samostatnému státoprávnímu útvaru po více než tisíci letech upřena existence židovští Moravané povražděni nacisty, německy mluvící Moravané vyhnáni „českým národem“, česky mluvící Moravané přišli o svou historickou zemi k moci se dostali komunisté, vykořenili historickou identitu zemí Československa, které se stalo satelitem Sovětského svazu – likvidována politická pluralita, svobodné vyjadřování, tradiční společenské vazby, náboženské přesvědčení ad. Obyvatelstvo Moravy ztratilo svou identitu.

Vysídlení německého obyvatelstva: Cesta k vyhnání stále kontroverzní téma (prezidentské volby 2013) X řada nezávislých historických prací zjednodušená představa, že se díky odsunu zabrání nové válce; poválečná nenávist vůči Němcům (nejen nacistům) – iracionální princip kolektivní viny rozhodující exilový prezident Edvard Beneš – do 1943 jednal se zástupci demokratických sudetských Němců, se zástupcem německé sociální demokracie W. Jakschem; ten si uvědomil, že dohoda s Benešem nebude možná britský válečný kabinet prohlásil mnichovskou dohodu za neplatnou, vyslovil souhlas s transferem německých obyvatel ze střední Evropy. Myšlenku transferu přijal také Stalin, Spojené státy nakonec také souhlasily.

Vysídlení moravských Němců divoký odsun (květen-říjen 1945) – tzv. Benešovy dekrety, lidové soudy. Německé obyvatelstvo neočekávalo hromadné vysídlování. Do transportů se dostali i antifašisté včetně německých komunistů. E. Beneš v Brně 12. 5. hovořil o „vylikvidování německé otázky v republice“ za 18 dní došlo k tragickému projevu tzv. divokých odsunů, který je znám pod expresivním názvem „brněnský pochod smrti“ – možná napokyn (Zemského) národního výboru, možná iniciativa dělníků brněnské Zbrojovky: z Brna 20.000 místních Němců přesouváno pěšky do Pohořelic, zemřelo nejméně 1700 lidí (vyčerpání, nemoci), střelba na vyčerpané v průběhu pochodu

pochody z Jihlavy a Krnova hromadné násilí v Brně v Kounicových kolejích (asi tři sta obětí), v Bruntále, Jihlavě, Ostravě aj. Horní Moštěnice u Přerova – československými vojáky zastřeleno dvě stě padesát slovenských Němců (včetně žen a dětí), velitelem/pachatelem poručík Karol Pazúr vojáci jednali spontánně, Beneš proti tomu nezahoval a Brity neinformoval (o situaci informováni Nosek, Svoboda, Fierlinger a Gottwald) během divokého odsunu vysídleno z Moravskoslezské země asi 190.000 Němců

kromě internačních i pracovní tábory (asi 175), nucená práce (hornictví, zemědělství), asi 50.000 osob během divokého odsunu v důsledku represí vůči německým civilistům zahynulo minimálně 10.000 lidí (nejméně polovina ve vězeňských a táborových zařízeních), dále 5500 sebevražd 1946 odsunuto asi 500.000 Němců; po organizovaném odsunu Morava téměř bez německy mluvícího obyvatelstva, celkově měl odsun desetitisíce obětí na vysídlených územích tzv. národní správci pro zemědělskou činnost (většinou komunisté) – zájem o úrodné oblasti jihu Moravy (Znojmo, Moravský Krumlov, Mikulov, Hustopeče) a na severní Moravě (Zábřeh, Moravská Třebová, Šternberk, Šumperk); národní správa postihla i živnosti; mnozí do pohraničí směřovali jen krátkodobě za obohacením a pak se vraceli návrat zhruba sto dvaceti tisíc krajanů ze světa, reemigrace volyňských Čechů

Obr. 1 Prezident Edvard Beneš

Obr. 2 Památník v klášterní zahradě na brněnském Mendlově náměstí s textem v němčině i češtině: „30. května 1945 museli Němci z Brna a okolí opustit svou domovinu. Kéž v budoucnosti všichni lidé v Evropě mohou žít v míru a s úctou k lidským právům. Zřízeno Domovským spolkem Brňanů Bruna v květnu 1995.“

Nástup komunistické moci 1946 volby – na Moravě a ve Slezsku KSČ 34%, druzí lidovci 28%, třetí národní socialisté 21% a čtvrtí sociální demokraté 17% Zemský národní výbor Moravskoslezské země, předsedou komunista F. Píšek třem ministrům vlády zaslány poštou krabičky s náloží, vyšetřování vedlo na krajský sekretariát KSČ v Olomouci, kde byly nalezeny nehlášené zbraně; po únoru 1948 nedošetřeno v Brně sjezd sociálně demokratické strany, poraženo prokomunistické Fierlingerovo křídlo, předsedou Bohumil Laušman; 1948 ale sloučení obou stran 21. 2. 1948 ve velkých moravských městech komunistické manifestace, vznikaly akční výbory Národní fronty. 25. února převzala KSČ na více než 41 let moc poté, co prezident Beneš přijal demisi demokratických ministrů komunistické represe, změny v Zemském národním výboru MS země první politický proces, s tzv. Krajinovou kanceláří, ve kterém byli souzeni převážně národní socialisté tábory nucených prací (TNP) v Brně, Oslavanech, Znojmě aj.

Zrušení Moravskoslezské země 21. prosince 1948 přijat Národním shromážděním zákon o krajském zřízení – zrušeno tradiční zemské zřízení k 1. lednu 1949 došlo k likvidaci Moravskoslezské země (a zestátnění jejího majetku), 21. 3. 1949 zlikvidován Zemský národní výbor opuštěn model, ve kterém figurují země, velké politické okresy a malé soudní okresy, přešlo se k modelu s malými kraji a malými okresy. pět krajů (Brněnský, Jihlavský, Olomoucký, Ostravský, Zlínský-Gottwaldovský), členění nerespektovalo historickou hranici mezi Moravou a Čechami, Brněnský kraj zasahoval částečně do Čech

Od moravské zimy k moravskému jaru (1948-1969) vláda jedné politické strany, pronásledování potenciální politické opozice, centrálně plánovaná ekonomika pod patronátem SSSR společenská elita emigrovala – z Moravy např. J. Stránský za národní socialisty nebo H. Ripka, Vl. Krajina, A. Klimek (ČSL); internováni představitelé Československé strany lidové F. Hála a J. Šrámek „Mládež vede Brno“ – organizoval tajemník KV KSČ Otto Šling, svazáci manifestovali věrnost KSČ; komunisté likvidovali junák a zakládali pionýr stávky a shromáždění trestným činem, 1951 zadrženo 87 protestujících dělníků brněnské Zbrojovky masové propouštění ze zaměstnání, vylučování z vysokých škol, odebírání národního správcovství v pohraničí ad. Na místa dosazování komunistům loajální nevzdělaní lidé (i do soudnictví). Likvidovány živnosti, odstraňováni „kulaci“ (bohatší venkované) tábory nucené práce (TNP) – komunistům nepohodlní občané loajalita k režimu = výhody (byt)

Obr. 3 Pozůstatky „železné opony“ u Čížova

Obr. 4 Dobový policejní vůz

Politické procesy na Moravě likvidace skutečných i potenciálních ideologických nepřátel režimu – demokratické opozice předúnorových stran, církve, armády, inteligence a tzv. nepřátel ve vlastních řadách; perzekuce i z hospodářských důvodů moravské procesy – hlavně se členy Československé strany lidové, s církví a hospodářské strádání a utrpení, fyzické a psychické násilí, nespravedlivě odsouzení; systematický komunistický politický teror – věznice v Uherském Hradišti (nechvalně proslulý vyšetřovatel Alois Grebeníček)

Procesy s představiteli opozičních stran proces s funkcionáři Československé strany lidové – akce Modrý štít (proti politickému křídlu strany) a akce Orel – náčelnická rada Orla (srpen 1948 při pouti Orlů na Hostýn provolána sláva Šrámkovi a Benešovi) moravské motivy i v procesu s Miladou Horákovou – z Moravanů byl kromě Z. Kalandry odsouzen k trestu smrti také O. Pecl do soukolí procesů se načas dostal i z Moravy pocházející gen. Ludvík Svoboda, pozdější prezident republiky

Církevní procesy církev pro komunisty důležitým ideologickým nepřítelem kompromitování kněží, vytváření sítě s režimem loajálních kněží proces s biskupy v čele s generálním vikářem olomouckým a světícím biskupem Stanislavem Zelou, internace. Likvidovány kláštery (akce K) a mužské řeholní řády, procesy až do poloviny 60. let. Zlikvidována řeckokatolická církev (akce P). Internováni byli v roce 1950 také olomoucký arcibiskup a moravský metropolita Josef Karel Matocha a litoměřický biskup Štěpán Trochta (původem z Moravy) v Luhačovicích mezinárodní konference křesťanských církví, pak konference tzv. vlasteneckých (s komunisty spolupracujících) kněží na Velehradě, řídící výbor v čele s Josefem Plojharem pronásledovaní katoličtí duchovní – tzv. moravská skupina: R. Dacík, J. Vlček a A. Svinka Felix Davídek – v Horním Štěpánově škola Atheneum – vzdělání těm, co nesměli studovat; tajně vysvěcen na biskupa, vedení podzemní církve

Obr. 5 Hrob olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy

Obr. 6 Felix Maria Davídek

Vojenské procesy možnost války mezi bývalými spojenci proti nacismu odstranit z armády odbojáře ze západní fronty a předúnorové důstojníky 1949 akce Květa, na základě vymyšleného plánovaného převratu tři tresty smrti do roku 1955 ubyly v armádě tři čtvrtiny důstojníků činných v roce 1945 a dříve

Procesy s vnitřním nepřítelem z podnětu Moskvy 1950 vlna procesů s komunisty, kteří měli často židovské kořeny zatčen a uvězněn krajský politický tajemník KSČ v Brně Otto Šling (židovského původu, 1952 popraven) spolu s M. Švermovou, poslankyní KSČ za Brno v rámci procesu se Slánským (židovského původu) odsouzen a popraven přerovský rodák divizní generál Bedřich Reicin (židovského původu, původním jménem Friedrich Reinzinger), sám strůjce procesů

Hospodářské procesy a kolektivizace zemědělství kolektivizace zemědělství (hned po odsunu německého obyvatelstva) nejzásadnější proměnou charakteru Moravy – napětí a nespokojenost, proto procesy procesy s tzv. kulaky, nejznámější babický proces (1951) – v Babicích u Moravských Budějovic zastřeleni tři členové MNV, akci provedla skupina tří mužů, dopadeni a dva z nich na místě zastřeleni – dle propagandy komunistů šlo o západní teroristickou skupinu proti kolektivizaci spolupracující s farářem – záminka k represím proti odpůrcům kolektivizace v zemědělství a představitelům církve. Procesy, tresty smrti, dlouholeté žaláře – všichni odsouzení rehabilitováni až 1990. Je možné, že samotná vražda v Babicích byla vyprovokována agenty StB a vymkla se jí z rukou.

Procesy se spisovateli proti nezávislým myslitelům, 1951 proces se spisovateli na Moravě měl být v čele Václav Prokůpek k odnětí svobody v rámci brněnského procesu odsouzeni Jan Zahradníček, Václav Renč, Václav Prokůpek, Zdeněk Rotrekl a Bedřich Fučík

Protikomunistický odboj na Moravě třetí odboj stále kontroverzním tématem Ctirad Mašín a Václav Švéda prováděli své odbojové aktivity také na Moravě – 1953 zapálili v okolí Pivína několik stohů, oslabení násilné kolektivizace únorové události v ČSR nebyly standardními demokratickými proměnami, ale zmanipulovaným státním převratem, na který reagovali mnozí lidé snahou o odpor a někdy i odboj na Moravě několik odbojových skupin, hlavně v hornaté oblasti východní Moravy – návaznosti na partyzánský odboj proti nacismu

Odbojová skupina Jana Brejchy 1950 zpravodajská síť na Brněnsku, vytvořil ji Jan Brejcha, jedna z největších ilegálních skupin třetího odboje na Moravě – Brejcha agentem britské zpravodajské služby – skupina shromažďovala informace, provozovala ilegální vysílací stanice, pomáhala osobám ohroženým komunisty skupina prozrazena, zatčeno 64 osob včetně 5 členů SNB (jeden rozsudek smrti), smrtelně postřelen britský agent J. Kolísko; Brejcha utekl z obklíčeného domu v Brně-Židenicích a unikl do zahraničí Štěpán Gavenda z Vizovic – agent, kurýr západoněmeckých tajných služeb, popraven 1954

ČSRK – Hory Hostýnské 1948 v Rajnochovicích, nátlakové akce na komunisty, letáky, shromažďovali zbraně pro případ převratu; spolupráce se skupinou Troják a slovenskými odbojáři zlikvidovali pomocníka StB Veličku, zabit člen StB 1951 skupina zlikvidována, proces ve Velkém kině v Gottwaldově, k trestu smrti odsouzeni: M. Pospíšil, V. Rajnoch, S. Bakala a J. Čuba; následovaly další procesy

Libuše 23 organizována opět na Bystřicku a Vsetínsku shromažďování zbraní, šíření letáků ad. 1954 členové vypátráni, o Velikonocích 1954 spáchal velitel Machů v bezvýchodné situaci sebevraždu

Světlana bývalí partyzáni na Zlínsku, 1948 partyzánský velitel Josef Vávra-Stařík v září 1948 (organizoval to z Francie) podezření, že jde o síť vytvářenou StB – zatýkání, procesy, tresty smrti Vávra-Stařík 1949 unesen do ČSR, uvězněn, odsouzen a v roce 1953 popraven, rehabilitován 1990

Moravské jaro industrializace Moravy, Ostrava, „ocelové srdce republiky“, televizní vysílání (Ostrava, Brno), 1958 v Brně konal I. mezinárodní veletrh (strojírenský) moravské vysoké školy (Brno, Olomouc, Ostrava) podporována moravská archeologie (především velkomoravská), výstava Velká Morava v Domě umění v Brně (1963) v Brně časopis Host do domu, divadlo Večerní Brno, spisovatelé Jan Skácel, Milan Kundera a Ludvík Vaculík ad. (perzekuce za své působení na IV. sjezdu československých spisovatelů)

Snaha o obnovu Moravskoslezské země 1960 – Národní shromáždění – nová územní organizace, 10 krajů, na Moravě Jihomoravský (Brno) a Severomoravský (Ostrava), čtyři miliony obyvatel, nedbaly historických hranic Moravy, potřeby centrálního řízení 1968 pokus o revizi státoprávního krajského uspořádání a obnovení zemského zřízení: na plenárním zasedání Jihomoravského krajského národního výboru rezoluce pro vytvoření trojdílné federace: Čechy, Morava se Slezskem a Slovensko 300 osobností Moravy a Slezska vydalo Moravskoslezskou deklaraci a rozhodlo o založení Společnosti pro Moravu a Slezsko (SMS), čelným představitelem Boleslav Bárta jednání zástupců Moravy a Slezska s předsedou komise pro státoprávní uspořádání Gustávem Husákem, který Moravskoslezskou deklaraci odmítl; odmítlo ji i Národní shromáždění schůze představitelů obcí Severomoravského a Jihomoravského kraje: chtěli obnovu zemského zřízení a obnovu čs. Slezska jako samostatného správního celku nebo jako součásti země moravskoslezské. Společnost pro Moravu a Slezsko registrovala v srpnu 1968 již dvě stě tisíc členů.

Srpnová okupace 1968 vpádem armád Varšavské smlouvy pod vedením SSSR došlo k obsazení většiny důležitých měst na Moravě, protisovětské demonstrace v Brně a dalších moravských městech, zasáhly jednotky SNB a Lidových milicí, třídenní stávka v řadě moravských měst 25. února 1969 se v Praze upálil ve Vítkově narozený student z moravského Šumperka Jan Zajíc; Evžen Plocek, reformním komunista, zastupoval Jihomoravský kraj na vysočanském sjezdu KSČ, na Velký pátek 1969 se upálil na první výročí okupace v Brně, Ostravě a dalších moravských městech demonstrace, potlačila je armáda, jednotky Veřejné bezpečnosti a Lidové milice konec reformního období moravského jara, s nástupem normalizace ukončeny pokusy o obnovení moravské samosprávy

Obr. 7 Evžen Plocek, pamětní deska na Masarykově náměstí v Jihlavě

V srpnu 1969 zastřelili v Brně vojáci Stanislava Valehracha, některý z československých milicionářů či příslušníků Sboru národní bezpečnosti zastřelil osmnáctiletou Danuši Muzikářovou (na obrázku 8 její pamětní deska na domě v Brně)

Otázky a úkoly Charakterizuj vývoj Moravy po druhé světové válce. Jaký postoj zaujímáš ke ztrátě zemské autonomie v roce 1949? Co víš o tzv. třetím odboji na Moravě? Co znamenala pro Moravu okupace roku 1968? Najdi o tomto neblahém období další informace na internetu.

http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 22:20-25:34) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edvard_Bene%C5%A1.jpg Obr. 2 Památník, foto O. Hýsek Obr. 3 Čížov, foto O. Hýsek Obr. 4 Vůz, foto O. Hýsek Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Matocha_hrob_Pitin(CZ).JPG Obr. 6 Enemy. Commons.wikimedia.org : F.M.Davidek-portet.jpg [online]. 3. 2. 2011 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:F.M.Davidek-portet.jpg> Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:EvzenPlocek.JPG Obr. 8 Deska Muzikářová, foto O. Hýsek