Silénkovité (hvozdíkovité) Caryophyllaceae
Silénkovité Dvouděložné, jednoleté až vytrvalé byliny. Listy Květy vstřícné, celistvé, bez palistů. Květy oboupohlavné (vzácně jendopohlavné), pravidelné, různoobalné, 4 až 5četné. Plod tobolka, vzácně nažka nebo plod podobný bobuli. Čeleď zahrnuje asi 100 rodů s více než 2500 druhy, které rostou po celém světe. Především okrasné rostliny.
hvozdík pyšný Popis: Výskyt: Vytrvalá, trsnatá, 30–60 cm vysoká, lodyhy vyrůstají z plazivého oddenku. Silný primární kořen. Listy přisedlé, úzce kopinaté, na okraji drsné. Čepele květů jsou 20–30 mm v průměru, vonné, korunní plátky hluboce dřípené. Kvete v červenci až říjnu. Výskyt: Rozlišují se dva ekotypy. Rostliny z lesních stanovišť vykvétají obvykle o 3 až 4 týdny později než rostliny z vlhkých luk. V ČR nejčastěji na vlhkých nebo střídavě vlhkých loukách, ve světlých listnatých lesích a na lesních okrajích. Rozšířen po celém mírném pásu Evropy a Asie. Silně ohrožený druh.
hvozdík pyšný
hvozdík sivý Popis: Výskyt: Vytrvalá, hustě trsnatá bylina s krátce vystoupavou, lysou, 5 až 25 cm vysokou lodyhou. Listy čárkovité až úzce trojúhelníkovité, špičaté, vstřícné, sivé, kratší než lodyžní články. Podkališní listence 4, šupinovité, s blanitým lemem v délce asi 1/4 délky kalicha, kalich trubkovitý, lysý, fialově naběhlý. Květy vonné, jednotlivé, dlouze stopkaté, 1,5 až 3 cm v průměru, korunní lístky červené nebo růžové, zubaté, ve střední části na líci chlupaté. Kvete v květnu až červnu. Výskyt: Skály a skalnaté svahy, suché trávníky na skalách, V ČR vzácně v západní polovině Čech v pahorkatinách až podhorských oblastech. Celkově roste ostrůvkovitě v západní a střední Evropě. Silně ohrožený druh.
hvozdík sivý
chmerek vytrvalý Popis: Výskyt: Vytrvalá, 3 až 30 cm vysoká bylina s přímou, vystoupavou nebo poléhavou, větvenou, u báze zdřevnatělou lodyhou. Listy sivé, čárkovitě šídlovité, v úžlabí často ve svazečcích. Květy v koncových, hustých klubíčkách tvořených pouze kališními lístky (bez okvětních lístků), jež jsou zelené, na okraji se zřetelným, asi 0,5 mm širokým, blanitým, mléčně bílým, na vrcholu kápovitě zakončeným lemem. Kvete v květnu až srpnu. Výskyt: Suché, výslunné, kamenité stráně, meze, pastviny, lomy, světlé bory, na půdách mělkých, kamenitých, štěrkovitých, písčitých, nevápnitých. V ČR v oblasti Čech roztroušeně až hojně, na Moravě řidčeji nebo chybí. Celkově roste v téměř celé Evropě, dále v Malé Asii a na Kavkaze.
chmerek vytrvalý
kohoutek luční Popis: Výskyt: Dvouletá až vytrvalá bylina, 20 až 60 cm vysoká. Lodyha přímá. Přízemní a dolní lodyžní listy úzce podlouhlé až obkopinaté, na bázi klínovité nebo v řapík zúžené, střední a horní lodyžní listy menší a přisedlé. Květenství je vidlan, květy tmavě růžové až červené, korunní lístky 4klané. Kvete v květnu až červenci. Léčivka - Tlumí děložní krvácení, podporuje vykašlávání (lze využít např. při léčbě bronchitidy), lihové tinktury působí antibioticky (zejména na streptokoky, zevně se užívá na hojení ran a bércových vředů, údajně působí i jako antirevmatikum a prostředek zvyšující plodnost. Výskyt: Vlhké až mokré louky, půdy hluboké, výživné, humózní, hlinité, s neutrální až mírně kyselou rcí, je ukazatelem vysoké hladiny podzemní vody. V ČR od nížin až do hor hojně, v nejvyšších oblastech jen ojediněle, v důsledku přeměny luk v ornou půdu a v důsledku meliorace však nalezišť ubývá. Celkově roste v Evropě včetně Islandu, v západní a střední Sibiři, druhotně rozšířen v Severní Americe.
kohoutek luční
koukol polní Popis: Výskyt: Jednoletá nebo ozimá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, zejména pod uzlinami chlupatá. Nejspodnější listy úzce kopinaté, za květu zaschlé, výše položené listy čárkovité, špičaté, všechny vstřícné, chlupaté, 3žilné. Květy jednotlivé, purpurové až fialově červené, u středu bělavé a pruhované, zřídka celé bílé, dlouze stopkaté, kalich 10 žilný, kališní cípy delší než květ. Kvete v květnu až říjnu. Jedovatá semena – otravy lidí a dobytka (semletí s obilím) Léčivka – močopudné účinky, proti střevním parazitům a kožním chorobám Výskyt: Zejména obilná pole, někdy i rumiště, na půdách výživných, hlinitých. V ČR kdysi hojně až obecně, vzhledem k čištění osiva byl však jeho výskyt téměř potlačen. Původní je zřejmě ve východním Středomoří.V současnosti roste zejména v zemích s ne příliš vyspělým zemědělstvím.
koukol polní
křehkýš vodní Popis: Výskyt: Vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha chabá, poléhavá, popínavá, nevětvená nebo jen málo větvená, křehká, v uzlinách kořenující, 4hranná, jen v horní části oblá, dole lysá, v horní části chlupatá, (často s lepkavě žláznatými chlupy). Listy vstřícné, přisedlé, jen nejspodnější a listy na nekvetoucích výhoncích krátce řapíkaté, horní vejčité až eliptické, na vrcholu zašpičatělé, na okraji zvlněné. Květy uspořádány v řídkých vidlanech, 5četné, korunní lístky až k bázi dělené, bílé, kališních lístků 5, na okraji s blanitým lemem a po celé ploše hustě žláznatě chlupaté, tyčinek 10, prašníky za zralosti světle fialové, čnělek 5. Plodem je tobolka, která se otvírá 5 chlopněmi. Kvete v květnu až říjnu. Zaměňován za ptačince hajního, liší se počtem čnělek (ptačinec má pouze 3). Výskyt: Břehy, vlhké příkopy, lužní lesy, na půdách výživných, humózních a mokrých. V ČR roztroušeně až hojně od nížin po pahorkatiny, ve vyšších polohách vzácně nebo chybí. Celkově roste mírném pásmu Evropy a Asie, na severu přibližně po 65° severní šířky, na jihu v Evropě po Středomoří.
křehkýš vodní
mydlice lékařská Popis: Výskyt: Vytrvalá, často dlouze výběžkatá, 25 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo jen krátce vystoupavá, často červeně až fialově naběhlá. Listy obvykle zřetelně 3žilné, vstřícné, přisedlé, jen dolní krátce řapíkaté, špičaté, podlouhlé nebo eliptické, v řapík zúžené, celokrajné. Květenství mnohokvěté, květy 20 až 25 mm v průměru, bílé až narůžovělé, 5četné, v ústí se 2 zoubky. Kvete v červnu až říjnu. Léčivka – obs. saponiny, zánět průdušek, žloutenka, dna, revma, regenerace vlasů. Praní, mytí, zubní pasty Výskyt: Břehy, příkopy, podél cest, rumiště, meze, křoviny, na půdách kyprých, vlhčích, dusíkatých. V ČR dosti hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 680 m n.m.). Celkově roste v Evropě na severu až po Skandinávii, na východě přes Sibiř až na Dálný Východ, druhotně pak v mírném i subtropickém pásmu Severní i Jižní Ameriky.
mydlice lékařská
ptačinec velkokvětý Výskyt: Popis: Světlé listnaté i smíšené lesy, háje, lesní okraje, křoviny, křovinaté stráně a meze, preferuje půdy hlinité až hlinitopísčité, humózní, výživné. V ČR téměř na celém území od nížin do podhorských oblastí, řidčeji ve vyšších polohách. Celkově v téměř celé Evropě, chybí na Pyrenejském poloostrově a na jihovýchodě evropského Ruska. Popis: Vytrvalá, 15 až 30 vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá, lámavá, jen zřídka lysá. Listy kopinaté, zašpičatělé, přisedlé, na rubu nasivělé a pýřité, na okrajích brvité, drsné. Květy 15 až 25 mm v průměru, stopkaté, se 3 čnělkami, v řídkých koncových vidlanech, korunní lístky 1,5x až 2x delší než kalich, asi do poloviny dvouklané, bílé. Kvete duben až červen.
ptačinec velkokvětý
rožec rolní Výskyt: Popis: Suché meze, stráně, pastviny, okraje polí, cest a lesů, náspy, zdi, půdy málo výživné, vápnité, sušší, písčité nebo hlinité, někdy štěrkovité či kamenité. V ČR od nížin po podhorské oblasti hojně, ve vyšších polohách vzácně nebo chybí. Celkově roste v Evropě kromě severu Skandinávie a jihu Pyrenejského poloostrova, na jihovýchodě po sever Balkánského poloostrova a jih Ruska, dále v severozápadní Africe, v mírném pásu Asie, S a Stř Ameriky. Popis: Vytrvalá, 5 až 10 cm vysoká bylina. Květonosné lodyhy poléhavé, vystoupavé až přímé, šedavě pýřité, v úžlabí listů se sterilními větévkami nebo svazečky listů. Lodyžní listy čárkovité až kopinaté, pýřité, zřídka lysé a jen na okraji brvité. Vidlany 5 až 15květé, korunní lístky asi 2x delší než kališní, asi do ¼ dvouklané, bílé, s 5 čnělkami. Kvete v červnu až srpnu.
rožec rolní
silenka nadmutá Výskyt: Popis: Kamenité svahy, okraje cest, náspy, lomy, hráze, louky, preferuje půdy mělké, písčité až skeletovité, dusíkaté, vápnité, suché, umístění teplé. V ČR na celém území od nížin do horských oblastí, celkově roste v Eurasii a druhotně v Severní Americe. Popis: Vytrvalá, lysá, 30 až 120 vysoká bylina. Lodyha přímá, vystoupavá nebo poléhavá. Dolní lodyžní listy obkopinaté, v řapík zúžené nebo přisedlé, brzy zasychající, ostatní eliptické až kopinaté, špičaté, vstřícné. Květenství vidlan, květy jedno nebo oboupohlavní, kalich kulovitě nafouklý, 20žilný, korunní lístky dvoudílné, bílé, 3 čnělky. Kvete v květnu až červnu. Léčivka – špatně hojící se rány, lehčí spáleniny, eksémy
silenka nadmutá
smolnička obecná Popis: Výskyt: Vytrvalá, 20 až 75 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, mimo květenství obvykle nevětvená, lysá, pod uzlinami a v květenství výrazně lepkavá a zejména v těchto místech většinou hnědočervená. Přízemní listy úzce obkopinaté až podlouhlé, v řapík zúžené, lodyžní listy přisedlé, obkopinaté až čárkovité. Květenství buď ve tvaru laty nebo z několika párů vidlanů. Květy červenofialové, zřídka růžové nebo bílé, krátce stopkaté až takřka přisedlé, korunní lístky zaokrouhlené až mělce dvoulaločné. Kvete v květnu až červnu. Výskyt: Suché trávníky a svahy, lesní okraje a světliny, křoviny, preferuje půdy mělké, skeletové, kyselé až neutrální, umístění slunné až polostinné. V ČR od nížin do podhorských oblastí téměř na celém území, chybí v územích, kde nemá dostatek vhodných stanovišť, v horských oblastech jen zřídka. Celkově roste zejména ve střední a východní Evropě, na severu až za polární kruh, na západě roztroušeně ve Francii a Velké Británii, po západní Sibiř, na jihu Evropy převážně chybí.
smolnička obecná
Literatura: http://www.biolib.cz/ http://botanika.wendys.cz/ http://wikipedia.cz Zpracoval Jan Žilák