Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KOUTENSKA_05 Tematická oblast: Psychologie a pedagogika Cílová skupina žáci školy Téma: Vnímání Anotace: Proces vnímání Autor: Mgr. Olga Koutenská Datum vytvoření: 07.08.2012

VNÍMÁNÍ

Vnímání je psychický proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smysly Cvičení: podívej se kolem sebe nebo z okna a popiš co vše vnímáš (využij všechny smysly)

V každém okamžiku působí na člověka velké množství podnětů Rozlišení podnětů: zrakové, sluchové, dotykové apod. (dle smyslových orgánů) Smyslové orgány = receptory nebo analyzátory.

Dělení receptorů: Exteroreceptory – zachycují zprávy z vnějšího prostředí Interoreceptory – podávají zprávy z vnitřního prostředí organismu Čití = činnost analyzátorů, receptorů

Vjem Je to výsledek procesu vnímání Zachycuje více znaků, předmětů a jevů, které v tu chvíli působí na naše smysly Př. pomeranč – vnímáme velikost, barvu, tvar, vůni a chuť Př. člověk – vnímáme tvář, pohyby, oblečení, řeč, chování…

Počitek Zachycení pouze některého znaku, vlastnosti předmětu nebo děje Př. Zahlédneme v dálce ve tmě záblesk světla a nic víc. Nevíme zda je ze svítilny, od auta…Jde jen o počitek světla. Př. Pocítíme chlad a nevíme co jej vyvolalo… Jde o počitek chladu.

Smyslové vnímání Smysly dálkové = zrak, sluch a čich Smysly dotykové = chuť, kožní receptory

Vnímání času Při vnímání času se mnohdy skutečný čas liší od času vnímaného – při nemoci, při bolesti Čas vnímáme zrakem (hodiny) a vnitřními pocity (určitá doba od jídla) Čím je člověk starší, tím se zdají dny a týdny kratší

Vnímání prostoru Jaký tvar, velikost mají jednotlivé věci, jak jsou od sebe vzdálené Prostor vnímáme zrakem, sluchem, hmatem a pohybem (dosáhnu tam?)

Kvalita vjemu Záleží na receptoru (poškození zraku, sluchu, mozku…) Kompenzace nedostatků – naslouchadla, brýle… Je-li nějaký smyslový orgán poškozen nebo nevyvinut, naučíme se okolní svět ostatními smysly Odlišně můžeme vnímat ve stresu, strachu, bolesti, únavě…

Počitkové prahy Nepociťujeme, nevnímáme všechny podněty, které působí na naše smysly / dotyk prachu, pylu na kůži / Jestliže má vzniknou počitek, vjem něčeho, tak musí mít podnět určitou intenzitu

Dělení počitkových prahů Dolní počitkový práh – je to už intenzita, která vyvolá počitek Podprahové podměty – intenzita podnětu, která nevyvolá počitek Horní počitkový práh – je to intenzita, která ještě vyvolá nebolestivý počitek / hluk / Nadprahové podněty – počitky, které pociťujeme jako bolest

Sociální vnímání Člověk vnímá lidi kolem sebe, rozlišuje je, vytváří si k nim vztah = sociální vnímání Počátky sociálního vnímání již v kojeneckém věku

Rozdílový počitkový práh Je mezi dvěma podměty, které se mezi sebou příliš neliší Těžko rozeznáme rozdíl př. předmět 100 kg. a 101 kg.

Smyslová citlivost Schopnost některých lidí rozlišit od sebe dva podobné podměty př. člověk rozliší 4 – 5 odstínů jedné barvy / nitě /. Lidé, kteří barví nitě nebo barvy míchají, rozliší odstínů od jedné barvy více

Adaptace smyslových orgánů Smyslové orgány se přizpůsobují podnětům, které na ně určitou dobu působí = adaptují se Značná adaptace k tepelným podnětům a k čichovým podnětům (studená voda, zápach) Adaptace k dotykovým podnětům trvá déle (boty, brýle) Zraková adaptace (přechod do tmy, do prudkého světla) závisí na intenzitě světla

Adaptace Zvukové podněty – monotónní hudba, tichá hudba – tu po určité době nevnímáme X hlasité podněty, chrápání (poškození sluchového orgánu) Bolestivé podněty – nepatrná adaptace, mírná bolest / časem si zvykneme, ale stále ji vnímáme/ X silná bolest / nelze se na ni adaptovat/

Kontrast Při náhlé (i malé) změně podnětu se nám zpočátku zdá intenzita nového podnětu větší než ve skutečnosti je př. Vložíme-li ruku nejprve do ledové vody a pak do mírně teplé. Teplá voda se nám zdá teplejší než je ve skutečnosti.

Výběrovost vnímání Na naše receptory působí velké množství podnětů. Vše nelze vnímat. Pro vnímání vybíráme jen některé podněty Výběrovost je podmíněna zájmy, potřebami

Do procesu vnímání člověka se zapojuje jeho minulá zkušenost Čím větší zkušenosti má člověk o podnětech, které vnímá, tím přesnější je obsah jeho vjemů př. nemoc – v příznacích o nemoci se lépe orientuje lékař než zdravotní sestra a ta lépe než laik Člověk na základě zkušeností vnímá podnět, i když není úplný

Smyslové klamy Smysly nás mohou někdy klamat a dát o podmětu jinou informaci Nejčastěji se můžeme setkat se sluchovými nebo zrakovými klamy

Rozdíly ve vnímání Vyspělost, citlivou, celkový stav smyslových orgánů Celkový stav nervového systému – únava, drogy Předcházející zkušenosti o daném jevu

Syntézie – vjem z oblasti jednoho analyzátoru / sluchového je doprovázen představou z jiného analyzátoru / zrakového / Iluze – mají reálný podmět, ale nemocný je vnímá neadekvátně. Nemocný spatřuje něco jiného než je skutečnost Pseudoiluze = nepravé iluze – jsou vjemy vyvolané podnětem, kterému neodpovídají. Lidé připouštějí, že jde o zkreslené vnímání. př. vnímání za šera, mlhy

Halucinace – jsou vjemy, které nemají reálný podklad Halucinace – jsou vjemy, které nemají reálný podklad. Nemocný vnímá nšco co reálně neexistuje halucinace sluchové – slyší hlasy, které mu něco říkají, k něčemu ho nabádají halucinace zrakové – má vidiny halucinace čichové – vnímá různé pachy halucinace chuťové – vnímá nezvyklé chutě jídel a nápojů, strach z otrávení halucinace tělové – má pocit, že mu po těle lezou mravenci, zmenšuje se mu srdce

Zdroj PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8.