OPTIMALIZACE VLASTNOSTÍ DALEKOHLEDU AFDT Tomáš Klvaňa, student systémového inženýrství, PEF ČZU, Praha

AFDT – celodiskový sluneční dalekohled Celodiskový sluneční dalekohled AFDT je součástí Evropského slunečního teleskopu EST, který bude, spolu s americkým ATST, jedním ze dvou největších slunečních dalekohledů na světě V současné době byl rozpracován detailní projekt a bude přistoupeno k jeho realizaci na Kanárských ostrovech.

EVROPSKÝ SLUNEČNÍ TELESKOP

Na projektu EST se podílí 9 evropských zemí: Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. EVROPSKÝ SLUNEČNÍ TELESKOP

Parametry dalekohledu EST: EST bude zrcadlový dalekohled s průměrem objektivu 4 m výsledná ohnisková vzdálenost – 200 m optický systém bude tvořen 14 zrcadly systém bude kompenzovat instrumentální polarizaci a otáčení obrazu. adaptivní optika (MCAO) bude korigovat atmosférickou degradaci obrazu ve výškách 0, 5, 9, 15 a 30 km. dalekohled bude poskytovat obraz s úhlovým rozlišením 0,04" (30 km na povrchu Slunce) v zorném poli 2'×2'. dalekohled bude uložen na alt-azimutální montáži pohyblivá část přístroje bude umístěna na věži, vysoké 30 m, chráněna skládací kopulí

Vlastnosti dalekohledu EST: Požadavek na vysoké rozlišení teleskopu umožňuje zobrazení jen malé části slunečního disku, pozorovatel v zorném poli nevidí celý sluneční disk Pozorovatel nemá informace o aktuálním stavu sluneční aktivity na disku v různých spektrálních oblastech mimo sledovanou oblast Informace o aktuálním stavu sluneční aktivity na disku v různých spektrálních oblastech a o historii vývoje objektů na slunečním disku bude poskytovat celodiskový dalekohled AFDT

Mechanická konstrukce AFDT:

Parametry dalekohledu AFDT: AFDT bude refraktor s průměrem objektivu 150 mm ohnisková vzdálenost – nastavitelná pro různé spektrální oblasti tak, aby se na snímacím čipu kamery zobrazoval celý sluneční disk s blízkým okolím optický systém bude obsahovat tři spektrální kanály: Hα (656 nm), bílé světlo a Ca II K (397 nm). dalekohled bude poskytovat obraz s úhlovým rozlišením jedna oblouková vteřina (750 km na povrchu Slunce). dalekohled má originální, vysoce stabilní paralaktickou montáž dalekohled bude umístěn odděleně od teleskopu EST, buď na jeho věži nebo na vlastní věži mimo věž teleskopu EST

Optické schéma AFDT:

Základní funkce AFDT: Vizualizace slunečního disku a jeho blízkého okolí, včetně protuberancí v chromosférických čarách. Simultánní zobrazování v bílém světle a čarách Hα (656 nm) a Ca II K (393 nm). Bílé světlo poskytuje informaci o fotosféře, Hα o chromosféře a Ca II K (H) dává přibližnou představu o rozložení magnetických polí. Identifikace objektů a navádění dalekohledu EST na daný objekt. Zobrazení aktuálního zorného pole dalekohledu EST na slunečním disku. Absolutní poziční měření v různých souřadnicových systémech. Kontrola a kalibrace souřadnicového systému dalekohledu EST. Automatický záznam historie sluneční aktivity (synoptická pozorování). Archivace nejlepších snímků v bílém světle, Hα a Ca II K (H). Automatická detekce erupcí, lokalizace, záznam a inteligentní archivace průběhu erupce, včetně přederupční fáze.

Řízení pohybů dalekohledu AFDT: Poziční režim – na základě aktuálních efemerid středu slunečního disku a známých korekcí jsou řízeny pohyby montáže dalekohledu AFDT. Tento režim je v provozu vždy, pokud má dalekohled sledovat Slunce. Režim aktivní pointace – vyhodnocuje se odchylka středu slunečního disku od centrální polohy na středu čipu a pohyby montáže dalekohledu AFDT tuto odchylku kompenzují. Režim pasivní pointace – registruje se odchylka středu slunečního disku od centrální polohy na středu čipu. Tato odchylka není kompenzována pohyby montáže dalekohledu AFDT, ale slouží jako korekce při výpočtu Poznámka – pokud je zvolen některý z obou pointačních režimů, musí spolupracovat s pozičním režimem. Tato spolupráce je automaticky blokována po dobu, pokud je sluneční disk narušen mrakem. Pointační režim není v té době provozuschopný.

0 – středu čipu C – střed slunečního disku malý obdélník – zorné pole teleskopu EST

Optimalizace ovládání pohybů AFDT: Původní snaha – mít možnost sledovat pomocí AFDT i vzdálené okolí slunečního disku Komplikace – pro systematickou archivaci sluneční aktivity nemusí být dostupný celý archivovaný disk Důležitý faktor – EST nemůže pozorovat vzdálené okolí disku, hrozí poškození dalekohledu. Proto nemá smysl pozorovat vzdálené okolí na AFDT. Zrušením možnosti sledování vzdáleného okolí disku nejen že neomezíme možnosti dalekohledu EST, ale umožníme bezproblémovou archivaci sluneční aktivity. Třešnička na dortu: Pozorovatel vůbec nemusí používat pohyby dalekohledu AFDT, protože je nepotřebuje !!! možnosti

Děkuji Vám za Vaši pozornost !